Nechtěla jsem dělat stafáž lžím, zdůvodnila reakci na Matvijenkovou Pekarová Adamová

Nahrávám video
Interview ČT24: Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09)
Zdroj: ČT24

„Je nutné takováto gesta činit,“ komentovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svůj odchod ze sálu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové. Chtěla prý také dát najevo podporu Ukrajině, i když si je vědoma, že jde „jen o gesta a symboliku“. O politické situaci na Ukrajině, probíhající válce v Pásmu Gazy i bitcoinové kauze, kvůli které se vystřídali ministři spravedlnosti, hovořila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

„Nechtěla jsem dělat stafáž jejím lžím, ona opravdu jen papouškuje kremelskou propagandu,“ uvedla k odchodu ze sálu při parlamentní konferenci v Ženevě. Moderátorka Kručinská nicméně podotkla, že o účasti šéfky ruské horní komory Matvijenkové se vědělo dopředu. Pekarová Adamová připomněla, že akci zřizuje Organizace spojených národů, jímž je Rusko také členem.

Myslí si, že její gesto – odchod ze sálu – je všeříkající, a zároveň je prý nutné takováto gesta činit. „To není konference ve smyslu, kde můžeme reagovat jeden na druhého a vést spolu dialog. To není tak, že ona (Matvijenková) pronese projev a my ostatní se můžeme přihlásit o slovo s tím, že budeme konfrontovat lži, které v něm zazní,“ popsala.

Spolu se zástupci dalších evropských zemí či Kanady tím podle ní skupina států dává „jasně najevo podporu Ukrajiny“ a vyjadřuje názor vůči ruské straně. Kvůli harmonogramu akce prý měla dvě možnosti – buď nepřijít vůbec, nebo se akce zúčastnit, ale během projevu Matvijenkové odejít. „Ano, jsou to gesta, je to symbolika. Chápu, že to konflikt na Ukrajině nějak nezmění, ale na druhé straně i gesta jsou důležitá v politice a my tím vyjadřujeme zcela jednoznačně svůj postoj,“ dodala.

Předsedkyni sněmovny rovněž Kreml eviduje v seznamu „západních politiků, kteří používají nenávistný jazyk vůči Moskvě“. Rusko také tvrdí, že politici z tohoto seznamu jsou „rusofobní“, s tím Pekarová Adamová nesouhlasí. „My jsme proti kremelskému režimu, proti diktátorovi (Vladimiru) Putinovi a podobně,“ poznamenala. Oběťmi režimu jsou dle ní i samotní Rusové, kteří žijí v nesvobodě a totalitním režimu.

Prezident USA Donald Trump očekává od Moskvy do pátku dohodu o konci ruské války na Ukrajině, jinak hrozí sankcemi. Do Moskvy nejspíš také vyšle zvláštního zmocněnce Bílého domu Stevea Witkoffa. Pekarová Adamová posunu v jednáních šanci příliš nedává, ocenila však změnu Trumpovy taktiky.

„Ze situace, kdy hodně nahrával Rusku, tak dnes je jeho rétorika vůči Rusku a jeho režimu, představitelům – včetně Vladimira Putina – tvrdší, což je příslib takového postupu, který by mohl vést k nějakým posunům,“ uvedla.

Důvěra v Zelenského

V návaznosti na situaci na Ukrajině se moderátorka Kručinská tázala také na možnou ztrátu důvěry ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten se původně rozhodl omezit nezávislost dvou ukrajinských protikorupčních agentur, až po tlaku tamní veřejnosti a západních spojenců ukrajinský parlament nezávislost obnovil.

„Kroky nebyly vůbec šťastné, naopak bylo dobře, že velmi rychle vzal zpátečku a obnovil nezávislost protikorupčních organizací,“ zhodnotila. Přiznala také, že korupce na Ukrajině je problémem, Zelenskyj si dle ní vyhodnotil, že by jeho krok mohl poškodit zájmy země.

Možné autoritářské tendence by podrývaly samotnou Ukrajinu, míní. Ukrajinští politici by si tak měli vyhodnotit, že tímto směrem nelze jít.

V souvislosti s probíhajícími konflikty zmínila také situaci v Pásmu Gazy, kterou označila za „naprosto neúnosnou“. Apelovala také na distribuci pomoci pro obyvatele zasaženého regionu. Souhlasí s tím, že se Česko nechystá uznat Stát Palestina, podotkla však, že dvoustátní řešení konfliktu je trvalý postoj tuzemské diplomacie.

Dozvuky bitcoinové kauzy

Pořad se dotknul také okolností takzvané bitcoinové kauzy. Události posledních dnů dle Pekarové Adamové nebyly šťastné. Minulé pondělí skončil ve funkci koordinátor objasňování celé kauzy David Uhlíř, dle ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) úspěšně splnil svěřené zadání. Externí audit pak zjistil, že resort spravedlnosti, který předtím vedl Pavel Blažek (ODS), neměl bitcoinový dar přijímat.

Tato zpráva dle šéfky sněmovny není překvapivá. „Vidím, že krok, že v řádu hodin (Blažek) odstoupil, byl jediný možný a správný,“ uvedla. Klíčové je dle ní to, aby všichni, kteří mají konat, konali. V této souvislosti zmínila šéfku resortu spravedlnosti, auditory i orgány činné v trestním řízení.

Přiznala, že se v tomto případě „stala chyba“, ovšem chybovat je dle ní lidské a je důležité, jak se k tomu postavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...