Pavel Blažek

Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který zrušil základnu pro výpočet platů soudců, se soudci připravují na podání žalob. Podle Soudcovské unie má jít o hromadnou akci. Požadují doplatek odpovídající verdiktu Ústavního soudu a tvrdí, že nový zákon o růstu platů ústavních činitelů, který po prezidentském vetu schválila Poslanecká sněmovna letos v březnu, je v rozporu s evropským právem. Opozice naopak připomněla svůj návrh na oddělení platů soudců a politiků.

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.

Nová nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová plánuje jednat s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o rozšíření působnosti vrchních státních zastupitelství v případech kyberkriminality. Sdělila to v Otázkách Václava Moravce. Návrh vyhlášky už má podle ní resort k dispozici. Také usiluje o kontrolu u závažných kybernetických trestných činů, ve kterých mohlo dojít ke zmaření trestního řízení.

Premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS) uvedli do funkce nejvyšší státní zástupkyně dosavadní pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Nahradila Igora Stříže. Mezi priority Bradáčové bude patřit kriminalita dětí a mladistvých či sjednocování trestání. Ráda by také zredukovala počet stupňů v soustavě státních zastupitelství ze čtyř na tři, uvedla. Pro ČT dodala, že vybírat bude ze dvou možností.

Vrchní státní zastupitelství v Praze pod vedením Lenky Bradáčové dozorovalo policejní práci při rozkrývání řady významných společenských kauz. V této instituci byla Bradáčová od července 2012, v úterý 1. dubna se stala nejvyšší státní zástupkyní. Patří k nejvlivnějším ženám Česka, začínala jako státní zástupkyně v Litoměřicích.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) jmenoval Zdeňka Štěpánka šéfem Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ), a to s účinností od 1. dubna. Oznámil to na síti X. Štěpánek nahradí Lenku Bradáčovou, která se od úterka stane nejvyšší státní zástupkyní. Doposud byl jejím náměstkem.

Schválení největší reformy trestní politiky za posledních patnáct let je nejisté. Vládní priorita prošla prvním čtením v prosinci, od té doby se ve sněmovně neposunula. Ústavně-právní výbor se k trestnímu zákoníku vrátí ve středu. Pokud jednání tentokrát dokončí, na plénum by se novela mohla dostat v dubnu. Změny budou poslanci podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) schvalovat nejdřív v květnu. Zkomplikovat by to mohla opozice.

Pokud odborná debata dospěje k závěru, že poslat české vojáky na Ukrajinu jako součást mírových sil po uzavření dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem je prospěšné a že je toho Česko schopné, pak nebude mít ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) problém takový krok podpořit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. S účastí Česka by v případě shody napříč většinou evropských států souhlasil i poslanec Jakub Michálek (Piráti). Poslankyně Helena Válková (ANO) se obává, že tuzemsko na něco takového nemá dostatek kapacit.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal ministru Pavlu Blažkovi (ODS) návrh na jmenování Zdeňka Štěpánka vrchním státním zástupcem v Praze, a to s účinností od 1. dubna. Štěpánka doporučila výběrová komise, Stříž její stanovisko akceptoval, uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Štěpánek v případě jmenování nahradí ve funkci Lenku Bradáčovou, dosud je jejím náměstkem. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že návrh nyní posoudí příslušný odbor.

Trojice mužů omilostněných prezidentem Petrem Pavlem je z vězení doma. Za trestné činy spojené s pěstováním konopí jim soud vyměřil mezi pěti a šesti lety. Podle odhadů odborníků jsou v Česku podobných případů stovky.

Soudcovská unie vyzvala soudce, aby se domáhali platových nároků soudní cestou. Svým členům poskytne v nejbližší době vzory žalob, uvedla v prohlášení s tím, že v tomto ohledu respektuje závěry Justičního grémia. To se ve středu shodlo na tom, že novela zákona o platech vrcholných politiků a dalších představitelů státu odporuje českému ústavnímu pořádku.

Největší reforma trestní politiky za posledních patnáct let dozná změn. Resort spravedlnosti teď připravuje asi desítku úprav. Novinkou má být třeba povinnost pro policii, která by kvůli nahlížení do mobilního telefonu potřebovala speciální soudní příkaz. Novela zmírňuje postihy u méně závažných trestných činů. Má tak zefektivnit systém a ulevit přeplněným věznicím. O úpravách jednal ministr Pavel Blažek (ODS) s opozicí, která s potřebou reformy souhlasí.

Sněmovna schválila smlouvu Česka s Vatikánem navzdory výhradám k pasážím o zpovědním tajemství a jeho nositelích. Žádost o její ústavní přezkum odmítla. Na Ústavní soud se nyní hodlá obrátit skupina senátorů dříve, než o podpisu smlouvy kvůli její platnosti rozhodne prezident Petr Pavel. Odpoledne jednání dolní komory pokračovalo interpelacemi.

Ukázalo se, že nemůžeme spoléhat na Ameriku, že bude garantem evropské bezpečnosti, a ani to nedává zcela smysl, prohlásil v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Za prioritu považuje investice do posílení vojenského zpravodajství nebo do protivzdušné obrany. Ke kandidatuře bývalého člena Pirátů Jana Lipavského za ODS v letošních sněmovních volbách Hřib řekl, že to považuje za „logický předstupeň“ před sloučením ODS a TOP 09.

Seznam zakázaných látek zneužívaných k dopingu se rozšíří zhruba o dvě desítky preparátů, schválila vláda. Jsou mezi nimi ty na bázi anabolik, které urychlují růst svalové hmoty, ale třeba i semaglutid obsažený také v léku ozempic. Ten nadále mohou předepsat pouze lékaři. Látky zneužívají nejen profesionální sportovci, ale často i amatéři. Trestná je výroba a šíření těchto látek, jejich užívání ale nikoliv.

Obce zřejmě budou muset zajistit místo v dětských skupinách dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola. Pokud povinnost nesplní, přispějí rodičům na náklady péče. Uzákoní to vládní novela, kterou schválil Senát o dva hlasy po kritice části svých členů. Horní komora podpořila také zřízení dětského ombudsmana, který má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv.

Pět lidí obviněných v souvislosti s veřejnými zakázkami ve Fakultní nemocnici v Motole zůstává zadrženo. Na čtyři z nich podala evropská pověřená žalobkyně návrh na vzetí do vazby. Ostatní zadržení budou propuštěni, uvedla večer policie. Národní centrála proti organizovanému zločinu informovala, že v korupční kauze je sedmnáct obviněných.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má vážné pochybnosti, jestli vedení justice mělo právo za letošní leden vyplatit soudcům a státním zástupcům zvýšené platy. České televizi to řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) od nového roku chybí klíčové číslo, podle kterého stát výdělky vypočítává. A nový zákon dosud neplatí.

Opoziční hnutí ANO vítá pondělní rozhodnutí prezidenta Petra Pavla vetovat novelu o platech veřejných činitelů. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se nediví, že se Pavel „odmítl podílet na chaotickém řešení vlády“. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že s výhradami prezidenta „v zásadě souhlasí“, nicméně si prý nedokáže představit, že je v současné situaci možné dojednat a schválit lepší řešení.

Soudcům a státním zástupcům vzroste v lednu jejich platová základna na trojnásobek průměrné mzdy z roku 2023. A to přesto, že v zákoně, který to upravuje, násobek pro tento výpočet momentálně není. Platy soudců tak budou v lednu oproti prosinci vyšší téměř o sedm procent, u státních zástupců skoro o čtrnáct. Zástupci justice opírají svůj nárok o rozhodnutí Ústavního soudu z minulého května.

Rozhodnutím Ústavního soudu skončí od 1. července povinnost podstoupit před úřední změnou pohlaví chirurgický zákrok. Zatím ale není jasné, jaká pravidla budou platit pak. Poslanci ODS a KDU-ČSL přišli s novelou občanského zákoníku. Není ale jisté, jestli ji zákonodárci stihnou během pěti měsíců schválit.

Ministři, poslanci a senátoři dostanou lednové výplaty až o tři týdny později, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v reakci na úterní rozhodnutí Senátu. Ten návrh na růst platů politiků o sedm procent neschválil ani neupravil. K prezidentovi se tak dostane až v polovině února. Soudci podle resortu spravedlnosti kvůli průtahům nakonec získají víc peněz, než vláda plánovala.

Soudy nečekaly na úpravu zákona o platech ústavních činitelů a justiční šéfové už rozeslali soudcům platové výměry, které počítají s růstem podle trojnásobku průměrné mzdy, řekl ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). To je víc, než chce vláda. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom míní, že pokud vládní návrh nezačne platit do konce měsíce, ústavní činitelé nedostanou lednovou výplatu. Novelu ještě posoudí senátoři, a mnoho z nich má výhrady.

Sněmovna schválila úpravu pravidel advokátních úschov peněz proti riziku jejich zpronevěry. Pozměňovací návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) připojila k vládní novele o posílení advokátské mlčenlivosti. Náhrady poškozeným by podle úpravy vyplácela Česká advokátní komora (ČAK) ze zvláštního garančního fondu. Předlohu teď dostanou k projednání senátoři. Předseda ČAK Robert Němec doufá, že ji brzy podepíše prezident.