Pavel Blažek

Pokud odborná debata dospěje k závěru, že poslat české vojáky na Ukrajinu jako součást mírových sil po uzavření dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem je prospěšné a že je toho Česko schopné, pak nebude mít ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) problém takový krok podpořit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. S účastí Česka by v případě shody napříč většinou evropských států souhlasil i poslanec Jakub Michálek (Piráti). Poslankyně Helena Válková (ANO) se obává, že tuzemsko na něco takového nemá dostatek kapacit.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal ministru Pavlu Blažkovi (ODS) návrh na jmenování Zdeňka Štěpánka vrchním státním zástupcem v Praze, a to s účinností od 1. dubna. Štěpánka doporučila výběrová komise, Stříž její stanovisko akceptoval, uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Štěpánek v případě jmenování nahradí ve funkci Lenku Bradáčovou, dosud je jejím náměstkem. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že návrh nyní posoudí příslušný odbor.

Trojice mužů omilostněných prezidentem Petrem Pavlem je z vězení doma. Za trestné činy spojené s pěstováním konopí jim soud vyměřil mezi pěti a šesti lety. Podle odhadů odborníků jsou v Česku podobných případů stovky.

Soudcovská unie vyzvala soudce, aby se domáhali platových nároků soudní cestou. Svým členům poskytne v nejbližší době vzory žalob, uvedla v prohlášení s tím, že v tomto ohledu respektuje závěry Justičního grémia. To se ve středu shodlo na tom, že novela zákona o platech vrcholných politiků a dalších představitelů státu odporuje českému ústavnímu pořádku.

Největší reforma trestní politiky za posledních patnáct let dozná změn. Resort spravedlnosti teď připravuje asi desítku úprav. Novinkou má být třeba povinnost pro policii, která by kvůli nahlížení do mobilního telefonu potřebovala speciální soudní příkaz. Novela zmírňuje postihy u méně závažných trestných činů. Má tak zefektivnit systém a ulevit přeplněným věznicím. O úpravách jednal ministr Pavel Blažek (ODS) s opozicí, která s potřebou reformy souhlasí.

Sněmovna schválila smlouvu Česka s Vatikánem navzdory výhradám k pasážím o zpovědním tajemství a jeho nositelích. Žádost o její ústavní přezkum odmítla. Na Ústavní soud se nyní hodlá obrátit skupina senátorů dříve, než o podpisu smlouvy kvůli její platnosti rozhodne prezident Petr Pavel. Odpoledne jednání dolní komory pokračovalo interpelacemi.

Ukázalo se, že nemůžeme spoléhat na Ameriku, že bude garantem evropské bezpečnosti, a ani to nedává zcela smysl, prohlásil v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Za prioritu považuje investice do posílení vojenského zpravodajství nebo do protivzdušné obrany. Ke kandidatuře bývalého člena Pirátů Jana Lipavského za ODS v letošních sněmovních volbách Hřib řekl, že to považuje za „logický předstupeň“ před sloučením ODS a TOP 09.

Seznam zakázaných látek zneužívaných k dopingu se rozšíří zhruba o dvě desítky preparátů, schválila vláda. Jsou mezi nimi ty na bázi anabolik, které urychlují růst svalové hmoty, ale třeba i semaglutid obsažený také v léku ozempic. Ten nadále mohou předepsat pouze lékaři. Látky zneužívají nejen profesionální sportovci, ale často i amatéři. Trestná je výroba a šíření těchto látek, jejich užívání ale nikoliv.

Obce zřejmě budou muset zajistit místo v dětských skupinách dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola. Pokud povinnost nesplní, přispějí rodičům na náklady péče. Uzákoní to vládní novela, kterou schválil Senát o dva hlasy po kritice části svých členů. Horní komora podpořila také zřízení dětského ombudsmana, který má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv.

Pět lidí obviněných v souvislosti s veřejnými zakázkami ve Fakultní nemocnici v Motole zůstává zadrženo. Na čtyři z nich podala evropská pověřená žalobkyně návrh na vzetí do vazby. Ostatní zadržení budou propuštěni, uvedla večer policie. Národní centrála proti organizovanému zločinu informovala, že v korupční kauze je sedmnáct obviněných.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má vážné pochybnosti, jestli vedení justice mělo právo za letošní leden vyplatit soudcům a státním zástupcům zvýšené platy. České televizi to řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) od nového roku chybí klíčové číslo, podle kterého stát výdělky vypočítává. A nový zákon dosud neplatí.

Opoziční hnutí ANO vítá pondělní rozhodnutí prezidenta Petra Pavla vetovat novelu o platech veřejných činitelů. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se nediví, že se Pavel „odmítl podílet na chaotickém řešení vlády“. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že s výhradami prezidenta „v zásadě souhlasí“, nicméně si prý nedokáže představit, že je v současné situaci možné dojednat a schválit lepší řešení.

Soudcům a státním zástupcům vzroste v lednu jejich platová základna na trojnásobek průměrné mzdy z roku 2023. A to přesto, že v zákoně, který to upravuje, násobek pro tento výpočet momentálně není. Platy soudců tak budou v lednu oproti prosinci vyšší téměř o sedm procent, u státních zástupců skoro o čtrnáct. Zástupci justice opírají svůj nárok o rozhodnutí Ústavního soudu z minulého května.

Rozhodnutím Ústavního soudu skončí od 1. července povinnost podstoupit před úřední změnou pohlaví chirurgický zákrok. Zatím ale není jasné, jaká pravidla budou platit pak. Poslanci ODS a KDU-ČSL přišli s novelou občanského zákoníku. Není ale jisté, jestli ji zákonodárci stihnou během pěti měsíců schválit.

Ministři, poslanci a senátoři dostanou lednové výplaty až o tři týdny později, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v reakci na úterní rozhodnutí Senátu. Ten návrh na růst platů politiků o sedm procent neschválil ani neupravil. K prezidentovi se tak dostane až v polovině února. Soudci podle resortu spravedlnosti kvůli průtahům nakonec získají víc peněz, než vláda plánovala.

Soudy nečekaly na úpravu zákona o platech ústavních činitelů a justiční šéfové už rozeslali soudcům platové výměry, které počítají s růstem podle trojnásobku průměrné mzdy, řekl ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). To je víc, než chce vláda. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom míní, že pokud vládní návrh nezačne platit do konce měsíce, ústavní činitelé nedostanou lednovou výplatu. Novelu ještě posoudí senátoři, a mnoho z nich má výhrady.

Sněmovna schválila úpravu pravidel advokátních úschov peněz proti riziku jejich zpronevěry. Pozměňovací návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) připojila k vládní novele o posílení advokátské mlčenlivosti. Náhrady poškozeným by podle úpravy vyplácela Česká advokátní komora (ČAK) ze zvláštního garančního fondu. Předlohu teď dostanou k projednání senátoři. Předseda ČAK Robert Němec doufá, že ji brzy podepíše prezident.

Funkce nejvyššího státního zástupce je prý pro budoucí šéfku žalobců a současnou vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou výzvou. V Událostech, komentářích poznamenala, že je člověkem, který rád věci mění a zlepšuje. Vzhledem k nástupu moderních technologií bude třeba dle Bradáčové zavádět nové metody. „Doba je přelomová pro celou společnost, nevyjímaje státní zástupce. Objevuje se nový druh zločinu, nové typy důkazů,“ podotkla.

Věděl jsem, koho zvolit, kdyby během mého mandátu mělo na postu nejvyššího státního zástupce dojít k nějaké změně, řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v Interview ČT24 k výběru nynější vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Ministr souhlasí s jejím názorem na zúžení soustavy státního zastupitelství. Pokud by měl nějaký stupeň zrušit, byl by pro ten vrchní.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ve středu navrhl na funkci nejvyšší státní zástupkyně pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Je přesvědčený, že Bradáčová ve funkci obstojí. Nejvyššího žalobce jmenuje vláda, která ve středu nominaci Bradáčové schválila. Funkci má zastávat od dubna.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. V pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Stříž uvedl, že nemá jiné než osobní a rodinné důvody pro odchod z čela Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). Dohodu s Blažkem měl jen na načasování kroku. Média v minulosti spekulovala, že Stříže nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Omezit odklady zahájení povinné školní docházky, zrušit přípravné třídy základní školy nebo zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování má novela, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. Piráti se ve sněmovně střetli s lidovci kvůli česko-vatikánské smlouvě, koalice po téměř dvouhodinovém projevu poslance Jakuba Michálka (Piráti) omezila řečnickou dobu. Dolní komora jednala i po 23:30.

Poslanci v rámci mimořádné schůze v úvodním kole po více než šestihodinové debatě podpořili novelu trestního práva. Novela by měla přispět k omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám ve státním rozpočtu. Předlohu v prodloužené tříměsíční lhůtě posoudí ústavně-právní výbor. Sněmovna v úvodním kole podpořila také novelu o vyšší peněžité pomoci obětem trestných činů.

Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o pět tisíc korun. Odboráři se na tom ve čtvrtek dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Nově by tak podle místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrové mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny.