Pavel Blažek strana 4 z 5

Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se možná změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Předpokládá to vládní novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestané pohlavní zneužití. Novelu nyní čeká posouzení v ústavně-právním výboru.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) by chtěl prosadit zvýšení platů policistů, hasičů či pracovníků vězeňské služby – konkrétně by to mohlo být od října, a to o deset procent. Záměr potvrdil České televizi. Chce tak zatraktivnit práci v bezpečnostních sborech, nabrat nové lidi a zpomalit odchody těch zkušených. Podporu zatím dojednanou nemá, koaliční partneři ale o návrhu mluvit chtějí.

V kauze podmínky pro otčíma za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery zohlednil Krajský soud v Brně doznání pachatele, jistou míru sebereflexe i jeho závazky ke zbytku rodiny, kterou by z vězení nemohl podporovat. Případ označil za hraniční, kdy lze ještě na odsouzeného působit bez přímého výkonu trestu odnětí svobody. Odůvodnění poskytla mluvčí soudu Klára Belkovová. Verdikt vzbudil značnou pozornost, podle řady kritiků je příliš mírný. Před budovou soudu se ve čtvrtek v podvečer konala demonstrace za spravedlnost pro oběti znásilnění, na místě se sešlo asi 150 lidí.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že práva obětí trestných činů jsou jednou z jeho priorit. Od šesti večer před sídlem resortu probíhala demonstrace Světlo pro oběti znásilnění. Organizátoři protestu chtěli upozornit na případ, kdy muž opakovaně znásilňoval nevlastní dceru, přičemž Krajský soud v Brně mu uložil za několik let trvající sexuální zneužívání podmínku. Podmíněné tresty za znásilnění uložily soudy od roku 2016 více než polovině odsouzených.

Ministerstvo spravedlnosti prověřuje případ opakovaného znásilnění nezletilé dívky, za které pachatel dostal u soudu podmínku. O změně výše trestu rozhodl minulý týden Krajský soud v Brně. Podle znalce oběť neměla mít vážné následky. Původně si měl muž odsedět tři roky ve vězení. O problematice v pořadu Události, komentáře debatovali advokátka Lucie Hrdá a vedoucí katedry trestního práva Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna.

Ministerstvo spravedlnosti prověřuje případ opakovaného znásilnění dívky, za které pachatel dostal od soudu podmíněný trest. Poté zváží další postup, informovalo ve čtvrtek na sociální síti X. Ministr Pavel Blažek (ODS) dodal, že Krajský soud v Brně po doručení rozsudku ještě sdělí veřejnosti odůvodnění svého rozhodnutí. Ministr po obdržení spisu přezkoumá, zda nebyl porušen zákon, a případně podá stížnost k Nejvyššímu soudu. Server Seznam Zprávy zároveň uvedl, že rozsudek si vyžádalo také Nejvyšší státní zastupitelství v Brně, které zváží podání dovolání.

„Celý rok a půl to byla velká emoční jízda. Na konci jsem si říkala, že už to nemůže být horší, a ono bylo,“ popisuje reportérka Seznam Zpráv Adéla Jelínková práci na případu vraždy seniora ve Slopném. Ta jí změnila pohled na českou justici, která v případu z roku 2011 poslala dva muže do vězení na více než dvacet let. Jelínková s kolegyní ale přinesly nové důkazy zpochybňující jejich vinu. V podcastu Background ČT24 vypráví novinářka i o údajném útěku náměstka ministra oknem na toaletě nebo politických kauzách, kterým se průběžně věnuje.

Vláda ve středu schválila změnu definice znásilnění. Trestní předpisy by měly opustit koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku a nahradit ho konceptem pohlavního styku nesouhlasného. O schválení novely připravené ministerstvem spravedlnosti informovali Piráti v tiskové zprávě.

Česká advokátní komora (ČAK) odložila jako nedůvodné podněty k prošetření chování advokáta Norberta Naxery při násilném incidentu u soudu s dezinformátorkou Janou Peterkovou. Sdělila to mluvčí komory Iva Chaloupková. Jeden z podnětů podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Poslanci se v úterý zabývali například zvýšením postihů za nezavedení léků do evidence v lékárnách, změnami ve jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců, zpřísněním pravidel proti praní špinavých peněz či novým zákonem o zbraních a střelivu. Předlohy byly ve druhém čtení, v němž mohou zákonodárci uplatňovat pozměňovací návrhy. Schvalování programu schůze zabralo skoro dvě a půl hodiny. Většinu času vyplnilo vystoupení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to navrhne vládě, která o tom bude jednat příští týden. Premiér Petr Fiala (ODS) návrh označil za realistický.

Nejvyšší soud (NS) zrušil více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Vyhověl ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), jenž podal stížnost pro porušení zákona. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci, což nyní potvrdil Nejvyšší soud. Ten zrušil také verdikt nad dalším odsouzeným Jindřichem Tomešem, který si tehdy vyslechl roční trest vězení. Oba muži mají šanci na odškodnění.

Dva úředníci se domnívají, že ztratili práci na ministerstvech dopravy a spravedlnosti kvůli upozornění na nesrovnalosti. V případě úředníka z ministerstva dopravy už rozhodl soud. A poprvé v historii dal whistleblowerovi za pravdu. V Česku se ale lidé, kteří se nebojí poukázat na problém, dlouhodobě potýkají s obtížemi, ukázali pro pořad 168 hodin reportéři Václav Crhonek a David Sebíň.

Nejsou soudci, přesto nosí talár a rozhodují o verdiktech. Některé trestní a pracovněprávní kauzy posuzují přísedící, kteří mohou soudce i přehlasovat. Vláda ve středu schválila návrh na omezení případů, které řeší právě takzvaní soudci z lidu. Někteří přísedící i zástupci justice jsou ale proti změně. Říkají, že i laický pohled do rozhodování o osudech lidí patří.

Soud pravomocně rozhodl, že ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nezákonně zrušil jmenování šéfa Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI) Pavla Kodyma. Ministr tak učinil poté, co Kodym upozornil Evropskou komisi (EK), že se stát chystá podle jeho názoru nezákonně poslat Českým drahám miliardy korun a zvýhodnit je tak proti ostatním dopravcům. Kupka, který následně navrhl zrušení tohoto úřadu, ale takovou souvislost odmítá. Informovaly o tom v úterý Seznam Zprávy.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) v úterý navrhla obžalovat 11 lidí v kauze Dozimetr, která se týká zakázek v pražském dopravním podniku. Stíháni jsou mimo jiné za účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku, podplacení či legalizaci výnosů z trestné činnosti, uvedl na policejním webu mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Nejvyšší soud přezkoumá více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost pro porušení zákona, oznámil Soukupův právní zástupce Lubomír Müller. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci.

Ústavní soud odmítl i druhou stížnost gruzínského občana Polada Omarova, jenž se snaží odvrátit vydání k trestnímu stíhání do Spojených států. První neúspěšná stížnost směřovala proti rozhodnutí ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), další proti postupu Městského soudu v Praze a Policie ČR. Obě odmítavá usnesení jsou dostupná v databázi soudu.

Plzeňská soudkyně Eva Sofia Vodičková chtěla v době koronavirové pandemie podplatit jinou ženu, aby za ni podstoupila PCR test. Vinu i uložený peněžitý trest ve výši 200 tisíc korun pravomocně potvrdila odvolací instance. Zákon o soudech a soudcích stanoví, že po pravomocném odsouzení soudce za úmyslný trestný čin funkce tohoto soudce zaniká.

Nejvyšší soud zrušil rozsudky nad čtrnácti muži, kteří se v roce 1966 zúčastnili protestu „mániček“, tedy dlouhovlasých mladíků. Zprostil je obžaloby podané tehdejší prokuraturou, vyhověl tak stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na elektronické úřední desce.

Nejsem muž expremiéra Andreje Babiše (ANO) ani ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), ani nikoho jiného, uvedl v pořadu Události, komentáře nový olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun. Podotkl, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci je podle něj spojováno pouze s kauzou zásahu na Úřadu vlády před deseti lety, zatímco další, pozitivní kauzy jsou opomíjené, proto by se chtěl zaměřit na pozitivní medializaci a vnitřní komunikaci na úřadě.

Nový olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun v nejbližší době personální změny nechystá. Zaměřit se chce v první řadě na koncepci Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci včetně efektivity poboček. Do funkce ho jmenoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na návrh nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Ten uvedl, že pevně věří, že jeho výběr byl správný; musel by z toho jinak vyvodit odpovědnost. Bývalý ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Dragoun na tomto postu vystřídal Radima Daňhela.

V Česku přibývá justičních případů, které skončí dohodou o vině a trestu, a to i u znásilnění nebo vražd. Resort spravedlnosti teď prověří, zda je systém dohod o vině a trestu nastavený správně, a to také kvůli kauze z konce letošního srpna, kdy muž obžalovaný ze šesti znásilnění nezletilých odešel od soudu s podmínkou. Dohody o vině a trestu výrazně zkracují soudní proces, zaznívají ale také stížnosti zástupců obětí na opomíjení jejich práv. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Novým vrchním státním zástupcem v Olomouci bude bývalý ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Radim Dragoun. Do funkce ho ve čtvrtek jmenoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), a to s účinností od 25. září. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. Dragouna na místo navrhl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž poté, co ho doporučila pětičlenná výběrová komise.