Premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS) uvedli do funkce nejvyšší státní zástupkyně dosavadní pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Nahradila Igora Stříže. Mezi priority Bradáčové bude patřit kriminalita dětí a mladistvých či sjednocování trestání. Ráda by také zredukovala počet stupňů v soustavě státních zastupitelství ze čtyř na tři, uvedla. Pro ČT dodala, že vybírat bude ze dvou možností.
Bradáčová se ujala funkce nejvyšší státní zástupkyně
Nová šéfka žalobců také sdělila, že chce převést Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) do digitální doby ohledně informačních systémů, analytiky i kyberkriminality. „Kyberkriminalita je jeden ze současných velmi intenzivních trendů ve vývoji kriminality,“ sdělila po nástupu do funkce v rozhovoru pro ČT. Byla by prý ráda, aby státní zástupci nepřistupovali k této problematice „ortodoxně, ale zcela moderně“.
Zaměřit se chce i na kriminalitu spojenou s korupcí a s nenávistnými projevy, protože tyto činy podle ní ohrožují bezpečnost a stabilitu státu. Ohledně kriminality mladistvých a nezletilých zmínila, že několik měsíců uplynulého roku ukázalo, že tato problematika je naléhavou záležitostí nejenom v Česku.
Bradáčová připomněla, že zákon jí jasně vymezuje mandát nejvyšší státní zástupkyně, a to na sedm let. Některé koncepční změny, které chce na NSZ prosadit, jsou podle ní proveditelné v tomto časovém horizontu. O dalších by ráda přinejmenším zahájila debatu. „Bude záležet i na tom, jakou představu bude mít další ministr spravedlnosti po volbách, které nás v tomto roce čekají. To je pro NSZ samozřejmě klíčová záležitost,“ podotkla.
„Určitě budu chtít debatovat o třech stupních státního zastupitelství. O zefektivnění systému, který zde vznikl v roce 1994 jako jistý relikt doby po zániku federace,“ prohlásila Bradáčová. Připomněla, že otázkou se zabývala už předloha, která skončila v roce 2012 ve sněmovně ve druhém čtení. „Jsem přesvědčená, že pro deset milionů obyvatel této země jsou tři stupně dostatečné,“ pokračovala.
To, který konkrétní stupeň by měl zaniknout, chce nejprve řešit se státními zástupci a ministerstvem spravedlnosti. Pro ČT dodala, že bude vybírat mezi dvěma možnostmi, přičemž jedna z nich je prioritní. Změnu označila v prvopočátku za organizační přeskupení sil, následně by ale podle ní měla také snížit počty státních zástupců. Na samotném NSZ plánuje personální obměnu „napříč úřadem“.
Podle šéfredaktorky webu Česká justice Evy Pasekové je otázka, zda k zeštíhlení soustavy státních zastupitelství bude politická vůle. „Pokusy už Bradáčová učinila před třinácti lety, kdy měl vzniknout takzvaný protikorupční speciál a měla být zrušena vrchní státní zastupitelství. Tehdy ten pokus dopadl neúspěšně,“ sdělila.
Podle novinářky je otázka, zda by se měla zrušit vrchní státní zastupitelství. „Jsou poměrně velká, řeší nejzávažnější kauzy. Naopak okresní státní zastupitelství mají občas problém s fungováním,“ míní. Změna podle ní není nutně svázaná se soustavou soudů.
Fiala: Úkolem je posilování důvěry ve státní zastupitelství
Přátelské předání funkce nejvyššího státního zástupce mezi Střížem a Bradáčovou svědčí o dobrém stavu NSZ, sdělil při uvádění Bradáčové do funkce premiér Fiala.
Mezi úkoly šéfky žalobců bude patřit i posilování důvěry občanů ve státní zastupitelství, a to srozumitelnou a otevřenou komunikací, dodal Fiala. Ocenil, že Bradáčová přichází s vlastní vizí.
Blažek pro ČT uvedl, že Bradáčová musí na prvním místě uspořádat úřad podle svých představ. Rezignace dvou jejích předchůdců měly osobní důvody, dodal. „U nás žádné tlaky nejsou,“ sdělil s tím, že systémově jsme na tom velmi dobře a s Německem a Rakouskem jsme kvalitou „na jedné lodi.“ Nerad prý vidí jen úniky z trestních spisů.
Podle Pasekové je nyní pozice Bradáčové velmi silná, avšak jiná než její dosavadní post. Vrchní státní zástupce podle ní pracuje na živých případech, ten nejvyšší je ale spíš v pozici kontrolního orgánu. „Už nebude mít takový vliv na živé kauzy,“ dodala.
Bradáčová na tiskové konferenci uvedla, že NSZ by nyní bylo vyloučené z dohledu v kauzách, které dozorovala. Žádný takový případ ale podle ní není. V případech, v nichž dávala pokyn jako vrchní státní zástupkyně, by rozhodování přešlo na náměstka NSZ.
Ne všechny ohlasy na jmenování Bradáčové nejvyšší státní zástupkyní jsou kladné, píše komentátor Českého rozhlasu Plus Jiří Leschtina. „K těm racionálním patří výtky, že se nemůže zbavit spoluzodpovědnosti za některé neúnosně se vlekoucí kauzy. Zvlášť ostudný byl případ exministryně obrany Vlasty Parkanové, který skončil jejím osvobozením po dvanácti letech vyšetřování a souzení,“ míní komentátor, podle nějž jde však o „dobrou volbu do temných časů“.
Bradáčovou, která pražské žalobce řídila od roku 2012, navrhl do funkce Blažek v lednu. Návrh zdůvodnil jejími zkušenostmi, nestranností a bezúhonností, dále tím, že se nebude nikoho bát a je respektovaná nejen v právnickém prostředí. Stříž byl nejvyšším státním zástupcem od roku 2021. Svou rezignaci vysvětlil rodinnými a osobními důvody. Dál bude téměř po čtyřiceti letech v roli žalobce pracovat jako trestní obhájce.
Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek
Bradáčovou ve funkci nahradil její náměstek Zdeněk Štěpánek, Blažek jej do funkce jmenoval v pondělí. Spolu s Bradáčovou ho do funkce uvedli v úterý odpoledne. Štěpánka doporučila výběrová komise, před tu předstoupil jako jediný uchazeč o uvolněnou funkci. Končící nejvyšší státní zástupce Stříž se závěrem komise souhlasil a Blažkovi Štěpánkovo jmenování navrhl.
Štěpánek už dříve předeslal, že v úřadu nechystá žádné zásadní změny a že by chtěl v podstatných směrech zachovat kontinuitu vedení a řízení nastavené Bradáčovou. Za důležité pokládá to, aby úřad zůstal nezávislý na vnějších vlivech.
Zároveň s Bradáčovou se v úterý na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně ujala funkce ředitelky Probační a mediační služby Gabriela Slováková. Službu chce především posílit.