Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ve středu navrhl na funkci nejvyšší státní zástupkyně pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Je přesvědčený, že Bradáčová ve funkci obstojí. Nejvyššího žalobce jmenuje vláda, která ve středu nominaci Bradáčové schválila. Funkci má zastávat od dubna.
Vláda schválila nominaci Bradáčové na post nejvyšší státní zástupkyně
8 minut
Události: Lenka Bradáčová nejvyšší státní zástupkyní
„Paní doktorka Bradáčová má dlouholetou praxi včetně pozice vrchní státní zástupkyně v Praze, kterou vykonává od roku 2012. Její zkušenosti, její profesionalita, její kompetence, respekt, kterému se těší v právnické obci, to všechno z ní činí dobrou volbu,“ je přesvědčený premiér Petr Fiala (ODS). Blažek doplnil, že by pokládal za nesprávné, kdyby se na pozici konalo výběrové řízení. On i vláda podle něj musí za jmenování šéfa žalobců převzít politickou odpovědnost.
Aktuální debata ministrů o jmenování Bradáčové byla podle Blažka „věcná jako o každých jiných bodech“. „Měla výhodu, že se nemusela představovat, protože ji všichni znali. Neříkám, že všichni osobně, ale z médií a profesního života,“ podotkl. Vyzdvihl, že Bradáčová prošla okresním, krajským i vrchním státním zastupitelstvím, takže soustavu dokonale zná.
„Komplikovanější stěhování“
„Pokud si někdo myslí, že paní doktorka Bradáčová má nějaké obrovské ambice a strašně tu funkci chtěla, tak tak to prostě není,“ dodal Blažek a připomněl, že Nejvyšší státní zastupitelství sídlí v Brně, takže „to bylo komplikovanější s logistikou a stěhováním“.
Na uvolněné místo vrchního žalobce v Praze bude vypsáno výběrové řízení. Jeho vítěze pak může, ale také nemusí, jmenovat ministr spravedlnosti do funkce vedoucího státního zástupce.
„Osobnost v čele soustavy státního zastupitelství má znát obsah práce státního zástupce a jeho roli v ústavním systému, nebát se nikoho včetně sociálních sítí a médií, být všestranněji vzdělaná, respektovaná nejen v právnickém prostředí, bezúhonná a reálně nepřičitatelná k žádné ekonomické, politické či jiné vlivové skupině. A v dnešní době i zdatná ve smyslu schopnosti vysvětlovat své konání široké veřejnosti,“ napsal dříve na sociální síti Blažek. „To vše podle mne Lenka Bradáčová splňuje,“ dodal.
Předseda koaličních lidovců Marek Výborný a první místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek ve středu při příchodu na jednání vlády prohlásili, že si Bradáčovou dokážou v čele Nejvyššího státního zastupitelství představit. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že má plnou důvěru v Blažka a je připravený podpořit návrh, který předloží.
„Předchozí pracovní zkušenost, erudice paní doktorky nás jakožto zástupce Starostů přesvědčila, že ona je tou dobrou volbou,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu a místopředseda STAN Lukáš Vlček.
Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček vládě vyčítá, že nevedla o nástupci Igora Stříže širší odbornou diskusi. „Určitě nehodlám zpochybňovat odborné kompetence Lenky Bradáčové. Od vlády bych ale očekával, že povede širší odbornou diskusi, na konci které bude konsenzus. Přece jen se jedná o velmi vlivnou pozici na období sedmi let,“ sdělil. Dodal, že jeho strana už si nicméně zvykla, že vládní koalice s opozicí nekomunikuje vůbec, takže postup překvapivý není.
„Paní Bradáčová je součástí dosavadního systému, takže nevidíme pozitivní změnu v situaci, kdy státní zástupci stíhají občany jen za odlišné názory, než jsou ty provládní,“ reagoval na schválení nominace vládou šéf opoziční SPD Tomio Okamura. O stíhání za protivládní názory hovořil už v úterý v souvislosti s tím, že policie požádala sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní SPD.
Šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka výběr Bradáčové nepřekvapuje. „Má zkušenosti z vrchního státního zastupitelství a doufám, že přitvrdí v boji proti hospodářské kriminalitě, korupci a násilí a zacílení represe na závažné činy,“ napsal Michálek.
8 minut
Vyjádření Lenky Bradáčové
Plány Bradáčové
Funkční období nejvyššího státního zástupce je po novele zákona o státním zastupitelství časově omezené, a to na sedm let. Na rozdíl od vrchních, krajských a okresních vedoucích státních zástupců zákon nepředpokládá, že by nejvyšší státní zástupce vzešel z výběrového řízení. Jeho jmenování je politickým aktem.
Bradáčová je pro zúžení soustavy státních zastupitelství na třístupňovou. Změna nemusí být vázaná na soustavu soudů, řekla ve středu. Svou vizi fungování nejvyššího státního zastupitelství a případné změny chce z respektu k odcházejícímu předchůdci Igoru Střížovi oznámit až po 1. dubnu, kdy se ujme funkce.
„Jsem dlouhodobě známá svou představou třístupňové justiční soustavy, ve vztahu ke státnímu zastupitelství o to více. První velký pokus byl učiněn v roce 2012 tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Ta předloha skončila ve druhém čtení a já si myslím, že se o ní minimálně musí začít znovu debatovat,“ míní Bradáčová.
Později v Událostech podotkla, že možnosti jsou dvě. „Diskutovalo se i mezi soudci v minulosti o tom, že by zredukovali soustavu o okresy, tedy že by prvním článkem bylo krajské státní zastupitelství, tedy krajský soud. Ale je možné změnit u státního zastupitelství bez změny ústavy i vrchní státní zastupitelství, tedy spojit ho se zastupitelstvím nejvyšším,“ dodala.
Soustava soudů a státních zastupitelství má nyní čtyři stupně – okresní, krajský, vrchní a nejvyšší. Který stupeň by měl zaniknout, nyní Bradáčová nespecifikovala. Doplnila, že chce na Nejvyšším státním zastupitelství navázat na hájení spravedlnosti a zefektivnit systém, aby neplýtval silami žalobců.
„Z praktického hlediska by bylo asi nejlepší zrušit okresy, protože některé okresy jsou velmi malé, ale chápu, že toto je příliš revoluční změna, takže možná jednodušší by bylo zrušit vrchní státní zastupitelství,“ podotkl prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna.
Bradáčová ve středu vyzdvihla práci svých dvou předchůdců Stříže a Zemana. I díky nim se podle ní státní zastupitelství stalo emancipovaným orgánem veřejné moci, v němž pracuje řada špičkových profesionálů. „Justice v Česku obecně patří na špici v postkomunistických státech, přestože jsou některé excesy – ty provází i justici na západ od nás – a nikdo nemůže slíbit, že nikdy k žádnému excesu v justici nedojde,“ podotkla.
Střížova nástupkyně také uvedla, že po nabídce místa od Blažka si vzala „přiměřenou“ dobu na rozmyšlenou, zda ji přijme. Funkce nejvyšší a vrchní státní zástupkyně vnímá jako zcela jiné. Šéf žalobců podle ní především nastavuje fungování soustavy státního zastupitelství a vnitřní legislativu. „Je také tím posledním, kdo v určitých typech rozhodnutí může tato zvrátit, to je zcela zásadní pozice nejvyššího státního zástupce. Vrchní státní zástupce stojí v čele úřadu, kde se vede dozor v nejzávažnějších trestních věcech v této zemi počínaje korupcí a konče terorismem,“ připomněla.
Stříž nominaci Bradáčové uvítal
Současný šéf žalobců Stříž v úterý oznámil rezignaci, ve funkci skončí k 31. březnu. Rezignaci vysvětlil rodinnými a osobními důvody. V poslední době sílily spekulace, že čelí politickému tlaku, aby z funkce odstoupil, a že se jeho nástupkyní má stát právě Bradáčová.
Ve středu Stříž nominaci Bradáčové přivítal, ocenil její odbornost a to, že je kariérní státní zástupkyní.
