Radek Vondráček

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.

Markéta Šichtařová (Svobodní) nechala notářsky ověřit dopis, kterým se vzdává poslaneckého mandátu. Její původní rezignační dopis, který odeslala v úterý předsedovi sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), nesplňoval zákonné podmínky pro složení mandátu právě kvůli chybějícímu ověření. Šichtařovou by měl v dolní komoře nahradit předseda pražské organizace SPD a městský zastupitel Josef Nerušil.

Poslankyně z klubu SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) oznámila, že se vzdává mandátu. Zdůvodňuje to tím, že nemá možnost pokračovat v plnění slibů voličům při stávajícím složení dolní komory. Reagovala tak na rozhodnutí sněmovny, která pustila do druhého čtení unijní zákon o digitálních službách, což označila za obrovské zklamání. Šichtařovou má nahradit předseda pražské organizace SPD a městský zastupitel Josef Nerušil.

Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla Markéta Šichtařová (Svobodní, klub SPD). Šichtařová se později vzdala mandátu.

Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami až patnáct milionů korun či do deseti procent z příjmů nebo obratu. Podle opozičních Pirátů jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona. Další opoziční strany volají po zastavení přípravy návrhu. Zástupci neziskových organizací míní, že by zákon vedl k omezení nevládního sektoru.

Vládní koalice nezvolí Víta Rakušana (STAN) místopředsedou sněmovny, řekli v Otázkách Václava Moravce Tomio Okamura (SPD) a Radek Vondráček (ANO). Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) koalice nedodržuje dohody. „Mně to přijde velmi farizejské a účelové,“ řekla Miroslava Němcová (ODS). Hosté také hovořili o vnímání ústavních činitelů či o aktuálním dění spojeném s konfliktem na Blízkém východě.

Soudní řízení s premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem v dotačním případu Čapí hnízdo nyní pokračovat nebude. Sněmovna nevydala Babiše k trestnímu stíhání v souladu s dřívějším doporučením mandátového a imunitního výboru. Poslanci podobně zamítli vydání předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání v kauze předloňských volebních plakátů jeho hnutí. Nesouhlas s vydáním podpořili v obou případech všichni přítomní poslanci koaliční většiny ANO, SPD a Motoristů.

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).

Hosté Událostí, komentářů diskutovali v den výročí začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu o postojích Česka vůči invazi. Diskutující také probrali téma ukrajinských uprchlíků v Česku nebo stav mírových jednání. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) musí v rámci mírových jednání dojít k bolestivému kompromisu. Podle předsedy ODS Martina Kupky je klíčové setrvat v podpoře Ukrajiny. Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Róbert Šlachta (Přísaha) se obává, že konflikt hned tak neskončí, ale na ústupky není čas. Šéf STAN Vít Rakušan věří v možnost spravedlivého míru. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.

Hosté Událostí, komentářů debatovali o mírových jednáních mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. „Ukrajina hraje o všechno. Území je pro ně zásadní, ale na druhou stranu nevidím jiné řešení, než nabízí USA (územní ústupky). Odpověď se na bojišti nenajde,“ řekl šéf zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO). Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) vyjednávání také vítá, ale zdůrazňuje, že Západ musí zmobilizovat všechny své síly, protože to je podle něj to jediné, co na Moskvu platí. „Nedali jsme do boje proti Rusku dostatek zdrojů, aby se to podařilo ukončit,“ míní Lipavský. Oba se shodli, že by Evropa měla mít v těchto jednáních svého vyjednavače. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

Sněmovna podpořila v úvodním kole změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává Sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Další opoziční strany vznášejí k úpravám výhrady a chystají pozměňovací návrhy. Novelu jednacího řádu posoudí tři výbory, a to ústavně-právní, mediální a petiční.

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pokud odpůrci demokracie útočí, musí být demokracie připravena bránit se atakům. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh na zrušení trestného činu podepsalo 24 senátorů, podle kterých je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek.

Střet mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a prezidentem Petrem Pavlem probrali hosté Událostí, komentářů. V diskusi, kterou moderovala Tereza Řezníčková, vyzval místopředseda ANO Radek Vondráček k uklidnění situace a k návratu ke slušné komunikaci. „Zaznamenal jsem vyjádření, že Macinka změní styl své komunikace,“ řekl. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda naopak prohlásil, že ministr, který odmítá mluvit s prezidentem, by měl „letět na minutu“. „Babiš ukazuje, že je slabý premiér a není schopen si sjednat pořádek,“ míní. Hosté také probrali opoziční návrh na vyslovení nedůvěry vládě. „Bude to symbolická ochrana ústavnosti této země a ochrana prezidenta,“ řekl Benda. „My naopak chceme na plénu debatovat ve věcné rovině, takže ministři přednesou příspěvky o své agendě,“ předeslal Vondráček.

Sněmovna ve čtvrtek v prvním čtení podpořila návrh zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit služební zákon. Mimořádná schůze skončila ve čtvrtek po 17. hodině. Na programu byla i diskuse o změně pravidel jednání dolní komory s cílem omezit obstrukce, kterou zákonodárci odložili na neurčito. Představitelé opozičních stran ještě před schválením programu využili možnosti přednostně vystoupit. Několikahodinová diskuse se tak kromě dvou zmíněných témat dotkla například také zrušených interpelací nebo odměn pro paralympioniky za získané medaile.

Konflikt ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) s prezidentem Petrem Pavlem se prohlubuje. Ve hře je i neúčast hlavy státu na letním summitu NATO. Opozice chce v návaznosti na aktuální dění vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) v Událostech, komentářích označil prezidentovu reakci za „přehnanou“. Místopředsedkyně zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD) by stejně jako Vondráček upřednostnila jinou formu komunikace. Místopředseda ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS) vnímá patovou situaci v koalici – jde dle něj o neochotu premiéra Andreje Babiše (ANO) podat kompetenční žalobu na hlavu státu. Dle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba chybí „naprosto jasný distanc“. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.

Čtveřice koaličních poslanců navrhuje nahradit služební zákon normou, která má umožnit zeštíhlování státní správy. Vláda složená z ANO, SPD a Motoristů se záměrem souhlasí a již ve čtvrtek se jím zřejmě bude na mimořádné schůzi zabývat Poslanecká sněmovna. Předloha stanovuje mimo jiné to, že zaměstnávání státních úředníků se má více podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Proti změnám se nicméně bouří odbory a kritika zní i z opozice.

Poslanci ve středu ani na druhý pokus nezvolili šéfa opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty. Sněmovna měla na programu i další body, například úvodní kolo debaty o novele stavebního zákona. Debatu ale po čtyřech hodinách přerušila, vrátí se k ní zřejmě v pátek.

Premiér Andrej Babiš v sobotu na volebním sněmu ANO obhájil pozici předsedy hnutí, byl jediným kandidátem. „Budu dál pracovat. Společně musíme přesvědčit naše spoluobčany, že jsme nejlepší,“ prohlásil po oznámení výsledků. Pozici prvního místopředsedy obhájil Karel Havlíček. Následně proběhla volba řadových místopředsedů. Babiš dříve na sněmu zmínil, že vládní koalice by měla uvažovat o společném kandidátovi na prezidenta do voleb v roce 2028.

Policie v sobotu zadržela čínského občana, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Byl obviněn z neoprávněné činnosti pro cizí moc, uvedly na síti X Bezpečnostní informační služba (BIS) a policie. Mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek řekl, že jde o prvního stíhaného podle zmíněného paragrafu. Premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli případu zpochybnil práci ministerstva zahraničních věcí (MZV) pod vedením bývalého ministra Jana Lipavského (za ODS).

V úterý to byl rok od začátku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za dvanáct měsíců stihl nejen proměnit Bílý dům, když zboural jeho východní křídlo, ale i Ameriku a pravidla globálního řádu. Trumpovo úřadování probrali také hosté v Událostech, komentářích. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) Trumpa považují za mírotvůrce. Oceňují také určité změny v ideologické rovině. Podle exministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je výsledkem Trumpova roku rozklad světového řádu a systému, člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL) hovoří o „krizi vzájemné důvěry a vztahů“. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.

„Jsme svědky vzniku nových globálních geopolitických pravidel a Česko na to musí reagovat. Nelze se na to pouze dívat a komentovat, ale musíme se k tomu jako země postavit,“ míní předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). Místopředseda ústavně–právního výboru Karel Dvořák (STAN) se obává, že dochází ke změně světového řádu na imperiální uspořádání, kde neplatí mezinárodní právo. Bývalého ministra zahraničí a poslance Jana Lipavského (za ODS) zejména znervózňují výroky Trumpa ohledně Grónska a očekává silnou a jednotnou pozici EU, aby naopak pokračovala konstruktivní spolupráce s USA. Podle člena zahraničního výboru Jindřicha Rajchla (PRO, klub SPD) je důležité prosazovat střízlivou zahraniční politiku a zaměřit se na české národní zájmy, nikoliv kádrovat velmoci. Události, komentáře moderovala Tereza Řezníčková.

Čtveřice poslanců vládní koalice chce od července příštího roku nahradit zákon o státní službě novou normou, která podle nich umožní rychlejší zeštíhlování státní správy. Zaměstnávání státních úředníků se má více podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Upozornil na to server Novinky.cz, podle něhož by změna usnadnila zbavování se lidí dosazených předešlou vládou.