Radek Vondráček

Sněmovna podpořila v úvodním kole novelu, podle níž by platy vrcholných politiků vzrostly příští rok téměř o sedm procent. Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly už v nynějším prvním čtení možnost zrychleného schvalování předlohy, jak o to žádala vláda. K vetu se přidali i opoziční Piráti. Novela nyní zamíří k projednání do rozpočtového výboru. Přichází v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, který s platností od začátku roku 2025 zrušil zákonný koeficient pro výpočet těchto platů.

Svět je podle Radka Vondráčka (ANO) na „hraně jaderného konfliktu“ a o to víc je potřeba tlačit na ukončení bojů. Uvedl to v Událostech, komentářích. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) míní, že Vondráček svými slovy o eskalaci konfliktu kopíruje ruskou pozici. Kreml podle ní chce, aby si svět myslel, že je na pokraji jaderného konfliktu. Oba politici se však shodli na tom, že Ukrajina má právo se bránit, a zdůraznili potřebu investic do české obrany. Podle šéfky dolní komory nesmí v otázce obrany docházet k „politikaření“.

Experti i politici, kteří ve středu v diskusních pořadech ČT24 komentovali novelu trestního zákoníku, se shodli, že jde o krok vpřed. Někteří z nich však upozorňují, že nedostatečně řeší klíčové problémy trestního systému, jako je recidiva a resocializace vězňů. Jiří Pospíšil (TOP 09) v této souvislosti označil návrh za „reformu na jedné noze“. Novela zavádí mimo jiné alternativní peněžité tresty, s nimiž v zásadě souhlasí i opoziční hnutí ANO, uvedl Radek Vondráček (ANO). Reformě se věnovaly pořady Interview ČT24, 90′ ČT24 a Události, komentáře.

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

Ústavní soud (ÚS) se ve středu osm hodin zabýval zpřísněným zákonem o střetu zájmů. Vyslechl svědky z řad politiků, ukončil dokazování, zazněly závěrečné řeči. Poté soud jednání odročil na neurčito. Vyhodnotí argumenty, které zazněly, bude pokračovat v diskusi neveřejně, přiblížil předseda soudu Josef Baxa.

Sněmovna během úterního jednání podpořila novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny dostaly ze zákona právo na navyšování základního kapitálu svých dceřiných společností, které nabízejí komerční pojištění. Předlohu posoudí zdravotnický výbor. Poslanci dále projednali vládní předlohu o posílení advokátní mlčenlivosti a o pravidlech pro lobbování. Řešili také novelu navazující na zbraňový zákon či vládní návrh o sociálních službách. Předlohu o dětských skupinách, která mimo jiné řeší, kdo má nárok na rodičovský příspěvek, poslali do posledního čtení.

Na dvě stovky předložených zákonů ještě rok před volbami poslanci nestihli projednat. U více než poloviny ani nezačali a k některým se už dostat ani neplánují. Řada dalších je opozičních. Na začátku procesu jsou i vládní normy – včetně těch, které chce koalice schválit do konce roku. To se týká třeba revize dávek. Ještě větší prioritu mají rozpočet na příští rok a penzijní reforma. Sněmovna o ní začne jednat v závěrečné fázi ve středu. Předchozí debaty zabraly několik dní.

Na schůzi sněmovny poslanci interpelovali členy vlády, například ohledně platů v justici, digitalizace stavebního řízení či poplatků za mediální služby. Radek Vondráček (ANO) kritizoval vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) v souvislosti s rozhodnutím slovenského ministerstva vnitra ohledně spolupráce Andreje Babiše (ANO) s StB. Předtím předstoupil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), aby předložil změnu energetického zákona. V podvečer poslanci debatují o platech vrcholných politiků.

Letošní Nobelovu cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó bojující proti jaderným zbraním. Oznámil to norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje. Organizace sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. Spolupředseda organizace Tošijuki Mimaki zareagoval slovy, že dosáhnout úplné likvidace nukleárních zbraní je možné.

Sněmovna druhým dnem jednala o důchodové reformě, ani ve čtvrtek ale debata neskončila. Před jejím večerním přerušením zbývalo ještě 26 poslaneckých přihlášek do obecné rozpravy. Vláda chce odchod do důchodu zastropovat na 67 letech, opozice trvá na zachování současného stavu, kdy lidé jdou do penze v 65 letech. Na programu mimořádné schůze je také novela, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Zatím není jisté, zda a kdy se zákonodárci k jejímu druhému čtení dostanou.

Konec ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), který pravděpodobně povede k odchodu Pirátů z vlády, premiér Petr Fiala (ODS) vysvětluje Bartošovou nezvládnutou digitalizací stavebního řízení. Podle opozice ale potíže s elektronizací má i řada dalších ministrů. Totéž tvrdí i někteří Piráti.

Piráti neplánují vyzývat Starosty k odchodu z vlády, přestože sami se kabinet chystají opustit. Motto předvolební koalice Pirátů se STAN „Společně do vlády, společně do opozice“ platilo před třemi lety, ale nyní je situace jiná, uvedl Bartoš v příspěvku na síti X. Hnutí STAN ve středu potvrdilo, že Piráty nebude následovat, chce s nimi ale spolupracovat dál. Řízením ministerstva pro místní rozvoj by měl prezident podle návrhu premiéra místo Bartoše dočasně pověřit vicepremiéra Mariana Jurečku (KDU-ČSL).

Vláda dostala od ministerstva spravedlnosti návrh největší reformy trestního práva za posledních patnáct let. Cílem je, aby bylo méně lidí ve vězeních a aby pachatelé častěji platili za své delikty finančně. Ministerstvo ale ustoupilo kritice z jiných resortů a z návrhu vypustilo třeba možnost, aby soud mohl udělit jen peněžitý trest i za nejzávažnější zločiny.

Poslanci se ve středu věnovali zajištění nadcházejících krajských a senátních voleb. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že lidé ze zaplavených obcí budou moci hlasovat ve stanech, a to v případě, že standardní volební místnost skončila pod vodou. Vládní politici se také střetli s těmi opozičními kvůli emisním povolenkám.

Sněmovna v úterý pokračovala v řádné zářijové schůzi. Na její úvod poslanci drželi minutu ticha za oběti povodní, které několik dní sužují Česko. Opoziční ANO v úvodu uspělo s návrhem o zařazení bodu týkajícího se nadcházejících voleb do krajských zastupitelstev a Senátu. Bod podpořila i vládní koalice, není zatím přesně zařazen, na řadu přijde zřejmě ve středu. Poslanci podpořili v úvodním kole projednávání navzdory nesouhlasu vlády novelu, podle níž by také dárci tkání a buněk dostali při pracovní neschopnosti po odběru plný výdělek. Sněmovna podpořila také zákon o kybernetické bezpečnosti či přísnější pravidla pro financování volebních kampaní.

K lepšímu dodržování ochrany práv dětí by měl přispět dětský ombudsman, který má nejpozději od července příštího roku působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Vytvoření nové funkce obsahuje vládní novela, kterou sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci také pustili v pátek dál novelu atomového zákona, která má urychlit povolování nových jaderných zdrojů.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Věděla jsem, že jdeme do prohraného boje, řekla v pořadu Události, komentáře europoslankyně Klára Dostálová (ANO) k volbě místopředsedkyně Evropského parlamentu, při níž neuspěla. Podle ní jsou ostatní frakce v EP „samozvaní demokraté.“ Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) zmínila, že se ve frakci Evropské lidové strany (EPP) dohodli, že podpoří kandidáty parlamentní většiny. Zmínila, že principem demokracie je vyhledávat spojenectví, která stojí na stejných hodnotách. Ty s frakcí Patrioti pro Evropu nesdílí.

Atentát na exprezidenta Donalda Trumpa je šokující, politici by měli ubrat na agresivitě, shodli se v neděli ve vysílání ČT místopředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a člen senátního výboru pro evropské záležitosti David Smoljak (STAN). Globální politická scéna se podle nich stále více extremizuje, a prospělo by jí tak více respektu. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s nimi v Interview ČT24 souhlasila a ocenila, že Trump po atentátu zvolil smířlivou rétoriku.

Budeme mít v Evropském parlamentu třetí nejsilnější frakci a jsme schopni nabídnout kvalitní kandidáty do jeho vedení i do vedení výborů, řekl v 90' ČT24 europoslanec Ondřej Knotek (ANO). ANO je součástí nově vzniklé frakce Patrioti pro Evropu. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je členem nejsilnější frakce Evropská lidová strana k tomu řekl, že zastoupení Patriotů ve vedení je na rozhodnutí šéfů jiných frakcí. Místopředsedkyně ODS Eva Decroix soudí, že Patrioti jsou první proruská aliance v Evropě, která vznikla po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

Ve Velké Británii se uzavřely volební místnosti a začíná sčítání hlasů. Výsledky rozhodnou o tom, jak bude vypadat rozdělení 650 křesel v dolní sněmovně tamního parlamentu. Vítěz bude také sestavovat příští britskou vládu. Podle takzvaných exit pollů drtivě vyhráli středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicoví konzervativci po 14 letech u moci zřejmě utrpěli porážku, jakou strana ještě nezažila. Další křesla patrně obsadí liberální demokraté, nacionalistická strana Reform UK nebo skotští nacionalisté.

Sněmovna už zřejmě v tomto volebním období do jednacího řádu výrazněji zasahovat nebude, míní před letní přestávkou zástupci koalice. Poslanci doteď mluvili třeba o omezení přednostních práv nebo řečnické doby. To opozice odmítá.

Čeští politici se neshodují v názoru na pravděpodobné složení špiček evropské politiky po volbách do europarlamentu, vyšlo najevo v Událostech, komentářích. Zatímco ministr pro evropské záležitosti Karel Dvořák (STAN) a náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) vítají nominaci Ursuly von der Leyenové nebo Kaji Kallasové, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček je pokládá za návrat ke starému, když je podle něj třeba změna. Europoslankyni Kateřině Konečné (KSČM) vadí přísný postoj Kallasové vůči Rusku, ale i zvládání krizí v podání Leyenové.

Prezident Petr Pavel se s premiérem Petrem Fialou (ODS) i šéfem ANO a expremiérem Andrejem Babišem a s místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem shodl na tom, že největší současnou hrozbou pro Česko a Evropu je Rusko se svou agresivní politikou. Řekl to na brífinku po schůzce, jejímž tématem byla zahraniční a bezpečnostní politika. Zástupci opozičního hnutí ani vlády nezpochybňují dlouhodobou prozápadní orientaci Česka, ukotvení země v EU a NATO i potřebu být v těchto institucích aktivní.