Radek Vondráček

Sněmovna druhým dnem jednala o důchodové reformě, ani ve čtvrtek ale debata neskončila. Před jejím večerním přerušením zbývalo ještě 26 poslaneckých přihlášek do obecné rozpravy. Vláda chce odchod do důchodu zastropovat na 67 letech, opozice trvá na zachování současného stavu, kdy lidé jdou do penze v 65 letech. Na programu mimořádné schůze je také novela, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Zatím není jisté, zda a kdy se zákonodárci k jejímu druhému čtení dostanou.

Konec ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), který pravděpodobně povede k odchodu Pirátů z vlády, premiér Petr Fiala (ODS) vysvětluje Bartošovou nezvládnutou digitalizací stavebního řízení. Podle opozice ale potíže s elektronizací má i řada dalších ministrů. Totéž tvrdí i někteří Piráti.

Piráti neplánují vyzývat Starosty k odchodu z vlády, přestože sami se kabinet chystají opustit. Motto předvolební koalice Pirátů se STAN „Společně do vlády, společně do opozice“ platilo před třemi lety, ale nyní je situace jiná, uvedl Bartoš v příspěvku na síti X. Hnutí STAN ve středu potvrdilo, že Piráty nebude následovat, chce s nimi ale spolupracovat dál. Řízením ministerstva pro místní rozvoj by měl prezident podle návrhu premiéra místo Bartoše dočasně pověřit vicepremiéra Mariana Jurečku (KDU-ČSL).

Vláda dostala od ministerstva spravedlnosti návrh největší reformy trestního práva za posledních patnáct let. Cílem je, aby bylo méně lidí ve vězeních a aby pachatelé častěji platili za své delikty finančně. Ministerstvo ale ustoupilo kritice z jiných resortů a z návrhu vypustilo třeba možnost, aby soud mohl udělit jen peněžitý trest i za nejzávažnější zločiny.

Poslanci se ve středu věnovali zajištění nadcházejících krajských a senátních voleb. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že lidé ze zaplavených obcí budou moci hlasovat ve stanech, a to v případě, že standardní volební místnost skončila pod vodou. Vládní politici se také střetli s těmi opozičními kvůli emisním povolenkám.

Sněmovna v úterý pokračovala v řádné zářijové schůzi. Na její úvod poslanci drželi minutu ticha za oběti povodní, které několik dní sužují Česko. Opoziční ANO v úvodu uspělo s návrhem o zařazení bodu týkajícího se nadcházejících voleb do krajských zastupitelstev a Senátu. Bod podpořila i vládní koalice, není zatím přesně zařazen, na řadu přijde zřejmě ve středu. Poslanci podpořili v úvodním kole projednávání navzdory nesouhlasu vlády novelu, podle níž by také dárci tkání a buněk dostali při pracovní neschopnosti po odběru plný výdělek. Sněmovna podpořila také zákon o kybernetické bezpečnosti či přísnější pravidla pro financování volebních kampaní.

K lepšímu dodržování ochrany práv dětí by měl přispět dětský ombudsman, který má nejpozději od července příštího roku působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Vytvoření nové funkce obsahuje vládní novela, kterou sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci také pustili v pátek dál novelu atomového zákona, která má urychlit povolování nových jaderných zdrojů.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Věděla jsem, že jdeme do prohraného boje, řekla v pořadu Události, komentáře europoslankyně Klára Dostálová (ANO) k volbě místopředsedkyně Evropského parlamentu, při níž neuspěla. Podle ní jsou ostatní frakce v EP „samozvaní demokraté.“ Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) zmínila, že se ve frakci Evropské lidové strany (EPP) dohodli, že podpoří kandidáty parlamentní většiny. Zmínila, že principem demokracie je vyhledávat spojenectví, která stojí na stejných hodnotách. Ty s frakcí Patrioti pro Evropu nesdílí.

Atentát na exprezidenta Donalda Trumpa je šokující, politici by měli ubrat na agresivitě, shodli se v neděli ve vysílání ČT místopředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a člen senátního výboru pro evropské záležitosti David Smoljak (STAN). Globální politická scéna se podle nich stále více extremizuje, a prospělo by jí tak více respektu. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s nimi v Interview ČT24 souhlasila a ocenila, že Trump po atentátu zvolil smířlivou rétoriku.

Budeme mít v Evropském parlamentu třetí nejsilnější frakci a jsme schopni nabídnout kvalitní kandidáty do jeho vedení i do vedení výborů, řekl v 90' ČT24 europoslanec Ondřej Knotek (ANO). ANO je součástí nově vzniklé frakce Patrioti pro Evropu. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je členem nejsilnější frakce Evropská lidová strana k tomu řekl, že zastoupení Patriotů ve vedení je na rozhodnutí šéfů jiných frakcí. Místopředsedkyně ODS Eva Decroix soudí, že Patrioti jsou první proruská aliance v Evropě, která vznikla po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

Ve Velké Británii se uzavřely volební místnosti a začíná sčítání hlasů. Výsledky rozhodnou o tom, jak bude vypadat rozdělení 650 křesel v dolní sněmovně tamního parlamentu. Vítěz bude také sestavovat příští britskou vládu. Podle takzvaných exit pollů drtivě vyhráli středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicoví konzervativci po 14 letech u moci zřejmě utrpěli porážku, jakou strana ještě nezažila. Další křesla patrně obsadí liberální demokraté, nacionalistická strana Reform UK nebo skotští nacionalisté.

Sněmovna už zřejmě v tomto volebním období do jednacího řádu výrazněji zasahovat nebude, míní před letní přestávkou zástupci koalice. Poslanci doteď mluvili třeba o omezení přednostních práv nebo řečnické doby. To opozice odmítá.

Čeští politici se neshodují v názoru na pravděpodobné složení špiček evropské politiky po volbách do europarlamentu, vyšlo najevo v Událostech, komentářích. Zatímco ministr pro evropské záležitosti Karel Dvořák (STAN) a náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) vítají nominaci Ursuly von der Leyenové nebo Kaji Kallasové, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček je pokládá za návrat ke starému, když je podle něj třeba změna. Europoslankyni Kateřině Konečné (KSČM) vadí přísný postoj Kallasové vůči Rusku, ale i zvládání krizí v podání Leyenové.

Prezident Petr Pavel se s premiérem Petrem Fialou (ODS) i šéfem ANO a expremiérem Andrejem Babišem a s místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem shodl na tom, že největší současnou hrozbou pro Česko a Evropu je Rusko se svou agresivní politikou. Řekl to na brífinku po schůzce, jejímž tématem byla zahraniční a bezpečnostní politika. Zástupci opozičního hnutí ani vlády nezpochybňují dlouhodobou prozápadní orientaci Česka, ukotvení země v EU a NATO i potřebu být v těchto institucích aktivní.

Vládní strany se neshodnou na případném zavedení výpovědí bez udání důvodu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) poslanci návrh i tak předloží ve sněmovně. Pravděpodobně ale podporu nezíská. Kromě některých vládních stran totiž výpovědi bez udání důvodu odmítá i opozice. ODS a TOP 09 chtějí úpravu připojit k další novele zákoníku práce, kterou kabinet ještě neprojednal.

Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Novelu v pátek schválila sněmovna. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předpokládá, že volba případným ústavním testem projde. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) doplnila, že návrh postoupí Senátu tak, aby voliči v zahraničí mohli pohodlněji hlasovat co nejdříve. Předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) uvedl, že koalice si z hlasování udělala svůj fetiš.

Sněmovna v pátek po poledni rozhodla, že poslanci budou o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí hlasovat příští pátek od 13 hodin. Pevný termín stanovila dolní komora na návrh vládního tábora. Opoziční návrhy na stanovení jiného pevného termínu pro zahájení hlasování o volbě poštou dolní komora zamítla. Předseda poslanců SPD Radim Fiala navrhoval 30. srpen 2025. Protože toto datum připadá na sobotu, Radek Vondráček (ANO) chtěl, aby se hlasovalo po 30. srpnu příštího roku.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení několika pasáží v novelizovaném zákoně o podpoře sportu. Návrh podala skupina 46 poslanců, za které jednal Radek Vondráček (ANO). Zpochybňovali ústavnost přijetí novely. Po obsahové stránce jim vadil například vznik Národního rozhodčího soudu pro sport, který působí pod Národní sportovní agenturou. Chtěli škrtnout také nové pravomoce agentury v boji proti dopingu. Za poslance se vyhlášení nálezu nikdo nezúčastnil.

Sněmovnu čekají personální změny. Čtyři poslanci, kteří ve volbách uspěli, míří z tuzemského parlamentu do toho evropského. Všichni jejich náhradníci ČT potvrdili, že mandát v dolní komoře přijmou. Změny se projeví v zahraničním a školském výboru, nový bude také místopředseda sněmovny. ANO uvažuje nad trojicí jmen. Obměny na jednotlivých postech by podle vládní koalice měly respektovat aktuální stranické rozložení sil.

Jednou z vyšetřovacích verzí případu zadržení podezřelého muže z Jižní Ameriky je podle informací Otázek Václava Moravce spojitost se žhářskými útoky v Polsku. Za sabotážemi podle tamních představitelů stojí Rusko. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová v pořadu řekla, že ji tato možnost nepřekvapuje. Bývalý předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (SOCDEM) podotkl, že ruský vládce Vladimir Putin takové útoky avizoval a Česko podle něj na sebe svými kroky přitahuje pozornost. Někdejší předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) zase připomněl, že zapojení Ruska je prozatím jen spekulace.

Sněmovna se opět nedostala k závěru úvodní debaty o sporné vládní reformě penzí. Poslanci o ní zatím jednali celkem 23 hodin čistého času, z nich třináct hodin ve středu, kdy jednací den skončil stejně jako v úterý na základě dohody klubů ve 23 hodin. Vystoupit chce ještě 25 poslanců, dopoledne jich byly až čtyři desítky. Diskuse bude pokračovat ve čtvrtek ráno. Nejpozději večer by mohlo první čtení vládní důchodové novely skončit.

Stávka zaměstnanců soudů za vyšší platy ve středu omezila jejich provoz. Úředníci zavřeli například informační centra a podatelny, někde se odročila jednání. Stávku justiční odbory vyhlásily poté, co se minulý týden nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na zvýšení peněz o patnáct procent. Protestu se podle odborů zúčastnilo 95 procent z devíti a půl tisíce pracovníků soudů. Do jednodenní výstražné stávky se zapojili pracovníci všech soudů vyjma Ústavního. Akce se netýkala soudců, kteří ze zákona stávkovat nemohou. Stávkování nepřísluší ani justiční stráži. Zaměstnanci soudů zůstanou podle předsedkyně justičních odborů Anny Pospíšilové ve stávkové pohotovosti, dokud nebudou splněny jejich požadavky.

Část dlužníků zdravotních odvodů dostane ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Zákon doplňující takzvaná milostivá léta znovu schválila sněmovna v původní, užší verzi. Širší senátní návrh odmítla. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Poslanci rovněž projednali a do závěrečného čtení odeslali novelu zákona o cenách či novelu o prezidentských volbách.