Sněmovna má ve čtvrtečním programu mimořádné schůze změny pravidel svého jednání. Principy a východiska máme stejné, lišíme se v dílčích věcech, řekl k nim předseda STAN Vít Rakušan. Zákonodárci budou mluvit o nahrazení služebního zákona novou normou, kterou chce vládní koalice usnadnit propouštění státních úředníků. S postupem nesouhlasí opozice ani odbory, které se hodlají obrátit na Evropskou komisi. Premiér Andrej Babiš (ANO) se ale případných stížností unijních institucí neobává. Diskuze se kromě dvou zmíněných témat dotkla například čtvrtečních interpelací.
V rámci mimořádné schůze svolané z koaličního podnětu je na programu úvodní kolo debaty ke změnám sněmovního jednacího řádu k omezení možností obstrukcí. Navrhovaná změna jednacích pravidel například omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává dolní komoře širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh.
„Mohli jsme vyslat pozitivní vzkaz do naší společnosti, že jsou věci, na kterých se dokážeme shodnout: ‚Ano, Poslanecká sněmovna má jednat efektivně‘. Shodly se na tom všechny strany a mohlo to projít jako nůž máslem,“ řekl Rakušan ke změně jednacího řádu. Pak ale poukázal na to, že vláda svolala mimořádnou schůzi ve fázi, kdy „to ještě domluvené není“.
Změny připravila skupina zákonodárců vládní koalice a ODS s cílem snížit možnost obstrukcí, které v minulém funkčním období využívaly tehdy opoziční ANO a SPD. Podle některých opozičních frakcí by měly změny platit až od příštího volebního období, nikoli téměř okamžitě po vyhlášení novely ve sbírce.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob poukázal na to, že sněmovna se ve čtvrtek měla věnovat interpelacím, ale kvůli mimořádné schůzi k nim nedošlo. Navázal kritikou ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). „Seškrtal opatření, která měla chránit před ruskými špiony a sabotéry, kteří působí pod diplomatickým krytím,“ sdělil.
Zrušení služebního zákona
Zrušení služebního zákona a jeho nahrazení zákonem o státních zaměstnancích má podle koalice přispět k pružnosti státní správy a usnadnit její řízení. Zákon má urychlit přijímání a odchody ze státní správy, což podle ní přinese i úspory. Kritici se obávají ohrožení nezávislosti státní správy.
Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až osmdesát procent platu. Zaměstnanci by mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z šedesáti na dvacet dní. Při systemizaci by se stát mohl zbavit úředníka hned. Nezákonnému postupu se bude moci pracovník bránit soudní žalobou.
