Jednací řád

Sněmovna už zřejmě v tomto volebním období do jednacího řádu výrazněji zasahovat nebude, míní před letní přestávkou zástupci koalice. Poslanci doteď mluvili třeba o omezení přednostních práv nebo řečnické doby. To opozice odmítá.

Koalice oživuje debatu o možném zrychlení jednání sněmovny a omezení opozičních obstrukcí. Vede ji k tomu mimo jiné neobvykle dlouhá diskuse kolem korespondenční volby. Namísto úpravy jednacího řádu ale zvažuje prosazení takzvaného autonomního usnesení, které by nová pravidla nastavilo.

Ve sněmovně debatovalo o obstrukcích, a to ve spojitosti se středečním nálezem Ústavního soudu, který řekl, že dlouhé bezobsažné projevy nemohou sněmovnu paralyzovat. Podle kabinetu by se tak mohl změnit jednací řád. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka nemůže Ústavní soud diktovat, jak dlouho může opozice mluvit, o tom rozhoduje sněmovna. Premiér Petr Fiala (ODS) naopak doufá v to, že si opozice verdikt Ústavního soudu s pokorou přečte, což bude mít dlouhodobý vliv na dění ve sněmovně.

„Nedovolili bychom vyhlásit legislativní nouzi ve chvíli, kdy by byl možný jakýkoli jiný postup,“ prohlásila ke krokům při změnách valorizace penzí předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vláda má právo šetřit i vládnout, musí ale dodržovat pravidla,“ oponoval místopředseda ANO a šéf sněmovního ústavně právního výboru Radek Vondráček. V Událostech, komentářích politici o problematice diskutovali spolu s ústavním právníkem Markem Antošem.

Změnu politické kultury v Poslanecké sněmovně by mohla přinést změna jednacího řádu. K ní se ale nikdo nemá, protože je v opozici teď nebo v ní bude časem, a tak mu možnost rozsáhle obstruovat vyhovuje. V Interview ČT24 to řekl ústavní právník, poradce prezidenta republiky a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela. Míní, že by pomohlo, kdyby se čeští politici inspirovali modelem fungování parlamentu v Německu či Rakousku. K odmítnutí kandidáta na ústavního soudce Pavla Simona v Senátu podotkl, že vnímá předěl v přístupu senátorů po nástupu nového prezidenta.

Konsolidační balíček míří do horní komory. Senátor Jiří Růžička (nestr. za TOP 09) neočekává žádné obstrukce jako ve sněmovně. Je přesvědčený o tom, že senátoři přistoupí k balíčku racionálně a politické boje půjdou při jeho projednávání stranou. Podle něj si uvědomují, že opatření jsou kvůli vysokému deficitu rozpočtu nutná. Koalice by je ale měla podle senátora lidem lépe vysvětlit. Růžička byl hostem Interview ČT24.

Poslanci ve středu schválili vládní novelu o důchodovém pojištění, která zpřísňuje pravidla předčasných odchodů do důchodů a zpomaluje řádné valorizace penzí. Že se bude hlasovat ve středu po poledni, si vynutila koalice, opoziční ANO avizovalo, že kvůli pevnému času hlasování obrátí na Ústavní soud. Novela ale jde dál – do horní parlamentní komory. Senátoři by o ní mohli rozhodovat na své příští schůzi, která začne 23. srpna.

Prezidentovi Petru Pavlovi chybí větší tolerance mezi vládní koalicí a opozicí a naslouchání si, jak v úterý podotkl ve sněmovně. S tím souhlasí místopředseda poslaneckého klubu STAN Ondřej Lochman. Opozice, která podle něj neustále obstruuje, zneužívá jednací řád sněmovny, prohlásil v Událostech, komentářích. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) má Pavel pravdu, že diskuse je někdy vyhrocená, nicméně je normální, že strany hájí zájmy svých voličů. „A musí je hájit důrazně,“ řekl.

Opoziční návrh na odvolání předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) pokládá její předchůdce ve funkci Radek Vondráček (ANO) za politické gesto. Opozice si je vzhledem k rozložení sil v dolní komoře podle něho vědoma toho, že neuspěje. Pekarová Adamová vidí za postupem opozice její neschopnost zaujmout veřejnost. Oba politici debatovali v Otázkách Václava Moravce. Návrhem na odvolání předsedkyně by se poslanci mohli zabývat na schůzi, která začne 4. dubna.

Opoziční hnutí ANO sesbíralo podpisy na svolání další mimořádné schůze, která se má týkat léků. Po šesti mimořádných jednáních za uplynulý týden tak sněmovnu pravděpodobně čeká další. Přitom výsledkem těch uplynulých prozatím není žádné usnesení ani změna zákona. Zástupci koalice tak mluví o dalších obstrukcích, opozice to odmítá.

Vládní poslanci plánují ve sněmovně omezit přednostní práva a věnovat více času na konečné schvalování zákonů. Koalice tvrdí, že těmito návrhy reaguje na obstrukce, které jednání dolní komory provázejí. Opozice má ke snahám vladních kolegů výhrady.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Pirátů a STAN se blíží ke shodě na novele jednacího řádu sněmovny. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekli předsedové poslaneckých klubů KDU-ČSL Marek Výborný a Pirátů Jakub Michálek. Chtějí například časový limit pro řečníky s přednostním právem. Opoziční ANO a SPD s tím nesouhlasí. Koaliční zástupci rovněž avizovali, že za několik měsíců by měla vláda zveřejnit upravené programové prohlášení reflektující energetickou krizi a válku na Ukrajině.

Více času na závěrečné schvalování nebo naopak méně na odůvodnění změn v programu schůze jsou dvě z nejčastěji zmiňovaných možných úprav jednacího řádu sněmovny, o kterých jedná poslanecká pracovní skupina. Koalice chce některé změny prosadit ještě v tomto volebním období. Opozice je ale zdrženlivější. Skupina vznikla v reakci na obstrukce během jednání dolní komory v posledních měsících.

Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v Interview ČT24 odmítla kritiku, že vláda nezvládá uprchlickou vlnu, pouze připustila dílčí problémy. Za blokováním sněmovny vidí nechuť bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) k některým chystaným zákonům.

Vedení sněmovny řeší, jak zefektivnit průběh poslaneckých schůzí a schvalování zákonů, což v některé dny doprovázejí opoziční obstrukce nebo několik hodin trvající debaty o samotném programu. V úvahu připadá i změna jednacího řádu. Před tím ale opozice varuje.

Zástupci vládní koalice chtějí omezit blokování jednání sněmovny dlouhými projevy. Koaliční poslanci o tom chtějí v příštích dnech jednat s opozicí. Důvodem jsou právě obstrukce. Například v tomto týdnu poslanci potřebovali až 37 hodin na to, aby přehlasovali senátní veto novely pandemického zákona. Kritizovalo ji hlavně hnutí SPD, například jeho šéf Tomio Okamura mluvil dlouhých šest hodin.

Pět hodin ve čtvrtek trvala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny kvůli cenám energií, výsledek ale nepřinesla, zákonodárci neschválili program jednání. Politici zároveň řešili, jak se postavit k opakovaným obstrukcím kvůli pandemickému zákonu. Předseda SPD Tomio Okamura v noci řečnil hodinu a půl, debaty se protáhly do rána. Objevily se výzvy ke změně jednacího řádu sněmovny. S tím, aby se o tom uvažovalo pro příští období, souhlasí politici, kteří byli hosty Událostí komentářů.

Poslanci se zatím nedokázali shodnout na úpravách jednacího řádu sněmovny. Debata o zákonu, podle kterého komora funguje, se vede už řadu let bezvýsledně. Proto se nové složení kloní spíše k tomu, aby se zatím změnily jen interpelace. A víc se jich potom účastnili nejen ministři, ale i sami poslanci.