Jednací řád

„Politici jsou lidé jako všichni ostatní. V těchto věcech by naprosto standardně měli být trestaní za přestupek, který udělají. Vůbec by se na to imunita neměla vztahovat,“ řekla předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová v pořadu Interview ČT24 ve spojitosti se Starosty navrhovanou změnu imunity zákonodárců. Dodala, že za ně je imunita přežitá. Tématem pořadu byl také jednací řád, který má zajistit efektivnější jednání sněmovny. Druhé čtení bylo dokončeno v úterý. „Oceňuji, že koalice jednala i s námi,“ řekla Šebelová. Poslankyně mluvila také o možné blokaci Poslanecké sněmovny či důvodech pro mimořádnou schůzi kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Pořad moderoval Daniel Takáč.

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nepovažuje místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček za natolik aktuálně závažné téma, aby tím poslanci trávili čas ve sněmovně. Nechci radit opozici, ale jestli chtějí bojovat s koalicí, tak to není téma, na kterém můžou něco vyhrát, prohlásil v Interview ČT24 s tím, že nikdy nebude v tomto případě úplně objektivní. Zároveň se domnívá, že premiér udělal pro eliminaci střetu zájmů více než kdokoliv jiný v Evropě. Vondráček hovořil také o možném odblokování sněmovny. „Snažíme se najít z toho cestu ven, máme připravenou sérii možností, nebylo by taktické, abych to prozrazoval,“ řekl. Myslí si, že v červnu musí být buď dosažena dohoda s opozicí nebo zásadní změny v jednacím řadu sněmovny. Vondráček také doufá, že se vrcholní představitelé domluví na delegaci, která pojede na summit NATO v Ankaře. Kompetenční žalobu, o které mluvil prezident Petr Pavel, by považoval za ostudu. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o připravovaných změnách v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Diskuse se týkala také koaličního sporu mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedou sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) o podmínkách podpory pro ukrajinské uprchlíky. Hosté se věnovali i případu ruského dronu, který zasáhl panelový dům v rumunském pohraničí. Probrali rovněž problematiku plošného testování žáků 5. a 9. tříd základních škol, které bylo po kritice zastaveno. Debaty se účastnili advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, hlavní komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová, herečka Bára Štěpánová, publicista Michael Durčák a novinářka z Reflexu Pavlína Horáková. Pořadem provázela Klára Radilová.

Poslanecká sněmovna řeší spory mimo jiné kvůli neobsazeným funkcím i napjatým vztahům mezi vládou a opozicí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT hovořil o „bezskrupulózním blokování“ dolní komory ze strany současné opozice, naopak poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) zkritizoval „kádrování“ kandidátů opozice do sněmovních funkcí. Poslanec ODS Jiří Havránek upozornil, že některé neobsazené pozice jsou důležité pro chod státu. Poslanci SPD Tomáši Doležalovi pak více než dlouhé projevy vadí osobní útoky na zákonodárce. Debatu moderoval Martin Řezníček.

„Přinejmenším předchozí volební období ukázalo, že jednání o programu sněmovny je zdrojem největších časových ztrát. To ve vzdálenější minulosti nebývalo. Nyní je to standard, ale měli bychom se ho zbavit,“ řekl k dění v Poslanecké sněmovně ústavní právník Jan Kysela s tím, že „je obecně známo, že čas je vzácný parlamentní statek“. Interview ČT24 moderoval Jiří Václavek.

Poslanecká sněmovna řeší změnu jednacího řádu, která má mimo jiné zajistit efektivnější jednání dolní komory. Na návrh nových bodů programu by tak zákonodárci měli omezenější čas – ti s přednostním právem půlhodinu, řadoví poslanci pak pět minut. „Žádný jednací řád politickou kulturu nenahradí, to je o jednotlivých poslancích,“ tvrdí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) „není za každou cenu správně, když parlament jedná rychle“. Opozici vytknul například dlouhé přestávky. Diskuse se v úvodu Událostí, komentářů zúčastnili také komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo a komentátor Listů Patrik Eichler. Pořadem provázela Tereza Řezníčková.

Sněmovna v úterý večer odsouhlasila snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Koaliční novelu dříve odmítl Senát. Schůzi dlouho vyplňovali převážně zástupci opozice, podle nichž by se dolní komora měla věnovat spíše například řešení střetu zájmů premiéra či jiným agendám, které zároveň navrhovali zařadit do programu. K hlasování o něm se komora dostala až po téměř sedmi hodinách.

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.

Poslanci zrychleně v prvním čtení schválili návrh na odložení vyplácení superdávky dosavadním příjemcům sociálních podpor o čtvrt roku. Změní se zřejmě také částky životního minima od července místo od května. Sněmovna podpořila v úvodním kole i návrh koalice a ODS na změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Opozice ani posedmé neprosadila projednání návrhu na odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela sněmovny.

Sněmovna podpořila v úvodním kole změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává Sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Další opoziční strany vznášejí k úpravám výhrady a chystají pozměňovací návrhy. Novelu jednacího řádu posoudí tři výbory, a to ústavně-právní, mediální a petiční.

Poslanci se ve čtvrtek ve sněmovně postavili proti týrání a nepřijatelnému zacházení se zvířaty. Zároveň také vyzvali policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Podle opozice jen zpřísnění trestů nepomůže, neboť je třeba řešit i příčiny a umisťování zabavených zvířat.

Poslanci v úterý večer přerušili úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů sice prosadila možnost pokračování schůze přes noc, jednací den ale skončil po dohodě klubů ve 21 hodin. K vystoupení k novele jednacího řádu se v té době hlásilo ještě devět zákonodárců, šanci by mohli dostat nejdříve ve středu. Většinu středečního jednacího dne však vyplní úvodní diskuze o návrhu státního rozpočtu na letošní rok.

Sněmovna ve čtvrtek v prvním čtení podpořila návrh zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit služební zákon. Mimořádná schůze skončila ve čtvrtek po 17. hodině. Na programu byla i diskuse o změně pravidel jednání dolní komory s cílem omezit obstrukce, kterou zákonodárci odložili na neurčito. Představitelé opozičních stran ještě před schválením programu využili možnosti přednostně vystoupit. Několikahodinová diskuse se tak kromě dvou zmíněných témat dotkla například také zrušených interpelací nebo odměn pro paralympioniky za získané medaile.

Na první letošní řádné schůzi se zákonodárci v úterý celý den zabývali vyslovením důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož součástí jsou také SPD a Motoristé. Na úvod promluvil premiér Babiš, podle něhož je cílem kabinetu sebevědomé, bezpečné, prosperující a úspěšné Česko. V dolní komoře pak hovořili jednotliví ministři, kteří poslancům představili své priority. Po nich vystupují zástupci opozice. Ta v úterý neprosadila doplnění programu schůze o projednání návrhu k odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela dolní komory. Schůze byla v úterý večer přerušena do středečního rána.

Vznikající koalice chce změnu pravidel jednání sněmovny, předložit by ji mohla ještě do konce roku. První návrh už mají politici připravený – řeší například časové limity pro vystoupení poslanců. O parametrech chtějí jednat i s nastupující opozicí, s níž se mají sejít ve středu odpoledne. Široká shoda se rýsuje u omezení pro takzvaná přednostní práva.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura si přeje, aby atmosféra v Poslanecké sněmovně byla lepší než v uplynulém volebním období. Po středečním zvolení předsedou dolní komory řekl, že k tomu sám chce ze své nové role přispět. Ocenil podporu 107 poslanců v tajné volbě, ve které porazil Jana Bartoška (KDU-ČSL) s 81 hlasy.

ANO, SPD a Motoristé se definitivně shodli na programu vznikající vládní koalice, oznámil po jednání zástupců všech tří stran Karel Havlíček (ANO) s tím, že nemají žádné rozpory. Program představí v pondělí 3. listopadu, kdy také podepíší koaliční smlouvu. Dále oznámili, že jejich kandidátem na předsedu Poslanecké sněmovny bude šéf SPD Tomio Okamura. Motoristé na místopředsedu sněmovny nominují svého poslance Jiřího Bartáka.

Představitelé vítězného hnutí ANO se ve středu ve sněmovně sešli se svými partnery z řad Motoristů a SPD, s nimiž jednají o budoucí vládě. Podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové se během jednání stanovily určité termíny a harmonogram. První místopředseda hnutí Karel Havlíček dodal, že programová jednání budou zahájena v pondělí. Podle Schillerové se středeční diskuze soustředila i na klíčové otázky související s legislativou.

Hnutí ANO, SPD a Motoristé se nyní soustředí na projednání programu, řekl šéf ANO Andrej Babiš. Ten se také vrátil k pondělnímu jednání s Motoristy, kteří ho informovali o tom, jaké další kroky budou podnikat v případu údajných výroků zvoleného poslance Filipa Turka na sociálních sítích. „Odmítají různá nařčení. Je to na nich, aby přesvědčili veřejnost, že to tak není,“ podotkl Babiš. Pokud by se ukázalo, že jsou Turkova vyjádření na sítích autentická, diskvalifikovalo by ho to podle prezidenta Petra Pavla z jakékoliv ministerské pozice.

Končící poslanci strávili v jednacím sále přes 2200 hodin. To je výrazně víc než v předchozích volebních obdobích. Do konce svých mandátů se sejdou ještě minimálně jednou. V září mají projednat předlohy, které do Poslanecké sněmovny vrátil Senát.

Změnu jednacího řádu ve sněmovně se stále nepodařilo prosadit. Často tak dochází k dlouhým obstrukcím a k zablokování dolní komory. Naopak se někdy stává i to, že se někteří poslanci nedostanou ke slovu, protože veškerý čas vyčerpají politici s přednostními právy. Podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy by přitom možná právě změna přednostních práv pomohla. Ústavní soud v poslední době ve svých nálezech několikrát označil současný jednací řád dolní komory za neudržitelný. „Mít právo přednosti neznamená, že můžu mluvit, o čem chci a jak dlouho chci,“ upřesňuje Baxa pro ČT.

Hnutí ANO neuspělo u Ústavního soudu (ÚS) s návrhem na zrušení vládní důchodové reformy. Verdikt opoziční hnutí podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka (ANO) respektuje, i když jej prý trochu očekávalo. Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček opozici vytknul, že debatu využívala k obstrukcím a odmítla také jednání s koalicí. O rozhodnutí ÚS i možných změnách v jednacím řádu sněmovny politici debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.

Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli. Napadený předpis také zpomalil valorizace. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Soud se vyjádřil také k údajnému omezení diskuze ve sněmovně při projednávání předlohy. Podle instituce vládní většina porušila jednací řád odůvodněně, měla by tak však činit jen v krajních situacích, kdy čelí obstrukcím menšiny. Soud zároveň vyzval k jeho reformě.