Úřad vlády na sociálních sítích hájí přípravy změny jednacího řádu vlády zastaralostí dosavadního znění, které pochází z konce devadesátých let. Odvolává se také na to, že úpravu začal chystat už předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Podle návrhu, který ČTK získala, by se podávání připomínek mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Podle Úřadu vlády ale body týkající se připomínkového řízení aktuální návrh pouze přebírá, úpravy podle něj neposilují pravomoci předsedy vlády.
„Návrh jsme připravili jako úřední už za minulé vlády. Zadívali jsme se na to, jak je ten text napsaný, jestli je srozumitelný a i s ohledem na to, že proběhlo už třicet novelizací za posledních třicet let, kdy platí, tak jsme navrhli nějaké změny. Nenavrhujeme žádné věcné úpravy, pouze formální a přeformulování, a neomezujeme žádným způsobem transparentnost,“ prohlásil ředitel odboru vládní agendy Jiří Holík. Snahou autorů je podle něj pouze kodifikovat současný stav, jak fakticky vypadá.
Z nového jednacího řádu vlády, který předložila vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, vyplývá, že by premiér mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit. Nově by koordinoval politiku a pozici Česka vůči EU. Uzavřít by mohl zasedání kabinetu. Svůj případný střet zájmů u daného bodu by musel člen vlády oznámit nejpozději před hlasováním. Zvukový záznam ze schůze vlády by se třicet let nedal podle informačního zákona získat.
Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vychází návrh z dlouhodobé diskuse. „Není to nic nového, co by si vymyslela naše vláda,“ řekl. Například možnost omezení připomínek se podle něj nemá týkat legislativních návrhů, ale pouze procedurálních věcí.
Podle bývalé vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové představuje návrh další zásadní oslabení transparentnosti a veřejné kontroly vládního rozhodování. Zástupcům neziskových organizací vadí mimo jiné záměr omezit připomínkové řízení, rozšířit okruh materiálů projednávaných bez rozpravy či přesunout část rozhodování z celé vlády jen na premiéra. K návrhu se nyní vyjadřují jednotlivá ministerstva.
Úřad vlády popírá, že by prosazoval výrazné změny
„Možnost, aby předseda vlády udělil výjimku z připomínkového řízení, je součástí jednacího řádu vlády už od roku 1998, kdy byl přijat, a aktuální návrh tuto úpravu tedy pouze přebírá,“ píše Úřad vlády na facebooku.
„Děje se to v některém počtu případů standardně, za každé vlády se to dělo a nenavrhujeme žádnou změnu, pouze to píšeme tak, že je to srozumitelné a jasné. U legislativních materiálů žádnou změnu nenavrhujeme. Rozsah připomínkových míst se nijak nemění v řízeních k nelegislativním materiálům vlády,“ komentoval to Holík.
Současná podoba jednacího řádu schválená 16. prosince 2025 a dostupná na webu vlády stanovuje, že „výjimku z požadavku připomínkového řízení, včetně lhůty pro sdělení stanoviska, může u materiálů nelegislativní povahy povolit předseda vlády“. Zda byla tato formulace součástí jednacího řádu již v roce 1998, nelze z aktuální verze ověřit.
Rozsah připomínkových míst se podle Úřadu vlády nijak nemění v řízeních k nelegislativním materiálům vlády. „Připomínková řízení jsou navíc jednacím řádem upravena pouze pro nelegislativní procesy. Pokud by šlo o návrhy právních předpisů (zákony, nařízení vlády, vyhlášky), připomínkové řízení proběhne podle legislativních pravidel vlády, kde aktuálně jediná navržená změna naopak přináší rozšíření okruhu připomínkových míst o dětského ombudsmana,“ uvádí.
Žádná z navrhovaných úprav podle úřadu nijak neposiluje pravomoci předsedy vlády. Jde naopak o úpravy, které mají za cíl sladit jednací řád se současnou podobou zákonů a s ustálenými zvyklostmi jednání kabinetu. K rozhodování v otázkách zahraniční politiky, které je v souvislosti s návrhem zmiňováno, se příspěvek nevyjadřuje.
Záznamy z jednání
Skutečnost, že záznamy z vlády nelze poskytnout po dobu třiceti let od jejich pořízení, vyplývá podle Úřadu vlády z kompetenčního zákona. „Tato úprava byla schválena na základě návrhu předloženého vládou Petra Fialy. Jednací řád vlády se zde pouze uvádí do souladu se zákonem, žádné omezení nezavádí a ani by nemohl, protože pravidla stanovuje zákon,“ stojí ve vyjádření.
Kompetenční zákon stanovuje, že „je-li z jednání schůze vlády České republiky pořizován zvukový nebo audiovizuální záznam, nelze jej po dobu třiceti let od jeho pořízení poskytnout podle právních předpisů upravujících právo na informace“.
„Zvukové záznamy se nikdy neposkytovaly,“ popsal Holík. Za minulé vlády se podle něj novelou kompetenčního zákona stanovila lhůta na uchování třicet let, po které se předávají zvukové záznamy Národnímu archivu, čímž se podle Halíka v podstatě umožnilo zveřejňování. Předtím je nebylo možné zveřejňovat, řekl. „Tam pouze do jednacího řádu přejímáme stejnou formulaci,“ uvedl Holík.
Podle podkladů Úřadu vlády je dosavadní řád zastaralý, ne úplně přehledný a některá ustanovení jsou nadbytečná, zatímco text v nové podobě je systematicky a logicky členěný. Při porovnání není nová verze novelou, ale úplným přepracováním nynějšího znění.
