Klára Šimáčková Laurenčíková

Česko podle Evropské komise (EK) nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Tvrdí, že Česko účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu Prahy Komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.

Lidé, kteří se potýkají se ztrátou blízkého, by měli získat větší podporu státu. Do oblasti rodinné politiky je nově začleněna pozůstalostní péče. Na ministerstvu práce a sociálních věcí zároveň vznikl nový odbor, který mimo jiné řeší nastavení koncepce a fungování systému. Životy ovdovělých rodičů v produktivním věku a dopadem traumatu na děti se zabývá dokumentární film „Spojila nás smrt“ redaktorky ČT Ley Surovcové, který měl premiéru v úterý večer na ČT2.

Dobrovolnictví se v Česku věnuje 1,66 milionu lidí nad 15 let. V průměru odpracoval každý zdarma skoro dvě a půl hodiny týdně, zjistil Český statistický úřad. Za rok tak odvedli práci za víc než 47 miliard korun. Ministerstvo vnitra podle Víta Rakušana (STAN) připravuje koncepci na podporu dobrovolnictví s opatřeními do roku 2030.

Je důležité, aby Univerzita Karlova (UK) i česká společnost byly odolné, připravené a dbaly na psychické zdraví, řekla rektorka UK Milena Králíčková na úvod zhodnocení šesti měsíců, které uplynuly od tragické střelby na Filozofické fakultě UK. Pro zvýšení odolnosti vysoké školy vzniká nové Centrum resilience. Zástupci univerzity i někteří pozůstalí si odpoledne oběti střelby připomněli minutou ticha a položením květin u dočasného pomníku.

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravu péče o děti z rozvedených manželství má zajistit novela občanského zákoníku, kterou ve středu schválila vláda. Návrh ministerstva spravedlnosti mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení do jednoho. Rovněž výslovně zakotvuje zásadu nepřijatelnosti tělesného trestání dětí. O schválení informovala zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Kromě zmiňované novely vláda také jmenovala novou hlavní hygieničku Barboru Mackovou nebo zakázala dalších sedm psychoaktivních látek podobných HHC a THCP.

Přibývá zranitelných rodin i těch, které řeší akutní krizi: konflikty, finanční potíže, duševní onemocnění nebo ztrátu blízkých. Pomoc často přichází pozdě. Na prevenci se zaměřuje chystaný zákon o ochraně dětí a podpoře rodin. Zavést má nové služby, v některých regionech už je zkoušejí.

Ochranu obětí domácího násilí má zlepšit novela, která zavede jeho výslovnou a jednoznačnou definici. Měla by zajistit, aby všechny instituce – policie, justice i intervenční centra – postupovaly v typově stejných situacích jednotně. Návrh ve středu schválil kabinet, informovalo vládní hnutí STAN. Podle dat z předloňského roku má v Česku zkušenost s domácím násilím téměř třicet procent žen a dvanáct procent mužů. Kabinet rovněž schválil návrh na jmenování Otakara Foltýna vládním koordinátorem strategické komunikace. Foltýn nastoupí do funkce ve čtvrtek, odbor, který bude mít kolem deseti pracovníků, pak vznikne od začátku července.

Ústavní soud (ÚS) s platností od poloviny roku 2025 zrušil sporné paragrafy občanského zákona týkajícího se úřední změny pohlaví. Podle rozhodnutí soudu již nebude nutnou podmínkou operace, požadavek kastrace kvůli „statusové“ změně pohlaví je v rozporu s lidskou důstojností. Politici musí přijmout novou úpravu. Na ÚS se obrátil člověk, který je úředně evidovaný jako žena, usiluje o změnu pohlaví, avšak nehodlá podstoupit chirurgický zákrok, a proto na matrice ani u správních soudů neuspěl.

Senát umožnil přijetí nových pravidel pro partnerství stejnopohlavních párů bez projednání na své schůzi. Rozhodl o tom na návrh předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry přes odpor KDU-ČSL tím, že novelu občanského zákoníku vyřadil z programu jednání. Předlohu tak dostane k podpisu prezident Petr Pavel po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednávání zákonů má. V případě novely tato lhůta končí ve čtvrtek 18. dubna. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková uvedla, že posílení práv partnerů je krok potřebným směrem, nejlepším krokem k úplnému zrovnoprávnění gayů a leseb v Česku by ale podle ní bylo přijetí manželství pro všechny.

Do Česka dál přicházejí z Ukrajiny i dětští uprchlíci bez doprovodu, i když už v menších počtech. Většinou jsou ve věku od patnácti do osmnácti let. Zhruba o stovku mladších běženců se starají pěstounské rodiny nebo ústavy. Česká televize to zjistila od Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Vláda přijala definici anticikanismu. Ta vychází ze stejných principů jako třeba antisemitismus. Konkrétně jde například o devalvování romské kultury nebo o projevy nenávisti vůči této menšině. I když se nejedná o právně vymahatelnou definici, kabinet se jí chce vymezit proti rasistickému chování. Podle vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové to naznačuje, že diskriminace není v Česku vítána, jak řekla na tiskové konferenci po zasedání kabinetu.

V České republice je přes 384 tisíc ukrajinských uprchlíků, v přepočtu na obyvatele nejvíc z celé Evropské unie. Zhruba 100 tisíc jsou děti od narození do 18 let, mezi dospělými převládají ženy. Podle novinářky Silvie Lauder řada lidí brala pobyt jako dočasný, což má dopady na integraci. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové se v řadě aspektů podařilo uprchlickou vlnu zvládnout, nevznikly například segregované školy. Zaznělo to v pořadu 90' ČT24.

Mnohé tuzemské nemocnice nedodržují metodiku ministerstva zdravotnictví ohledně pobytů rodičů s dětmi. Podle odhadů Českého helsinského výboru (ČHV) se to týká zhruba poloviny zařízení. I proto chtějí nemocnice vyzvat k podpisu nového memoranda. Pomoci by mimo jiné mohla novela zákona o zdravotních službách. Na právo dětských pacientů mít při pobytu v nemocnici u sebe své nejbližší upozorňuje nová kampaň „Být spolu je normální“.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že práva obětí trestných činů jsou jednou z jeho priorit. Od šesti večer před sídlem resortu probíhala demonstrace Světlo pro oběti znásilnění. Organizátoři protestu chtěli upozornit na případ, kdy muž opakovaně znásilňoval nevlastní dceru, přičemž Krajský soud v Brně mu uložil za několik let trvající sexuální zneužívání podmínku. Podmíněné tresty za znásilnění uložily soudy od roku 2016 více než polovině odsouzených.

Na neustálou pomoc druhých je odkázána část lidí s diagnózou náročného chování, například někteří s poruchami autistického spektra. Zejména oni, ale i ti, kteří jsou schopni žít samostatně, potřebují zároveň i odbornou pomoc, která však chybí. Místo dostatku odborníků a také dostatečně kapacitních terénních a komunitních služeb se jejich potíže často řeší tlumícími léky. Je to na pohled nejjednodušší, jenomže pro lidi s mentálním handicapem je to problematické jak z pohledu zdraví, tak možného budoucího rozvoje. O situaci natáčela pro Reportéry ČT Barbora Loudová.

Ohroženým rodinám by mohly pomáhat takzvané terénní chůvy. Zároveň má jít o prevenci, která pomůže dřív, než z malých potíží vzniknou vleklé krize. Službu hrazenou státem plánuje zavést ministerstvo práce a sociálních věcí.

Česko bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) hlasem Izraele v Evropě. Řekl to ve středu na shromáždění na podporu Izraele na Staroměstském náměstí v Praze. Na akci pořádané Federací židovských obcí se po 16. hodině sešly stovky lidí. Shromáždění má podle federace vyjádřit solidaritu s Izraelci po říjnovém útoku palestinského teroristického hnutí Hamás a také upozornit na celosvětový nárůst antisemitismu. O něco později se na Václavském náměstí sešli také podporovatelé Palestiny.

Loni v tuzemsku požádalo o změnu pohlaví rekordních 208 lidí. Jde o meziroční nárůst o šest procent. ČT to sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Žádostí přitom každým rokem přibývá. Doposud o tranzici požádalo 1349 lidí, komise resortu zdravotnictví drtivé většině z nich vyhověla. Změna je v Česku možná od roku 2012. Podmínkou operace je kastrace, tu ale kritizují orgány EU i OSN.

V Česku žije čtyřicet tisíc dětí, které mají jednoho nebo oba rodiče ve vězení. Vídat je mohou tři hodiny v měsíci. Podmínky návštěv se ale liší. Úřady teď připravují jednotná pravidla.

Ukrajinští uprchlíci v Česku řeší problémy s bydlením. Asociace krajů upozornila na četné nedoplatky, které evidují ubytovny. Takzvané zranitelné skupině běženců, kam spadají senioři nebo matky s malými dětmi, už stát hradí bydlení jen v případě, že čerpají humanitární dávku. O tu ale mnozí po červencovém zpřísnění pravidel přišli.

Zemřela Vlasta Holubová, jedna z žen sterilizovaných za minulého režimu. Rozhodnutí o tří set tisícovém odškodnění za protiprávní zákrok se už nedožila. Na vyřízení žádostí stále čeká přes pět set žadatelek. Problémem je chybějící zdravotnická dokumentace. Úřady teď hledají nové způsoby dokazování.

Krajská asistenční centra a úřady práce budou o víkendu a o svátcích v pohotovosti kvůli změně podpory uprchlíků. Ve výjimečných případech budou moci příchozí v nouzi získat na bydlení dávku mimořádné okamžité pomoci. Pokrýt by mohla třeba kauci na byt, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by od pondělí měla začít fungovat databáze s informacemi o všech ubytovacích kapacitách. Organizace na pomoc příchozím varují, že po změně podpory může řada lidí skončit bez bydlení. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odhadl, že do problémů se může dostat pět až deset tisíc lidí.

Za znásilnění nebude možné uložit samostatné peněžité tresty a sexuální trestný čin proti dětem do dvanácti let bude vždy znásilněním. Na těchto změnách původního legislativního návrhu, který připravilo ministerstvo spravedlnosti, se ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v úterý shodl se zástupci poslaneckých klubů. Strany přistoupily na kompromis, že takzvaná souhlasná varianta znásilnění předložena nebude.