Klára Šimáčková Laurenčíková

Krajský soud v Ostravě zamítl návrh na vydání předběžného opatření na ochranu domu v osadě Bedřiška v Ostravě Mariánských Horách. Vyplývá to z rozhodnutí, které soud zveřejnil. Na domě zůstávají demonstranti. Mluvčí obyvatel Bedřišky Eva Lehotská řekla, že podobné rozhodnutí očekávali, budou ho respektovat, což ale neznamená konec protestní akce.

Policie prověřuje případ, kdy romské děti čelily ve vlaku rasistickým urážkám fotbalových fanoušků, pro podezření z přečinu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny. Zároveň hledá svědky, kteří by mohli pomoci se ztotožněním podezřelých nebo mají k incidentu fotografie či kamerové záběry.

Ostravský městský obvod Mariánské Hory a Hulváky zřejmě v příštím týdnu požádá policii o zákrok proti aktivistům bránícím demolici domů v bývalé hornické kolonii Bedřiška. Podporovatelé osady opakovaně obsazují střechu posledního domu určeného ke stržení v aktuální demoliční vlně. Starosta obvodu Patrik Hujdus (Starostové pro Ostravu) řekl, že aktivisté jednají protiprávně a zatím nereagují na výzvy k opuštění objektu.

Malé romské fotbalisty z organizace Mongaguá, kteří v sobotu čelili ve vlaku rasistickým urážkám fotbalových fanoušků z Ostravy, pozve Fotbalová asociace ČR (FAČR) na příští mezinárodní utkání. Na setkání, které iniciovala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, to řekl předseda FAČR David Trunda. Incident prošetřuje i policie včetně toho, proč jel vlak s několika stovkami fanoušků bez policejního doprovodu.

Příznivci někdejší hornické kolonie Bedřiška v Ostravě ve čtvrtek na několik hodin obsadili jeden z domů určených k demolici. Situaci na místě monitorovala policie. Aktivisté nakonec vpodvečer objekt sami opustili. S žádostí o pomoc při záchraně osady se obyvatelé kolonie ve středu obrátili dopisem na prezidenta Petra Pavla a zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Pavel ocenil jedinečnost místa, současné bourání domků jej prý mrzí.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková je připravená skončit ve funkci po nástupu nového kabinetu. Strany vznikající nové vládní koalice mají jiný postoj k ochraně zranitelných skupin, uvedla. Po volbách v minulém týdnu se v pátek na rozdělení ministerstev v kabinetu domluvila hnutí ANO a SPD a Motoristé.

Narůstající zájem o kontakt prostřednictvím chatu přesahuje kapacity Linky bezpečí. Služba proto plánuje nabídku rozšiřovat. ČT to řekla vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřina Lišková. Letos podle ní eviduje linka také vyšší zájem o kontakt přes e-mail, přesto zůstává nejčastějším způsobem spojení telefonát. Polovina klientů se ale nedovolá napoprvé. Podle ředitelky Soni Petráškové fungování služby nejvíce ovlivňuje nízké finanční ohodnocení odborníků v náročné profesi.

Potřetí se udílely Ceny vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Klára Šimáčková Laurenčíková je rozdala čtrnácti jednotlivcům a organizacím, které se v ochraně lidských práv výrazně angažují. Byla mezi nimi také Ukrajinská iniciativa jižní Moravy, která nabízí kurzy češtiny, ukrajinštiny či konzultace. Od března roku 2022 se na centrum obrátily desítky tisíc lidí. Oceněna byla i organizace Díky, že můžem, kterou založili studenti, pro které bylo důležité, aby Národní třída, symbol sametové revoluce, nezůstávala 17. listopadu prázdná.

Na podpis prezidenta Petra Pavla čeká novela občanského zákoníku, která ustanovuje nepřijatelnost fyzických trestů u dětí. Zásadně mění rozvody a úpravu péče o potomky. Podle kritiků norma nepříznivě dopadne právě na děti. Žádají proto, aby ji prezident odmítl. To by ale podle zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové byla velká chyba.

Resort vnitra a další úřady upozorňují na radikalizaci a násilí u dětí a mladistvých. Všímá si toho i zpráva o extremismu, kterou ve středu projednala vláda. Trend potvrzují i policejní statistiky. Podle odborníků selhává prevence. Vláda proto přichystala Program bezpečného dětství, který se chce zaměřit na zvrácení tohoto trendu. Kabinet by jej měl představit a projednat příští týden.

Od začátku roku už nelze umisťovat děti mladší tří let do kojeneckých ústavů. A byl nejvyšší čas. Za velký počet dětí v ústavech sklízelo Česko kritiku domácích i zahraničních institucí. Podle Asociace Dítě a rodina bylo v Evropě jednou z posledních zemí, kde bylo možné děti do tří let do zařízení dávat. Přechod na nový režim byl dle zástupců krajů hladký. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové šlo o krok správným směrem, další výzvy ale čekají.

Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce, jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát. V Česku má dočasnou ochranu zhruba čtyři sta tisíc lidí z Ukrajiny. Podle údajů resortu práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52 600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.

Řidič tramvaje v Praze slovně a fyzicky napadl ukrajinské cestující a vyhodil je z vozu. Policie to prověřuje jako přestupek proti občanskému soužití. Pražský dopravní podnik už oznámil, že s útočníkem rozváže pracovní poměr. Řidič se brání, že před incidentem čelil od ukrajinského páru nadávkám.

Obce zřejmě budou muset zajistit místo v dětských skupinách dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola. Pokud povinnost nesplní, přispějí rodičům na náklady péče. Uzákoní to vládní novela, kterou schválil Senát o dva hlasy po kritice části svých členů. Horní komora podpořila také zřízení dětského ombudsmana, který má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv.

Veřejný prostor by měl být vstřícnější k rodičům s kočárky a starším i handicapovaným lidem. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové je snaha o odstraňování bariér viditelná, řešení ale často bývají polovičatá. Může to být nevhodná dlažba či špatně umístěná plošina, zvonek nebo přepážka na úřadu. K důslednosti vyzývá projektanty i ministerstvo pro místní rozvoj. Společná debata je podle odborníků na bezbariérovost cestou, ideálně už ve chvíli, kdy architekt vytváří projekt.

Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.

Letošní Cenu zmocněnkyně vlády pro lidská práva získaly v úterý přes dvě desítky lidí či projektů. Odnesli si ji zástupci a zástupkyně organizací za pomoc těm, kteří porušování práv čelili či čelí. Cena in memoriam pak připadla psychologovi Radku Ptáčkovi za ochranu práv dětí. Mezi vyznamenanými byla například zakladatelka projektu Dobrodějna Lenka Helena Koenigsmark nebo Tobiáš Frýdl s projektem Víra v barvách duhy.

Případů domácího násilí a znásilnění je podle statistik nejvíc za posledních deset let. Policisté také častěji vykazují agresory z domu. Zčásti je to i proto, že oběti více hledají pomoc. Podle odborných studií domácí násilí zažilo až třicet procent žen a deset procent mužů.

Termín pro podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci by se mohl prodloužit o dva roky. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a poslankyně Eva Decroix (oba ODS) podali návrh na prodloužení lhůty jako součást vládního návrhu k novelizaci zákoníku práce. Novinářům to po středečním jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny v sídle veřejného ochránce práv v Brně řekli náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Původní lhůta měla vypršet s koncem roku.

V Česku letos přibylo hlášených případů znásilnění a domácího násilí i vykázání, řekl při příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách šéf vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. Podle něj předběžné údaje naznačují, že by letošní roční počet mohl být dosud nejvyšší. Násilí na ženách se věnuje i zpráva Organizace spojených národů (OSN). Podle té rukou partnera nebo člena rodiny zemřelo loni ve světě celkem 51 500 žen, v průměru jedna každých deset minut.

Česko podle Evropské komise (EK) nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Tvrdí, že Česko účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu Prahy Komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.

Lidé, kteří se potýkají se ztrátou blízkého, by měli získat větší podporu státu. Do oblasti rodinné politiky je nově začleněna pozůstalostní péče. Na ministerstvu práce a sociálních věcí zároveň vznikl nový odbor, který mimo jiné řeší nastavení koncepce a fungování systému. Životy ovdovělých rodičů v produktivním věku a dopadem traumatu na děti se zabývá dokumentární film „Spojila nás smrt“ redaktorky ČT Ley Surovcové, který měl premiéru v úterý večer na ČT2.

Dobrovolnictví se v Česku věnuje 1,66 milionu lidí nad 15 let. V průměru odpracoval každý zdarma skoro dvě a půl hodiny týdně, zjistil Český statistický úřad. Za rok tak odvedli práci za víc než 47 miliard korun. Ministerstvo vnitra podle Víta Rakušana (STAN) připravuje koncepci na podporu dobrovolnictví s opatřeními do roku 2030.

Je důležité, aby Univerzita Karlova (UK) i česká společnost byly odolné, připravené a dbaly na psychické zdraví, řekla rektorka UK Milena Králíčková na úvod zhodnocení šesti měsíců, které uplynuly od tragické střelby na Filozofické fakultě UK. Pro zvýšení odolnosti vysoké školy vzniká nové Centrum resilience. Zástupci univerzity i někteří pozůstalí si odpoledne oběti střelby připomněli minutou ticha a položením květin u dočasného pomníku.