Termín pro podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci by se mohl prodloužit o dva roky. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a poslankyně Eva Decroix (oba ODS) podali návrh na prodloužení lhůty jako součást vládního návrhu k novelizaci zákoníku práce. Novinářům to po středečním jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny v sídle veřejného ochránce práv v Brně řekli náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Původní lhůta měla vypršet s koncem roku.
Ministerstvo zdravotnictví eviduje k pondělí 2088 žádostí, přičemž v době vzniku zákona byl odhad čtyři sta. Dosud je kladně vypořádaných asi sedm set. Některé žádosti však resort zamítl, případně o nich nestihl rozhodnout v zákonné lhůtě do 60 dnů.
„Shodli jsme se na tom, že je namístě prodloužit zákonnou lhůtu, do jaké mohou ženy žádat odškodnění za tuto křivdu. Žádostí přišlo násobně více, než kolik zákonodárce původně očekával. Nestíhali jsme je i kvůli malému počtu pracovníků vyřizovat,“ uvedl Pláteník. Doplnil, že ministerstvo ženám dluží omluvu.
Prodloužení lhůty je nadějí pro ženy, kterým byla žádost zamítnuta
Romské organizace a organizace na ochranu lidských práv si opakovaně stěžovaly na nedodržování zákonné vyřizovací lhůty i na neuznávání jiných důkazů než zdravotnické dokumentace. Totéž kritizoval i veřejný ochránce práv. Podle ombudsmana Stanislava Křečka i Fukové je prodloužení lhůty nadějí pro ženy, kterým byla žádost zamítnuta či na rozhodnutí stále čekají.
„Smysl by to tak mělo zejména pro ty ženy, kterým stát postavil do cesty za odškodněním velkou překážku, a to skartovanou dokumentaci,“ řekl Křeček. Jedná se podle něj přibližně o pět set zamítnutých žádostí a stovky zastavených řízení.
K žádostem by stát měl nyní přistupovat jinak díky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. „Poskytl ministerstvu návod, jak posuzovat žádosti žen, které nemají zdravotnickou dokumentaci,“ doplnila Fuková.
Případné prodloužení vítá i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Vyřizování žádostí zejména ze začátku doprovázely velké průtahy a řada žen by se nikoli z vlastního přičinění řádného odškodnění nedočkala,“ poznamenala.
Podle Pláteníka zatím není jasné, kdy budou poslanci o prodloužení lhůty jednat. „Potřebovali bychom ale, aby novela platila od Nového roku,“ dodal. O odškodnění podle zákona mohou oběti žádat od předloňského roku. Ženy, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou od státu získat 300 tisíc korun.
Podle účastníků jednání by problematika měla přejít pod úřad vlády
Účastníci středečního jednání se shodli na tom, že by problematika odškodňování měla přejít například pod úřad vlády. „Má kapacity i znalosti na to, aby to dělal dobře,“ míní náměstek ministra. Také ombudsman dodal, že nebylo vhodné realizaci zákona svěřit ministerstvu zdravotnictví. „Musí zkoumat zdravotní podklady. Lidé je ale nemohli předložit. Ministerstvo se dostalo do velmi složité situace,“ uvedl. Zda o odškodnění bude rozhodovat někdo jiný, je předmětem dalšího jednání.
S podezřením na nucené sterilizace, především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. Vládní výbor proti mučení a jinému nelidskému, krutému, ponižujícímu zacházení a trestání navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.
