Stanislav Křeček

Česko podle Evropské komise (EK) nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Tvrdí, že Česko účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu Prahy Komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.

K lepšímu dodržování ochrany práv dětí by měl přispět dětský ombudsman, který má nejpozději od července příštího roku působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Vytvoření nové funkce obsahuje vládní novela, kterou sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci také pustili v pátek dál novelu atomového zákona, která má urychlit povolování nových jaderných zdrojů.

Česká republika patří v přepočtu na obyvatele mezi země s největším počtem lidí za mřížemi. Přeplněným věznicím má ulevit novela trestního zákoníku. Trendem je i podmíněné propuštění, které se vztahuje zhruba na každého čtvrtého, kdo z vězení odchází. Ve čtvrtek se takto po třetině výkonu trestu dostal na svobodu bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý, který byl za mřížemi kvůli korupci.

Úřady už nebudou strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny sedmnácti senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Členové horní komory upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, a jde tak o nepřípustný kolektivní trest. ÚS právní úpravu označil za „nepřípustnou v demokratickém právním státě“.

Olomoucký krajský soud opět odmítl žalobu úřadu veřejného ochránce práv proti územnímu rozhodnutí pro stavbu budovy Šantovka Tower blízko městské památkové rezervace v Olomouci. Investor kvůli žalobě a odkladnému účinku dosud nemohl požádat o stavební povolení. Krajský soud se případem začal znovu zabývat poté, co Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil jeho předchozí verdikt, jímž žalobu ombudsmana v březnu 2022 odmítl. Soudci i tehdy dospěli k závěru, že ochránce práv neprokázal k jejímu podání závažný veřejný zájem. Ombudsman Stanislav Křeček řekl, že pravděpodobně podá další kasační stížnost.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček podporuje záměr vlády zřídit dětského ombudsmana. Varuje ale před vznikem jen formální instituce, řekl na tiskové konferenci. V Česku jako jedné z posledních evropských zemí dosud instituce dětského ombudsmana chybí. S jejím zřízením přitom počítá Úmluva o právech dítěte. Novela zákona, která dětského ombudsmana zřizuje, je v přípravě.

Alespoň omluvy se po zásahu veřejného ochránce práv dočkala žena z Moravskoslezského kraje, která chtěla žádat o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Nemocnice záznam o sterilizaci skartovala o třicet let dřív, než podle předpisů měla. Ombudsman o tom informoval na svém webu. Oběti protiprávních sterilizací z období od července 1966 do konce března 2012 mohou od příštího roku získat odškodné od státu tři sta tisíc korun, přihlásily se jich stovky.

Odškodné za protiprávní sterilizace provázejí podle ombudsmana Stanislava Křečka ze strany ministerstva zdravotnictví pochybení. Resort podle něj nestíhá žádosti vyřizovat ve lhůtě stanovené zákonem, v komunikaci se žadatelkami navíc nebyl vstřícný a dostatečně je nepoučoval o jejich právech. Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že dopis ombudsmana obdrželi v pondělí a jeho závěry analyzují.

O snížení červnové valorizace důchodů, kterou napadli poslanci hnutí ANO, by mohl Ústavní soud rozhodnout v řádu měsíců. Předseda instituce Josef Baxa to řekl České televizi. Termín podle něj zatím stanovený nebyl, soud si ale uvědomuje důležitost věci. Obecně by pak podle něj bylo vhodné, aby Ústavní soud podobné zásadní případy projednával veřejně. Slibuje si od toho větší srozumitelnost a přesvědčivost rozhodování.

Ukrajinští uprchlíci v Česku se vypořádávají s novými pravidly pro podporu. Centrum pro cizince Jihomoravského kraje od rána zaznamenává nápor lidí, kteří mají problém s vyplněním on-line formuláře pro žádost o humanitární dávku. Státu by mohla pomoci nová databáze ubytovacích kapacit.

Asistenční centra pro uprchlíky v Česku se po změně pravidel pomoci nepotýkají s většími problémy. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí měli Ukrajinci dostatek času se na novelu zákona zvaného lex Ukrajina připravit. Uprchlíkům, kteří mohou pracovat, od soboty stát hradí nouzové ubytování pouze pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál mají jen děti, senioři nebo handicapovaní.

Plánovanou sobotní demonstraci v Brně související s tragickou událostí na Brněnské přehradě organizátorka Žaneta Plachetková odvolala. Upozornil na to server Romea.cz. Podle ní se chystané akce chopili nesprávní lidé a mohla mít fatální následky. V sobotu před přehlídkou ohňostrojů sedmatřicetiletý cizinec pobodal dva lidi, jeden následně v nemocnici zemřel. Podle informací médií a ze sociálních sítí je podezřelý údajně Ukrajinec, obětí byl Rom, což u části Romů vyvolalo rozhořčení a protiukrajinskou reakci.

Na úřad Veřejného ochránce práv loni přišlo nejvíce podání v jeho historii, přes osmnáct tisíc. Víc než polovina se týkala očkovací vyhlášky, podle které měly některé skupiny obyvatel povinné očkování proti covidu-19. Ministerstvo později vydalo vyhlášku novou a povinnost zrušilo. Úřad byl úspěšný i v napravování pochybení úředníků. Mezi velkou novou agendu patřilo řešení problémů s ukrajinskými uprchlíky.

Na vyplacení sociálních dávek čekají lidé v Česku mnohdy i několik měsíců. Těch, kteří je potřebují, totiž neustále přibývá, naopak zaměstnanců na úřadech práce je nedostatek. I proto mohou od února zájemci o pomoc volat na bezplatnou linku úřadu práce, kde zjistí, jak daleko je zpracování jejich žádosti, případně kdy mohou dávku očekávat. Podle ombudsmana Stanislava Křečka jsou úřady práce silně podfinancované.

Úřadům práce chybí 232 pracovníků, kteří by vyřizovali dávky, nejvíc těchto neobsazených míst je v Praze, a to osm desítek. Na společném jednání sociálních výborů sněmovny a Senátu to řekl generální ředitel úřadu práce Viktor Najmon. Úřady čelí náporu žadatelů a kritice za zpožďování dávek. Situaci na úřadech kritizoval i ombudsman Stanislav Křeček.

Lékaři a další zdravotníci v dětských psychiatrických nemocnicích nejsou s dětmi podle zjištění ombudsmana Stanislava Křečka zvyklí mluvit o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby. Dětští pacienti se tak stávají pouhým objektem péče, což může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby, míní. Pracovníci kanceláře veřejného ochránce práv absolvovali návštěvy v pěti psychiatrických nemocnicích, souhrnnou zprávu z návštěv Křeček zveřejnil na svém webu.

Problémem v českých vazebních věznicích je nedostatek soukromí či zachování důstojnosti lidí ve vazbě. Vyplynulo to z informací pracovníků Kanceláře veřejného ochránce práv, kteří tato zařízení navštívili a zjišťovali, v jakých podmínkách obvinění žijí. Přímo špatné zacházení s nimi veřejný ochránce práv během série návštěv vazebních věznic nikde nezaznamenal. Za zásadní narušení soukromí považuje zpráva ombudsmana používání kamer v celách. Dokument ochránce práv zaslal i s doporučeními Generálnímu ředitelství vězeňské služby.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili státní rozpočet na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jej předložil s navrženým schodkem 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a také daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře kritizovala opozice vzhledem k tomu, že zatím není toto zdanění bank či rafinerií schválené.

Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát jako svého jediného kandidáta. Schorm dosud působí jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Poslanci mu ve středu v tajných volbách dali přednost před dvěma kandidáty, které navrhl prezident Miloš Zeman. Ombudsman Stanislav Křeček svého nového zástupce označil za posilu pro úřad veřejného ochránce práv.

Senát má za sebou poslední schůzi třináctého funkčního období. Někteří senátoři, kteří ve volbách na přelomu září a října neobhajovali nebo neobhájili funkci, se tak s horní komorou rozloučili. Předtím ještě schválili nominaci vládního zmocněnece pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma na zástupce ombudsmana, přičemž druhého kandidáta Senát nezvolil. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové. Horní komora také nominovala ekonoma Petra Musila do Národní rozpočtové rady.

Zdeňka Koudelku (Trikolora) a Petra Scholze navrhl prezident Miloš Zeman na nové zástupce veřejného ochránce práv. O tom, kdo post obsadí, rozhodnou poslanci. Vybírat budou ze čtyř kandidátů, další dva nominuje Senát. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové, která z úřadu ombudsmana odešla kvůli sporům s jeho hlavou Stanislavem Křečkem.

Bývalá zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková se stane členkou vládní rady pro lidská práva. Ve středu to schválil kabinet. Šimůnková bude jedním ze zástupců občanské a odborné veřejnosti a akademické obce v radě.

Zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková ve středu končí ve své funkci, odpoledne předá svou rezignaci předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Za odchodem stojí dlouhodobé neshody s ombudsmanem Stanislavem Křečkem, který se podle Šimůnkové choval šikanózně. Měla jsem se víc bránit, uvádí.

Ohlášená rezignace Moniky Šimůnkové na funkci zástupkyně ombudsmana situaci v úřadu neovlivnila, vyplynulo z vyjádření veřejného ochránce práv Stanislava Křečka na úterním jednání sněmovního petičního výboru. Šimůnková, které Křeček předtím odebral veškerou agendu, zdůvodnila odchod nesouhlasem s ombudsmanovými názory a jeho profesním i lidským přístupem. Z jednání výboru se omluvila. Rezignaci podá podle informací z kanceláře předsedkyně dolní komory ve středu odpoledne.