Stanislav Křeček

Odškodné za protiprávní sterilizace provázejí podle ombudsmana Stanislava Křečka ze strany ministerstva zdravotnictví pochybení. Resort podle něj nestíhá žádosti vyřizovat ve lhůtě stanovené zákonem, v komunikaci se žadatelkami navíc nebyl vstřícný a dostatečně je nepoučoval o jejich právech. Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že dopis ombudsmana obdrželi v pondělí a jeho závěry analyzují.

O snížení červnové valorizace důchodů, kterou napadli poslanci hnutí ANO, by mohl Ústavní soud rozhodnout v řádu měsíců. Předseda instituce Josef Baxa to řekl České televizi. Termín podle něj zatím stanovený nebyl, soud si ale uvědomuje důležitost věci. Obecně by pak podle něj bylo vhodné, aby Ústavní soud podobné zásadní případy projednával veřejně. Slibuje si od toho větší srozumitelnost a přesvědčivost rozhodování.

Ukrajinští uprchlíci v Česku se vypořádávají s novými pravidly pro podporu. Centrum pro cizince Jihomoravského kraje od rána zaznamenává nápor lidí, kteří mají problém s vyplněním on-line formuláře pro žádost o humanitární dávku. Státu by mohla pomoci nová databáze ubytovacích kapacit.

Asistenční centra pro uprchlíky v Česku se po změně pravidel pomoci nepotýkají s většími problémy. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí měli Ukrajinci dostatek času se na novelu zákona zvaného lex Ukrajina připravit. Uprchlíkům, kteří mohou pracovat, od soboty stát hradí nouzové ubytování pouze pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál mají jen děti, senioři nebo handicapovaní.

Plánovanou sobotní demonstraci v Brně související s tragickou událostí na Brněnské přehradě organizátorka Žaneta Plachetková odvolala. Upozornil na to server Romea.cz. Podle ní se chystané akce chopili nesprávní lidé a mohla mít fatální následky. V sobotu před přehlídkou ohňostrojů sedmatřicetiletý cizinec pobodal dva lidi, jeden následně v nemocnici zemřel. Podle informací médií a ze sociálních sítí je podezřelý údajně Ukrajinec, obětí byl Rom, což u části Romů vyvolalo rozhořčení a protiukrajinskou reakci.

Na úřad Veřejného ochránce práv loni přišlo nejvíce podání v jeho historii, přes osmnáct tisíc. Víc než polovina se týkala očkovací vyhlášky, podle které měly některé skupiny obyvatel povinné očkování proti covidu-19. Ministerstvo později vydalo vyhlášku novou a povinnost zrušilo. Úřad byl úspěšný i v napravování pochybení úředníků. Mezi velkou novou agendu patřilo řešení problémů s ukrajinskými uprchlíky.

Na vyplacení sociálních dávek čekají lidé v Česku mnohdy i několik měsíců. Těch, kteří je potřebují, totiž neustále přibývá, naopak zaměstnanců na úřadech práce je nedostatek. I proto mohou od února zájemci o pomoc volat na bezplatnou linku úřadu práce, kde zjistí, jak daleko je zpracování jejich žádosti, případně kdy mohou dávku očekávat. Podle ombudsmana Stanislava Křečka jsou úřady práce silně podfinancované.

Úřadům práce chybí 232 pracovníků, kteří by vyřizovali dávky, nejvíc těchto neobsazených míst je v Praze, a to osm desítek. Na společném jednání sociálních výborů sněmovny a Senátu to řekl generální ředitel úřadu práce Viktor Najmon. Úřady čelí náporu žadatelů a kritice za zpožďování dávek. Situaci na úřadech kritizoval i ombudsman Stanislav Křeček.

Lékaři a další zdravotníci v dětských psychiatrických nemocnicích nejsou s dětmi podle zjištění ombudsmana Stanislava Křečka zvyklí mluvit o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby. Dětští pacienti se tak stávají pouhým objektem péče, což může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby, míní. Pracovníci kanceláře veřejného ochránce práv absolvovali návštěvy v pěti psychiatrických nemocnicích, souhrnnou zprávu z návštěv Křeček zveřejnil na svém webu.

Problémem v českých vazebních věznicích je nedostatek soukromí či zachování důstojnosti lidí ve vazbě. Vyplynulo to z informací pracovníků Kanceláře veřejného ochránce práv, kteří tato zařízení navštívili a zjišťovali, v jakých podmínkách obvinění žijí. Přímo špatné zacházení s nimi veřejný ochránce práv během série návštěv vazebních věznic nikde nezaznamenal. Za zásadní narušení soukromí považuje zpráva ombudsmana používání kamer v celách. Dokument ochránce práv zaslal i s doporučeními Generálnímu ředitelství vězeňské služby.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili státní rozpočet na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jej předložil s navrženým schodkem 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a také daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře kritizovala opozice vzhledem k tomu, že zatím není toto zdanění bank či rafinerií schválené.

Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát jako svého jediného kandidáta. Schorm dosud působí jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Poslanci mu ve středu v tajných volbách dali přednost před dvěma kandidáty, které navrhl prezident Miloš Zeman. Ombudsman Stanislav Křeček svého nového zástupce označil za posilu pro úřad veřejného ochránce práv.

Senát má za sebou poslední schůzi třináctého funkčního období. Někteří senátoři, kteří ve volbách na přelomu září a října neobhajovali nebo neobhájili funkci, se tak s horní komorou rozloučili. Předtím ještě schválili nominaci vládního zmocněnece pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma na zástupce ombudsmana, přičemž druhého kandidáta Senát nezvolil. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové. Horní komora také nominovala ekonoma Petra Musila do Národní rozpočtové rady.

Zdeňka Koudelku (Trikolora) a Petra Scholze navrhl prezident Miloš Zeman na nové zástupce veřejného ochránce práv. O tom, kdo post obsadí, rozhodnou poslanci. Vybírat budou ze čtyř kandidátů, další dva nominuje Senát. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové, která z úřadu ombudsmana odešla kvůli sporům s jeho hlavou Stanislavem Křečkem.

Bývalá zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková se stane členkou vládní rady pro lidská práva. Ve středu to schválil kabinet. Šimůnková bude jedním ze zástupců občanské a odborné veřejnosti a akademické obce v radě.

Zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková ve středu končí ve své funkci, odpoledne předá svou rezignaci předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Za odchodem stojí dlouhodobé neshody s ombudsmanem Stanislavem Křečkem, který se podle Šimůnkové choval šikanózně. Měla jsem se víc bránit, uvádí.

Ohlášená rezignace Moniky Šimůnkové na funkci zástupkyně ombudsmana situaci v úřadu neovlivnila, vyplynulo z vyjádření veřejného ochránce práv Stanislava Křečka na úterním jednání sněmovního petičního výboru. Šimůnková, které Křeček předtím odebral veškerou agendu, zdůvodnila odchod nesouhlasem s ombudsmanovými názory a jeho profesním i lidským přístupem. Z jednání výboru se omluvila. Rezignaci podá podle informací z kanceláře předsedkyně dolní komory ve středu odpoledne.

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek kasační stížnosti veřejného ochránce práv Stanislava Křečka v případě olomoucké Šantovky Tower. Kvůli odkladnému účinku nesmí olomoucký magistrát do skončení řízení o kasační stížnosti vydat investorovi stavební povolení. Dům má vzniknout v sousedství městské památkové rezervace v Olomouci.

Veřejný ochránce lidských práv Stanislav Křeček zbavil svou zástupkyni Moniku Šimůnkovou pracovní agendy, ta následně oznámila odchod z úřadu. V Interview ČT24 prohlásila, že Křečkovy důvody jsou zástupné, že ho k odebrání pracovní náplně vedla osobní msta a že není vhodným člověkem pro roli českého ombudsmana. Kvůli okolnostem svého konce v úřadu zvažuje Šimůnková žalobu.

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková se rozhodla ke konci srpna rezignovat na svou funkci. Nesouhlasí s názory a profesním i lidským přístupem veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, nechce ho už dál zastupovat a spolupracovat s ním. Křeček podle svých slov dál s Šimůnkovou ve funkci počítal.

Poslanecký petiční výbor se bude častěji zabývat činností úřadu veřejného ochránce práv a od ombudsmana Stanislava Křečka a jeho zástupkyně Moniky Šimůnkové bude chtít, aby s poslanci více komunikovali. Po jednání výboru, který se zabýval nynějším sporem mezi Křečkem a Šimůnkovou, to řekl jeho předseda Tomio Okamura (SPD). Výbor se nicméně nepřiklonil k žádné ze stran sporu. Křeček slíbil, že se pokusí nalézt novou formu spolupráce se svojí zástupkyní.

Maďarsko a Polsko by měly zlepšit podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí, které přes opakované výzvy stále vzbuzují obavy. Uvedla to Evropská komise v každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích. Řada zemí se podle unijní exekutivy ve zmíněných oblastech zlepšila, zejména Budapešť a Varšava však neplní doporučení Komise. Brusel kvůli tomu ani jedné ze zemí zatím neodblokoval miliardy z mimořádného fondu obnovy, o jejichž získání se maďarská i polská vláda snaží. Kritické připomínky má Komise i k Česku, obavy má zejména z pomalého vyšetřování korupce.

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková požaduje, aby jí veřejný ochránce práv Stanislav Křeček vrátil odebranou agendu. Kromě toho stojí i o omluvu. Sporem mezi Křečkem a Šimůnkovou se zabýval sněmovní petiční výbor, vyslechl stanovisko Šimůnkové. Podle šéfa výboru Tomia Okamury (SPD) Křeček zdůvodnil rozhodnutí odebrat své zástupkyni agendu prodlevami při řešení případů. Šimůnková se proti tomu ohradila. Podle šéfky sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) musí ochránce a jeho zástupkyně najít cestu, jak dál spolupracovat.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se v pátek zúčastnil jednání sněmovního petičního výboru. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) však dostatečně nezdůvodnil, proč své zástupkyni Monice Šimůnkové odebral veškerou agendu. Také podle místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové (Piráti) nezazněly konkrétní, doložitelné výtky k práci Křečkovy zástupkyně. Předseda petičního výboru Tomio Okamura (SPD) prohlásil, že ombudsman neporušil zákon o veřejném ochránci práv. Za záležitostí vidí i politický tlak ze strany TOP 09.