Odškodné za protiprávní sterilizace provázejí podle ombudsmana Stanislava Křečka ze strany ministerstva zdravotnictví pochybení. Resort podle něj nestíhá žádosti vyřizovat ve lhůtě stanovené zákonem, v komunikaci se žadatelkami navíc nebyl vstřícný a dostatečně je nepoučoval o jejich právech. Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že dopis ombudsmana obdrželi v pondělí a jeho závěry analyzují.
Ombudsman: Ministerstvo nestíhá vyřizovat žádosti o odškodné za protiprávní sterilizace a chybí mu vstřícnost
Manželka Vladimíra Demetera nastoupila do nemocnice v květnu roku 1987 kvůli plánovanému přerušení těhotenství. Kromě plodu jí lékaři vzali i možnost znovu otěhotnět – provedli jí totiž sterilizaci bez jejího vědomí. „Ona říkala, já ani nevim, co to znamená to slovo sterilizovaná,“ řekl Demeter. Od roku 2012 se manželé pokouší získat odškodnění. Zatím nebyli úspěšní, podle ministerstva neposkytli celou zdravotnickou dokumentaci. „Kolikrát jsem se tam chtěl dovolat, nebyla možnost. Chtěl jsem nahlédnout do spisu, nedal se dohodnout termín,“ popsal Demeter. O pomoc nakonec požádali ombudsmana.
Mezi Romy je to podle Demetera velké téma. „Byla prováděna genocida na našich ženách, jde o morální povzbuzení našich žen a uznání našich žen a našich rodin. My jsme občany tohoto státu,“ poznamenal.
Veřejný ochránce práv prověřoval postup ministerstva z vlastní iniciativy. Šetření zahájil loni na základě stížností více než třiceti žadatelek o odškodnění. Zaměřil se na proces vyřizování stížností, tedy na to, jak resort se stížnostmi nakládá po formální stránce.
Podle zjištění ombudsmana ministerstvo dlouhodobě nevyřizuje žádosti o odškodnění v zákonné lhůtě. Postupuje tím v rozporu s právní úpravou a porušuje základní zásady činnosti správních orgánů i principy dobré správy, konkrétně princip včasnosti.
Některé žadatelky se odškodnění nedožily
Křeček upozornil, že žadatelky jsou většinou už staršího věku – jde jim především o uznání státu, že v minulosti připustil takové porušování zákona, jehož následky si nesou celý život. „Čím dřív bude jejich žádost vyřízena, tím bude jejich vystavení nejistotě kratší. Jsou již známy případy, kdy žadatelky v průběhu vyřizování žádosti o odškodnění zemřely,“ zdůraznil.
Odškodnění se nedožila například Vlasta Holubová. Stát jí odškodné nechtěl přiznat kvůli skartované dokumentaci. Její žádost skončila až u Nejvyššího správního soudu. Poškozená ale v srpnu po dlouhé nemoci zemřela.
Ombudsman navrhuje, aby ministerstvo zvážilo, zda by ve výjimečných případech, například u žadatelek pokročilého věku nebo těch se závažnými diagnózami ohrožení života, mohlo vyřizovat jejich žádosti nikoliv podle termínu doručení, ale přednostně před ostatními. „Zvlášť vstřícný by tento postup byl v případech, kdy se žadatelky po zamítnutí žádosti o odškodnění bránily úspěšně správní žalobou, soud rozhodnutí ministra zrušil, a proto se resort musí žádostí zabývat znovu,“ uvedl Křeček.
Důkazem může být i deník nebo výpověď blízkých
Ministerstvu vytkl i údajně nevstřícnou komunikaci. Žadatelky se podle něj často potýkaly s tím, že se jim nedařilo úředníkům dovolat a nedostávaly odpovědi ani na své e-maily.
Ombudsman ve zprávě o šetření ocenil, že ministerstvo už upravilo a zpřesnilo poučení žadatelek o jejich právech. Především přidalo informaci, že mohou k prokázání nároku na odškodnění použít i jiné důkazy než pouze zdravotnickou dokumentaci. „Za důkazy mohou být považovány jiné listiny i věci. Například svědecké výpovědi blízkých, znalecké posudky, deníky nebo kalentářní zápisky těch žen,“ vyjmenovala právnička z Kanceláře veřejného ochránce práv Milena Zmeškalová.
O odškodné mohou ženy žádat od roku 2022
S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavedení odškodného už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.
O odškodnění podle zákona mohou oběti žádat od loňska. Osoby, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou od státu získat 300 tisíc korun. Ministerstvo zdravotnictví má na vyřízení žádosti šedesát dnů, po přiznání nároku má pak poslat do třiceti dnů peníze.
Aktuálně ministerstvo zdravotnictví eviduje 1405 žádostí, z toho plně vyřízených je 747, u 470 byl přiznán nárok. Letos už ministerstvo na odškodném za sterilizace vyčlenilo sto milionů korun a už vyplatilo osmdesát pět a půl milionu. Celkem zatím vyplatilo částku převyšující sto pětatřicet a půl milionu.