Sterilizace

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.

Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.

Uchovat vzpomínky přeživších a pozůstalých romského holocaustu a předat je dál je cílem třídenní česko-německé konference věnované památce zavražděných Romů a Sintů ve druhé světové válce. Ve Strakově akademii to řekla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Akci pořádají Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Výzkumné centrum anticikanismu na Univerzitě v Heidelbergu při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.

Protiprávně sterilizované ženy mají novou šanci na odškodnění. Zákon lhůtu pro podání žádosti o třísettisícovou kompenzaci prodloužil o dva roky. Díky soudnímu rozhodnutí ji mohou využít i ženy, které dříve neuspěly. „Loni mi přišla zpráva, že se má věc bude probírat a že je v rozkladu, ale od té doby nic,“ popisuje svou situaci jedna z obětí Nataša Horvátová. „(V lednu 1991) jsem měla císařský řez a při tom mi to provedli. Když mě probudili, tak mi řekli, že mi provedli sterilizaci. Žádný souhlas jsem nedala,“ přibližuje další protiprávně sterilizovaná žena Taťána Dunková svůj příběh. Soudy už například rozhodly, že úředníci musí uznat jako důkaz i svědectví z rodiny, aby obětem usnadnily dokazování – komplikované třeba chybějící lékařskou dokumentací. Z 2388 podaných žádostí jich přitom dosud bylo kladně vyřízeno ani ne tisíc.

Ministerstvo zdravotnictví počítá na odškodné za nezákonné sterilizace s dalšími dvěma sty miliony korun. Přidělení financí schválila vláda ve středu. Dosud bylo vyplaceno přes 210 milionů, nárok úřad potvrdil u devíti stovek podaných žádostí. Poslanci souhlasili s prodloužením lhůty pro jejich podávání o další dva roky, původně měla lhůta vypršet loni. Kabinet na středečním zasedání rovněž schválil dohodu o přeshraniční spolupráci záchranné služby se Slovenskem či novou koncepci zahraniční politiky.

Úřad veřejného ochránce práv v Česku si připomíná pětadvacet let od svého založení. Prvního českého ombudsmana Otakara Motejla zvolila Poslanecká sněmovna v roce 2000. Po čtvrt století kancelář připravuje změny, vzniknout má institut dětského ombudsmana a nezávislá organizace zaměřená na prosazování lidských práv. Ombudsman proto chce jednat s ministerstvem financí o zvýšení počtu pracovníků.

Dolní komora podpořila novelu k urychlení výstavby paroplynových elektráren. Předtím poslanci ve třetím čtení schválili rozšíření pravomocí Vojenské policie a hlasovali pro zjednodušení certifikace vojenských bezpilotních letadel. Sněmovna podpořila také předlohu, která mění 117 zákonů s cílem zlepšit práci celní správy, či lesní novelu. Poslanci si odsouhlasili, že mohou jednat i hlasovat po devatenácté hodině.

Cenu Františka Kriegla Nadace Charty 77 za občanskou statečnost letos získala romská aktivistka a sociální pracovnice Elena Gorolová. Porota ji ocenila za osobní i profesní přínos v boji za odškodnění obětí protiprávních a tajných sterilizací. Vyzdvihla především její dlouhodobou snahu a také odvahu, se kterou téma otevřela, i následný boj za odškodnění obětí protiprávního jednání státních zdravotnických zařízení. Gorolová cenu převzala ve čtvrtek.

Ministerstvo zdravotnictví musí znovu rozhodnout o odškodnění ženy, která před 45 lety podstoupila sterilizaci, a to bez náležitého souhlasu a poučení o nevratnosti zákroku. Ministerstvo žádost původně zamítlo s tím, že lékaři postupovali v souladu s tehdejší právní úpravou. Rozhodnutí ale zrušil Městský soud v Praze. Ministerstvo nyní neuspělo s kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Na rozsudek NSS upozornila Liga lidských práv.

Termín pro podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci by se mohl prodloužit o dva roky. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a poslankyně Eva Decroix (oba ODS) podali návrh na prodloužení lhůty jako součást vládního návrhu k novelizaci zákoníku práce. Novinářům to po středečním jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny v sídle veřejného ochránce práv v Brně řekli náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Původní lhůta měla vypršet s koncem roku.

Ne všechny ze stovek žen, které Česko i po roce 1989 protiprávně sterilizovalo, mají podle platných pravidel nárok na omluvu a odškodnění tři sta tisíc korun. Resort zdravotnictví totiž uznává jen žádosti žen s lékařskou dokumentací. Ta ale často chybí a nedá se už ani získat. I soudy přitom na ministerstvo apelují, aby uznávalo i jiné důkazy a vycházelo poškozeným ženám vstříc. Ty se zatím ocitají v nekonečném koloběhu čekání a zpochybňování. Pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.

Olomoucká fakultní nemocnice dokáže bezpečně a efektivně zlikvidovat infekční odpad. Začala používat zařízení, díky kterému se odpad zbaví nebezpečných látek, a to přímo v nemocničním areálu. Takto očištěný materiál poté poslouží jako palivo v přerovské teplárně. Sterilizační linka v olomoucké nemocnici dokáže takto zpracovat až 900 tun odpadu ročně.

Ministerstvo zdravotnictví musí z rozhodnutí soudu změnit způsob, jakým posuzuje žádosti o odškodnění nezákonně sterilizovaných žen. Podle verdiktu má dotčeným aktivněji pomáhat a také uznávat širší škálu důkazů.

Společnost Nemocnice Pardubického kraje ve čtvrtek slavnostně otevřela nový pavilon urgentního příjmu a chirurgických oborů v pardubické nemocnici. Stavba stála téměř dvě miliardy korun, což z ní činí největší investici v historii kraje. Na financování se využila dotace pět set milionů korun z evropského programu REACT-EU. V příštích dnech se do budovy začnou stěhovat lékaři a sestry a pavilon uvedou skutečně do provozu, řekl generální ředitel společnosti Tomáš Gottvald.

Alespoň omluvy se po zásahu veřejného ochránce práv dočkala žena z Moravskoslezského kraje, která chtěla žádat o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Nemocnice záznam o sterilizaci skartovala o třicet let dřív, než podle předpisů měla. Ombudsman o tom informoval na svém webu. Oběti protiprávních sterilizací z období od července 1966 do konce března 2012 mohou od příštího roku získat odškodné od státu tři sta tisíc korun, přihlásily se jich stovky.

Čína už před devíti lety zahájila boj proti údajnému ujgurskému separatismu, extremismu a terorismu, řada Ujgurů tak skončila ve věznicích, na nucených pracích, ženy musely podstoupit nucenou sterilizaci. Jednou z nich je i Kalbinur Sidiková, která nyní žije v nizozemském exilu. Své zkušenosti přiblížila ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

Odškodné za protiprávní sterilizace provázejí podle ombudsmana Stanislava Křečka ze strany ministerstva zdravotnictví pochybení. Resort podle něj nestíhá žádosti vyřizovat ve lhůtě stanovené zákonem, v komunikaci se žadatelkami navíc nebyl vstřícný a dostatečně je nepoučoval o jejich právech. Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že dopis ombudsmana obdrželi v pondělí a jeho závěry analyzují.

Zemřela Vlasta Holubová, jedna z žen sterilizovaných za minulého režimu. Rozhodnutí o tří set tisícovém odškodnění za protiprávní zákrok se už nedožila. Na vyřízení žádostí stále čeká přes pět set žadatelek. Problémem je chybějící zdravotnická dokumentace. Úřady teď hledají nové způsoby dokazování.

Kauza nezákonných sterilizací v Česku nekončí ani po několika desítkách let. Řada žen přišla o možnost mít děti. Stát chtěl po mnoha letech křivdu napravit, a relativně nedávno tak politici přijali zákon, který měl těmto ženám zaručit odškodnění. Jejich žádosti ale ministerstvo zdravotnictví často zamítá. Na stranu sterilizovaných žen se nicméně už nejméně ve dvou případech postavil soud. O tématu pro Reportéry ČT natáčela Silvie Kleková.

Turecko se snaží omezit počty pouličních psů. Od nového roku musí každé město nebo městská část nad pětasedmdesát tisíc obyvatel mít vlastní útulek. Majitelé domácích mazlíčků mají navíc povinnost nechat zvířata očipovat. Podle některých se ovšem snaha úřadů úplně míjí účinkem.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zahájila návštěvu Číny, během níž má plánovanou zastávku i v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je Peking obviňován z rozsáhlého porušování lidských práv. Informovala o tom agentura AFP.

Operace zůstane podmínkou úřední změny pohlaví, vyplývá z nálezu, který zveřejnil Ústavní soud. Zamítl návrh pisatele na zrušení několika pasáží občanského zákoníku a zákonů o specifických zdravotních službách a evidenci obyvatel.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou uděluje Velvyslanectví USA, získaly aktivistky Elena Gorolová a Gwendolyn Albertová a zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková za snahu o odškodnění obětí protiprávních sterilizací. Albertová a Gorolová v Událostech, komentářích uvedly, že protiprávně sterilizované ženy zažívaly ponížení i ve svém boji o odškodnění a že jde o celosvětový problém.