K lepšímu dodržování ochrany práv dětí by měl přispět dětský ombudsman, který má nejpozději od července příštího roku působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Vytvoření nové funkce obsahuje vládní novela, kterou sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci také pustili v pátek dál novelu atomového zákona, která má urychlit povolování nových jaderných zdrojů.
Sněmovna zřejmě schválí zřízení dětského ombudsmana
Česko patří spolu s Německem, Rakouskem a Portugalskem mezi čtveřici zemí Evropské unie, které ho dosud nemají. Zřízením funkce dětského ochránce práv Česko vyhoví požadavku Výboru pro práva dětí OSN, který se opírá o Úmluvu o právech dítěte. Úmluva začala v bývalém Československu platit v únoru 1991.
Ombudsman Stanislav Křeček vybídl poslance k posílení nezávislosti své instituce kvůli nové funkci. Podotkl, že bez dostatečného poskytnutí finančních prostředků instituce nebude fungovat. „Vytvoříme Potěmkinovu vesnici,“ uvedl. Dopady zřízení dětského ombudsmana na státní rozpočet nejsou zatím jasné, vláda počítá se čtyřmi variantami od několika milionů korun do desítek milionů korun podle počtu nových zaměstnanců kanceláře.
Činnost dětského ombudsmana se zaměří na ochranu dětí především podle úmluvy. Vedle kontroly dodržování dětských práv by k jeho pravomocem patřila také vzdělávací činnost o právech dítěte, kontrola dodržování práv dětí i vstupování v pozici vedlejšího účastníka do některých typů soudních řízení, například opatrovnických. Podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (Piráti) půjde o vyšší jednotky nebo nižší desítky případů.
Poslankyně Helena Válková (ANO) doporučila, aby dětský ombudsman mohl nejen vstupovat do zahájených soudních řízení například ve věcech ochrany proti domácímu násilí nebo určení otcovství, ale mohl je také iniciovat.
Novela zavádí model dvou samostatně působících ombudsmanů, dětský by tak fungoval vedle současného veřejného ochránce práv v nynější kanceláři. Dětským ombudsmanem by se mohl stát člověk starší 35 let s právnickým vzděláním, který se v předchozích deseti letech nejméně polovinu času věnoval ochraně či prosazování práv dětí. Novela umožňuje ucházet se o funkci také soudcům a soudkyním, zejména těm, kteří projednávají opatrovnické spory.
Novela má také upřesnit rozdělení kompetencí mezi veřejným ochráncem práv a jeho zástupcem. Válkové vadilo, že by zástupce měl automaticky dostat ze zákona vybrané pravomoci ombudsmana, pokud by se do 30 dnů na jejich rozdělení nedohodli. Veřejný ochránce práv má nově podle předlohy vykonávat také úkoly národní lidskoprávní instituce. Činnost takové instituce současný ombudsman částečně obstarává, ale nikoli v plném rozsahu.
Pravidla pro sociální podniky
V Česku by od příštího roku mohla vzniknout pravidla pro integrační sociální podniky. Jejich úkolem bude připravovat znevýhodněné pracovníky na nástup do běžné práce, a stát jim za to bude poskytovat příspěvky. Návrh zákona, který umožní jejich vznik, je v dolní komoře před schvalováním. Novinka má rozšířit možnosti, jak smysluplně a zároveň efektivně pracovat s lidmi, kteří mají nejen zdravotní postižení, ale i celou řadu dalších handicapů, popsal ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jako příklad uvedl lidi, kteří se vracejí po výkonu trestu nebo například po léčbě různých závislostí. Návrh podpořil i poslanec opozičního hnutí ANO Igor Hendrych.
Podle navrhovaného zákona by integrační sociální podnik měl mít aspoň 30 procent znevýhodněných zaměstnanců. Zaměstnávat by měl lidi například bez vzdělání, vyššího věku, azylanty, pečující o nemohoucí blízké, dlužníky v exekucích, dlouhodobě nezaměstnané nebo například mladé po škole, osoby bez přístřeší nebo třeba po odchodu z dětského domova, a to nejspíš nejvýše dva roky. Výjimku z této lhůty budou mít lidé nad 60 let nebo lidé se zdravotním postižením. Jednou z podmínek je současně to, že znevýhodněná osoba byla po stanovenou dobu evidovaná jako uchazeč u úřadu práce.
Sněmovní sociální výbor doporučil do zákona vložit ustanovení, které uvádí, že podnik vykonává svou činnost mimo jiné v souladu s hodnotami sociální a environmentální udržitelnosti. Chce zkrátit dobu poskytování motivačního příspěvku podniku z 36 na 24 měsíců. Výši příspěvku chce naopak zvýšit z 11 procent na 17 procent vyměřovacího základu. Minimální výši motivačního příspěvku chce proti vládnímu návrhu zvýšit z 80 procent na 120 procent průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, za který je motivační příspěvek poskytován, pokud pracovní poměr potrvá celý rok.
Status integračního sociálního podniku bude přiznávat ministerstvo práce. Jednou z podmínek bude to, že podnik nebude mít nedoplatky u finančního nebo celního úřadu ani na pojistném. Také nebude smět být v insolvenci nebo v likvidaci. Nesmí jít o firmu, která podniká v hazardu. Registr podniků povede resort práce.
Zastupitelské úřady
Dolní komora zřejmě schválí i vládní novelu zákona o zahraniční službě, která upravuje působení pracovníků na českých zastupitelských úřadech v cizině. Norma také umožní v návaznosti na unijní předpisy získat náhradní cestovní doklad EU českým občanům, kteří by o české doklady v zahraničí přišli.
Poslanci Marek Benda (ODS) a Radek Vondráček (ANO) se postavili proti tomu, aby diplomatické hodnosti velvyslance, tajemníka velvyslanectví nebo attaché automaticky zanikaly s ukončením pracovního nebo služebního poměru na ministerstvu zahraničí. Diplomatickou hodnost by bylo možné odebrat po druhém písemném napomenutí za zaviněné porušení povinností, navrhli zákonodárci. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) úpravu podpořil.
Vláda si od novely slibuje mimo jiné zefektivnění výběrových řízení na resortu zahraničí a obsazování uvolněných míst, což odráží potřebu zvýšené rotace pracovníků zahraniční služby. Návrh také obsahuje úpravu posuzování zdravotní způsobilosti diplomatických, administrativních a technických pracovníků k výkonu služby či práce v zahraničí.
Rychlejší povolování nových jaderných zdrojů
Ve sněmovně je před závěrečným schvalováním také novela atomového zákona, která zřejmě zrychlí povolovací procesy pro stavbu nových jaderných bloků i malých modulárních reaktorů v Česku. Jaderná energie má být podle současných plánů státu spolu s obnovitelnými zdroji hlavní součástí tuzemského energetického mixu.
Hospodářský výbor doporučil schválit předlohu beze změny a žádný pozměňovací návrh k ní nepřijal. Poslanci ODS Ivan Adamec a Jan Bauer navrhli snížit horní hranici poplatků placených Správě úložišť radioaktivních odpadů. Jaderné elektrárny mají podle nich platit nejvýše 120 Kč/MWh (za megawatthodinu) a výzkumná jaderná zařízení nebo jaderné výtopny 80 korun na MWh. Vláda navrhla 163 a 109 korun. „Pro poplatníka provozujícího energetické jaderné zařízení je tento nárůst nepřijatelný a navýšení zcela nepřiměřené,“ stojí ve zdůvodnění návrhu. Poslanci poukázali i na to, že takto odvedené peníze budou na jaderném účtu dlouhou dobu bez využití.
Poslanec ODS Petr Fifka předložil pozměňovací návrh, který omezuje okruh osob podléhajících kvůli atomovému zákonu povinnosti získat bezpečnostní prověrku. Týkat se to má hlavně zdravotnictví. „Podle nové právní úpravy musí mít prověření například i radiologové a rentgenologové. Navíc musí mít nově prověrku i všichni členové statutárního orgánu, aniž by při výkonu funkce vykonávali činnosti spadající do působnosti atomového zákona,“ uvedl ve zdůvodnění svého návrhu. U statutárních orgánů proto navrhuje povinnost bezpečnostní prověrky pro toho jejich člena, který reálně plní činnosti spojené s aplikací atomového zákona.
Novela je podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nezbytná, protože při zachování stávajícího atomového zákona by hrozilo, že se spuštění nových jaderných technologií zdrží nebo i zastaví.
