Česko čeká v nadcházejících letech v energetice velmi důležitá etapa. Její směr nastínilo už únorové zveřejnění aktualizace klíčového strategického dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu. V energetické koncepci a energeticko-klimatickém plánu totiž stát počítá s odklonem od uhlí a s postupným posilováním jaderných zdrojů a obnovitelných zdrojů energie. Cíle obou dokumentů počítají také s výstavbou nových jaderných reaktorů, o niž usilovaly společnosti EDF z Francie a KHNP z Jižní Koreje. Vláda ve středu oznámila, že vybrala pro dostavbu Dukovan KHNP. Rozhodla také, že Česko má do roku 2030 ročně vyrábět 20 tisíc tun vodíku s využitím obnovitelných zdrojů.
Proměna energetiky v Česku. Stěžejní roli má hrát jádro a obnovitelné zdroje
Státní energetická koncepce je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v tomto sektoru. Pro státní správu je koncepce závazná, trhu pak má ukazovat vizi státu v energetice a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor. Aktualizovaná verze počítá především s postupným navyšování výroby elektřiny z předloňských 84 terawatthodin (TWh) ke zhruba 95 TWh v roce 2050.
Stát v koncepci deklaruje záměr postupného odklonu od uhlí po roce 2030. Přechodným palivem by se místo něj měl stát plyn. Roli hlavního pilíře ve výrobě energie by však v budoucnu měly postupně převzít obnovitelné zdroje energie a jádro. Cílem tak je v roce 2050 dosažení nadpolovičního podílu obnovitelného zdrojů ve výrobě elektřiny. Podíl jaderné energie by pak měl do poloviny století vzrůst ze čtyřiceti na 46 procent.
Vnitrostátní energeticko-klimatický plán v řadě oblastí na koncepci navazuje. Jeho původní verzi stát už loni představil Evropské komisi, která ho následně vrátila s vlastními doporučeními.
Stát v plánu počítá s navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě do roku 2030 na zhruba 30 procent. Evropská komise ale chce, aby Česko zvýšilo plánovaný podíl na třetinu, a přispělo tak ke společnému cíli. Nyní je tento podíl zhruba osmnáct procent.
Hlavním bodem budoucího vývoje české energetiky by podle ministerstva průmyslu a obchodu mělo být postupné snižování emisí skleníkových plynů. Plány počítají s tím, že v roce 2030 by je Česko mohlo snížit až o 63 procent oproti roku 1990 a v roce 2050 by se mělo přiblížit klimatické neutralitě. Spolu s tím proto stát počítá se zásadní proměnou energetiky.
Jak už bylo zmíněno, cíle státních dokumentů počítají s výstavbou nových jaderných zdrojů. „Není až tak důležitý počet (bloků – pozn. red.), ale důležitý je instalovaný výkon a podíl na hrubé výrobě, nebo konečné spotřebě,“ konstatoval po aktualizaci energetické koncepce vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.
Podle něj Česko doporučení Evropské komise, aby se plánovaný podíl obnovitelných zdrojů zvýšil na 33 procent, zvládne. Roli budou hrát i očekávané úspory. „Tím pádem i při současném instalovaném výkonu se podíl obnovitelných zdrojů zvedne,“ je přesvědčený Neděla.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky a poradce ministra životního prostředí Martin Sedlák byl po aktualizaci koncepce téhož názoru. „Je tady nevyužitý potenciál obnovitelných zdrojů v elektroenergetice, zejména větrné elektrárny, fotovoltaiky, ale také bioplynové stanice,“ vysvětlil.
Větší podíl jádra bude nutný, vzhledem k útlumu uhlí. Má růst i význam slunce a větru a – přechodně – také zmíněného zemního plynu. Ten by měl sloužit jako záložní zdroj pro vyrovnávání sítě, když nebude svítit a foukat. Později má místo něj podle plánů nastoupit biometan a vodík.
Vláda schválila aktualizaci vodíkové strategie
Ve středu vláda schválila aktualizaci vodíkové strategie, podle které by Česko do roku 2030 mělo ročně vyrábět 20 tisíc tun vodíku s využitím obnovitelných zdrojů. Bude pro to potřeba vybudovat nové elektrolyzéry s výkonem 400 megawattů. V současnosti Česko vyrábí 120 tisíc až 130 tisíc tun vodíku z ropných zbytků nebo ze zemního plynu, výroba s využitím obnovitelných zdrojů je zanedbatelná.
„Vodík se stane důležitým prvkem naší energetické politiky, ať už jako náhrada fosilních paliv v dopravě, nosič pro přepravu a akumulaci energie, nebo jako surovina pro chemický průmysl a zdroj tepla. Tato strategie podporuje naši ekonomiku a také přispívá k ochraně životního prostředí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Klíčové bude, jak nahradit uhlí
Opozice po aktualizaci energetické koncepce považovala znásobení výkonu obnovitelných zdrojů do roku 2030 za nereálné. Postrádala zejména plán pro nejbližší roky, kdy se už elektrárnám nebude kvůli rostoucí ceně emisních povolenek vyplácet uhlí, ale ještě za něj nebude náhrada.
„Je tady vícero variant, ale to tam není. Nechápu, jak někdo může připravit energetickou koncepci a nedat tam to nejzásadnější, jak budeme nahrazovat skoro 40 procent energetických zdrojů,“ upozornil už v únoru první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Současný ministr průmyslu a obchodu Síkela oponoval. „Samozřejmě s výrobci jednáme a budeme se snažit, aby odklon od uhlí byl postupný a abychom se nedostali do situace, že by v Česku hrozil nedostatek elektřiny,“ zdůraznil.
Případnému nedostatku elektřiny má mimo jiné zabránit právě výstavba až čtyř jaderných reaktorů v Česku. Závaznou nabídku už dříve podaly společnosti EDF a KHNP, vláda ve středu vybrala druhou jmenovanou. KHNP má vystavět dva nové bloky v Dukovanech, o vybudování dalších dvou v Temelíně se bude dál jednat.
Jako první odevzdala svou nabídku právě KHNP. Korejská firma v ní v dubnu nabídla svůj reaktor APR1000 o výkonu 1050 MWe (jednotka výkonu generátoru – pozn. red.), který podle ní odpovídá všem evropským standardům a byl navržen právě pro export do Evropy.
„Společnost KHNP svými úspěšnými projekty v Koreji i Spojených arabských emirátech prokázala, že staví kvalitně, včas a za stanovenou cenu,“ nastínil po předložení nabídky výkonný ředitel KHNP Ču Ho-wang.
Francouzská EDF postavila svou nabídku na technologii bloku EPR 1200. „Technologické a průmyslové sladění mezi Paříží a Prahou, které navrhujeme, má potenciál přebudovat nový jaderný průmysl Evropy pro příští generace,“ tvrdil v dubnu šéf EDF Luc Rémont. Podle něj spolupráce mohla do budoucna fungovat jako vzor pro celoevropský jaderný průmysl.
Obě firmy zároveň deklarovaly zájem o spolupráci s českým průmyslem. EDF v této souvislosti vytipovala kolem 300 potenciálních dodavatelů, s částí z nich uzavřela předběžné nezávazné dohody. KHNP avizovala přes 200 identifikovaných partnerů, s nimiž podepsala kolem padesáti nezávazných memorand o spolupráci.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů, jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.
