Firmy EDF i KHNP předaly své nabídky na stavbu jaderných bloků

Nahrávám video
Události: Česko může nový blok v Dukovanech podpořit ze státních peněz, EK to schválila
Zdroj: ČT24

Společnosti EDF a KHNP podaly své závazné nabídky na stavbu až čtyř jaderných reaktorů v Česku. Zástupci francouzské EDF přinesli dokumenty do centrály společnosti ČEZ ráno, představitelé korejské KHNP odevzdali svou nabídku v pondělí. Firmy to potvrdily novinářům. Detaily nabídek ještě po nějakou dobu nebudou veřejné, nyní je bude analyzovat ČEZ. O vítězi tendru i o tom, kolik jaderných bloků se bude v Česku v budoucnu stavět, by se mělo rozhodnout do léta. První z nich by měl stát v roce 2036.

K podání závazných nabídek na stavbu více reaktorů vláda vyzvala EDF a KHNP na konci letošního ledna. Rozhodla tak po analýze prvních nabídek na stavbu jednoho reaktoru v Dukovanech, jejich součástí byly i nezávazné opce na další bloky.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nezávazné nabídky uchazečů na stavbu více reaktorů vycházely až o 25 procent výhodněji než stavba pouze jednoho bloku. Nabízené ceny neuvedl. Z trojice uchazečů o jaderný tendr naopak vypadla severoamerická firma Westinghouse, která podle kabinetu nesplnila podmínky původního tendru.

„Nyní provedeme vyhodnocení nabídek a podle smlouvy se státem předáme hodnotící zprávu ministerstvu průmyslu a obchodu, potažmo vládě ČR k finálnímu schválení,“ sdělil člen představenstva a ředitel divize nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač. Společnost předpokládá, že smlouvy s vítězem budou finalizovány během tohoto roku a připraveny k podpisu do konce března příštího roku.

Nabídky předali uchazeči elektronicky, prostřednictvím speciálního šifrování a unikátně zabezpečeného úložiště. ČEZ se při hodnocení nabídek zaměří podle mluvčího Ladislava Kříže na technické a ekonomické parametry či záruky. „Všechna kritéria převádíme na finanční vyjádření, z nichž poté vyjde konečné pořadí,“ popsal. V pracovní skupině, která bude nabídky hodnotit, bude kolem 280 lidí. Podle Kříže jde především o zástupce ČEZu, dále externisty z právních kanceláří a také zástupce ministerstva průmyslu a obchodu. Po vyhodnocení nabídek dá ČEZ vládě doporučení, konečné rozhodnutí o vítězi učiní kabinet.

Jako první odevzdala svou nabídku KHNP, která předala materiály v centrále ČEZu v pondělí dopoledne. Korejská firma v ní nabídla svůj reaktor APR1000 o výkonu 1050 MWe, který podle ní odpovídá všem evropským standardům a byl navržen právě pro export do Evropy. „Společnost KHNP svými úspěšnými projekty v Koreji i Spojených arabských emirátech prokázala, že staví kvalitně, včas a za stanovenou cenu,“ uvedl výkonný ředitel KHNP Ču Ho-wang.

EDF postavila svou nabídku na technologii bloku EPR 1200. „Technologické a průmyslové sladění mezi Paříží a Prahou, které navrhujeme, má potenciál přebudovat nový jaderný průmysl Evropy pro příští generace,“ tvrdí šéf EDF Luc Rémont. Podle něj by spolupráce mohla do budoucna fungovat jako vzor pro celoevropský jaderný průmysl. Jednou z výhod nabídky bude podle Francouzů společný postup států na úrovni EU.

Obě firmy zároveň deklarovaly zájem o spolupráci s českým průmyslem. EDF v této souvislosti vytipovala kolem 300 potenciálních dodavatelů, s částí z nich uzavřela předběžné nezávazné dohody. KHNP avizovala přes 200 identifikovaných partnerů, s nimiž podepsala kolem 50 nezávazných memorand o spolupráci. Firmy zároveň navazují spolupráci s tuzemskými univerzitami či vědeckými institucemi.

Největší investice v novodobé historii Česka

Projekt nového reaktoru by měl být největší investicí Česka v novodobé historii, podle dřívějších prohlášení vlády i ČEZu má jeden nový reaktor stát asi 160 miliard korun v cenách z roku 2020. Nabízené ceny v prvotních nabídkách zástupci vlády odmítli komentovat. Někteří ekonomové v lednu odhadovali, že stavba čtyř reaktorů by mohla vyjít až na dva biliony korun.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů, jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.

Česko získalo od Evropské komise povolení

Česko zároveň získalo od Evropské komise (EK) povolení pro veřejnou finanční podporu na výstavbu zmíněného nového jaderného bloku v Dukovanech. Komise to oznámila v tiskové zprávě. „Stát proto na projekt poskytne finanční výpomoc, zároveň bude garantovat stabilitu příjmů elektrárny prostřednictvím smlouvy o výkupu elektřiny,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Rozhodnutí EK chce stát podle resortu navíc využít jako základ pro stanovení podmínek podpory dalších zamýšlených reaktorů.

Evropská komise uvedla, že Česko provedlo úpravy původních podmínek podpory, aby rozptýlilo její obavy z negativních dopadů na trh. Výše podpory vzejde z výsledku tendru.

Uznání podpory umožní podle vlády realizovat samotný projekt. „Jádro nyní zajišťuje více než třetinu spotřeby v naší zemi a v budoucnosti by to měla být dokonce polovina. Rozvoj jádra posiluje naši energetickou bezpečnost, soběstačnost a také konkurenceschopnost našich firem. Jen s dobrým využitím jádra a obnovitelných zdrojů budeme moci zajistit rozumné ceny energií pro občany i podnikatele,“ podotkl Fiala v tiskovém prohlášení.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) je krok důležitý i pro rozvoj jaderné energetiky v celé Evropě. „Jde totiž o první rozhodnutí, které zohledňuje aktualizaci designu evropského trhu s elektřinou, a dá se tedy očekávat, že další jaderné projekty budou při nastavování veřejné podpory vycházet i z našeho modelu,“ uvedl Síkela.

Nahrávám video
Ministr průmyslu a obchodu Síkela (STAN) ke stavbě nových jaderných reaktorů
Zdroj: ČT24

Zisk notifikace pro veřejnou podporu od EK a podání nabídek na stavbu více jaderných bloků v Česku od obou uchazečů kvitují i analytici, kteří to vnímají jako pozitivní posun. Zároveň však varují před nevyjasněným financováním, což by měl podle nich co nejdříve vyřešit stát. Cenu za reaktory přitom očekávají výrazně vyšší, než jsou dosavadní odhady.

„To, že oba zájemci podali závazné nabídky, je samozřejmě velmi dobrá zpráva. Česko potřebuje diverzifikaci zdrojů, posílit stabilní zdroje. To, že by v Česku do doby odstavení současných šesti bloků byly v provozu další bloky, a to od dodavatelů, kteří v Česku zatím nic nepostavili, by byla vhodná diverzifikace,“ řekl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Podle něj je pozitivní také skutečnost, že uchazeči akceptovali požadavek na rozšíření nabídky až na čtyři bloky.

Negativně naopak Dohnal vnímá cenové vyhlídky. Předpokládá, že původně odhadovaná cena 160 miliard korun za jeden blok určitě platit nebude. „Včetně financování čekám náklady na jeden 1200 MW blok spíše 400 miliard korun,“ upozornil Dohnal. Jako nejasné zatím vidí i financování stavby. „Nepochybně musí vstoupit stát, a nejlépe tak, že odkoupí dvě projektové společnosti vlastnící vhodné pozemky – těm zajistí financování a výkupní cenu elektřiny,“ dodal.

Jako velmi důležité pro tendr hodnotí získání povolení veřejné podpory také analytik XTB Tomáš Cverna. „Realizace projektu je totiž v zájmu všech zúčastněných stran a zejména pak České republiky pro zvýšení energetické bezpečnosti,“ poznamenal. Za mírného favorita soutěže považuje francouzskou společnost EDF. „Kromě lepší finanční situace francouzské firmy se objevují pochybnosti o schopnosti KHNP dořešit projekt v Polsku. Rozsáhlejší tendr na čtyři bloky by pak mohl být proveditelnější v rámci bilaterální dohody Česka s Francií, protože EDF je plně v rukou státu,“ podotkl Cverna.

Ekologické sdružení Calla upozornilo, že oba uchazeči nabídli technologie reaktorů, které dosud nikde ve světě nestojí.

„S pohledem na cenovky posledních stavěných jaderných reaktorů považuji za jisté, že cena nabídnutých bloků pro Česko bude daleko vyšší než ve veřejném prostoru tradovaných 160 miliard korun. Protože však ČEZ vybírá mezi reaktory, jaké dosud svět nespatřil jinak než na papíře, výrazně se tím zvyšuje riziko, že nebudou dodány v domluveném čase a rozpočtu,“ doplnil energetický konzultant sdružení Edvard Sequens.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...