Firmy EDF i KHNP předaly své nabídky na stavbu jaderných bloků

Nahrávám video
Události: Česko může nový blok v Dukovanech podpořit ze státních peněz, EK to schválila
Zdroj: ČT24

Společnosti EDF a KHNP podaly své závazné nabídky na stavbu až čtyř jaderných reaktorů v Česku. Zástupci francouzské EDF přinesli dokumenty do centrály společnosti ČEZ ráno, představitelé korejské KHNP odevzdali svou nabídku v pondělí. Firmy to potvrdily novinářům. Detaily nabídek ještě po nějakou dobu nebudou veřejné, nyní je bude analyzovat ČEZ. O vítězi tendru i o tom, kolik jaderných bloků se bude v Česku v budoucnu stavět, by se mělo rozhodnout do léta. První z nich by měl stát v roce 2036.

K podání závazných nabídek na stavbu více reaktorů vláda vyzvala EDF a KHNP na konci letošního ledna. Rozhodla tak po analýze prvních nabídek na stavbu jednoho reaktoru v Dukovanech, jejich součástí byly i nezávazné opce na další bloky.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nezávazné nabídky uchazečů na stavbu více reaktorů vycházely až o 25 procent výhodněji než stavba pouze jednoho bloku. Nabízené ceny neuvedl. Z trojice uchazečů o jaderný tendr naopak vypadla severoamerická firma Westinghouse, která podle kabinetu nesplnila podmínky původního tendru.

„Nyní provedeme vyhodnocení nabídek a podle smlouvy se státem předáme hodnotící zprávu ministerstvu průmyslu a obchodu, potažmo vládě ČR k finálnímu schválení,“ sdělil člen představenstva a ředitel divize nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač. Společnost předpokládá, že smlouvy s vítězem budou finalizovány během tohoto roku a připraveny k podpisu do konce března příštího roku.

Nabídky předali uchazeči elektronicky, prostřednictvím speciálního šifrování a unikátně zabezpečeného úložiště. ČEZ se při hodnocení nabídek zaměří podle mluvčího Ladislava Kříže na technické a ekonomické parametry či záruky. „Všechna kritéria převádíme na finanční vyjádření, z nichž poté vyjde konečné pořadí,“ popsal. V pracovní skupině, která bude nabídky hodnotit, bude kolem 280 lidí. Podle Kříže jde především o zástupce ČEZu, dále externisty z právních kanceláří a také zástupce ministerstva průmyslu a obchodu. Po vyhodnocení nabídek dá ČEZ vládě doporučení, konečné rozhodnutí o vítězi učiní kabinet.

Jako první odevzdala svou nabídku KHNP, která předala materiály v centrále ČEZu v pondělí dopoledne. Korejská firma v ní nabídla svůj reaktor APR1000 o výkonu 1050 MWe, který podle ní odpovídá všem evropským standardům a byl navržen právě pro export do Evropy. „Společnost KHNP svými úspěšnými projekty v Koreji i Spojených arabských emirátech prokázala, že staví kvalitně, včas a za stanovenou cenu,“ uvedl výkonný ředitel KHNP Ču Ho-wang.

EDF postavila svou nabídku na technologii bloku EPR 1200. „Technologické a průmyslové sladění mezi Paříží a Prahou, které navrhujeme, má potenciál přebudovat nový jaderný průmysl Evropy pro příští generace,“ tvrdí šéf EDF Luc Rémont. Podle něj by spolupráce mohla do budoucna fungovat jako vzor pro celoevropský jaderný průmysl. Jednou z výhod nabídky bude podle Francouzů společný postup států na úrovni EU.

Obě firmy zároveň deklarovaly zájem o spolupráci s českým průmyslem. EDF v této souvislosti vytipovala kolem 300 potenciálních dodavatelů, s částí z nich uzavřela předběžné nezávazné dohody. KHNP avizovala přes 200 identifikovaných partnerů, s nimiž podepsala kolem 50 nezávazných memorand o spolupráci. Firmy zároveň navazují spolupráci s tuzemskými univerzitami či vědeckými institucemi.

Největší investice v novodobé historii Česka

Projekt nového reaktoru by měl být největší investicí Česka v novodobé historii, podle dřívějších prohlášení vlády i ČEZu má jeden nový reaktor stát asi 160 miliard korun v cenách z roku 2020. Nabízené ceny v prvotních nabídkách zástupci vlády odmítli komentovat. Někteří ekonomové v lednu odhadovali, že stavba čtyř reaktorů by mohla vyjít až na dva biliony korun.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů, jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.

Česko získalo od Evropské komise povolení

Česko zároveň získalo od Evropské komise (EK) povolení pro veřejnou finanční podporu na výstavbu zmíněného nového jaderného bloku v Dukovanech. Komise to oznámila v tiskové zprávě. „Stát proto na projekt poskytne finanční výpomoc, zároveň bude garantovat stabilitu příjmů elektrárny prostřednictvím smlouvy o výkupu elektřiny,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Rozhodnutí EK chce stát podle resortu navíc využít jako základ pro stanovení podmínek podpory dalších zamýšlených reaktorů.

Evropská komise uvedla, že Česko provedlo úpravy původních podmínek podpory, aby rozptýlilo její obavy z negativních dopadů na trh. Výše podpory vzejde z výsledku tendru.

Uznání podpory umožní podle vlády realizovat samotný projekt. „Jádro nyní zajišťuje více než třetinu spotřeby v naší zemi a v budoucnosti by to měla být dokonce polovina. Rozvoj jádra posiluje naši energetickou bezpečnost, soběstačnost a také konkurenceschopnost našich firem. Jen s dobrým využitím jádra a obnovitelných zdrojů budeme moci zajistit rozumné ceny energií pro občany i podnikatele,“ podotkl Fiala v tiskovém prohlášení.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) je krok důležitý i pro rozvoj jaderné energetiky v celé Evropě. „Jde totiž o první rozhodnutí, které zohledňuje aktualizaci designu evropského trhu s elektřinou, a dá se tedy očekávat, že další jaderné projekty budou při nastavování veřejné podpory vycházet i z našeho modelu,“ uvedl Síkela.

Nahrávám video
Ministr průmyslu a obchodu Síkela (STAN) ke stavbě nových jaderných reaktorů
Zdroj: ČT24

Zisk notifikace pro veřejnou podporu od EK a podání nabídek na stavbu více jaderných bloků v Česku od obou uchazečů kvitují i analytici, kteří to vnímají jako pozitivní posun. Zároveň však varují před nevyjasněným financováním, což by měl podle nich co nejdříve vyřešit stát. Cenu za reaktory přitom očekávají výrazně vyšší, než jsou dosavadní odhady.

„To, že oba zájemci podali závazné nabídky, je samozřejmě velmi dobrá zpráva. Česko potřebuje diverzifikaci zdrojů, posílit stabilní zdroje. To, že by v Česku do doby odstavení současných šesti bloků byly v provozu další bloky, a to od dodavatelů, kteří v Česku zatím nic nepostavili, by byla vhodná diverzifikace,“ řekl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Podle něj je pozitivní také skutečnost, že uchazeči akceptovali požadavek na rozšíření nabídky až na čtyři bloky.

Negativně naopak Dohnal vnímá cenové vyhlídky. Předpokládá, že původně odhadovaná cena 160 miliard korun za jeden blok určitě platit nebude. „Včetně financování čekám náklady na jeden 1200 MW blok spíše 400 miliard korun,“ upozornil Dohnal. Jako nejasné zatím vidí i financování stavby. „Nepochybně musí vstoupit stát, a nejlépe tak, že odkoupí dvě projektové společnosti vlastnící vhodné pozemky – těm zajistí financování a výkupní cenu elektřiny,“ dodal.

Jako velmi důležité pro tendr hodnotí získání povolení veřejné podpory také analytik XTB Tomáš Cverna. „Realizace projektu je totiž v zájmu všech zúčastněných stran a zejména pak České republiky pro zvýšení energetické bezpečnosti,“ poznamenal. Za mírného favorita soutěže považuje francouzskou společnost EDF. „Kromě lepší finanční situace francouzské firmy se objevují pochybnosti o schopnosti KHNP dořešit projekt v Polsku. Rozsáhlejší tendr na čtyři bloky by pak mohl být proveditelnější v rámci bilaterální dohody Česka s Francií, protože EDF je plně v rukou státu,“ podotkl Cverna.

Ekologické sdružení Calla upozornilo, že oba uchazeči nabídli technologie reaktorů, které dosud nikde ve světě nestojí.

„S pohledem na cenovky posledních stavěných jaderných reaktorů považuji za jisté, že cena nabídnutých bloků pro Česko bude daleko vyšší než ve veřejném prostoru tradovaných 160 miliard korun. Protože však ČEZ vybírá mezi reaktory, jaké dosud svět nespatřil jinak než na papíře, výrazně se tím zvyšuje riziko, že nebudou dodány v domluveném čase a rozpočtu,“ doplnil energetický konzultant sdružení Edvard Sequens.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stávající bloky Dukovan mohou fungovat až do roku 2067, řekl Havlíček

Stávající jaderné bloky v Dukovanech bude podle analýzy možné provozovat až 80 let, tedy do roku 2067, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nyní mají povolení do roku 2035. Skupina ČEZ pokračuje v diverzifikaci dodavatelů paliva pro jaderné elektrárny. Bude spolupracovat na vývoji palivových souborů nové generace pro reaktory dukovanského typu s francouzskou firmou Framatome a dalšími evropskými provozovateli. V Dukovanech zatím slouží ruské palivo TVEL.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ceny na čerpacích stanicích v podstatě nerostou, tvrdí Schillerová. Skopeček vyčítá nekoncepčnost

Na čerpacích stanicích v Česku platí cenová regulace. Resort financí stanovuje na každý den maximální ceny pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) argumentovala, že vládní opatření fungují a cena dle ní „v podstatě neroste“. Kabinet se prý snažil zakročit proti vysokým maržím prodejců. Naopak místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítl, že se vláda chová „od samého začátku nekoncepčně“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Průměrná sazba hypoték je podle Hypoindexu nejvýše od roku 2024

Průměrná sazba hypoték počátkem dubna výrazně meziměsíčně stoupla o 0,29 bodu na 5,18 procenta, reagovala na dopady konfliktu na Blízkém východě. Je tak nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro osmdesát procent hodnoty nemovitosti.
před 23 hhodinami

Ministerstvo financí pro čtvrtek mírně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.
8. 4. 2026Aktualizováno8. 4. 2026

Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
8. 4. 2026

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
8. 4. 2026Aktualizováno8. 4. 2026
Načítání...