Vláda ve středu oznámila, že zvažuje, že by v Česku mohly vzniknout až čtyři nové jaderné bloky, dosud se přitom hovořilo o jediném novém bloku v Dukovanech. Otázkou tak zůstává, jak by stát stamiliardové náklady na jejich vybudování uhradil. Podle části odborníků může potřebná suma být i v řádech bilionů korun. O financování projektu začne expertní skupina teprve jednat.
Místo jednoho čtyři jaderné bloky. Není ale jasné, jak je stát zafinancuje
3 minuty
Události: Jak financovat nové jaderné bloky
Mezi analytiky, vládou i opozicí panuje shoda na jedné věci – rozvíjet jádro je potřeba. Ředitel strategie společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer přitom míní, že počet jaderných bloků, o němž se mluví, bude pro „hlubokou dekarbonizaci“ nedostatečný.
Nový dukovanský blok má být vůbec největší investicí Česka v novodobé historii. V cenách roku 2020 se má jednat o zhruba 160 miliard korun, podle analytiků ale tato částka může být mnohem vyšší. Čtyři bloky mohou podle některých expertů totiž vyjít i na dva biliony.
O zakázku bude soutěžit francouzská firma EDF a jihokorejská KHNP. Druhá jmenovaná společnost už vzkázala, že připraví novou závaznou nabídku na čtyři jaderné bloky, a dodala, že rozhodnutí vlády o rozšíření tendru respektuje a přizpůsobí se mu.
Pokračování tendru se plánuje zúčastnit také společnost EDF, která už ve středu večer vládní výzvu uvítala. „EDF zároveň oceňuje rozhodnutí české vlády zahájit konzultace pro celkem až čtyři nové jaderné bloky. Toto rozhodnutí ukazuje, že české orgány jsou si vědomy průmyslových a ekonomických výhod flotilového přístupu,“ nechal se slyšet ředitel české pobočky EDF Roman Zdebor.
Vláda naopak pro další fázi soutěže neoslovila severoamerickou společnost Westinghouse. Její původní nabídka podle kabinetu nesplnila podmínky tendru, mimo jiné v ní nebyl podle kabinetu jednoznačně určen subjekt, který by byl zodpovědný za kvalitu díla.
Premiér Petr Fiala (ODS) rovněž už ve středu prohlásil, že cena projektu – ať už vznikne jeden nový jaderný blok, či uvažované čtyři – bude i pro řadu expertů po zveřejnění „překvapivě příznivá“.
Delší termíny, vyšší ceny
To ale nepotvrzuje vývoj u podobných staveb v jiných evropských státech. Termíny se výrazně prodloužily a tím vzrostla i cena. Třeba Velká Británie původně stanovila rozpočet v přepočtu na 522 miliard korun, teď jsou odhady na více než bilionu.
„Úroková sazba a to financování, to je to gros. Podle studie americké banky Lazard až 86 procent celkových nákladů na nový jaderný blok tvoří financování. A vidíme to na těch zpožděných blocích ve světě,“ upozorňuje analytik společnosti Capitalinked Radim Dohnal.
Před komplikacemi varoval také Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Stavba tak komplexních projektů bude podle něj v budoucnu čelit velkým finančním i provozním tlakům. Očekává, že tak může postupně růst cena staveb i čas jejich realizace. Dalším problémem podle něj může být budoucí nedostatek vody v Česku, která je potřebná k chlazení reaktorů. Provoz jaderných elektráren by kvůli tomu tak mohl být v budoucnu rizikovější než dnes.
V neposlední řadě může podle Ače jaderná energetika v Česku v příštích desetiletích narážet na nízké personální kapacity v jaderné energetice. Alternativu k přílišné sázce na jaderné bloky Ač spatřuje v dalším rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Počítá také s rozvojem technologie malých modulárních reaktorů.
Experta na energetiku a minoritního akcionáře ČEZu Michala Šnobra ambice kabinetu postavit až čtyři nové jaderné bloky překvapila. „V minulosti se přesně tomuto chtěla vláda vyhnout, původně plánovala v Dukovanech dva bloky, pak z důvodu chlazení počet snížila na jeden. A nyní – naprosto bez přípravy, bez projednání – přeskakujeme v tendru na jeden jaderný blok rovnou na čtyři,“ zdůraznil ve večerním vysílání ČT24.
14 minut
Byznys ČT24: Stavba až čtyř nových jaderných bloků v ČR
Vláda je přesvědčená, že peníze na výstavbu až čtyř bloků zvládne najít. Zároveň přiznává, že se v případě stavby více reaktorů musí změnit způsob financování. Původně měl na jeden blok polostátnímu ČEZu výhodně půjčit stát. Česko ale čeká na povolení od Evropské komise.
„Vždy bude záležet na celkové ceně a na tom, jak to financování bude – zda kontinuálně, tedy každý rok stejně, nebo se to bude v letech měnit. To všechno budeme počítat a hledat tu nejefektivnější variantu,“ avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) si myslí, že pokud se bude opravdu stavět víc jaderných bloků, musí do celého projektu „zásadním způsobem“ vstoupit stát. A to buď získáním stoprocentní kontroly nad ČEZem, či vyčleněním samostatné společnosti nazvané například ČEZ Dukovany II, kterou by opět zcela ovládal stát.
Na nutnost transformovat ČEZ upozorňuje i část odborníků. „Když bude zadán kontrakt na čtyři bloky, tak to implikuje jasnou nezbytnost něco udělat s ČEZem – přinejmenším pro jadernou část získat absolutní kontrolu státu,“ podporuje Havlíčkova slova energetický konzultant Jiří Gavor.
Konkrétní možnosti financování by vládě měla navrhnout expertní skupina. A to do konce roku.
