Americký viceprezident JD Vance na americké základně Pituffik v Grónsku kritizoval Dánsko za to, že se podle něj dobře nestaralo o ostrov a neinvestovalo dost do jeho bezpečnosti. O Grónsko opakovaně projevuje zájem prezident Donald Trump. Ten v pátek uvedl, že USA potřebují Grónsko pro mezinárodní bezpečnost a mír ve světě. Evropané to pochopí, nebo jim to budeme muset vysvětlit, dodal. Dánsko i samotní obyvatelé ostrova to odmítají.
„Náš vzkaz Dánsku je velmi jednoduchý – neudělali jste dobrou práci pro lidi v Grónsku. Nedostatečně jste investovali do lidí v Grónsku a do bezpečnostní architektury této neuvěřitelné, krásné země,“ řekl Vance. Taková situace se podle něj musí změnit. „A bude to politika Spojených států, která to změní,“ prohlásil podle agentur.
Podle amerického politika je patrné, že o Grónsko a okolí mají rostoucí zájem Čína a Rusko, což podle něj odůvodňuje počínání americké administrativy. Na dotaz novinářů uvedl, že Spojené státy nyní neplánují posílit svou vojenskou přítomnost na ostrově, píše BBC. Řekl však, že by Grónsku bylo lépe „pod bezpečnostním deštníkem Spojených států“.
Rostoucí význam Arktidy
Podle agentury AP Vance předtím na americké základně promluvil k vojákům. „Trumpovu administrativu, prezidenta, velmi zajímá bezpečnost Arktidy. A jak víte, je to velká otázka, která se v příštích dekádách ještě zvětší,“ citují americká média viceprezidenta. Vance při své cestě dostane informace na toto téma a také ohledně aktivit na americké základně na severozápadě ostrova, píše AP.
Grónsko je branou do Arktidy. Vedou tu důležité obchodní trasy, které při tání ledu získávají na důležitosti. Ostrov má význam i strategicko-vojenský, protože na druhé straně je Rusko, které má už dlouho v Arktidě velké plány.
„Rusko posledních patnáct let posiluje svou vojenskou přítomnost v Arktidě, včetně námořní, letecké, včetně meteorologických týmů, prostě vše, co tam bylo za studené války. Má tam největší flotilu ledoborců. Ze všech států světa v této oblasti je na tom nejlépe,“ upozornil politický geograf Michael Romancov.
Vance cestu po vlně kritiky zkrátil
Návštěva amerického viceprezidenta měla původně trvat tři dny a Vance měl absolvovat několik akcí a schůzek. Jeho manželka Usha měla navštívit mimo jiné nedělní závod grónského mistrovství psích spřežení. Pozval ji sponzor závodu.
Plány však vyvolaly kritiku jak v Grónsku samotném, tak i v Dánsku, jehož je Grónsko poloautonomním územím. Kodaň i Nuuk to vnímaly jako nepřijatelný nátlak.
„To, že někdo používá takovou nevybíravou rétoriku, že ať si Grónsko a Dánsko myslí, co chce, tak si ho Amerika připojí k sobě, považuje leckdo za politicky nekulturní. Amerika má v současné době v Grónsku dostatečně velký vliv,“ míní analytik Globsec Jan Macháček, člen skupiny zahraničně-politických poradců českého prezidenta.
To, že Trump ostrov získá, ale není úplná utopie, soudí expert. Trump podle něj ve druhém funkčním období více usiluje o plnění svých slibů. „Záleží na tom, jak se mu bude politicky dařit, jestli ve volbách v Kongresu za rok a půl posílí, nebo bude korigován. Amerika ještě stále není diktaturou, kde si může prezident dělat, co chce,“ upozornil Macháček.
Vance nakonec navštívil pouze americkou základnu Pituffik, která je důležitá pro americký systém včasné výstrahy před možným útokem mezikontinentálních balistických raket. Doprovázela jej manželka a zřejmě také poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. S místními obyvateli se viceprezident nesetkal a po několika hodinách se vydal zpět do USA.
Nezbytné, říká o získání ostrova Trump
Trump tvrdí, že Spojené státy potřebují Grónsko pro zajištění své národní bezpečnosti. O nezbytnosti dostat ostrov pod americkou kontrolu hovořil prezident i v pátek. „Myslím, že Evropané to chápou. A pokud ne, budeme jim to muset vysvětlit,“ řekl šéf Bílého domu novinářům.
Trump zdůraznil, že ovládnutí Grónska je nezbytné. „Pokud se podíváte na vodní cesty, všude tam máme čínské a ruské lodě. Nespoléháme na Dánsko ani nikoho jiného, aby se o tu situaci postaral,“ dodal.
Podle agentury Reuters se drtivá většina Gróňanů odmítá stát součástí USA a v posledních týdnech se na ostrově uskutečnily protiamerické demonstrace, které patřily k největším protestům v jeho historii.
Kritika nátlaku zvenčí
K jednotě proti tlaku zvenčí v pátek vyzval také budoucí grónský premiér Jens-Frederik Nielsen ze strany Demokraté. „V době, kdy se vnější aktéři snaží ovlivnit rozvoj našeho národa, potřebujeme stabilitu a jednotu,“ zdůraznil Nielsen. Zanechat rozepří je podle něj jediným způsobem, jak odolat „silnému tlaku, kterému čelíme ze zahraničí“.
V letošních parlamentních volbách zvítězili opoziční Demokraté. Třiatřicetiletý Nielsen povede grónskou vládu poprvé, již dříve byl ale ministrem. Nová koalice počítá s podporou čtyř z pěti stran, které zasedají v parlamentu. V opozici tak skončí druhá nejsilnější strana Naleraq, jež podporuje rychlejší proces nezávislosti na Dánsku.
Otázka nezávislosti
Vedle přístupu Spojených států řeší grónští politici i nastavení vztahů s Dánskem. Bývalá dánská kolonie má od roku 2009 rozsáhlou autonomii, která zahrnuje i právo vyhlásit nezávislost na základě referenda.
Část grónské společnosti by si tak přála větší či úplnou nezávislost na Kodani. „Co se týče nezávislosti, je důležité, abychom projevili opatrnost,“ uvedl Nielsen.
Grónsko je velmi řídce obydleným územím. Na ploše o rozloze dvou milionů kilometrů čtverečních, což je třikrát velikost Francie, žije sotva 57 tisíc lidí, což je počet srovnatelný s Opavou.
Strategická poloha
Grónsko mělo díky své poloze zásadní roli při obraně Severní Ameriky za druhé světové války, kdy ho USA obsadily, aby zajistily, že nepadne do rukou nacistického Německa, a aby chránily životně důležité dopravní cesty v Severním Atlantiku.
Washington si po druhé světové válce ponechal v Grónsku leteckou základnu Thule, nyní známou jako vesmírná základna Pituffik. Je důležitou součástí amerického systému včasné výstrahy před útokem mezikontinentálními balistickými střelami.
Kritické nerosty
Ostrov má velká ložiska takzvaných vzácných nerostů, které jsou potřebné při výrobě počítačů a chytrých telefonů nebo technologií pro odklon od využívání fosilních paliv.
Podle Americké geologické služby jsou u něj zřejmě také ložiska ropy a zemního plynu. AP píše, že obyvatelé Grónska mají zájem na využívání těchto zdrojů, v zemi ovšem platí přísné předpisy pro ochranu životního prostředí. Nad možností těžby se rovněž vznášejí otázky kvůli drsným klimatickým podmínkám.
