Michael Romancov

V nejvyšších kruzích ruské armády se začalo bojovat s korupcí. Několik funkcionářů už policie zadržela, ministra obrany Sergeje Šojgua Vladimir Putin přesunul jinam. Politický geograf z FSV UK Michael Romancov si myslí, že Putinova moc je v tuto chvíli naprosto pevná, korupce je však integrální součástí fungování jeho režimu. Horší by byla zrada, sdělil v Interview ČT24.

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy vzrostl na 133. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 147 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. V sobotu se k útoku opět přihlásil Islámský stát (IS), který večer na sociální síti zveřejnil video, o němž tvrdí, že se jedná o záběry z útoku. Podle ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova bylo zadrženo jedenáct lidí, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Ruský lídr Vladimir Putin oznámil, že oběti útoku uctí nedělní celostátní smutek.

V Rusku v neděli po třech dnech hlasování skončily prezidentské „volby“, které byly podle české diplomacie nedemokratické a netransparentní. Podle historika Alexeje Kelina vládci Kremlu nejde ani tak o výsledek „voleb“, ale o to, aby lidi udržel v permanentním strachu. Výsledek hlasování je podle něj jen číslo, „které mu snaživí poskoci připraví“. Rusista Jan Machonin ve speciálním vysílání ČT24 poznamenal, že odpůrci Putinova režimu budou muset vymyslet nové způsoby jak protestovat, ale zároveň se nenechat zničit.

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruskou vězeňskou službu. Navalnyj byl nejvlivnějším kritikem režimu Vladimira Putina. Bylo mu 47 let.

Maroku nabídlo pomoc po pátečním ničivém zemětřesení asi šedesát zemí. Tamní vláda ale u většiny s oficiální žádostí váhá, což se dotklo i českého záchranného týmu, který po několika dnech v úterý zrušil pohotovost. Někteří experti spekulují o politických důvodech či složité byrokracii. Podle listu The New York Times (NYT) je Maroko hrdé na své moderní stavby, ale citlivé, pokud jde o chudé vesnice v horách. Právě tam si mnozí Maročané stěžují, že pomoc přichází pozdě. Vláda kritiku odmítá.

V ruské Tverské oblasti ve středu večer havarovalo soukromé letadlo. Na seznamu pasažérů byl i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, který při nehodě údajně zemřel. Na sociálních sítích se objevuje množství spekulací a konspiračních teorií, podle komentátora Českého rozhlasu Plus Libora Dvořáka je ale pravděpodobné, že Prigožin je skutečně po smrti. I vzhledem k tomu, že na palubě měl být také zakladatel wagnerovců Dmitrij Utkin. Incident by u části Rusů mohl podle něj vyvolat nějakou reakci, míní Dvořák.

Od začátku srpna je pro občany 55 zemí včetně České republiky snazší získat vízum do Ruské federace. Nově totiž mají možnost zažádat si o e-vízum, díky čemuž odpadá nutnost navštívit ambasádu. O novince informovalo ruské ministerstvo zahraničí. Dokument opravňuje k jednorázovému vstupu a platí šestnáct dní.

Dlouholetý trest vězení pro ruského opozičníka Vladimira Kara-Murzu nebo zadržení amerického novináře Evana Gershkoviche je signálem Kremlu dalším zahraničním reportérům, kteří v Rusku působí. Zároveň mohou mít oba muži pro Moskvu vyjednávací hodnotu. V Událostech, komentářích se na tom shodli redaktorka Deníku N Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Flotila padesáti ruských plavidel, která se údajně maskují jako rybářské a výzkumné lodě, chystají podle skandinávských médií sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. S odkazem na společnou investigaci veřejnoprávních médií v Dánsku, Norsku, Švédsku a Finsku o tom informuje BBC. Kreml tvrdí, že se severská média mýlí a pro obvinění Ruska neexistují důkazy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal premiéra Denyse Šmyhala, aby se komplexně zabýval návrhem přejmenovat Rusko na „Moskovii“. Autorka petice odkazuje na původ Ukrajinců a Rusů i dějinný význam Kyjevské Rusi. Podle historiků se jedná o další krok ve vzájemném souboji Ruska a Ukrajiny o společné kulturní dědictví.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu v Bruselu ve čtvrtek vyzval lídry Evropské unie k tomu, aby nenechali zničit ukrajinskou cestu do Evropy pokračováním ruské invaze. „Pro Ukrajinu je to cesta domů,“ řekl s tím, že jeho země podle něj patří a vždy patřila do Evropy. Zároveň také žádal o rychlejší dodávky zbraní. Prezidenti a premiéři EU debatují také o vstupu země na vnitřní trh. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na úvod setkání avizovala, že nové sankce proti Rusku zasáhnou ruský export v hodnotě deseti miliard eur.

Rusové až dosud porušili všechny své závazky nejen vůči Ukrajině, ale i vůči celé řadě dalších států, míní politický geograf Michael Romancov. Ruským mírovým návrhům by tak podle něj mohl věřit jen blázen, řekl v reakci na skutečnost, že Rusové navzdory deklarovanému příměří v pátek podle Kyjeva útočili na civilní cíle. O tom, že je pesimismus namístě, svědčí i dění na Donbase po obsazení ukrajinského Krymu v roce 2014. Publicista zaměřující se na historii mezinárodních vztahů Michael Romancov byl hostem pořadu Interview ČT24.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že je na cestě do Washingtonu, kde bude jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem a vystoupí v Kongresu. Návštěvu, o které informovala v úterý některá americká média, potvrdil i Bílý dům. Jedná se o první zahraniční cestu hlavy ukrajinského státu od začátku ruské invaze v únoru tohoto roku. Spojené státy u příležitosti Zelenského návštěvy ohlásí novou vojenskou pomoc Kyjevu, její součástí budou i dodávky systému Patriot. Průběhu Zelenského cesty do USA se bude od 21:15 věnovat speciální vysílání ČT24.

O půlnoci začaly platit zatím nejostřejší sankce uvalené na Moskvu. Jsou dvojí. Za prvé EU zakázala dovoz ruské ropy po moři. A za druhé EU společně se zbývajícími členy G7 a Austrálií zastropovaly ceny ruské ropy. Kreml slíbil, že bude reagovat, konkrétní kroky zatím neupřesnil. Podle šéfa Státní správy hmotných rezerv (SSHR) Pavla Švagra se unijní embargo českých rafinérií zatím netýká, v případě přerušení dodávek mají nouzové zásoby zhruba na sto dní.

Česko je pro ruský organizovaný zločin jednou ze zaslíbených zemí – zejména pro praní špinavých peněz. Ročně se v Česku podle Finančního analytického úřadu vyperou desítky miliard korun. Nečinná firma s ruskými majiteli přes své účty u České spořitelny protočila tři čtvrtě miliardy. Banka na to upozornila a policie před dvěma lety zajistila sto milionů. Letos však musela peníze opět uvolnit, protože Rusko nespolupracuje na odhalení pachatelů. A co může být lepší pro zmatení stop než vytvořit dojem, že firma pomáhá ukrajinským dětem? Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Dalibor Bártek.

Ministerstvo obrany podle jeho šéfky Jany Černochové (ODS) chystá změnu předpisů, která by umožnila účinnější ochranu kritické infrastruktury v Česku kvůli ruské agresi na Ukrajině a snaze oslabovat zbrojní průmysl v evropských zemích. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce.

Přes Ruskem ohlášenou anexi čtveřice oblastí pokračuje Ukrajina v obraně svého území. Páteční připojení území navíc odporuje mezinárodnímu právu, stejně jako pseudoreferenda, která mu předcházela. Vstup napadené země do NATO je ale spíše nepravděpodobný. Tvrdí to hosté pořadu 90' ČT24.

Tisíce lidí přišly v sobotu uctít památku bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova do Domu odborů v Moskvě, kde se konalo veřejné poslední rozloučení. První a zároveň poslední prezident SSSR, jenž zahájil drastické reformy, které pomohly ukončit studenou válku a které také urychlily rozpad Sovětského svazu, zemřel v úterý ve věku 91 let. Neměl plný státní pohřeb. Na ceremonii nedorazil šéf Kremlu Vladimir Putin ani vrcholní západní představitelé, účastnil se ho jen maďarský premiér Viktor Orbán. Gorbačov následně spočinul na Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazené místo po boku své zesnulé manželky Raisy.

Michail Gorbačov by podle politického geografa Michaela Romancova své kroky vedoucí k rozpadu Sovětského svazu nezopakoval, pokud by věděl, že současné Rusko vyvolá válku. Rusové se upínají k falešnému obrazu své vlastní velikosti a významu, tvrdí Romancov a říká, že Ruská federace je příliš orientovaná na svou minulost a do ní také kráčí. Putinův režim se podle něj stává režimem neosovětským. Politický geograf byl hostem pořadu Horizont ČT24.

Rusko nemá vojenskou sílu na to, aby na Ukrajině dosáhlo vytyčených cílů. Toho si všímá Čína, Indie, ale i Turecko nebo Írán, věří politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Rusko se čím dál výrazněji stává nejslabší ze světových mocností,“ dodává s tím, že Moskva tratí třeba na tom, že surovinové bohatství nyní musí udávat se značnou slevou.

Ruský prezident Vladimir Putin odjel na první zahraniční cestu mimo postsovětské země od začátku invaze na Ukrajinu. Šéf Kremlu přiletěl do Íránu. Jednal tam nejen s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, ale i se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řešili obnovení vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo válku v Sýrii.

S blížící se sklizní na Ukrajině narůstají ve světě obavy z nedostatku jídla. Okupace černomořských přístavů země Ruskem a blokáda těch stále v ukrajinských rukách přerušila exportní cesty. Běžně Ukrajina vyváží pět milionů tun pšenice měsíčně. Kvůli válce to je teď sotva dvě stě tisíc až jeden milion. S vývozem už pomáhají i české vlaky.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu hrozí podle OSN globální potravinová krize, která může trvat roky. Generální tajemník Antonio Guterres v týdnu upozornil, že problémy pocítí hlavně chudší země. Na Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) dopadá pouze růst cen, přesto plánuje navýšit zásoby potravin. Situaci komplikuje i vlna veder v Indii a její zákaz vývozu pšenice.

Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové jsou zmínky Ruska o jaderných zbraních „hra se strachem“. Následky použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině by ale byly víceméně lokální. Řekla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Politický geograf Michael Romancov v Otázkách řekl, že případná mobilizace by nemusela výrazně ovlivnit válku, usnadnila by ale Kremlu kontrolu nad obyvatelstvem.