Ruská delegace má ve vyjednávání s americkými diplomaty „výrazně navrch“, což se projevuje kladením požadavků, hodnotí politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. O schůzce v Rijádu podle něj z dosavadních informací zatím není možné činit závěry. Výsledek však může být pro Ukrajinu i zbytek Evropanů „velmi nepříjemný“, říká.
Rusové mají v jednáních s Američany jasně navrch, míní Romancov
27 minut
Interview ČT24: Michael Romancov o jednání v Rijádu
Jednání v Rijádu Romancov označuje za součást prvních „technických“ schůzek. Jako výstup podle něj lze očekávat harmonogram a okruh otázek, které budou předmětem dalších setkání. „Může to být pro Ukrajinu i pro nás velmi nepříjemné,“ dodává.
Moskvu podle Kremlu zastupují Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda. Romancov toto složení považuje za zvláštní, protože ani jeden z jmenovaných nepůsobí na ministerstvu zahraničí. „Mohou si dovolit řešit věci s ohledem na zájem a potřeby režimu,“ zdůvodňuje jejich výběr a rozdíl oproti americké delegaci. Tu vedou vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.
Američany tlačí čas
„V jednáních mají Rusové výrazně navrch nad Američany. Ty tlačí čas,“ domnívá se geograf. Americký prezident Donald Trump se nyní podle něj snaží válku ukončit rychle, a Rusové tak mají pocit, že si „na něm můžou něco vyzískat“. Trumpa přitom považuje za neorientujícího se v základních geografických reáliích, což podle něj čte i Moskva a přizpůsobuje tomu své chování.
Kreml je podle Romancova spokojený, že nyní jedná s USA, když jejich předchozí administrativa to odmítala. Svého prý ruský vládce Vladimir Putin dosáhl i v tom, že se rozhovorů neúčastní Ukrajina. S tou Washington rokuje zvlášť. „Chtěli by to (Rusové) zopakovat pro celou Evropu. Není vyloučeno, že se o to nepokusí a nepodaří se jim to,“ myslí si geograf. Takové rozhovory by podle něj Rusko chtělo vést o evropské bezpečnostní architektuře a NATO.
Ruský přístup k Ukrajině jako americký vzor
Trumpova administrativa podle Romancova ruský přístup k Ukrajině obdivuje. „Dává najevo, že jí to je vzorem,“ hodnotí. To má podle něj dvě možná vysvětlení. Prvním je snaha se Putinovi vlichotit s vidinou profitu. „Američani mají představu, že se tak Rusům dostanou pod kůži a vzdálí je od Číny. Rusové by ale byli blázni, kdyby na to skočili. Čína a Si Ťin-pching tam budou dlouho, navíc leží hned vedle. Amerika je přes moře a za tři a půl roku ji může vést někdo jiný.“
Jako druhý potenciální výklad Romancov zmiňuje skutečný obdiv. „Když se podívám na Rusy, jsou v mnoha ohledech upřímní, možná Američané nyní u moci jsou také upřímní. Berme to vážně, ale pro Ukrajinu a nás Evropany, kteří nechtějí být pod Ruskem, z toho neplyne nic dobrého,“ varuje.
Zkouška, kterou Rusko ještě nezažilo
Válka na Ukrajině podle geografa pro Rusko představuje bezprecedentní zkoušku. Ačkoliv si vládce Kremlu válečné tažení a ekonomickou situaci země pochvaluje, realita je podle Romancova jiná, avšak z důvodu netransparentnosti režimu k okolnímu světu velmi těžce čitelná. „Ale ani v Rusku není trpělivost nekonečná. Pojistný ventil může prasknout a my se nebudeme stačit divit, co se děje,“ dodává.
I kdyby výsledkem jakéhokoliv jednání s Ruskem byla dohoda, podle Romancova nelze čekat, že ji dodrží. „Pokud se mu to nehodí, tak ji prostě poruší,“ říká. Nevylučuje ani, že agresi vůči jiné evropské zemi neprojeví v budoucnu. „Pokud nebudeme jednotní, zkusí to znovu,“ konstatuje.
