Ruský úder na Sumy zranil přes devadesát lidí, hlásí úřady

Při ruském útoku na ukrajinské město Sumy bylo v pondělí odpoledne zraněno nejméně 94 lidí, včetně 23 dětí, uvedla tamní radnice. Oblastní prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů. Rakety údajně zasáhly obytné domy i vzdělávací instituce. Moskva v tentýž den v noci ze vzduchu udeřila na ukrajinské hlavní město, a to již potřetí v řadě. Zranění v Kyjevě utrpěl jeden člověk a několik domů v okolí metropole bylo poškozeno, napsala agentura Reuters s odvoláním na šéfa Kyjevské oblasti Mykolu Kalašnyka.

„Nepřítel dnes (v pondělí) zaútočil na průmyslový objekt. Poškozen byl obytný sektor a infrastrukturní zařízení města, včetně dětských zařízení a nemocnice,“ napsal starosta města Sumy Artem Kobzar s tím, že zasaženo bylo centrum oblastního města. Původní bilance obětí podle něj činila asi třicet zraněných, prokuratura však později informovala o více než šedesáti, načež radnice počet ještě o dalších deset lidí navýšila. Ve večerních hodinách pak bilance raněných opět narostla. Atak podle prokuratury přišel kolem 14:00 místního času a směřoval na hustě obydlenou oblast.

Podle šéfa Sumské oblasti Volodymyra Arťucha utrpělo škody několik výškových obytných budov a škola. „Děti byly v ochranném prostoru, nyní je evakuují, všechny jsou živy a zdrávy,“ řekl oblastní šéf na videu zveřejněném krátce po zásahu na Facebooku. Město Sumy se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, terčem ruských vzdušných útoků se stává opakovaně.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X napsal, že Rusko sice mluví o míru, ale zároveň nadále útočí na civilisty. „Místo planých prohlášení o míru musí Rusko přestat bombardovat naše města a ukončit válku proti civilistům,“ dodal s tím, že jakékoliv diplomatické jednání s Moskvou musí být podpořeno „palebnou silou, sankcemi a nátlakem“.

V noci Rusové vyslali takřka sto dronů

Při náletu na Kyjev zranily šrapnely na horní polovině těla a na hlavě sedmatřicetiletou osobu, napsal šéf oblasti Kalašnyk na sociální síti Telegram. Dodal, že skončila v nemocnici. Není jasné, zda jde o muže, či ženu.

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu celkem 99 dronů, z nichž vzdušné síly 57 sestřelily a 36 podle nich byly klamné cíle. Osud zbylých sedmi není znám, píše Reuters. Ukrajinské vzdušné síly informovaly, že útokům čelila Kyjevská, Charkovská, Záporožská, Kirovohradská a Sumská oblast.

„Charkovská, Záporožská i Kyjevská oblast hlásí zraněné. V Záporoží mělo být poškozeno i plynové potrubí, zároveň ale nemůžeme potvrdit, nebo vyvrátit, zda šlo o sestřelené trosky bezpilotního letounu, nebo cílený útok,“ informovala zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Údery na ruské území

Ruské jednotky protivzdušné obrany oznámily, že v noci na pondělí zničily 28 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany na Telegramu. Dvanáct bezpilotních letounů mělo být sestřeleno nad pohraniční Kurskou oblastí, stejný počet pak v Rostovské oblasti na jihu Ruska a zbylé čtyři drony zničila armáda nad poloostrovem Krym, v Krasnodarském kraji a nad Azovským mořem. Ukrajinská armáda se k incidentu nevyjádřila.

V Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska stále hoří nádrže pohonných hmot, vznícené při středečním náletu ukrajinských dronů, informovaly ruské úřady na Telegramu. Požár, který se v pátek rozšířil na deset tisíc metrů čtverečních, se mezitím zmenšil na asi dva tisíce metrů čtverečních.

Ruské ministerstvo obrany také podle agentury Ukrinform tvrdí, že cílem pondělních nočních útoků v Krasnodarském kraji byla ropná čerpací stanice Kropotkinskaja, která je součástí Kaspického ropovodného konsorcia.

Nahrávám video

Moskva se nechala slyšet, že jde o porušení dohody o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu během snahy o dosažení příměří, napsal v pondělí Reuters. Kreml také zároveň tvrdí, že ruský vůdce Vladimir Putin nezrušil příkaz, aby ruské síly neútočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Kyjev pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války.

Ruské útoky mají oběti mezi civilisty. Podle ukrajinských úřadů zahynuli po ruských náletech dronů v noci na neděli v Kyjevě nejméně tři lidé, včetně pětiletého dítěte, a další čtyři lidé zahynuli při ruských útocích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. V neděli také ruský útok zranil v Záporožské oblasti na jihovýchodě napadené země čtyřiapadesátiletou ženu a poškodil okna vícepodlažní budovy a dalších obytných domů, uvedly místní úřady na Telegramu.

Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Útoky oddalují příměří

Nedělní útoky následovaly poté, co se ukrajinská delegace setkala s americkými představiteli v saúdskoarabském Rijádu, kde diplomaté jednali ohledně případného příměří ve válce Ukrajiny s Ruskem. V pondělí Američané znovu hovoří s Rusy.

Spojené státy tlačí na uzavření mírové dohody a doufají, že dosáhnou příměří do 20. dubna, tedy do Velikonoc, uvedla v neděli podle zdrojů obeznámených s plánováním agentura Bloomberg. Washington nicméně připouští, že se časový plán může posunout vzhledem k velkým rozporům mezi znepřátelenými stranami, které neustávají ve vzájemných útocích. Ukrajina se již přes tři roky brání plnohodnotné ruské invazi.

Ukrajinské logistické úspěchy

Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová uvedla, že Ukrajinci v posledních dnech zaznamenali úspěchy. „Ukrajinským tajným složkám se podařilo sestřelit a zlikvidovat čtyři vrtulníky v Bělgorodské oblasti. Mluví i o tom, že zasáhli velitelské stanoviště ve městě Toreck. V Chersonské oblasti zasáhli i logistickou jednotku, což jsou logistické úspěchy pro ukrajinskou armádu, která se snaží zadržet ruský postup,“ informovala zpravodajka.

„Třetí útočné brigádě se také podařilo získat zpátky obec Nadija v Luhanské oblasti, je to ale minimální úspěch. Spíše říkají, že je to logistický úspěch v rámci samotné oblasti, jelikož se jim podařilo získat například výhodnější palebné pozice,“ dodala Stomatová.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 57 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled