Nádrž

Přírodního sněhu na českých horách nebývá dost, areály se proto spoléhají na zasněžování. Na to je však zapotřebí hodně vody, se kterou by se od příštího roku mělo na horách lépe hospodařit. Ministerstvo životního prostředí chce upravit podmínky, které určují, kolik vody a jakým způsobem je možné čerpat, aby to neohrozilo ekosystém.

Škody, které způsobily zářijové povodně na tocích a vodních dílech spravovaných Povodím Odry, dosáhly téměř 6,1 miliardy korun. Jejich odstraňování bude trvat nejméně deset let a bude finančně náročné. Jen letos dá podnik na zabezpečovací práce a opravy vodních děl více než 200 milionů korun, sdělila mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

Na společném zasedání české a polské vlády ministři diskutovali o společném postupu v migraci nebo spolupráci v rámci Evropské unie. „Musíme být asertivnější v přístupu ke třetím zemím,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci s polským protějškem Donaldem Tuskem, který chce v sobotu představit dlouhodobou migrační strategii své země. Na takzvaných česko-polských mezivládních konzultacích se ministři scházejí podeváté, předchozí zasedání se konalo loni v červenci v Katovicích.

Před očekávaným deštěm vodohospodáři zvyšují odtoky z velkých přehrad a nádrží. Třeba Orlík by mohl zadržet skoro dvojnásobné množství vody než v roce 2013. Právě na objemově největší vodní nádrži v Česku závisí, jak dokáže Vltavská kaskáda případným škodám zabránit. Klíčové je podle Povodí Vltavy také Lipno. Například přehrada Vrané na opačné straně kaskády totiž nemá kapacitu větší množství vody zadržet.

Kvůli vydatným dešťům a nasycení půdy mohou hladiny některých řek na západě Čech překročit v sobotu třetí povodňový stupeň. Týká se to především Radbuzy, Mže a jejích přítoků. Meteorologové zpřísnili výstrahu, od půlnoci na sobotu do nedělního večera platí v několika regionech na západě Čech povodňové ohrožení s extrémním stupněm nebezpečí. Druhý povodňový stupeň překročí řeky v povodí horní Ohře v části Karlovarského kraje i hladina střední a dolní Berounky v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvůli následkům dešťů už během pátku vyjížděli hasiči v Olomouckém a Středočeském kraji. Povodí v Česku začala preventivně odpouštět některé nádrže.

Tři týdny před Vánocemi roku 1984 se indickým městem Bhópál začala šířit neviditelná smrt. A zůstala v něm dodnes – chemikálie, které se tehdy uvolnily, ještě do roku 2010 zabíjely každý den jednoho člověka. Děti přicházejí na svět nevyléčitelně nemocné. A to vše kvůli šetření nákladů na údržbu.

Kvůli utonutí dvou dětí v nádrži Klůček na Lounsku obvinila policie člověka, který na ně měl dohlížet, z usmrcení z nedbalosti. České televizi to řekla policejní mluvčí Ilona Gazdošová. Kdyby se vina prokázala, hrozilo by obviněné osobě dva až osm let vězení.

Energetici přebudují elektrárnu pod hrází orlické přehrady. Má přečerpávat vodu přes nové turbíny, a to ze spodní nádrže Kamýk. Díky tomu by měla hospodařit s energií výhodnějším způsobem. Celá zakázka bude stát několik miliard korun.

Společnost Čepro, která je státním distributorem paliv, v úterý zahájila v areálu v Hněvicích na Litoměřicku výstavbu šesti velkokapacitních nádrží na skladování automobilového benzinu a motorové nafty. Každá bude mít objem deset milionů litrů, společně vytvoří nový skladovací blok. Šest nových nádrží se postaví do čtyř let. Uvedl to generální ředitel Čepra Jan Duspěva. Jde podle něj o investici za zhruba 900 milionů korun.

Déšť v posledních dnech zmírnil nedostatek vláhy v Česku, přesto však na polovině území podle hydrometeorologů panuje půdní sucho. Silně pod normálem také zůstávají hladiny podzemních vod. Problémy tak mají hlavně domácnosti závislé na studních. Některé obce se tak už nespoléhají jenom na vodu z podzemních vrtů, ale hledají i jiná řešení.

Zničení Kachovské přehrady na začátku června způsobilo na dolním toku Dněpru rozsáhlé záplavy a humanitární i ekologickou katastrofu na jihu Ukrajiny. Poté, co voda z rozsáhlého vodního díla po protržení hráze odtekla, se ale odkryla také takzvaná „kozácká Atlantida“, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Odkazuje tak na území, jež bylo domovem záporožských kozáků, kteří před staletími vytvořili útvar známý jako Záporožská sič.

Nově spuštěná kampaň Vodní záchranné služby Českého červeného kříže má za cíl upozornit na nebezpečí hrozící při koupání a vodních sportech. Informační tabule instalovala spolu s Povodím Vltavy na Slapech, postupně budou přibývat u dalších hojně navštěvovaných vodních nádrží v Česku. Z informací záchranářů přitom vyplývá, že během končícího teplého víkendu utonuli v tuzemsku nejméně čtyři lidé, včetně pátku pět.

Na Novopacku se znovu napouští vodní nádrž Jahodnice. Povodí Labe z ní dva roky těžilo bahno a opravovalo hráz, aby plocha zadržela více vody v krajině. Na opětovné naplnění pětihektarové nádrže čekají především okolní chataři. V době, kdy byla lokalita na suchu, se podle nich sesunula část břehu.

Ruské síly se zřejmě přepočítaly, když se domnívaly, že zničením Kachovské přehrady dlouhodobě zabrání Kyjevu postoupit na okupovaný břeh Dněpru a zamířit ke Krymu, píše server Kyiv Post. Koryto řeky se významně zúžilo, výrazně menší je také hloubka vody. Satelitní snímky a fotografie ze zasažených míst ukazují, jak území rychle vysychá a odhaluje rozsáhlé písčité oblasti. Kde se dříve muselo lodí, to nyní zvládne i terénní vůz. Podle 46. výsadkové brigády ukrajinští vojáci již v jednom bodě u Chersonu překročili Dněpr a na okupovaném levém břehu budují předmostí.

Stavební úřad v Bruntále vydal územní rozhodnutí na výstavbu protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Zahájení stavebních prací na přehradní hrázi se předpokládá v roce 2027. Náklady jsou odhadovány na 4,26 miliardy korun včetně opatření v obci Nové Heřminovy, řekla v pondělí Šárka Vlčková, mluvčí státního podniku Povodí Odry, který výstavbu přehrady připravuje.

Obyvatelům města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti hrozí po zničení Kachovské přehrady nedostatek vody. Dvě třetiny zásob totiž pocházejí z místní nádrže, která přišla v důsledku katastrofy o přívod. Kryvyj Rih je nejlidnatější středisko v širším okolí zničené Kachovské přehrady, žije v něm přes šest set tisíc lidí. Ve městě natáčel reportér ČT Jan Šilhan.

Hladina vody ve zničené Kachovské přehradě klesla na 12,5 metru, přičemž minimum potřebné pro odběr vody do zavlažovacích a zásobovacích kanálů je 12,7 metru. Podle tiskové agentury Unian to ve čtvrtek uvedl šéf společnosti Ukrhidroenerho Ihor Syrota. Týká se to podle něj mimo jiné dodávek pro Záporožskou jadernou elektrárnu, která využívá vodu z Kachovského rezervoáru k chlazení. Všechny reaktory v elektrárně jsou od září loňského roku odstavené. Proud vody přes zničenou hráz vodního díla zatím zabil nejméně 14 lidí.

Kachovskou přehradu vyhodila do povětří ruská 205. motostřelecká brigáda, uvedl poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak s odvoláním na rozvědku. Ruské jednotky, které podle Kyjeva odpálily hráz na dálku, kontrolují stavidlo a v posledních týdnech nechaly vodní nádrž neobvykle vysoko naplnit. Část Chersonu i Nová Kachovka už jsou zaplavené, pod vodou jsou i další menší obce v okolí přehrady. Podle Kremlu nese veškerou odpovědnost Kyjev.

Čeští vodohospodáři hlásí nadprůměrné toky. Deště z konce minulého týdne přinesly včas vláhu, kterou nyní vegetace potřebuje. Během jara a na začátku léta totiž rostliny vyžadují kvůli růstu vodu nejvíce. Voda se vrací také do některých dříve téměř vyschlých rybníků či studní.

Ve vodě a sedimentech Reslavy a Ohře, v sedimentech nádrže a na odtoku z nádrže Skalka i ve svalovině ryb odlovených ve vodní nádrži se našla rtuť. Vyplývá to z výsledků loňského měření koncentrace rtuti, který zveřejnilo Povodí Ohře (POH). Nebezpečnou látku s sebou přináší řeka Reslava z Německa, loni byla v tomto přítoku Ohře naměřena nejvyšší koncentrace rtuti ve vodě od roku 1998.

Z obrovského akvária v berlínském hotelu, které v pátek prasklo a celé se vylilo, se podařilo zachránit několik desítek ryb. Píše to server Deutsche Welle (DW), který připomíná, že ve skleněné nádrží o objemu milionu litrů žilo kolem patnácti set mořských živočichů.

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd se stali členy mezinárodního projektu, který má snížit výskyt sumců v jihoevropských jezerech. Cílem je najít nejvhodnější způsob, pomocí něhož by odlovili někde až 90 procent populace tohoto dravce. Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který likviduje jiné ryby, včetně těch nejvzácnějších.

Japonsko se aktivně připravuje na důsledky změn klimatu. Pod náporem přírodních katastrof posiluje infrastrukturu a podniká kroky, aby dokázalo rychle napravit škody. Redaktorka České televize Barbora Šámalová nahlédla do podzemního komplexu u Tokia, který patří k unikátům světové infrastruktury a odvádí povodňovou vodu z obytných oblastí.

Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasačním stížnostem ministerstva životního prostředí a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v otázce stavby dálnice D52 pod Pálavou. Zrušil tak rozhodnutí Krajského soudu v Brně z roku 2020, který vyhověl žalobě spolku Voda z Tetčic. Ten se domáhal zrušení výjimky pro stavbu části dálnice od Bavor k Mikulovu, která umožňovala stavbu výtlačného potrubí, které má odvádět vodu z dálnice do horní Novomlýnské nádrže. Vyplývá to z rozsudku NSS, který je k dispozici na úřední desce.