Na společném zasedání české a polské vlády ministři diskutovali o společném postupu v migraci nebo spolupráci v rámci Evropské unie. „Musíme být asertivnější v přístupu ke třetím zemím,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci s polským protějškem Donaldem Tuskem, který chce v sobotu představit dlouhodobou migrační strategii své země. Na takzvaných česko-polských mezivládních konzultacích se ministři scházejí podeváté, předchozí zasedání se konalo loni v červenci v Katovicích.
Česko a Polsko mají podobně negativní pohled na zavádění dlouhodobých kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie, sdělil Fiala. Je to věc, která se podle něho logicky netěší podpoře občanů a směřuje proti ideji evropské integrace. Tusk avizoval, že v sobotu oznámí novou migrační politiku, kterou chce zároveň koncipovat jako návrh pro celou EU. Polský předseda vlády hovořil i o tom, že je potřeba napravit chyby jeho předchůdců.
Fiala se s Tuskem shodl na tom, že je v otázce nelegální migrace potřeba udělat víc. „Musíme se v této věci posunout dál a možná se na ty věci dívat trošku jinou optikou. Musíme být aktivnější, asertivnější vůči třetím zemím,“ uvedl český premiér. Česko a Polsko podle něho mají v této otázce jasná a shodná stanoviska.
Od poloviny září kvůli nelegální migraci kontroluje celou svou pozemní hranici Německo, tu s Českem už od loňského října. Podle kancléře Olafa Scholze budou kontroly na německých hranicích pokračovat tak dlouho, jak jen to bude možné, uvedla ve středu agentura DPA.
Česko patří podle Fialy ke skupině zemí, které dlouhodobě chtějí přísnější verzi migračního paktu, přísnější azylovou nebo návratovou politiku. Podle českého premiéra je potřeba přesvědčit i další země. „Jinak se dočkáme toho, že jedna z největších výhod, volný pohyb po Evropě, bude ohrožena,“ dodal Fiala.
Tusk: Díky kooperaci byly následky povodní menší
Premiéři Fiala a Tusk také připomněli nedávnou spolupráci při zvládání důsledků povodní. Obě země chtějí nastavit ještě přímější formu komunikace při živelních pohromách, řekl Fiala. Tusk mimo jiné poděkoval českým pilotům vrtulníků, které pomáhaly na polském území. „To, co se společně snažíme dělat, jak bilaterálně, tak v Evropě, je nejlepší ukázka toho, jakým způsobem se dá budovat mezinárodní i mezistátní bezpečnost,“ konstatoval polský premiér.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v září na schůzce s premiéry zasažených zemí oznámila, že budou moci zjednodušeným způsobem využít deset miliard eur (přes 250 miliard korun) z unijního fondu soudržnosti. Fiala na středečním zasedání poděkoval Tuskovi za jeho iniciativu.
„Budeme s polskou stranou společně vyhodnocovat to, co fungovalo, co třeba méně, a zlepšovat spolupráci ve prospěch regionů na obou stranách hranice,“ uvedl předseda české vlády. „Chceme nastavit ještě přímější formu komunikace a přeposílání informací pro případ živelních pohrom. Krizový systém funguje už teď velmi dobře, ale samozřejmě ho můžeme ještě vylepšit,“ dodal.
Česko by se podle Fialy mělo rychle posunout ve výstavbě přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, která se vlévá do Odry, jež teče do Polska. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v úterý zopakoval, že se nádrž začne stavět v roce 2027, a pokud se příprava podaří urychlit, tak možná i o rok dříve. Česko-polská komise se bude věnovat posilování odolnosti krajiny proti povodním.
Tusk poděkoval Česku za vzornou spolupráci. „Kritické situace jsou nejlepší zkouškou, abychom prověřili, zda přátelství je opravdové, nebo je to jen diplomatický slogan,“ řekl. Domnívá se, že díky kooperaci se podařilo zmenšit následky povodní na obou stranách hranice. Polsko chce co nejlépe využít evropské peníze nejen na rekonstrukci, ale také na instalaci protipovodňových opatření.
Tusk v úterý uvedl, že mezi devíti oběťmi zářijových povodní v Polsku je patrně také česká občanka, jež nejspíše zahynula ještě na české straně. Podle českých úřadů měly záplavy v Česku pět obětí a několik dalších osob se stále pohřešuje.
Polský prezident Andrzej Duda v září informoval, že společně s českým prezidentem Petrem Pavlem plánují expertní konferenci k lepší ochraně pohraniční oblasti před velkou vodou. Podle Dudy by v hraničním regionu měly vyrůst bariéry bránící v rozlití řek. O spolupráci na těchto projektech ve středu hovořil i Tusk.
Obě země podle českého premiéra spojuje mnoho priorit, mimo jiné patří mezi hlavní podporovatele napadené Ukrajiny. „Jsme také země, které vědí, i na základě své historické zkušenosti, že nesmějí Rusku dovolit, aby se jakkoli expandovalo a rozšiřovalo svůj vliv směrem do Evropy,“ prohlásil Fiala. Obdobné zájmy podle něj mají Česko a Polsko také v otázkách konkurenceschopnosti EU.
Fiala se dotkl také přeshraniční spolupráce a dopravní infrastruktury. Poslední úsek dálnice D11, která propojuje Česko a Polsko, se začne stavět v pátek. Hotová by měla být do konce roku 2027, dodal.
Polsko poskytne data k těžbě v Turówě
Český premiér také po středečních česko-polských mezivládních konzultacích informoval, že Polsko poskytne Česku některá požadovaná data k těžbě v hnědouhelném Dole Turów, což přispěje ke zklidnění situace. Smlouva o řešení vlivu těžby v dole podle Fialy funguje.
„Polská strana nám poskytne některá data, která byla na naší straně požadována. Přispěje to k tomu, že se zklidní situace v části skupin, které dlouhodobě kritizují podobu dohody,“ míní Fiala. Pro občany obou zemí je podle něj smlouva výhodná a na české straně odstranila řadu problémů.
Tusk uvedl, že polská energetická skupina pošle celou vyžádanou zprávu Česku. Polsko podle něho Turów hájí jakožto zdroj energie, nicméně chápe, že jeho fungování nemůže být na úkor životního prostředí na české straně.
Setkávání českých a polských vlád
Formát česko-polských mezivládních konzultací je tradiční, udržuje se bez ohledu na to, které politické strany jsou v Česku nebo v Polsku ve vládě, řekl na úvod středečního jednání Fiala. „Ukazuje to hluboké přátelství mezi oběma zeměmi a velkou míru spolupráce mezi našimi sousedskými státy,“ zdůraznil. Konzultace jsou podle něj způsobem debaty, kde se během relativně krátké doby vyřeší řada otázek.
Aktuální setkání bylo rozsahem dosud největší mezivládní konzultací obou zemí, informoval Fiala. „Účastnilo se 26 členů vlád obou zemí, což svědčí o zájmu a o tom, že máme společná témata a chceme je společně řešit,“ uvedl. Česko a Polsko se podle něj dívají podobně na řadu otázek v EU i globálním prostředí a jsou skutečnými spojenci.
Odpolední část setkání, která zahrnovala pracovní oběd či společnou tiskovou konferenci premiérů, se odehrála v Lichtenštejnském paláci. Program se obvykle skládá ze společného zasedání všech ministrů, ale také ze samostatných schůzek protějšků, které mají na starosti stejnou agendu.
Česká vláda pořádá pravidelná jednání také s ukrajinským či izraelským kabinetem. V případě Slovenska letos v březnu konání mezivládních konzultací pozastavila kvůli rozdílným názorům na klíčová témata zahraniční politiky. Projevují se hlavně ve vztahu k Ukrajině.
