Krnov

V Moravskoslezském kraji v pátek končí stav nebezpečí. Platil od začátku povodní, od nichž uplynuly právě tři měsíce. Katastrofa vzala životy šesti lidem a další jsou stále pohřešovaní. Poslední odhad škod se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) blíží sedmdesáti miliardám korun.

V Moravskoslezském kraji už statici nařídili zbourat víc než devadesát domů nenávratně zničených vodou. Počet staveb v kraji, které musejí být takto srovnané se zemí, stoupl za poslední měsíc zhruba o třetinu. Nárůst demolic už statici odhadují pouze v jednotkách, další desítky domů se ale podle nich budou muset náročně sanovat.

Voda vzala domov bývalé učitelce krnovského gymnázia Marii Kolářové. Dům její rodiny byl jeden z prvních v obci Zátor, který musel k zemi. Finanční sbírku pro ni uspořádali její bývalí žáci.

Železničářům se podařilo obnovit po zářijových povodních trať mezi Bruntálem a Krnovem. Vlaky po ní znovu začnou jezdit od půlnoci. Další tratě v regionu jsou ale stále mimo provoz. Některé budou opraveny až v příštím roce.

Firmy a živnostníci z povodní poničeného Bruntálska a okolí chtějí od vlády kompenzovat škody rychleji. Dosavadní státní pomoc hodnotí jako pomalou. Část z nich se sdružila do asociace Obnova 2024+. Věří, že společně bude o jejich potížích víc slyšet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nově odhaduje škody za zářijové záplavy v Česku na pětašedesát až sedmdesát miliard korun.

Firmy na Krnovsku postižené zářijovou povodní potřebují pomoc státu. Chybí jim peníze na opravy, investice, kvalitní pojistky i dopravní napojení. První z nich už přistoupily k propouštění. Šedesát firem se spojilo v asociaci. Už poněkolikáté přijel do Krnova situaci řešit ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Statici na severu Moravy a ve Slezsku dál kontrolují stavby zasažené zářijovými povodněmi. Stovky objektů už se musely zdemolovat. Situaci teď navíc mohou zkomplikovat mrazy, které už v noci udeřily. Odborníci doporučují vysoušet, topit a větrat.

Zářijové záplavy postihly také mnohá pietní místa. Rozvodněná Odra zalila hřbitov ve Starém Bohumíně a poničila i smuteční síň. Ta byla přitom nově zrekonstruovaná. Pohřby bohumínských občanů se teď musí konat v okolních obcích. Škody na hřbitově sčítá i Krnov.

Zářijové záplavy v Olomouckém kraji mají druhou potvrzenou oběť. Totožnost sedmadvacetileté ženy z Jesenicka, jejíž tělo bylo nalezeno v Polsku, potvrdila analýza DNA. Ve středu o tom informovala mluvčí policie Ivana Skoupilová. Žena zůstala společně s dalšími dvěma muži ve vozidle, které 14. září strhla rozbouřená řeka Staříč v obci Lipová-lázně. Ani jednoho z pohřešovaných mužů se dosud nalézt nepodařilo. V celém Česku tak počet potvrzených obětí zářijových povodní stoupl na šest.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dosud poslalo domácnostem v záplavami postižených krajích 400 milionů korun, uvedl šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání členů vlády se starosty a starostkami povodněmi zasažených obcí a zástupci Moravskoslezského kraje. Doplnil, že jednou z priorit těchto setkání je najít mezery a nedostatky v pomoci po záplavách. Ministr práce chystá legislativní úpravu, která umožní financovat náhradní ubytování obětem velké vody, které přišly o dům. Příspěvek by se měl pohybovat od patnácti zhruba do dvaceti tisíc měsíčně.

Padesát tisíc korun. Tolik činí dar pro každou rodinu, které povodně zničily obytnou část domova. Takových rodin je přes 3800 a humanitární organizace mezi ně rozdělují na dvě stě milionů. Shromáždily je z darů zaslaných po zářijové pohromě, která poničila města a vesnice například na Jesenicku. Měsíc po povodních zasažené oblasti stále trápí řada problémů. Ať už se jedná o přetíženost techniků a kominíků, nebo o vážně poškozenou infrastrukturu.

Řada firem na Krnovsku netrpělivě čeká, až bude region po povodních znovu dostupný i po železnici. Mezi nimi Krnovské opravny a strojírny, které už výrobu po záplavách zčásti obnovily. Bez kolejí ale nejsou schopné dostat většinu produkce, především železniční vagony, z areálu. Správa železnic věří, že trať z části znovu zprovozní v posledních týdnech roku.

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Na společném zasedání české a polské vlády ministři diskutovali o společném postupu v migraci nebo spolupráci v rámci Evropské unie. „Musíme být asertivnější v přístupu ke třetím zemím,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci s polským protějškem Donaldem Tuskem, který chce v sobotu představit dlouhodobou migrační strategii své země. Na takzvaných česko-polských mezivládních konzultacích se ministři scházejí podeváté, předchozí zasedání se konalo loni v červenci v Katovicích.

Vláda uvolní jako první okamžitou pomoc domácnostem postiženým povodněmi průměrně čtyřicet tisíc korun na domácnost. Peníze pošle obcím, které rozhodnou o konkrétní výši pro konkrétní domácnost. Pro firmy připraví Národní rozvojová banka (NRB) dva podpůrné programy, ve kterých budou moct malé a střední podniky žádat o záruky za poskytnuté úvěry a o zvýhodněné půjčky. Po jednání pracovní skupiny pro financování následků povodní to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Na pomoc lidem, které zasáhly extrémní povodně, už stát prostřednictvím Úřadu práce (ÚP) vyplatil přes 74 milionů korun. Celkem obdržel 2453 žádostí o pomoc, nejvíce z Moravskoslezského kraje, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Další žádosti se podle generálního ředitele ÚP Daniela Krištofa očekávají, protože řada lidí ještě zůstává v evakuačních centrech a nemají informace o tom, jak moc je jejich majetek poškozen.

V pondělí opět jednal Ústřední krizový štáb, který se začal scházet před necelými dvěma týdny kvůli povodňové situaci. Podle slov ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jednal naposledy. „Bylo evakuováno 21 488 lidí, 1516 bylo zachráněno,“ informoval. Doplnil, že se stále osm lidí pohřešuje, šest z nich v přímé souvislosti se záplavami. Eviduje pět obětí. Po povodních v Moravskoslezském kraji i v pondělí zůstávalo bez proudu zhruba pět tisíc odběrných míst, plyn nemělo na šest set domácností. Na některých místech opravy plynu potrvají déle kvůli poničeným rozvodům.

Hnutí ANO stejně jako před čtyřmi lety vyhrálo krajské volby v deseti krajích. Po jednom vítězství mají ODS, koalice SPOLU a Starostové pro Liberecký kraj. Volební účast byla necelých 33 procent, při minulých krajských volbách přišlo hlasovat 38 procent voličů.

Drama bez konce zažívají v krnovské nemocnici v Moravskoslezském kraji. Tamní personál ani během povodně, která vyplavila část budov, nepřestal pečovat o dvě stovky pacientů. V sobotu se dokonce nemocnice potýkala s kritickým výpadkem proudu. Samotní zdravotníci nyní po směně vyklízejí lékařské sály naplněné bahnem a sutí. Škody na zdravotnickém zařízení půjdou do vyšších desítek milionů.

Čtvrtý den poté, co v Česku udeřily povodně, se situace začíná uklidňovat. Lidi odhalují škody, budou nejspíš v desítkách miliard. Na odstraňování následků se začíná podílet armáda, až dva tisíce vojáků a vojákyň. Premiér Petr Fiala (ODS) na návštěvě Moravskoslezského kraje řekl, že cílem bylo upřesnit si pomoc, kterou region od státu potřebuje. Škody jsou podle něj obrovské. Vyjádřil respekt záchranářům a všem lidem, kteří následkům čelí. Na to, jak se velká voda vyvine, stále čekají v jižních Čechách v obcích podél Lužnice. Záplavy mají v tuzemsku tři oběti, policie pohřešuje osm lidí.

Česko se několikátým dnem vypořádává se silnými povodněmi. Policisté informovali o třech obětech, další jsou pohřešovaní. V deset hodin večer hlásí některý z povodňových stupňů 181 stanic, jejich počet oproti předchozím dnům klesá. Vysoké hladiny toků – převážně na východě země – způsobily rozsáhlé materiální škody, tisíce lidí se musely evakuovat. Záchranné složky podle posledních informací zasahovaly skoro u osmi tisíc událostí. Přívaly vody komplikují také dopravu, desítky tisíc domácností jsou bez elektřiny či teplé vody. Do zasažených obcí zamířily desítky cisteren a kontejnerů s pitnou vodou.

Jedním z nejpostiženějších míst je Krnov, kam přijel konvoj s potravinami, vodou a pohonnými hmotami. Město s třiadvaceti tisíci obyvateli bylo odříznuté od okolního světa. Autem se do něj dalo dojet poprvé po dvou dnech. Pomoc na Krnovsku potřebovala i hasičská posádka, se kterou se utrhla krajnice a i s cisternou se převrátila. Hasiče ze střechy kabiny zachránil vrtulník. Místostarosta Krnova Miroslav Binar (ANO) i starosta Tomáš Hradil (Krnovští patrioti) zároveň odmítli výtky šéfa hasičů Vladimíra Vlčka, že město selhalo při evakuaci.

Záplavy v Moravskoslezském kraji mají už tři oběti, přibyli dva mrtví v Krnově, informovali po jednání Krizového štábu Moravskoslezského kraje hejtman Josef Bělica (ANO) a policejní ředitel Tomáš Kužel. Jedna oběť byla nalezena v bytě, který byl úplně zaplavený, další pak v potoce. Už v neděli našli mrtvou ženu v říčce Krasovce v Krasově na Bruntálsku. V souvislosti s velkou vodou policie celkově pátrá po několika dalších lidech.

Povodňový stav aktuálně hlásí skoro 250 stanic. Na několika je hladina na úrovni extrémní povodně – tedy více než padesátileté vody. Nejhorší situace nastala v neděli v Jeseníkách a v Moravskoslezském kraji. Starosta Krnova uvedl, že až osmdesát procent území města je pod vodou. Příští týden budou v postižených oblastech uzavřeny některé školy a školky. Omezena je tam také železniční a silniční doprava. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) vyhlásil stav nebezpečí pro Frýdlantský výběžek. Celkem bylo evakuováno přes 12 tisíc osob. V noci na pondělí se déšť opět rozšíří na celé území Česka. V jižních Čechách srážky neustanou ani v úterý a ve středu.