Zářijové záplavy v Olomouckém kraji mají druhou potvrzenou oběť. Totožnost sedmadvacetileté ženy z Jesenicka, jejíž tělo bylo nalezeno v Polsku, potvrdila analýza DNA. Ve středu o tom informovala mluvčí policie Ivana Skoupilová. Žena zůstala společně s dalšími dvěma muži ve vozidle, které 14. září strhla rozbouřená řeka Staříč v obci Lipová-lázně. Ani jednoho z pohřešovaných mužů se dosud nalézt nepodařilo. V celém Česku tak počet potvrzených obětí zářijových povodní stoupl na šest.
Druhou potvrzenou obětí záplav v Olomouckém kraji je žena nalezená v Polsku
Informaci o výsledcích odborného zkoumání DNA obdrželi policisté od polských kolegů. Tělo pohřešované ženy bylo nalezeno v Polsku u obce Glucholazy, zhruba třicet kilometrů od místa, kde vůz strhla rozbouřená řeka. „Analýzou bylo potvrzeno, že se jedná o sedmadvacetiletou ženu z Jesenicka, kterou jsme pohřešovali od 14. září,“ uvedla policejní mluvčí.
Z vozu v dravém proudu se podařilo v osudnou chvíli dostat jednomu člověku na břeh, další tři zůstali uvnitř. Po posádce začali okamžitě pátrat přivolaní vodní záchranáři Českého červeného kříže. Terénním autem se tehdy dostali i přes kritickou situaci do míst, kam už policie ani hasiči nemohli. „Na místě byl obrovský proud. Vůz jsme hledali přes hodinu, a to jsme jeli hodně daleko po proudu. Vzdali jsme to, když nám voda šla už přes kapotu. Na záchranu by už bylo pozdě,“ popsal situaci jeden ze zasahujících záchranářů David Smékal. Dodal, že řekou v té chvíli pluly celé obrovské stromy.
Zničené auto našla policie o dva dny později zhruba půl kilometru daleko, bylo však prázdné. Po pohřešovaných policisté začali pátrat okamžitě po povodních, terén procházeli i s psovody. Staříč vtéká v Jeseníku do řeky Bělé. Právě tento tok během povodní zpustošil nejen Jeseník, ale i další obce, jako je Česká Ves, Písečná a Mikulovice. Poté protéká Polskem a vlévá se do Kladské Nisy.
Záplavy mají už šest potvrzených obětí
V Olomouckém kraji jde o druhou potvrzenou oběť letošních záplav, v Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku je nepřežila také sedmdesátiletá žena. Jde o seniorku, kterou dobrovolní hasiči v sobotu 14. září včas evakuovali do bezpečí, v neděli ráno ale z evakuačního centra v protějším kulturním domě odešla a vrátila se domů, vzápětí část jejího domu strhla Vidnávka. Tělo ženy bylo nalezeno o tři dny později nedaleko jejího bydliště.
Zářijové povodně měly až dosud v celém Česku pět potvrzených obětí. První z nich byla žena, která utonula v říčce Krasovka na Bruntálsku. Další dvě byly z Krnova, jedna z nich byla nalezena v úplně zaplaveném bytě, další v potoce. Poté byla nalezena seniorka z Kobylé nad Vidnavkou. K páté oběti dosud nejsou známé podrobnosti.
Vojáci budou pomáhat až do konce listopadu
S likvidací následků po zářijových povodních budou vojáci moci pomáhat až do konce listopadu. Na návrh ministerstva obrany jejich nasazení prodloužila vláda. „Návrh odráží to, že nejakutnější krize v souvislosti s povodněmi již opadla, a proto tisíc vojáků představuje dostatečný počet k nasazení,“ uvedl mluvčí ministerstva David Polák. Vojáci by podle něj měli pomáhat zejména se stavbou mostních provizorií. Konkrétní místo nasazení se pak bude odvíjet od potřeby a žádostí hejtmanů a operačních středisek Hasičského záchranného sboru ČR,“ dodal.
Ministerstvo minulý týden uvedlo, že se při pomoci regionům zasaženým povodněmi dosud vystřídaly asi čtyři tisíce vojáků, z toho 168 příslušníků aktivní zálohy. V první dnech povodní se zapojily především posádky vojenských vrtulníků, nejvíce vojáků pak bylo podle ministerstva nasazeno 7. října.
7 minut
Brífink ministrů Kupky a Kulhánka k výsledkům jednání vlády
Peníze na dočasné ubytování
Vláda také schválila poskytnutí jedné miliardy korun na pomoc obcím a krajům zasaženým povodněmi na zajištění dočasného náhradního ubytování a náhradních prostor pro vzdělávání. „Program se týká možnosti pronájmu modulárních mobilních domů pro zajištění nouzového ubytování nebo náhradních prostor pro vzdělávací aktivity,“ řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).
O peníze budou moci od začátku listopadu žádat Moravskoslezský a Olomoucký kraj, které byly nejvíc postižené záplavami, případně i jednotlivé postižené obce nebo příspěvkové organizace, které jsou zřizovateli vzdělávacích zařízení. Míra podpory se bude lišit podle velikosti žadatelů. Nejmenším obcím bude vláda ze schváleného programu financovat 90 procent nákladů, u větších obcí to bude osmdesát a sedmdesát procent, řekl Kulhánek. U krajů dosáhne podpora padesáti procent nákladů.
Škody na vodohospodářském majetku v Ostravě činí 600 milionů
Na bezmála šest set milionů korun bez DPH jsou aktuálně vyčísleny škody po povodních na vodohospodářském majetku v Ostravě. Jen na Ústřední čistírně odpadních vod v Přívoze, která je od záplav mimo provoz, je to zhruba 450 milionů korun. Čistírna by částečně měla obnovit provoz do konce roku, kdy se počítá se zprovozněním prvního stupně mechanického čištění odpadních vod, který odstraňuje hrubé nečistoty a nerozpuštěné látky. Nyní splašky tečou přímo do řeky Odry.
K rychlé obnově funkčnosti čistírny odpadních vod napomáhá i prodloužení stavu nebezpečí, protože zakázky je možné urychlit. „Bez toho by to nešlo, pokud bychom se pohybovali ve standardním rámci, všechny lhůty by byly jednou tak dlouhé, takže bez tohoto režimu by se přijatá opatření vůbec nedala realizovat,“ sdělil ostravský primátor Jan Dohnal (SPOLU).
V současnosti se již pracuje na výrobě některých zařízení nezbytných pro obnovu provozu. Některá z nich se připravují i v zahraničí a firmy přislíbily, že zakázky pro Ostravu upřednostní. Mezi dodavateli jsou například i společnosti z Německa či Finska. Ty jsou podle vedoucího oddělení vodohospodářských staveb magistrátu Jana Kotaly vstřícné. Už zhruba dva týdny se například vyrábí některá zařízení, která není možné repasovat, ale bude nutná jejich obměna.
„Zákon o veřejných zakázkách nám umožnil zadat tyto zakázky bezesmluvně ještě před schválením rady města a následně rada schválila uzavření smlouvy, kdy se zpětně zasmluvní veškeré tyto práce,“ podotkl Kotala
Voda v areálu čistírny vystoupala až na šest metrů
Při záplavách dosahovala hladina vody v areálu čistírny minimálně dva a půl metru, na některých místech ale vystoupala až k šesti metrům. Poškodila elektrická zařízení, elektronické prvky, stroje a technologie čištění odpadních vod. „Hlavní, co nyní řešíme, je zprovoznění veškerých rozvaděčů. Potřebujeme dostat ústřední čistírnu pod elektřinu. Nyní jsou už prakticky veškerá elektrozařízení, která potřebují servis, odvezena mimo ústřední čistírnu odpadních vod,“ vysvětlil Kotala.
Kromě ústřední čistírny byly poškozeny například i některé čerpací stanice, z nichž se odpadní vody z nižších lokalit přečerpávají do ústřední čistírny. Opravy těchto stanic ale potrvají kratší dobu. Kompletně by ústřední čistírna, tedy včetně takzvaného biologického čištění, mohla být spuštěna do konce února.
„Díly je dneska opravdu těžké sehnat. Dodací lhůty jsou řádově ve vyšších jednotkách měsíců, a ještě výrobci mají zakázky na půl roku či rok dopředu. Apelujeme proto na firmy, aby urychlily dodávky a ty pro Ostravu pokud možno vzaly přednostně, což samozřejmě nese i nějaké riziko vyšší ceny,“ řekl Kotala.
Primátor Dohnal rovněž zmínil, že město zatím v souvislosti s odtokem splašků do Odry nemá hlášeny žádné úhyny zvířat. Nezaznamenalo ani žádnou kritiku ze strany Polska, kam teče Odra. Situaci zatím napomáhají i stále poměrně velké průtoky v řece, díky nimž se znečištění naředí.
Dlouhodobý průměr bezdeštného přítoku na čistírnu je zhruba osm set vteřinových litrů, zatímco průtok v Odře je stále zhruba šedesát vteřinových kubíků. Pokud by se průtok významně snížil, byl by navýšen odpouštěním vody z přehrad. Město chce navíc na tok umístit ještě další zádržné stěny, jedna by měla sloužit k zachytávání hrubých znečišťujících látek a další budou olejové.
Rozšíření lokalit se stavební uzávěrou
V Ostravě by se v budoucnu kvůli povodním mohl rozšířit počet lokalit se stavební uzávěrou. „Na radě byl přijat jeden z materiálů, kterým je podnět na zastupitelstvo ve vztahu ke stavební uzávěře. V podstatě budeme žádat zastupitelstvo, abychom dostali možnost změnit územní plán v uzávěru některých výstaveb,“ řekl náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).
Podle něj se budou porovnávat mapy zalití Ostravy v minulosti i při poslední povodni. „Pokud se v některých místech prokazatelně potkají, je ambice udělat jakousi stavební uzávěru. Je to jedna z prvních preventivních věcí do budoucna, abychom vytvořili místa, kde by mohlo dojít k přirozenému rozlivu,“ vysvětlil Boháč. Podle něj by se mohlo jednat o lokality například v Martinově, Třebovicích či Krásném Poli. „Jsou to oblasti, kde nikdo natrvalo nebydlí a je vidět, že to jsou oblasti s největším rizikem. Na druhou stranu by mohly být nejvíce využity k přirozenému rozlivu, tedy zmenšení škod,“ dodal.
Ostrava nebo Zátor na Bruntálsku také zvažují připojení se k žalobě na stát, o které přemýšlí vedení Opavy a Krnova. Ostrava by se k případné žalobě podle primátora Dohnala připojila pouze za předpokladu, že by se ukázalo, že opatření na povodňových hrázích byla například v rozporu s projektovou dokumentací.
