Čistírna odpadních vod

Na obnovu vodohospodářské infrastruktury a lesů po zářijových povodních vydá stát letos a v příštím roce celkem přes třináct miliard korun. Vláda zatím uvolnila zhruba polovinu této částky, v jednom ze dvou programů jsou peníze právě na tyto na opravy. Nejhůř je postižená Ostrava, město od státu obdrží téměř 594 milionů. Čistírny odpadních vod, které byly povodněmi méně poškozené, už se daří vracet do normálního provozu.

Ministři životního prostředí Petr Hladík, zemědělství Marek Výborný (oba KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) spolu s hlavní hygieničkou Barborou Mackovou komentovali aktuální situaci v regionech, které minulý měsíc zasáhly rozsáhlé povodně. Hladík řekl, že v zasažených regionech zůstávají nefunkční tři čistírny odpadních vod a že ta ústřední v Ostravě by měla začít částečně pracovat do konce roku, naplno pak za čtyři či pět měsíců. Podle Výborného potrvá obnova toků poničených velkou vodou až deset let.

Zářijové záplavy v Olomouckém kraji mají druhou potvrzenou oběť. Totožnost sedmadvacetileté ženy z Jesenicka, jejíž tělo bylo nalezeno v Polsku, potvrdila analýza DNA. Ve středu o tom informovala mluvčí policie Ivana Skoupilová. Žena zůstala společně s dalšími dvěma muži ve vozidle, které 14. září strhla rozbouřená řeka Staříč v obci Lipová-lázně. Ani jednoho z pohřešovaných mužů se dosud nalézt nepodařilo. V celém Česku tak počet potvrzených obětí zářijových povodní stoupl na šest.

Čistírna odpadních vod (ČOV) v Jindřichově Hradci bude vypouštět vodu s nižší ekologickou zátěží. Zajistí to modernizace technologie, kterou město připravilo. Náklady na první etapu projektu činí více než 240 milionů korun. Sdružení firem s názvem Společnost Jindřichův Hradec, které ve výběrovém řízení na modernizaci uspělo, v úterý areál čistírny přebralo a může zahájit práce.

České Budějovice zahájí v příštích dnech stavbu čistírny odpadních vod pro své exklávy Kaliště a Třebotovice. Náklady na její vybudování a zřízení kanalizační a vodovodní sítě budou přibližně 75 milionů korun. Obyvatelé Kališť a Třebotovic doposud museli brát vodu z vlastních studní nebo vrtů.

Podle soudního znalce Michaela Barchánka byla čistírna odpadních vod společnosti Energoaqua provozována nedbalým a neprofesionálním způsobem. Vsetínský okresní soud, který kauzu otravy Bečvy projednává, znalce z oboru ochrany přírody vyslechl prostřednictvím videokonference. Spolu s firmou Energoaqua je v případu obžalovaný i její ředitel Oldřich Havelka. Vinu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby řeku 20. září 2020 otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Vodovody a kanalizace Přerov (VaK Přerov) zahájily stavbu splaškové kanalizace v odlehlé přerovské části Penčice. Zhruba tři stovky místních obyvatel tak už nebudou muset používat septiky. Na projekt za téměř 98 milionů korun získala přerovská radnice dotaci 48 milionů. Vybudování kanalizace má zabrat 29 měsíců. Informoval o tom přerovský radní Michal Zácha (ODS).

Krkonošské boudy v okolí Pece pod Sněžkou se ještě během léta připojí na centrální kanalizaci a vodovod. Bude to znamenat konec vyvážení septiků a zároveň i jistotu zásobování pitnou vodou. Vybudovat přípojky v chráněné oblasti nebylo vůbec jednoduché, pravidla se totiž řídí okolními biotopy, které je třeba chránit.

Za viníka otravy řeky Bečvy z 20. září 2020 označil znalec z oboru vodního hospodářství Jiří Klicpera u soudu společnost Energoaqua, která je v případu obžalovaná. Podnik podle něj nesprávně provozoval vodní hospodářství, především chemickou čistírnu odpadních vod. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom. Spolu s firmou Energoaqua je v kauze obžalovaný i její ředitel Oldřich Havelka. Ten vinu u soudu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku.

Vesnice chtějí přilákat mladé lidi a zbrzdit úbytek obyvatel. Například Horní Bečva na Vsetínsku chce výhradně na vlastní náklady postavit dvaapadesát bytů. Domy mají stát do dvou let. Některým obcím už se na výhodné bydlení mladé rodiny nalákat podařilo. Nárůst počtu obyvatel hlásí například Zaječí na Břeclavsku nebo Dambořice na Hodonínsku.

Dvě obce na Blanensku – Žďárná a Suchý – budou mít novou čistírnu odpadních vod a splaškovou kanalizaci. Pojme splašky od mnohem víc lidí, než v obcích žije. V oblasti je s odpadními vodami dlouhodobý problém. Lidé tam zatím mají jen obyčejnou kanalizaci, nevyčištěná voda tak odtéká přímo do místního potoka. Ten protéká místy, kde začíná rozsáhlý podzemní jeskynní systém Moravského krasu.

Bývalý ekolog firmy Energoaqua Martin Klos u vsetínského okresního soudu odmítl, že by se v čistírně odpadních vod (ČOV), kterou podnik provozuje, stala za dobu jeho působení havárie. Ve firmě, která je obžalovaná z otravy řeky Bečvy z 20. září 2020, pracoval mezi lety 1993 až 2021. Podle obžaloby způsobila Energoaqua znečištění Bečvy kyanidy a šestimocným chromem minimálně na 37 kilometrech řeky. Kromě společnosti je obžalovaný i její ředitel Oldřich Havelka. Zmocněnec podniku Vladimír Kurka i Havelka vinu odmítli.

Developeři, kteří budou chtít stavět v Drásově na Brněnsku, budou muset městysu zaplatit příspěvek na vybudování veřejné infrastruktury. Tamní zastupitelé totiž přijali nové zásady pro výstavbu, které odstraňují individuální sjednávání podobných příspěvků. Městys už několik let čelí nárůstu obyvatel a developerských počinů nejrůznějšího rozsahu. Například tamní čistírna odpadních vod je už na hraně své kapacity. Její rozšíření bude pro obec finančně náročné.

Technolog čistírny odpadních vod (ČOV) společnosti Energoaqua Radek Vetyška odmítl, že by podnik způsobil havárii na řece Bečvě. Uvedl, že dva dny po otravě ze září 2020, ze které je firma spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou obžalovaná, odebral u výpusti firmy i v provozu čistírny vzorky vody a předal je do laboratoře podniku. Laboranti podle něj ve vodě zjišťovali množství kyanidů a pH. „Vzorky byly v pořádku, byly pod limitem, byly nízké,“ řekl Vetyška u vsetínského okresního soudu, který ekologickou havárii projednává.

Ropný zápach už třetím dnem cítí obyvatelé Popůvek na Třebíčsku. Ty přímo sousedí s náměšťskou základnou vrtulníkového letectva. Právě odtud nejspíš pochází látky, které kontaminovaly Popůvecký potok. Dál přitom pokračuje do Dalešické přehrady. Tam se znečištění zatím nedostalo.

Hasiči v Česku při hašení požárů používají vodu z přírodních nádrží, ale často i z hydrantů, kde je upravená pitná voda, tedy i dražší. Hasiči z Olomouckého kraje se rozhodli, že budou touto vodou šetřit, k hašení skládky tak využili vodu z čistírny odpadních vod. Běžně se při hašení většího požáru spotřebují desítky tisíc litrů vody.

Hostětín na Uherskohradišťsku je obcí, které se současná energetická krize dotkla mnohem méně než jiných měst a vesnic v zemi. Teplo do domovů tam totiž dodává ekologická výtopna na dřevní štěpku. Místní díky tomu platí za teplo až o polovinu méně, než je běžné. V obci navíc není vidět žádný kouřící komín, což má příznivý vliv i na životní prostředí.

Vodárna Plzeň zhruba za sto milionů korun obnovila v městské čistírně odpadních vod (ČOV) velká kalová pole na ploše přes 18 tisíc metrů čtverečních. V kalových polích, která jsou vlastně velkými vybetonovanými vanami, se čistírenské kaly přirozeně vysušují a potom se odvážejí k likvidaci. O investici informoval ředitel městské společnosti Vodárna Plzeň Jiří Kozohorský.

Řeku Bečvu otrávily loni v září kyanidy, které podle znalce vytekly z kanálu z areálu bývalé Tesly Rožnov. Znalecký posudek, který si policie nechala vypracovat, podezřívá firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, uvedl server iDNES.cz. Firmě areál patří a provozuje tam i čistírnu odpadních vod. Vedení společnosti však vinu na ekologické havárii odmítá, soudní znalec prý nemá důkazy.

V Olomouci se chystá stavba sušárny kalů z čistírny odpadních vod. Díky ní už by se kaly nemusely zaorávat na polích jako hnojivo, což způsobuje zápach, který obtěžuje obyvatele okolních obcí. Sušárnu za 185 milionů korun už odsouhlasili zastupitelé Olomouce.

Asi jeden a půl tisíce obyvatel Domašova nad Bystřicí si už nebude muset chodit pro vodu k cisternám. Ty jim zajišťovaly dodávku i několikrát ročně kvůli znečištění obecního zdroje, místní úpravna nezvládala vodu čistit třeba po přívalových deštích. Vodohospodáři ji proto doplnili o nanofiltraci, kterou tak nainstalovali poprvé ve střední Evropě.

Obyvatelé Olomouce i blízkého okolí si stěžují na nesnesitelný zápach, který se line z okolních polí. Jeho zdrojem jsou čistírenské kaly, kterými zemědělci v těchto dnech hnojí půdu. Odpad z čističek je pro ně finančně výhodnější než běžná průmyslová hnojiva. Používání kalů sice podléhá přísným pravidlům, zemědělci ale tvrdí, že předpisy dodržují, a zápach údajně ovlivnit nemohou.

Několik let plánovaná stavba vodohospodářské infrastruktury za desítky milionů korun ve Svébohově a Václavově u Zábřehu na Šumpersku se začala komplikovat. Představenstvo společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk (VHZ Šumperk), která má projekt včetně dotací na starost, chystanou investici neschválilo. Investice by údajně výrazně zatížila rozpočet Svébohova, s tím obec nesouhlasí. Projekt přitom získal skoro šedesátimilionovou dotaci.