Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Nahrávám video

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.

Osmnáctiletý Tomáš Čermák z Česka patří k velkým nadějím české vědy. Je to vůbec první středoškolák, který se stal vědeckým pracovníkem Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd. Spojil síly s devatenáctiletou Annou Podmanickou ze Slovenska, středoškolskou studentkou z Gymnázia Jura Hronca v Bratislavě, aby ve svém řešení využili proti antibiotikům sílu světla a plazmatu.

Spojením Podmanické výzkumu v oblasti čištění vody pomocí fotokatalýzy a Čermákovy práce využívající studené plazmy k ničení znečišťujících látek a bakterií odolných vůči antibiotikům vytvořili systém nazvaný PURA.

Svět má antibiotický problém

Každá z těchto metod už byla sama o sobě prozkoumaná, ale průkopnický je společný přístup. Nabízí totiž nové řešení pro boj s odolností bakterií vůči antibiotikům, která podle odhadů způsobí do roku 2050 deset milionů úmrtí ročně.

Odpadní vody z nemocnic, farem a průmyslových podniků často obsahují antibiotika a současně i rezistentní bakterie. Dohromady to podle řady studií přispívá k šíření těchto smrtících odolných bakterií, proti nimž lidstvo stále nemá účinnou obranu.

Dva prototypy PURA už tyto nebezpečné odpady odstraňují, ale jen v malém měřítku, a zatím jsou tedy vhodné hlavně pro použití v domácnostech. Teď ale studentský tým s podporou Ceny Země pracuje na prototypu nové generace, který bude schopen upravovat desítky litrů vody, čímž se PURA přiblíží dopadu ve velkém měřítku.

Dlouhodobou vizí je rozšířit snadno integrovatelnou technologii pro použití v čistírnách odpadních vod (ČOV) a řešit odpor u zdroje. Toto energeticky účinné a nákladově efektivní řešení by mohlo změnit čištění vody a zajistit zdravější budoucnost.

Peníze pro česko-slovenské naděje

Tým zaujal odbornou porotu Ceny Země svým závěrečným vystoupením, protože vynikl v inkubační a mentorské fázi programu. Nyní dostane 12,5 tisíce dolarů (287 tisíc korun) na rozšíření svého nápadu do podoby nového prototypu. „Ta zpráva byla naprosto neuvěřitelná! Když jsem si uvědomil, že ze všech inovativních projektů byla PURA uznána jako nejlepší v Evropě, opravdu mi to vyrazilo dech,“ komentoval výsledek Čermák.

„Toto uznání a finanční prostředky nám umožňují uvést naše výzkumné projekty do života, přičemž vytvoření malého zařízení je jen začátek. Nyní se snažíme rozšířit náš tým, zapojit více studentů a získat podporu a kapitál potřebný k tomu, aby PURA mohla pokračovat v budoucnosti.“

Ceny Země

Cílem Earth Prize je umožnit příští generaci získat všechny nástroje, které potřebuje k vývoji svých ekologických řešení s reálným dopadem na život, včetně individuálního poradenství, vzdělávacích zdrojů a finančních prostředků.

Například tým Delavo (vítězové Ceny Země 2023), který vynalezl špičkový filtr, jenž recykluje až devadesát procent toxické odpadní vody z praní prádla, už navázal spolupráci s národním výrobcem a požádal o patent, aby mohl své řešení realizovat.

Cenu Země založila Nadace Země, švýcarská nezisková organizace se sídlem v Ženevě, jako způsob, jak posílit a vzdělávat mladé lidi v oblasti řešení environmentálních problémů. Vzhledem k tomu, že mladí lidé prožívají a pozorují extrémní jevy, jako jsou například požáry v Los Angeles, mnozí z nich se mobilizují k činům.

Nedávná studie ukázala, že 59 procent mladých lidí a mladých dospělých se velmi nebo extrémně obává změny klimatu a více než 45 procent uvedlo, že jejich pocity týkající se změny klimatu negativně ovlivňují jejich každodenní život a fungování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 30 mminutami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 23 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...