Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

2 minuty
Události: Prestižní ocenění pro mladé vědce
Zdroj: ČT24

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.

Osmnáctiletý Tomáš Čermák z Česka patří k velkým nadějím české vědy. Je to vůbec první středoškolák, který se stal vědeckým pracovníkem Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd. Spojil síly s devatenáctiletou Annou Podmanickou ze Slovenska, středoškolskou studentkou z Gymnázia Jura Hronca v Bratislavě, aby ve svém řešení využili proti antibiotikům sílu světla a plazmatu.

Spojením Podmanické výzkumu v oblasti čištění vody pomocí fotokatalýzy a Čermákovy práce využívající studené plazmy k ničení znečišťujících látek a bakterií odolných vůči antibiotikům vytvořili systém nazvaný PURA.

Svět má antibiotický problém

Každá z těchto metod už byla sama o sobě prozkoumaná, ale průkopnický je společný přístup. Nabízí totiž nové řešení pro boj s odolností bakterií vůči antibiotikům, která podle odhadů způsobí do roku 2050 deset milionů úmrtí ročně.

Odpadní vody z nemocnic, farem a průmyslových podniků často obsahují antibiotika a současně i rezistentní bakterie. Dohromady to podle řady studií přispívá k šíření těchto smrtících odolných bakterií, proti nimž lidstvo stále nemá účinnou obranu.

Dva prototypy PURA už tyto nebezpečné odpady odstraňují, ale jen v malém měřítku, a zatím jsou tedy vhodné hlavně pro použití v domácnostech. Teď ale studentský tým s podporou Ceny Země pracuje na prototypu nové generace, který bude schopen upravovat desítky litrů vody, čímž se PURA přiblíží dopadu ve velkém měřítku.

Dlouhodobou vizí je rozšířit snadno integrovatelnou technologii pro použití v čistírnách odpadních vod (ČOV) a řešit odpor u zdroje. Toto energeticky účinné a nákladově efektivní řešení by mohlo změnit čištění vody a zajistit zdravější budoucnost.

Peníze pro česko-slovenské naděje

Tým zaujal odbornou porotu Ceny Země svým závěrečným vystoupením, protože vynikl v inkubační a mentorské fázi programu. Nyní dostane 12,5 tisíce dolarů (287 tisíc korun) na rozšíření svého nápadu do podoby nového prototypu. „Ta zpráva byla naprosto neuvěřitelná! Když jsem si uvědomil, že ze všech inovativních projektů byla PURA uznána jako nejlepší v Evropě, opravdu mi to vyrazilo dech,“ komentoval výsledek Čermák.

„Toto uznání a finanční prostředky nám umožňují uvést naše výzkumné projekty do života, přičemž vytvoření malého zařízení je jen začátek. Nyní se snažíme rozšířit náš tým, zapojit více studentů a získat podporu a kapitál potřebný k tomu, aby PURA mohla pokračovat v budoucnosti.“

Ceny Země

Cílem Earth Prize je umožnit příští generaci získat všechny nástroje, které potřebuje k vývoji svých ekologických řešení s reálným dopadem na život, včetně individuálního poradenství, vzdělávacích zdrojů a finančních prostředků.

Například tým Delavo (vítězové Ceny Země 2023), který vynalezl špičkový filtr, jenž recykluje až devadesát procent toxické odpadní vody z praní prádla, už navázal spolupráci s národním výrobcem a požádal o patent, aby mohl své řešení realizovat.

Cenu Země založila Nadace Země, švýcarská nezisková organizace se sídlem v Ženevě, jako způsob, jak posílit a vzdělávat mladé lidi v oblasti řešení environmentálních problémů. Vzhledem k tomu, že mladí lidé prožívají a pozorují extrémní jevy, jako jsou například požáry v Los Angeles, mnozí z nich se mobilizují k činům.

Nedávná studie ukázala, že 59 procent mladých lidí a mladých dospělých se velmi nebo extrémně obává změny klimatu a více než 45 procent uvedlo, že jejich pocity týkající se změny klimatu negativně ovlivňují jejich každodenní život a fungování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...