Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Nahrávám video

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.

Osmnáctiletý Tomáš Čermák z Česka patří k velkým nadějím české vědy. Je to vůbec první středoškolák, který se stal vědeckým pracovníkem Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd. Spojil síly s devatenáctiletou Annou Podmanickou ze Slovenska, středoškolskou studentkou z Gymnázia Jura Hronca v Bratislavě, aby ve svém řešení využili proti antibiotikům sílu světla a plazmatu.

Spojením Podmanické výzkumu v oblasti čištění vody pomocí fotokatalýzy a Čermákovy práce využívající studené plazmy k ničení znečišťujících látek a bakterií odolných vůči antibiotikům vytvořili systém nazvaný PURA.

Svět má antibiotický problém

Každá z těchto metod už byla sama o sobě prozkoumaná, ale průkopnický je společný přístup. Nabízí totiž nové řešení pro boj s odolností bakterií vůči antibiotikům, která podle odhadů způsobí do roku 2050 deset milionů úmrtí ročně.

Odpadní vody z nemocnic, farem a průmyslových podniků často obsahují antibiotika a současně i rezistentní bakterie. Dohromady to podle řady studií přispívá k šíření těchto smrtících odolných bakterií, proti nimž lidstvo stále nemá účinnou obranu.

Dva prototypy PURA už tyto nebezpečné odpady odstraňují, ale jen v malém měřítku, a zatím jsou tedy vhodné hlavně pro použití v domácnostech. Teď ale studentský tým s podporou Ceny Země pracuje na prototypu nové generace, který bude schopen upravovat desítky litrů vody, čímž se PURA přiblíží dopadu ve velkém měřítku.

Dlouhodobou vizí je rozšířit snadno integrovatelnou technologii pro použití v čistírnách odpadních vod (ČOV) a řešit odpor u zdroje. Toto energeticky účinné a nákladově efektivní řešení by mohlo změnit čištění vody a zajistit zdravější budoucnost.

Peníze pro česko-slovenské naděje

Tým zaujal odbornou porotu Ceny Země svým závěrečným vystoupením, protože vynikl v inkubační a mentorské fázi programu. Nyní dostane 12,5 tisíce dolarů (287 tisíc korun) na rozšíření svého nápadu do podoby nového prototypu. „Ta zpráva byla naprosto neuvěřitelná! Když jsem si uvědomil, že ze všech inovativních projektů byla PURA uznána jako nejlepší v Evropě, opravdu mi to vyrazilo dech,“ komentoval výsledek Čermák.

„Toto uznání a finanční prostředky nám umožňují uvést naše výzkumné projekty do života, přičemž vytvoření malého zařízení je jen začátek. Nyní se snažíme rozšířit náš tým, zapojit více studentů a získat podporu a kapitál potřebný k tomu, aby PURA mohla pokračovat v budoucnosti.“

Ceny Země

Cílem Earth Prize je umožnit příští generaci získat všechny nástroje, které potřebuje k vývoji svých ekologických řešení s reálným dopadem na život, včetně individuálního poradenství, vzdělávacích zdrojů a finančních prostředků.

Například tým Delavo (vítězové Ceny Země 2023), který vynalezl špičkový filtr, jenž recykluje až devadesát procent toxické odpadní vody z praní prádla, už navázal spolupráci s národním výrobcem a požádal o patent, aby mohl své řešení realizovat.

Cenu Země založila Nadace Země, švýcarská nezisková organizace se sídlem v Ženevě, jako způsob, jak posílit a vzdělávat mladé lidi v oblasti řešení environmentálních problémů. Vzhledem k tomu, že mladí lidé prožívají a pozorují extrémní jevy, jako jsou například požáry v Los Angeles, mnozí z nich se mobilizují k činům.

Nedávná studie ukázala, že 59 procent mladých lidí a mladých dospělých se velmi nebo extrémně obává změny klimatu a více než 45 procent uvedlo, že jejich pocity týkající se změny klimatu negativně ovlivňují jejich každodenní život a fungování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.