Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Nahrávám video

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.

Osmnáctiletý Tomáš Čermák z Česka patří k velkým nadějím české vědy. Je to vůbec první středoškolák, který se stal vědeckým pracovníkem Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd. Spojil síly s devatenáctiletou Annou Podmanickou ze Slovenska, středoškolskou studentkou z Gymnázia Jura Hronca v Bratislavě, aby ve svém řešení využili proti antibiotikům sílu světla a plazmatu.

Spojením Podmanické výzkumu v oblasti čištění vody pomocí fotokatalýzy a Čermákovy práce využívající studené plazmy k ničení znečišťujících látek a bakterií odolných vůči antibiotikům vytvořili systém nazvaný PURA.

Svět má antibiotický problém

Každá z těchto metod už byla sama o sobě prozkoumaná, ale průkopnický je společný přístup. Nabízí totiž nové řešení pro boj s odolností bakterií vůči antibiotikům, která podle odhadů způsobí do roku 2050 deset milionů úmrtí ročně.

Odpadní vody z nemocnic, farem a průmyslových podniků často obsahují antibiotika a současně i rezistentní bakterie. Dohromady to podle řady studií přispívá k šíření těchto smrtících odolných bakterií, proti nimž lidstvo stále nemá účinnou obranu.

Dva prototypy PURA už tyto nebezpečné odpady odstraňují, ale jen v malém měřítku, a zatím jsou tedy vhodné hlavně pro použití v domácnostech. Teď ale studentský tým s podporou Ceny Země pracuje na prototypu nové generace, který bude schopen upravovat desítky litrů vody, čímž se PURA přiblíží dopadu ve velkém měřítku.

Dlouhodobou vizí je rozšířit snadno integrovatelnou technologii pro použití v čistírnách odpadních vod (ČOV) a řešit odpor u zdroje. Toto energeticky účinné a nákladově efektivní řešení by mohlo změnit čištění vody a zajistit zdravější budoucnost.

Peníze pro česko-slovenské naděje

Tým zaujal odbornou porotu Ceny Země svým závěrečným vystoupením, protože vynikl v inkubační a mentorské fázi programu. Nyní dostane 12,5 tisíce dolarů (287 tisíc korun) na rozšíření svého nápadu do podoby nového prototypu. „Ta zpráva byla naprosto neuvěřitelná! Když jsem si uvědomil, že ze všech inovativních projektů byla PURA uznána jako nejlepší v Evropě, opravdu mi to vyrazilo dech,“ komentoval výsledek Čermák.

„Toto uznání a finanční prostředky nám umožňují uvést naše výzkumné projekty do života, přičemž vytvoření malého zařízení je jen začátek. Nyní se snažíme rozšířit náš tým, zapojit více studentů a získat podporu a kapitál potřebný k tomu, aby PURA mohla pokračovat v budoucnosti.“

Ceny Země

Cílem Earth Prize je umožnit příští generaci získat všechny nástroje, které potřebuje k vývoji svých ekologických řešení s reálným dopadem na život, včetně individuálního poradenství, vzdělávacích zdrojů a finančních prostředků.

Například tým Delavo (vítězové Ceny Země 2023), který vynalezl špičkový filtr, jenž recykluje až devadesát procent toxické odpadní vody z praní prádla, už navázal spolupráci s národním výrobcem a požádal o patent, aby mohl své řešení realizovat.

Cenu Země založila Nadace Země, švýcarská nezisková organizace se sídlem v Ženevě, jako způsob, jak posílit a vzdělávat mladé lidi v oblasti řešení environmentálních problémů. Vzhledem k tomu, že mladí lidé prožívají a pozorují extrémní jevy, jako jsou například požáry v Los Angeles, mnozí z nich se mobilizují k činům.

Nedávná studie ukázala, že 59 procent mladých lidí a mladých dospělých se velmi nebo extrémně obává změny klimatu a více než 45 procent uvedlo, že jejich pocity týkající se změny klimatu negativně ovlivňují jejich každodenní život a fungování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 16 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 17 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 21 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 22 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...