Odpadní vody

Podle soudního znalce Michaela Barchánka byla čistírna odpadních vod společnosti Energoaqua provozována nedbalým a neprofesionálním způsobem. Vsetínský okresní soud, který kauzu otravy Bečvy projednává, znalce z oboru ochrany přírody vyslechl prostřednictvím videokonference. Spolu s firmou Energoaqua je v případu obžalovaný i její ředitel Oldřich Havelka. Vinu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby řeku 20. září 2020 otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Dvě obce na Blanensku – Žďárná a Suchý – budou mít novou čistírnu odpadních vod a splaškovou kanalizaci. Pojme splašky od mnohem víc lidí, než v obcích žije. V oblasti je s odpadními vodami dlouhodobý problém. Lidé tam zatím mají jen obyčejnou kanalizaci, nevyčištěná voda tak odtéká přímo do místního potoka. Ten protéká místy, kde začíná rozsáhlý podzemní jeskynní systém Moravského krasu.

Společnost Energoaqua, která je obžalovaná z otravy řeky Bečvy ze září 2020, při noční směně před havárií žádnou závadnou odpadní vodu nevypustila. U vsetínského okresního soudu, který se případem zabývá, to řekl pracovník velínu čistírny odpadních vod podniku Ivo Petříček. Sloužil noční směnu od 18:00 v sobotu 19. září do 06:00 v neděli 20. září 2020, první ryby začaly v řece hynout v neděli dopoledne. Kromě firmy Energoaqua je v kauze obžalovaný její ředitel Oldřich Havelka. Zmocněnec společnosti Vladimír Kurka i Havelka vinu odmítli.

Pod výustí odvádějící odpadní vody z lagun valašskomeziříčské chemičky Deza byly den po otravě řeky Bečvy živé ryby. Proto inspektoři České inspekce životního prostředí podnik jako možného viníka havárie vyloučili, uvedl u vsetínského okresního soudu pracovník brněnského pracoviště inspekce Zdeněk Tesař. Výusť firmy Deza je blíže místu nálezu prvních leklých ryb než výusť společnosti Energoaqua, která podle obžaloby havárii z neděle 20. září 2020 způsobila. Obžalovaný je také její ředitel Oldřich Havelka. Zmocněnec společnosti Vladimír Kurka i Havelka vinu odmítli.

Krizová novela vodního zákona zpřesní postup řešení ekologických havárií na vodních tocích. Nově by měl takové situace řídit Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) také plánuje zpřísnit pokuty pro ty, kteří havárii zapříčiní. Firmám by tak mohlo hrozit až 50 milionů korun, uvedl ve čtvrtek ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Množství pervitinu v českých odpadních vodách je zdaleka nejvyšší v Evropě. Vyplývá to ze studie Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), která analyzovala odpadní vody ve zhruba 80 městech 25 evropských zemí. V případě pervitinu obsadila česká města dokonce prvních pět příček za rok 2021.

Proti novým komplexům na břehu Lipna vzniká petice. Místní spolky se spojují, aby zabránily další bytové a rekreační výstavbě. Ta podle nich může poškodit nejen krajinu, ale také kvalitu vody v největší české nádrži.

Blízký východ se potýká se suchým začátkem zimy. Izrael i některá další místa ve východním Středomoří hlásí výrazně podprůměrné srážky. Období mezi listopadem a březnem je přitom jediné v roce, kdy v regionu prší. Rostoucí populace i zdejší zemědělství přitom vodu nutně potřebují.

Vodárna Plzeň zhruba za sto milionů korun obnovila v městské čistírně odpadních vod (ČOV) velká kalová pole na ploše přes 18 tisíc metrů čtverečních. V kalových polích, která jsou vlastně velkými vybetonovanými vanami, se čistírenské kaly přirozeně vysušují a potom se odvážejí k likvidaci. O investici informoval ředitel městské společnosti Vodárna Plzeň Jiří Kozohorský.

Dvě stě šedesát milionů metrů krychlových vody – pro představu jako objem slapské přehrady – odteče ročně z českého průmyslu do kanalizace. Většina by se přitom dala recyklovat. Ministerstvo průmyslu teď proto přispívá firmám na takzvané vodní audity. Mají pomoct přijít na to, kde a jak vodu ušetřit.

Policie nezjistila žádné porušení zákona v případu květnového úhynu ryb v řece Bílině na Mostecku a Teplicku, jako příčinu stanovila infekci. Ryby v řece uhynuly 2. května. Vzorky, které odebral městský úřad v Bílině, ukázaly na bakteriální infekci, nic toxického nepotvrdil ani rozbor vzorků odebraných Povodím Ohře.

Orlická nádrž bývala ještě počátkem 90. let silně znečištěna továrnou na výrobu celulózy, odpadními vodami či zemědělskými hnojivy. Problém řešili ekologové na konferenci v Písku. Navrhli například dobudovat čističky odpadních vod poblíž přehrady.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Výsledky rozborů vody z Bečvy ve Valašském Meziříčí z minulého týdne se liší. Zatímco rozbory, které nechal udělat zdejší vodoprávní úřad, prokázaly zvýšené množství fosforu, Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dopoledne informovala o tom, že vzorky odebrané na stejném místě splňovaly limity povolení k vypouštění odpadních vod. Neznámá látka unikla do řeky před týdnem kanálem vedoucím z bývalého továrního areálu Tesla Rožnov pod Radhoštěm.

Pro některé druhy kytovců a také tuleňů a další druhy ohrožených mořských savců je podle biologů covid-19 významnou hrozbou. Může se totiž skrze odpadní vody dostat do jejich ekosystémů, popisuje práce zveřejněná v odborném žurnálu Science of the Total Environment. Řada těchto tvorů je přitom novým koronavirem velmi zranitelná.

Při snaze získat dotaci na domácí čistírny odpadních vod narážejí někteří starostové na problémy. Ministerstvo životního prostředí, které na ně vyčlenilo 200 milionů korun, totiž od obcí požaduje mimo jiné souhlas s výstavbou od příslušného krajského úřadu. Třeba úředníci v Jihomoravském kraji ale tvrdí, že by byl jejich souhlas v rozporu se zákonem.

Podnik patřící koncernu Norilsk Nickel, z jehož elektrárny u sibiřského Norilsku unikly před měsícem tisíce tun ropy, vypouštěl do tamní tundry odpadní vody kontaminované jedovatými látkami. Tvrdí to web opozičního ruského listu Novaja Gazeta (NG) i ekologičtí aktivisté. Případem už se zabývá regionální pobočka Ruského vyšetřovacího výboru.

Vědci v Česku mají první výsledky výzkumu, ve kterém zkoumali přítomnost koronaviru v odpadních vodách. Potvrdili, že lidé s nemocí covid-19 mohou vylučovat části viru ve stolici. Odpadní vody testovali v jednadvaceti okresech, pozitivní výsledky byly téměř v polovině z nich. Zjištění by v budoucnu mohlo sloužit jako nástroj včasného varování obyvatel.

Vědci v Česku začali zkoumat přítomnost koronaviru v odpadních vodách. Laboratoř v Brně zkoumá vzorky ze dvou desítek čistíren odpadních vod v zemi. Lidé s nemocí covid-19 totiž mohou vylučovat součásti viru ve své stolici, a to dokonce dřív, než se u nich objeví příznaky. Monitoring by tak mohl sloužit jako nástroj včasného varování obyvatel.

Austrálie plánuje rozsáhlé testování odpadních vod na přítomnost koronaviru. Analýza by měla pomoci vytipovat oblasti, kde je nákaza nejrozšířenější. Autoři projektu při tom chtějí využít již existující monitorování kanalizace, které slouží k odhalování konzumace drog v australských městech a které zahrnuje 57 procent populace.

Evropský tým vedený vědci z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze bude mapovat, jak se bakterie odolné účinku antibiotik šíří v odpadních vodách. Současně bude zjišťovat typy genů, které rezistenci způsobují. Cílem tříletého projektu je zabránit šíření odolných bakterií způsobujících neléčitelné choroby.

Ministerstvo životního prostředí rozdělí obcím dvě a půl miliardy korun na nové vodovody, kanalizace a čistírny odpadních vod, přiblížil v Brně šéf resortu Richard Brabec (ANO). Nová výzva má pomoci v boji se suchem a zlepšit kvalitu podzemích i povrchových vod. Na projekty mohou obce získat téměř dvě třetiny z celkových výdajů. Příjem žádostí začne 1. listopadu a potrvá do konce ledna příštího roku.

Nemálo Čechů se domnívá, že vlhčené ubrousky jsou z papíru, a splachuje je do toalet. Kvůli nim se za posledních 20 let množství odpadu, který nemá v kanalizaci co dělat, zdvojnásobilo. Alespoň podle statistiky největší čističky odpadních vod v Česku, která je v pražské Bubenči. Reportáž pro pořad 168 hodin natočila Martina Houdková.

Česká inspekce životního prostředí prošetřuje skladování kalů z čistírny odpadních vod v Uherčicích na Břeclavsku. Vedení obce nechalo odpad vyvézt do laguny v polích za domy. Dlouhodobé ukládání kalů do půdy však může vést k ohrožení a znečištění povrchových i pozemních vod. Za to hrozí obci až milionová pokuta.

Hájenku na šumavském Březníku u Modravy připojí k elektrické síti a odkanalizují. Z toho důvodu dělníci rozkopou turisty hojně užívanou asfaltovou starobřeznickou cestu z Modravy. Až budou výkopy hotové, na silnici se již neobnoví asfaltový povrch, a to k nelibosti některých cyklistů. Bývalé vedení Národního parku Šumava dostalo pokutu v řádech statisíců korun za to, že odpadní voda z hájenky vytékala do potoka v nejchráněnější oblasti rezervace.