Vodárna Plzeň zhruba za sto milionů korun obnovila v městské čistírně odpadních vod (ČOV) velká kalová pole na ploše přes 18 tisíc metrů čtverečních. V kalových polích, která jsou vlastně velkými vybetonovanými vanami, se čistírenské kaly přirozeně vysušují a potom se odvážejí k likvidaci. O investici informoval ředitel městské společnosti Vodárna Plzeň Jiří Kozohorský.
Plzeňská čistička obnovila kalová pole. V původních hrozilo prosakování vody přes praskliny
Dosavadní, desítky let stará kalová pole, už byla v nevyhovujícím stavu. Přes popraskaný beton hrozilo prosakování vody. Jejich obnovu stihla Vodárna Plzeň za necelý rok, stavbu se podařilo ukončit oproti plánům o měsíc dřív.
Víc než třicet metrů dlouhé a asi sedmdesát centimetrů hluboké betonové vany, kde se kaly ukládají, jsou vyspádované. Je jich celkem osmnáct. Voda, která se po sesednutí kalů oddělí, odtéká do výpustních šachet a potrubím uloženým v osmimetrové hloubce pod zemí do ČOV k přečištění. Kaly pak čekají na další zpracování nebo si je už zpracované odváží odběratel. Vysušení jedné vany kalů trvá asi dva týdny.
Plzeňské kaly se využívají jako hnojivo
Pokud jsou v místě uloženy kaly z malých ČOV, vozí se následně k dalšímu zpracování do kompostárny. Kaly z velké čističky v Plzni, které prošly takzvanou hygienizací, tedy biologickým procesem rozkladu, se využívají jako hnojivo pro zemědělskou půdu.
Na obnovených kalových polích jsou i mezideponie pro zásypové materiály a pro ukládání výkopků. To jsou sypké materiály odtěžené při opravách poškozeného kanalizačního potrubí, kde splašky proniknou a znečistí zeminu v okolí. Tyto výkopky jdou pak z ČOV do recyklačního střediska.
Aby čistička získala tak velký prostor, zbourali stavbaři dvě nevyužívané budovy. Kozohorský vyzdvihl, že díky postupnému stavění a maximálnímu využití materiálů nebylo potřeba zabírat žádné další pozemky a při stavbě se šetřily peníze i životní prostředí.
Recyklace ušetřila peníze
„Vzhledem ke změně technologie a zřízení recyklačního centra přímo v místě stavby jsme ušetřili sedmnáct a půl tisíce tun nakupovaných materiálů, štěrkodrti, která se měla použít,“ uvedl vedoucí stavby Tomáš Chvojka ze společnosti SMP CZ.
Z původních, padesát let starých kalových polí se vyjmuly a na místě rozdrtily betonové desky. Veškerý tak vzniklý materiál se použil do podkladových vrstev celé stavby, aby se zpevnilo nevyhovující podloží. „Kompletně se recykloval materiál, který tady byl, takže jsme ani kilo neodvezli, ani kilo nepřivezli,“ řekl Chvojka.
Další úsporu přineslo zřízení mobilní výroby prefabrikátů použitých na kalové vany. „Betonové kvádry, říkejme tomu betonové lego, jsme odlévali přímo na místě, a tím jsme ušetřili jen za dopravu asi 1,5 milionu korun,“ popsal vedoucí stavby.
Vodárna Plzeň vloni vyrobila 14,42 milionu metrů krychlových vody a vyčistila 20,95 milionu metrů krychlových odpadní vody. Provozuje 26 čistíren odpadních vod a 957 kilometrů kanalizační sítě. Prostřednictvím 33 tisíc přípojek zajišťuje odvod a likvidaci odpadních vod od zhruba 233 tisíc obyvatel.
