Sněmovna ve čtvrtek propustila do třetího čtení novelu stavebního zákona od zástupců vládní koalice. Má především zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Poslanci k ní ve druhém čtení předložili asi 130 samostatných pozměňovacích návrhů. Druhé čtení začalo ve středu 27. května a trvalo téměř 13 hodin. Nad všemi pozměňovacími návrhy ještě musí zasednout hospodářský výbor, aby je posoudil. Pak bude moci následovat závěrečné schvalování.
Ukončením druhého čtení skončilo čtvrteční jednání sněmovny i mimořádná schůze, kterou kvůli němu svolala vládní koalice. Předchozí projednávání provázely rozsáhlé projevy, za něž si opozice vysloužila obvinění z obstrukcí. Poslanci se opět sejdou na další řádné schůzi v úterý 23. června.
Předloha ve čtvrtek odolala návrhu na vrácení k novému projednání v hospodářském výboru. Vznesl ho poslanec STAN Lukáš Vlček a hlasovalo pro něj jen dvacet dva poslanců, ale sedmdesát pět jich bylo proti.
Projednávaná novela kromě jiného prohlašuje velké bytové stavby za veřejný zájem. Počítá se zřízením centralizované státní stavební správy místo dnešních stavebních úřadů u měst a obcí. Opozice předlohu kritizuje. Obává se kolapsu stavebního řízení a poukazuje na problémy s ochotou úředníků přejít pod nově zřízený státní úřad. Krajským městům má umožnit vydat své vlastní stavební předpisy. Nyní je může vydávat jen Praha, Brno a Ostrava.
To, že novelu předložili představitelé vládní koalice jako poslanecký návrh, opozice rovněž kritizuje. Takto rozsáhlá změna měla podle opozice přijít jako vládní návrh. K novele pak přijal hospodářský výbor komplexní pozměňovací návrh a k němu nyní směřují poslanci své návrhy.
Návrh výboru počítá mimo jiné s tím, že se ministerstvo průmyslu a obchodu přejmenuje na ministerstvo hospodářství. Obdobný návrh vznesl i poslanec ANO Roman Kubíček. Ministerstvo se má přejmenovat od 1. ledna příštího roku.
Vyšší daň z neobývaných bytů
Nad množstvím pozměňovacích návrhů se pozastavil Michal Kučera (TOP 09) a nazval to bramboračkou. V roce 2015 se obdobně sešly stovky pozměňovacích návrhů k tehdejší novele energetického zákona.
Exministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) například navrhuje, aby obce mohly vlastníkům dlouhodobě neobývaných bytů výrazně zvýšit daň z nemovitosti. Mělo by to vrátit do nabídky například byty používané ke krátkodobému ubytování turistů.
Poslanec ANO Martin Kolovratník chce usnadnit výstavbu bytových domů malého rozsahu v obcích. Mezi jednoduché stavby řadí bytové domy se zastavěnou plochou nejvýše 500 metrů čtverečních o nejvýše čtyřech nadzemních podlažích, které jsou určeny výhradně k bydlení.
Stínový ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) spolu s dalšími opozičními poslanci navrhuje novelizovat zákon o dani z nemovitosti. Chce osvobodit od daně hlavně zamokřené plochy, meze a stráně, zeleň a neplodnou půdu. Zdůvodnil to tím, že z takové plochy nemají vlastníci užitek, ale jejich přínos směřuje k veřejnosti. Nyní umožňuje takové plochy osvobodit obecní vyhláška, Bendl ale poukazuje na to, že v takové situaci se zdanění vlastníků může lišit obec od obce.
Piráti v čele se svým předsedou Zdeňkem Hřibem navrhují stanovit minimální sazbu úhrady z vydobytých nerostů, která má činit pět procent z takzvané referenční ceny. Chtějí také zvýšit podíl obcí na výnosu z úhrad u stavebního kamene a štěrkopísků.
Zásah novely do památkové péče je podle opozice drastický
Opozice během druhého čtení novely stavebního zákona předloze vytýkala především to, že chce rozsáhlou změnu o stovkách stran prosadit jako úpravu poslaneckého návrhu, tedy bez řádného připomínkového řízení. Opakovanou výhradou bylo, že k návrhu se nemohly vyjádřit odborné svazy, není k němu analýza dopadů. Zaznívaly obavy z případného personálního kolapsu, pokud nynější úředníci nebudou chtít přejít z obecních úřadů pod státní správu.
Martin Baxa (ODS) upozornil na zásah novely do památkové péče, který označil za drastický. Obvinil ministra kultury Otu Klempíře (za Motoristy), že byl v tomto směru pasivní a za ochranu památek se nepostavil.
Petr Bendl (ODS) obhajoval svůj pozměňovací návrh na osvobození od daně z nemovitosti pozemků s veřejně prospěšným účelem, které nejsou majitelem komerčně využitelné jako jsou meze či stráně. „Nejde o daňovou výjimku pro spekulanty s pozemky, jde o odstranění nespravedlnosti,“ deklaroval.
Eva Fialová (ANO) představila dva své pozměňovací návrhy. Jeden se týkal zjednodušení schvalování staveb čističek odpadních vod. Druhý spočíval v zachování stávající ochrany dřevin nad vodovodním potrubím, která by byla současnou podobou novely omezena.
Lenka Martínková Španihelová (Piráti) kritizovala předkládaný návrh za to, že nemyslí na seniory či rodiče s kočárky. „Co je to za veřejný zájem, když postavíme byty, které budou přístupné jen pro mladé, zdravé a bezdětné? Jaký smysl má stavět domy, kam se třetina obyvatel nedostane?“ ptala se ve svém projevu.
Větrné elektrárny
Filip Turek (za Motoristy) kritizoval větrné elektrárny a Brusel. Připomněl, že meziresortně spolupracuje na snižování počtu akceleračních zón pro větrné elektrárny. „Z původních 110 akceleračních oblastí jsme jich vymezili 94 a možná ještě další z toho dáváme dolů,“ řekl.
Na téma větrných elektráren navázali i další poslanci. Před rizikem hluku z nich varoval Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Marian Jurečka (KDU-ČSL) naproti tomu upozornil na dlouholetou praxi na mnoha místech a na to, že zdrojů pro vodní elektrárny má Česko relativně málo. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib připomněl, že jiné země vyrábí z větru poměrově více energie. Gabriela Svárovská (Zelení, klub Piráti) vzkázala Turkovi, že obce jeho zastání nepotřebují, ale zastanou se sebe samy.
„Prezentovaná snaha pomoci zdlouhavým procesům se však nesmí překlopit do odstranění úplně všech procesů, které chrání veřejné zájmy,“ prohlásila Veronika Kovářová (Piráti), která se postavila proti omezování pravomocí ochránců přírody, památkářů či rušení hygienických limitů. „Část norem si bude stavební úřad navrhovat sám,“ upozornila.
