Zelení

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by získala 11,5 procenta a hnutí STAN by dostalo deset procent. Nad pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory parlamentu by byly ještě další čtyři strany a hnutí. Piráty, SPD, KSČM a Motoristy by volilo shodně 6,5 procenta. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Bez poslanců by samostatně skončili lidovci a TOP 09, podle podepsaného memoranda s ODS ale tyto tři strany plánují kandidovat v koalici SPOLU.

Pardubice plánují vystavět na okraji města novou čtvrť pro deset, podle některých představ až patnáct tisíc obyvatel. Měla by vzniknout na Hůrkách, kde je teď areál bývalých kasáren, která patří městu. Radnice tím chce řešit nedostupnost bydlení. Teď dokončuje územní studii, která určí, jak může budoucí čtvrť vypadat.

V Brně do senátních doplňovacích voleb, které se konají 17. a 18. ledna příštího roku, kandiduje šest lidí. Magistrát registroval jejich přihlášky a žádnou neodmítl, informoval mluvčí města Filip Poňuchálek. V pátek se uskuteční losování čísel pro volební lístky. Nově zvolený senátor se ujme mandátu s platností do října 2026. Obsadí místo po zesnulém Romanu Krausovi (ODS), jenž náhle zemřel na konci října.

Německý kancléř Olaf Scholz podle očekávání nedostal při pondělním hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, zdrželo se 116 a 394 hlasovalo proti kancléři. Dosavadní kancléř po prohraném hlasování o důvěře navrhl prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi rozpuštění Spolkového sněmu.

Řada velkých i menších měst a obcí plánuje v příštím roce více investovat. Ke konci září měly obce a kraje na účtech víc než půl bilionu korun. Za poslední dekádu jejich úspory stouply téměř čtyřnásobně. Zároveň splácejí dluhy zhruba 86 miliard. Ve velkém investuje například Brno, které si také musí půjčovat. Ostrava naopak šetří. Olomouc plánuje dávat na své projekty o třetinu víc peněz než letos. O rekordních investicích mluví i v Kolíně.

Nový územní plán Brna v úterý 54 hlasy schválili zastupitelé. Dokument platný od února příštího roku, který umožňuje rozvoj města a zajišťuje ochranu vybraných lokalit, má Brno po třiceti letech, usiluje o něj déle než dvacet let. V červnu 2022 zastupitelé již hotový územní plán neschválili a nechali jej znovu přepracovat. Zastupitelé v úterý schválili také návrh rozpočtu na příští rok.

Hnutí ANO potvrdilo i v listopadovém volebním modelu agentury Kantar CZ velký náskok, jeho podpora ještě vzrostla. Podle modelu si polepšila i koalice SPOLU či Piráti, naopak hnutí STAN kleslo. Do sněmovny by se dostala ještě SPD. Pouze pět uskupení by pětiprocentní hranici překonalo i v modelu, kdy by kandidovaly ODS, KDU-ČSL a TOP 09 samostatně. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Německo zažívá politické zemětřesení poté, co se po třech letech rozpadla koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP). Podle expertů doplatila na hluboké ideologické spory. Zatímco levice chtěla silný stát, další dluhy a aktivní klimatickou politiku, FDP prosazovala jinou hospodářskou politiku včetně nižších daní, říká odborník na Německo Lukáš Novotný. Podle průzkumů by většina Němců uvítala, aby se předčasné volby konaly co nejdříve, k triumfu míří opoziční CDU/CSU.

Německou vládu kancléře Olafa Scholze opustí všichni ministři Svobodné demokratické strany (FDP). Vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP se tak definitivně rozpadla. Kancléř předtím odvolal z funkce ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou FDP. Předseda vlády zároveň avizoval, že chce Spolkový sněm požádat o vyslovení důvěry na zasedání 15. ledna. Předčasné volby by se v zemi mohly konat do konce března.

Německá ekonomika, největší v Evropě, už druhým rokem chřadne. To se stále více projevuje i na vztazích uvnitř vládní koalice, kde se objevují často protichůdné návrhy řešení, jak situaci zvládnout. Kancléř Olaf Scholz (SPD) proto chystá tento týden sérii schůzek se svými partnery, aby vládu zachránil. Německá média přitom spekulují, že místo řádných parlamentních voleb příští rok v září by se mohlo hlasování uskutečnit už v březnu.

Dvojici spolupředsedů Zelených budou tvořit bývalá diplomatka Gabriela Svárovská a zastupitel Prahy 16 Matěj Pomahač. Vybral je sobotní sjezd strany v pražském Národním zemědělském muzeu. Svárovskou podpořilo 121 delegátů, Pomahač dostal 97 hlasů ze 129 odevzdaných lístků. Od kandidatury ustoupil dosavadní místopředseda strany Tomáš Mígl, zvolená dvojice tak neměla protikandidáty.

Volby do sněmovny by v září vyhrálo se ziskem 33 procent hlasů opoziční hnutí ANO. Druhá ODS by získala 11,5 procenta a třetí hnutí STAN 11 procent, vyplývá z volebního modelu agentury Median. Zatímco ANO a Starostům preference rostou, Piráti a SPD v září naopak ztráceli. Pirátům by dalo hlas 8,5 procenta voličů, SPD by získalo sedm procent.

Rakušané ani dva týdny po volbách nemají jasno o budoucí vládě. Vítězní Svobodní (FPÖ) totiž chtějí post kancléře a hledají koaliční partnery. Další strany ale účast ve vládě pod vedením šéfa FPÖ Herberta Kickla odmítají a ze svých slibů nechtějí ustoupit. První kolo rozhovorů tak posun nepřineslo a prezident vyzývá strany k dalším jednáním. Než se ale Rakousko dočká vlády, může to trvat i dlouhé měsíce.

Ve volbách v Rakousku podle prvních oficiálních předběžných výsledků zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Bylo by to vůbec poprvé ve volbách do Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu. Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer již uznal volební porážku a vítězství FPÖ. Šéf Svobodných Herbert Kickl prohlásil, že jeho strana je připravena vést vládu.

Rakušané si v neděli zvolí nový parlament a podle průzkumů by mohla poprvé v poválečné historii sestavovat vládu pravicová strana Svobodní (FPÖ). O prvenství soupeří s vládnoucími lidovci (ÖVP), sondáže zvěstují těsný souboj. Pokud lidovci získají post kancléře, mohli by upřednostnit spolupráci s FPÖ před trojkoalicí. Lídr Svobodných Herber Kickl se netají kritikou EU, oblibou nacistické symboliky a náklonností k Rusku.

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu Brno-město se utká Břetislav Rychlík (nestr.) kandidující za Zelené, ODS, Piráty a TOP 09 s Karin Podivinskou (ANO), navrženou koalicí ANO a SOCDEM.

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu Mladá Boleslav postoupil poslanec Ondřej Lochman (STAN, kandiduje za STAN+SLK), utká se s lékařem Igorem Karenem (ANO).

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu Praha 4 se utká Jiří Drahoš (nestr.), navržený koalicí KDU-ČSL, ODS, STAN, Piráti a TOP 09, s Josefem Svobodou (za ANO).

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 4 postoupil obhajující senátor Jiří Drahoš (STAN). Za týden se utká s Josefem Svobodou (ANO), Drahoš má 48,21 procenta hlasů, druhý Svoboda má 16,96 procenta hlasů.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Mladá Boleslav postoupil poslanec Ondřej Lochman (STAN). Za týden se utká s lékařem Igorem Karenem (ANO). Dosavadní senátor Raduan Nwelati (ODS) tak svůj mandát neobhájil.

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku, které hraničí s Českem, AfD skončila těsně druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Michaela Kretschmera. Pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze volby skončily debaklem. Vyplývá to z prognóz, které po uzavření volebních místností zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF.

Sněmovní volby by v červnu vyhrálo ANO s 30,5 procenta hlasů, druhá ODS by měla dvanáct procent a třetí Piráti 10,5 procenta. Do sněmovny by se dostalo sedm politických stran, nově by mezi nimi byla i Přísaha, která ve spolupráci se stranou Motoristé sobě uspěla v červnu v eurovolbách. Vyplývá to z volebního modelu, který zveřejnila agentura Median. Oproti květnovému modelu si ANO i ODS pohoršily asi o 2,5 procentního bodu, Piráti naopak o půl procentního bodu posílili.

Část volební reformy, kterou chce vláda německého kancléře Olafa Scholze zastavit stále se zvyšující počet poslanců Spolkového sněmu, je protiústavní. Ústavní soud se ve verdiktu zveřejněném v úterý vymezil proti znevýhodnění menších stran, které se do parlamentu před reformou mohly dostat i bez překonání pětiprocentní hranice. Zbytek novely volebního zákona, která počet poslaneckých míst v parlamentu omezuje na nejvýše 630, je ale podle soudu v pořádku.

Sněmovní volby by v květnu vyhrálo hnutí ANO s 33 procenty hlasů, druhá ODS by měla 14,5 procenta a třetí Piráty by volilo deset procent lidí. Do sněmovny by se dostaly ještě hnutí STAN s 8,5 procenta, SPD se 7,5 procenta a TOP 09 s 5,5 procenta hlasů. Vyplývá to z volebního modelu, který ve středu zveřejnila agentura Median. Z vládních stran ve srovnání s dubnem posílily ODS, STAN i TOP 09, která se vrátila nad pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní komory.