Zelení strana 5 z 5

Německá vláda vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska stav výstrahy. Jde o druhý varovný stupeň. Přímé dopady na domácnosti zatím nové opatření mít nebude. Vláda nepočítá ani s úpravou cen, vyzvala ale k šetření. Kabinet se navíc hodlá ještě víc zaměřit na plnění zásobníků, uvolnil na to dalších v přepočtu víc než 370 miliard korun.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck chce výrazně zpřísnit protikartelový zákon, aby zabránil petrochemickému průmyslu ve zneužívání dočasného snížení daně z pohonných hmot. Vláda tuto daň od června na tři měsíce snížila, aby obyvatelům kompenzovala vysoké ceny benzinu a nafty. Nehledě na takzvanou tankovací slevu se ale ceny na čerpacích stanicích takřka vrátily na květnovou úroveň. Ministr financí Christian Lindner snížení daně hájí jako správný krok, Habeckův návrh ale podporuje.

Hnutí ANO zůstalo i v květnovém volebním modelu agentury Kantar CZ na prvním místě. ODS na druhém místě pak v modelu ztratila, stejně tak hnutí STAN, které přeskočili Piráti. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Skoro dvě desítky billboardů v Hradci Králové vydělávají majiteli bez platného povolení. Některé i dvanáct let. Uvedl to stavební úřad magistrátu, proti majiteli ale dosud nezasáhl. To udělalo až vedení radnice, když na případ upozornila Česká televize.

Sdružení tří dodavatelských firem chce zvednout cenu multifunkční arény, která je největší investicí Hradce Králové v posledních desetiletích, a to o jedenáct a půl procenta, tedy skoro o sedmdesát milionů korun. Argumentuje stejně jako většina stavitelů – tedy inflací, zdražováním materiálu i válkou na Ukrajině.

Německo dodalo na Ukrajinu další vojenskou techniku, mimo jiné i moderní protitankové rakety. Dále ale váznou dodávky německých těžkých zbraní, o které žádá Kyjev především. Kancléř Olaf Scholz také stále odmítá navštívit Ukrajinu. Jeho strana, sociální demokracie (SPD), se dostává pod větší a větší tlak veřejného mínění. S konzervativci tak SPD v posledních týdnech prohrála dvoje důležité místní volby a v souvislosti s ruskou invazí prochází strana vnitřní krizí. Na sociální demokracii se tak dotahují Zelení, naproti tomu populistická Alternativa pro Německo (AfD) oslabuje.

Nedělní volby v západoněmeckém Severním Porýní-Vestfálsku jasně vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) stávajícího premiéra Hendrika Wüsta, která získala 35,7 procenta hlasů. Na druhém místě skončila s 26,7 procenta hlasů sociální demokracie (SPD), pro kterou je výsledek prohrou. Slaví rovněž Zelení, kteří se těší mimořádnému růstu popularity.

Zemské volby v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku v neděli drtivě vyhrála konzervativní Křesťanskosociální unie (CDU). Podle takřka konečných výsledků získala 43,4 procenta hlasů. Konzervativcům tak těsně unikla absolutní většina v zemském sněmu. Hlasování bylo velkou porážkou pro sociální demokracii (SPD), jejíž popularita se hluboce propadla. Porážku zaznamenala i protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která se do regionálního parlamentu nedostala.

Podíl hlasů pro hnutí ANO zůstal v dubnu na stejné úrovni jako v březnu, vyplývá z nového volebního modelu agentury Kantar CZ. ODS podle průzkumu na druhém místě ale posílila, a tak se na vedoucí hnutí dotahuje. Pod pětiprocentní hranicí by z jednotlivých sněmovních stran tentokrát vedle KDU-ČSL byla i TOP 09. Výzkumníci zjistili i nízkou spokojenost s prezidentem nebo silné odmítnutí milosti pro Miloše Baláka. V té souvislosti ministr práce předestřel úvahu o snížení rozpočtu lánské lesní správy. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) chce kvůli vysokým cenám energií zavést jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7400 korun) a na tři měsíce snížit cenu paliv. Na čtvrteční tiskové konferenci to po nočním jednání řekl šéf FDP a ministr financí Christian Lindner.

Senátoři ve středu podpořili změny ve zdravotním pojištění cizinců nebo určení těžebních poplatků. Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu požadují další postihy pro občany i firmy Ruska a Běloruska. Horní komora také podpořila dohodu s Německem o rozvoji Labské vodní cesty. Situací na Ukrajině se od rána několik hodin zabývala také dolní komora parlamentu. Senátoři v prvním kole projednávání kývli na novelu branného zákona, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu na straně obránců.

Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.

Němečtí Zelení si na digitálním sjezdu vybrali do svého čela poslance a favority volby Ricardu Langovou a Omida Nouripoura. Osmadvacetiletá Langová ve vedení strany, tradičně vedené dvěma lídry, nahradí nynější ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou a 46letý Nouripour vystřídá ve stranické funkci současného ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka.

Německá policie zahájila předběžné vyšetřování vedení vládních Zelených, které se týká i jejích předsedů a ministrů koaliční vlády Annaleny Baerbockové a Roberta Habecka. Informovala o tom ve středu agentura DPA, podle níž jde v případu o možnou zpronevěru při výplatě bonusů ve výši 1500 eur (36 tisíc korun) na konci roku 2020.

Únorovému znovuzvolení Franka-Waltera Steinmeiera německým prezidentem nestojí nic v cestě. Podporu mu ve středu v den jeho 66. narozenin vyslovila konzervativní unie CDU/CSU. Předseda CDU Armin Laschet po jednání se sesterskou bavorskou CSU prohlásil, že vedení unie se jednomyslně rozhodlo postavit za Steinmeiera. CDU/CSU je největší opoziční politickou silou v Německu. Prezident má rovněž jisté hlasy vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP).

Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.

Dosavadní lidovecký ministr vnitra Karl Nehammer složil v pondělí přísahu, a stal se třetím rakouským kancléřem za poslední dva měsíce. V čele vlády nahradil Alexandra Schallenberga, který úřad převzal teprve 11. října. Spolu s Nehammerem prezident Alexander Van der Bellen jmenoval do funkce také nové ministry, informovala agentura APA.

Němečtí liberální svobodní demokraté (FDP) na mimořádném stranickém sjezdu jasnou většinou schválili vládní koaliční smlouvu se Zelenými a sociálními demokraty (SPD). SPD souhlas vyslovila v sobotu, v pondělí oznámí svůj postoj Zelení, kteří o smlouvě hlasují od konce listopadu ve vnitrostranickém referendu. Pokud ekologická strana koalici potvrdí, což se očekává, zvolí poslanci Spolkového sněmu sociálního demokrata Olafa Scholze ve středu novým německým kancléřem. Tím po 16 letech definitivně skončí éra konzervativní kancléřky Angely Merkelové.

Německá sociální demokracie (SPD) na sobotním mimořádném sjezdu takřka jednomyslně schválila koaliční smlouvu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Aby se sociální demokrat Olaf Scholz stal novým německým kancléřem, musí s ní souhlasit i zbylé dvě strany. FDP bude o dohodě hlasovat na nedělním sjezdu, Zelení výsledek vnitrostranické volby oznámí v pondělí.

Novým rakouským kancléřem se stane dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer. Ve funkci nahradí Alexandera Schallenberga, který přitom v čele rakouské koaliční vlády stanul teprve v říjnu. Devětačtyřicetiletý Nehammer bude nově šéfovat také lidovcům, které dosud vedl exkancléř Sebastian Kurz.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz opouští politiku. V čele vládních lidovců (ÖVP) má politika vyšetřovaného policií kvůli podezření z úplatkářství nahradit ministr vnitra Karl Nehammer. Ten by mohl stanout také v čele celé vlády, kde by po krátké době nahradil Alexandera Schallenberga. Ten se stal kancléřem teprve v říjnu a oznámil, že dá funkci k dispozici, jakmile si ÖVP vybere nového šéfa. Podle Schallenberga by měl být šéfem vlády a lidové strany jeden člověk a on na funkci předsedy lidovců kandidovat nehodlá. Odchod z politiky oznámil také rakouský ministr financí Gernot Blümel (ÖVP).

Švédský parlament opět schválil sociální demokratku Magdalenu Anderssonovou jako premiérku země. Anderssonová byla předsedkyní švédské vlády parlamentem potvrzena již minulý týden ve středu, pouhých několik hodin poté ale rezignovala, když poslanci neodsouhlasili vládní návrh rozpočtu a podpořili naopak opoziční předlohu. Anderssonová se stala první ženou v premiérské funkci v historii Švédska.

Nová švédská premiérka, sociální demokratka Magdalena Anderssonová, se vzdala funkce hned v den svého potvrzení v parlamentu. Bezprostředním důvodem jejího kroku bylo neschválení vládního návrhu rozpočtu. Schválen byl naopak opoziční návrh, načež Zelení, kteří byli menším koaličním partnerem, oznámili, že novou vládu opouštějí. Čtyřiapadesátiletá politička nyní doufá, že stane v čele menšinové, už čistě sociálnědemokratické vlády.

Strany příští německé vládní trojkoalice chtějí zvýšit podíl energií z obnovitelných zdrojů do roku 2030 na osmdesát procent. Zvýšit by se měl také podíl elektromobility. Cílem je, aby do roku 2030 po německých silnicích jezdilo nejméně patnáct milionů elektromobilů. Vyplývá to z koaliční smlouvy, kterou v Berlíně zveřejnili sociální demokraté (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).