Primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) v pondělních Událostech, komentářích zkritizoval formu protestů v dopravě, kterou zvolili aktivisté z iniciativy 30 pro Prahu. Většina obyvatel metropole prý takové aktivity vnímá jako „blokádu svých životů“ a podle Svobody protestující ohrožují řidiče. Podle spolupředsedkyně Zelených Magdaleny Davis ale výzkum ukázal, že většina Pražanů chce, aby se doprava v hlavním městě zklidnila.
„Na jednu stranu jsem přesvědčený o tom, že každý má právo vyjadřovat svoje názory a stát za nimi. Na druhou stranu jsem přesvědčen o tom, že toto nesmí poškozovat ostatní. Musí to být vyjádření názoru, ne útok na integritu toho druhého,“ řekl v úvodu debaty Svoboda. Prý rozumí tomu, že se někdo snaží vyjádřit, nechápe ale, že to dělá zrovna takovým způsobem.
To pražský primátor vnímá jako něco, co je za hranou toho, že všichni máme stejná práva. „Blokáda (pražské) magistrály je útokem na řidiče jako takové, protože se dostávají do rizika, že někoho poraní. Policie to neuhlídá, pro řidiče je to velmi stresující,“ má jasno Svoboda. S protestujícími se dle vlastních slov snažil dohodnout, což se ale prý nepodařilo, protože z debaty odešli.
„Nabízeli jsme jim, že se sejdeme několikrát a budeme jednotlivé body objasňovat – co oni chtějí, co se dá a nedá udělat. Jedinou podmínkou bylo, aby se blokády po dobu jednání zarazily. To se nestalo,“ tvrdí primátor hlavního města.
Davis: Blokáda Prahy neprobíhá
Podle Davis není dobré házet všechny protesty a protestující do jednoho pytle. „Je důležité rozlišovat, k čemu protest směřuje – podle výzkumů zaprvé vždy k tomu, aby upoutal pozonost k nějakému problému, který podle názoru protestujících není dostatečně řešen. Za druhé, což není vždy pravidlem, ale v rámci iniciativy 30 pro Prahu to tak je, je to snaha o dialog, dohodu,“ říká spolupředsedkyně Zelených.
Dodala, že Svoboda podle ní demonstrujícím slíbil, že bude zřízen zmocněnec pro zklidnění dopravy v Praze, což se ovšem podle jejích informací nestalo. Nabídka ovšem podle primátora hlavního města „nemohla fungovat“, protože blokády nepřestaly. Podle Davis ovšem v Praze žádná blokáda neprobíhá, připomněla, že třeba v Německu nebo Rakousku se aktivisté na silnice i přilepují. Oproti tomu prý omezení dopravy v české metropoli lze projet či objet.
„Není to znemožnění dopravy, není to poškození kohokoli. Jinak bychom už viděli nějaké případy, které by řešili právníci, ale k tomu nedošlo,“ zmínila spolupředsedkyně Zelených. U protestů považuje za velmi důležité, jestli byly předem řádně oznámeny a nebyl důvod pro jejich zákaz podle výjimek, které umožňuje Listina základních práv a svobod.
Druhou skupinou jsou podle ní protesty, jejichž podstatou je „přestupek nějakého zákona a jde čistě jen o upoutání pozornosti“. „Ve chvíli, kdy se jedná o shromáždění probíhající v rámci zákona, tak je prostě přípustné,“ zdůraznila Davis. V opačném případě se dle ní lze bavit o nepřípustnosti. Svoboda uvedl, že výzkumy ukázaly, že více než šedesát procent lidí „třicítku nechce“.
Položil otázku, zda to, že někdo chodí po dálnici či dálničním přivaděči, není náhodou přestupek. „Smí se chodit po dálničním přivaděči? Nesmí,“ odpověděl si vzápětí primátor sám. Formu (protestu) podle něj Pražané většinově nepřijali, vnímají ji prý jako „blokádu jejich života“.
Primátor je připravený dál jednat
Svoboda řekl, že demonstranti zmařili výzvu k jednání tím, že na žádné další rokování nepřišli. „Oznámili, že v uzávěrách budou pokračovat do doby, dokud nezvítězí,“ konstatoval primátor Prahy. Na to odmítá Svoboda přistoupit, je ale připravený dál jednat za dodržení určitých podmínek.
Podle Davis příklady z jiných evropských měst ukazují, že snížení povolené rychlosti například právě na třicet kilometrů v hodině vedlo k výraznému poklesu úmrtí či vážných zranění. Pražští politici podle ní navíc schválili řadu dokumentů, které jasně říkají, že dopravu v metropoli je třeba zklidňovat. Doplnila, že podle výzkumu PAQ Research je stejného názoru i většina Pražanů. Svoboda kontroval, že obyvatelé hlavního města si ale nepřejí blokády.
Sociolog Petr Soukup z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy upozornil, že Češi si na rozdíl třeba od Francouzů nevybudovali jakousi tradici demonstrací, což podle něj může být důvodem, proč většinová společnost nenahlíží na radikální formy protestů právě příznivě, ale reaguje na ně spíše odsudkem. Změny podle něj v tomto ohledu postupují velmi pozvolna.
