Aktivisté

Krajský soud v Ostravě zamítl návrh na vydání předběžného opatření na ochranu domu v osadě Bedřiška v Ostravě Mariánských Horách. Vyplývá to z rozhodnutí, které soud zveřejnil. Na domě zůstávají demonstranti. Mluvčí obyvatel Bedřišky Eva Lehotská řekla, že podobné rozhodnutí očekávali, budou ho respektovat, což ale neznamená konec protestní akce.

Ostravský městský obvod Mariánské Hory a Hulváky zřejmě v příštím týdnu požádá policii o zákrok proti aktivistům bránícím demolici domů v bývalé hornické kolonii Bedřiška. Podporovatelé osady opakovaně obsazují střechu posledního domu určeného ke stržení v aktuální demoliční vlně. Starosta obvodu Patrik Hujdus (Starostové pro Ostravu) řekl, že aktivisté jednají protiprávně a zatím nereagují na výzvy k opuštění objektu.

Příznivci někdejší hornické kolonie Bedřiška v Ostravě ve čtvrtek na několik hodin obsadili jeden z domů určených k demolici. Situaci na místě monitorovala policie. Aktivisté nakonec vpodvečer objekt sami opustili. S žádostí o pomoc při záchraně osady se obyvatelé kolonie ve středu obrátili dopisem na prezidenta Petra Pavla a zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Pavel ocenil jedinečnost místa, současné bourání domků jej prý mrzí.

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.

Na Slovensku začala výstavba první továrny na výrobu bateriových článků. Investici v hodnotě asi 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun) do takzvané gigafactory u jihoslovenského města Šurany ohlásilo konsorcium čínské firmy Gotion High-tech a slovenského InoBatu předloni. Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas) na slavnostním zahájení výstavby závodu označila tuto druhou největší investici v historii země za strategickou.

„Je to hodně nepopsaný list,“ soudí o kandidátovi na ministra životního prostředí Petru Macinkovi (Motoristé) předseda Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Věří však v to, že se kolem resortu, který on sám v minulosti také vedl, povede seriózní debata. Předseda senátního výboru pro životní prostředí Zbyněk Linhart připomněl, že z českého členství v Evropské unii vyplývají velké závazky v hodnotách stovek miliard korun – mimo jiné právě na životní prostředí. Připomněl proto nutnou racionální diskusi. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

V roce 2008 na Ukrajině pořádala mladá Oxana Šačková a její přátelé protesty s hesly namalovanými na nahém těle. Odsuzovali prostituci i policejní násilí. Zrod feministického hnutí Femen vypráví prostřednictvím hraného portrétu jedné ze zakladatelek francouzská režisérka Charlène Favierová. K filmu Oxana se v podzimní sezoně vracejí česká klubová kina.

Jordánsko v úterý převzalo 131 členů propalestinské humanitární flotily Global Sumud, které od minulého týdne zadržoval Izrael, uvedl Reuters s odkazem na jordánské ministerstvo zahraničí. Prohlášení úřadu zmínilo Českou republiku jako jednu ze zemí původu převzatých osob. České ministerstvo zahraničí o něco později potvrdilo, že česká občanka Šárka Přikrylová byla spolu se skupinou Švýcarů deportována z Izraele a nachází se v Jordánsku.

Izrael oznámil, že deportoval do Řecka a na Slovensko dalších 171 aktivistů z mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Mezi deportovanými je mimo jiné švédská aktivistka Greta Thunbergová, uvedla izraelská diplomacie. Z vyjádření slovenského ministerstva zahraničí vyplývá, že přepravu propuštěného Slováka a dalších deportovaných aktivistů z židovského státu zajistila Bratislava leteckým speciálem slovenského ministerstva obrany.

Izraelská armáda v pátek zastavila poslední loď mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy, uvedli podle agentury AFP organizátoři akce. Izraelci podle nich zastavili od středeční noci 42 lodí. Web The Times of Israel (ToI) zároveň podotkl, že ke Gaze už vyplula z Itálie nová humanitární flotila, která se rovněž chce pokusit prolomit izraelskou blokádu Pásma. Nová skupina devíti lodí se teď nachází u Kréty, napsal ToI.

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

K Pásmu Gazy má namířeno flotila pěti desítek lodí se stovkami propalestinských aktivistů z různých zemí, i když je v řeckých vodách u Kréty zdržela závada jedné z hlavních lodí skupiny. Izrael avizoval, že proti plavidlům zasáhne. Itálie a Španělsko vyslaly vojenské lodě pro jejich případnou záchranu.

V Gruzii byl ve čtvrtek zatčen lídr největší opoziční strany v zemi Levan Chabeišvili, informují agentury. Stalo se to jen několik dnů poté, co vyzval k „poklidné revoluci" při komunálních volbách vypsaných na příští měsíc.

Londýnská policie v sobotu zatkla zhruba 425 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda zakázala na základě protiteroristických zákonů. Informuje o tom agentura Reuters.

Italská policie ve čtvrtek obsadila sociální centrum Leoncavallo v Miláně, které aktivisté okupovali přes třicet let. Jednalo se zřejmě o jedno z nejstarších center tohoto druhu v Itálii. Obsazení centra uvítali italská premiérka Giorgia Meloniová a další vládní politici, kteří poukázali na to, že středisko v areálu působilo bez svolení vlastníků. Milánská radnice však uvedla, že o postupu policie nebyla informována.

Silné reakce provází chystaný koncert amerického zpěváka Kanyeho Westa v Bratislavě. Jedno z největších jmen hip-hopu má vystoupit 20. července. Proti tomu však vznikla petice. Části obyvatel vadí umělcovy výroky, především velebení extremismu. Bratislavský koncert bude zřejmě jeho jediný letošní v Evropě. Podle organizátorů se umělec za svá slova omluvil, proto s ním nadále počítají.

Aktivisté z ekologické organizace Greenpeace ve středu ráno vylezli na střechu vzorkové prodejny a zákaznického centra společnosti Tesla v Čestlicích u Prahy. Protestovali proti počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, vadí jim jejich útoky na neziskové organizace, média, vědce i ochránce přírody. Na místě byla policie i hasiči. Po jednání s policií aktivisté ze střechy sešli po schodech v zadní části budovy. Akce trvala zhruba čtyři hodiny.

Loď s Gretou Thunbergovou a dalšími aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí byla přesměrována do izraelského přístavu Ašdod, kam už podle agentury AFP doplula. Izraelské ministerstvo zahraničí předtím oznámilo, že posádka lodi Madleen je v pořádku a z Izraele se dostane zpět domů. Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) krátce před tím uvedla, že loď obsadili vojáci, informovala agentura Reuters.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby zabránila tomu, že humanitární loď Madleen s prominentními propalestinskými aktivisty včetně Grety Thunbergové na palubě přistane u břehů Pásma Gazy. Plavidlo by se mělo do oblasti dostat ještě během neděle.

Neznámí aktivisté v noci vyvěsili na radnici Prahy 1 vlajku Palestiny a odstranili izraelskou, kterou tam již dříve umístilo vedení městské části. Pracovníci radnice ráno vlajku sundali, mezitím ale aktivisté rozeslali médiím falešnou tiskovou zprávu podepsanou jménem mluvčí Prahy 1 Karolíny Šnejdarové. Podle ní úřad městské části případ předal policii a připravuje trestní oznámení.

Tisíce lidí, převážně studentů, v Indonésii znovu protestovaly před parlamentem v Jakartě. Demonstrace vyvolalo přijetí kontroverzní novely armádního zákona. Ta dává tamním ozbrojeným silám větší pravomoci především v politické oblasti. Aktivisté a lidskoprávní skupiny reformu vnímají jako ohrožení demokracie.

Neziskové organizace stále důsledněji pátrají po izraelských vojácích, které viní ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Propalestinská nadace Hind Radžáb (HRF) se obrátila na úřady v desítce zemí, aby začaly vyšetřovat příslušníky izraelské armády. Pro ně je tak stále riskantnější vycestovat do zahraničí třeba na dovolenou. Velení židovského státu v reakci na to začalo více utajovat identitu svých vojáků.

Spojenými státy se šíří vlna dezinformací ohledně údajných volebních podvodů a manipulací. Úřady se je snaží vyvracet a reagují i snahou o co největší transparentnost volebního procesu. Obavy z možných nepokojů ale rostou. V klíčové Georgii, kde v minulých prezidentských volbách Donald Trump velmi těsné výsledky zpochybnil, by k reálným sporům dojít mohlo.