Snímek o sextremistce Oxaně sleduje zrod hnutí Femen

Nahrávám video

V roce 2008 na Ukrajině pořádala mladá Oxana Šačková a její přátelé protesty s hesly namalovanými na nahém těle. Odsuzovali prostituci i policejní násilí. Zrod feministického hnutí Femen vypráví prostřednictvím hraného portrétu jedné ze zakladatelek francouzská režisérka Charlène Favierová. K filmu Oxana se v podzimní sezoně vracejí česká klubová kina.

Portrétem jedné ze zakladatelek radikální feministické skupiny Femen navázala Favierová na svůj debut Slalom o sexuálním zneužívání ve vrcholném sportu. Snímek Oxana měl premiéru loni. Představuje aktivistku, která připravila půdu pro feministická hnutí, jako je MeToo.

Říkala o sobě, že je sextremistka, aktivistka a umělkyně. „Prostřednictvím svého umění vynalezla, jak se Femen prezentuje. Zdvižená pěst, květinový věnec na hlavě, zarputilý výraz, vzpřímené tělo – to všechno vychází z její znalosti ikon, z víry a později také z umělců, které studovala,“ upozornila režisérka v rozhovoru pro organizaci Unifrance, řízenou filmovým centrem při francouzském ministerstvu kultury.

Protesty mířily i na prezidenta Zemana

Z Ukrajiny, kde protesty aktivistek Femen v roce 2008 začaly, se rozšířily i do Ruska a západní Evropy. Od počátku používalo hnutí formu protestu, kdy se aktivistky na veřejných místech náhle objevily do pasu vysvlečené s hesly namalovanými na prsou.

Tyto akce podnikly členky Femen například u sídla Gazpromu v Moskvě, ale také při různých volbách – podobným projevem mířily na italského expremiéra Silvia Berlusconiho, francouzskou kandidátku na prezidentku Marine Le Penovou a i českého prezidenta Miloše Zemana. Aktivistky Femen také opakovaně protestovaly ve Vatikánu.

Proti nespravedlnosti nejen vůči ženám

„Domnívám se, že ve větším měřítku Femen bojuje proti nespravedlnosti obecně. Proti nespravedlnosti tohoto světa. Pochopitelně se také zaměřuje na ženskou otázku, ale ne pouze na tu,“ podotýká Favierová. Možné otazníky kolem hnutí, jako je třeba financování ani další podrobnosti, pro ni ale nebyly filmařsky téma, soustředila se na příběh Oxany.

Z filmu Oxana
Zdroj: Film Europe

Do titulní role obsadila ukrajinskou herečku Albinu Korzhovou. Točilo se na Ukrajině, což ale přestalo být možné po začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022. „Natáčení pak začalo být velice emocionální. I kvůli tomu, že za námi z Ukrajiny přijela herečka. Nechala tam rodiče, svého otce i partnera na frontě. Bylo to velmi silné,“ popisuje Favierová.

Natočení ani uvedení filmu se skutečná Oxana Šačková nedožila. V roce 2018 byla nalezena mrtvá ve svém bytě v Paříži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 22 mminutami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 12 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 18 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.