Feminismus

Když si novinářka Silvie Lauder zadá do vyhledavače svoje jméno, zjišťuje, že lidi nejvíce zajímá, kolik jí je let a jestli má manžela a děti. Jejího mužského kolegu naopak lidé nejčastěji hledají v souvislosti s tématy, kterým se věnuje. „Ve vnímání novinářek stále narážíme na určitou barieru,“ hodnotí tento rozpor v podcastu Background ČT24. V týdeníku Respekt pracuje Lauder už skoro dvacet let. Věnuje se tématům genderu a zahraniční politice. V médiích mají podle ní ženy podobně férové příležitosti jako muži, problémy tu ale existují. Novinářky také, jak upozorňuje, musí čelit mnohem vulgárnějším, a navíc sexualizovaným reakcím na svou práci.

Zástupkyně organizací na podporu žen, lidských práv a rodin varovaly, že řešení problému domácího a sexuálního násilí nemá v Česku dostatečnou politickou podporu. Reagují tak na plán odložit až do konce roku 2023 projednávání mezinárodní úmluvy o prevenci a boji proti násilí na ženách, takzvané Istanbulské úmluvy.

Dvaadvacetiletá Somálka Kafiya Mahdi dorazila do Maďarska jako nezletilá uprchlice v roce 2014. Ze své rodné země utekla před nuceným sňatkem. Její vlastní otec ji chtěl ve čtrnácti letech prodat o generaci staršímu muži. Dnes je z ní známá maďarská modelka a lidskoprávní aktivistka. Nedávno navštívila s filmovým dokumentem, který o ní vznikl, festival v Jilemnici.

Světoznámá autorka Chimamanda Ngozi Adichiová v interview pro ČT24 poodhaluje, jaké mylné představy panují o feminismu. Spisovatel David Mitchell, který se proslavil románem Atlas mraků, zase v rozhovoru mluví o scénáři očekávaného filmu The Matrix Resurrections, který napsal společně s režisérkou Lanou Wachowski. Hostem akce Svět knihy byl vedle dvou zmíněných autorů také polský novinář Witold Szabłowski, s nímž ČT24 také natáčela.

Česká televize získala exkluzivní rozhovor se saúdským ministrem zahraničí, princem Fajsálem bin Farhánem al-Saúdem. S reportérem Jakubem Szántó promluvil v Rijádu o ambiciózním programu reforem Vize 2030, navyšování role žen nebo o mezinárodní kritice saúdské účasti ve válce v Jemenu.

V sobotu zemřela ve věku 85 let Jiřina Šiklová, doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, politická vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií. Za komunismu organizovala převoz exilové literatury. Po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na pražské Filozofické fakultě. „Měla energii atomové elektrárny a byla všude, kde jí bylo zapotřebí,“ zavzpomínala v pořadu Události, komentáře režisérka Olga Sommerová. „Pořád se rozhlížela, kdo potřebuje pomoc,“ doplnil politik a spisovatel Petr Pithart.

Kyrgyzka Altyn Kapalovová se rozhodla porušit kulturní pravidlo a dala svým dětem takzvané patronymum odvozené ze svého jména. A způsobila tím celostátní poprask. Nyní stojí před soudem a část národa ji obviňuje z ničení tradic. O její příběh se však začaly zajímat lidskoprávní organizace a soudy nevědí, jak s případem naložit.

Když v roce 1920 atletická federace zakázala ženám-atletkám závodit na olympijských hrách, rozhodla se Francouzka Alice Milliatová vzít situaci do svých rukou. 24. března 1921 tak na trávníku v Monte Carlu uspořádala první čistě ženskou olympiádu. Přestože soupeřilo jen sto sportovkyň z pěti zemí, zapsala se do dějin jako významná událost pro feminizaci sportu.

Osobnosti italské veřejné sféry od politiků po spisovatele spustily kampaň, kterou chtějí přední italský slovník donutit ke změně definice u hesla žena. Je u něj uvedeno mimo jiné na třicet označení pro sexuální pracovnici či různé výrazy pro služku. To umocňuje problém sexismu ve společnosti, píše iniciativa v dopise zveřejněném v deníku La Repubblica.

Uplynulo 60 let od vraždy Patrie, Minervy a Antonie Maríi Mirabalových, které se vzepřely diktátorskému režimu Rafaela Trujilla v Dominikánské republice. Sestry se staly nejen symbolem boje za svobodu a hrdinkami národa, ale i ikonami feminismu. Na jejich počest proto vyhlásila Organizace spojených národů (OSN) 25. listopad Mezinárodním dnem za odstranění násilí na ženách. Organizace přitom v době pandemie upozorňuje na zvyšující se míru zejména domácího násilí.

Měla to být literární událost roku. Jak by také ne, autorka ikonické ságy o Harrym Potterovi, Joanne Rowlingová, je stále jednou z nejpopulárnějších spisovatelek současnosti. Už sedm let se věnuje detektivní sérii, jejíž pátý díl, Troubled Blood, v září vyšel. Lidé na sociálních sítích vyzývali k bojkotu a pálení knih a australské knihkupectví dokonce stáhlo všechna autorčina díla z prodeje. Kauza znovu nastartovala debatu o tom, zdali lze literaturu vnímat nezávisle na charakteru spisovatele.

Hlavní město Mexika zažilo „ženskou“ demonstraci. Tisíce jich vyrazily 16. srpna do ulic protestovat proti domácímu násilí. Tísňové linky a organizace hájící práva žen upozorňují, že v době vyhlášení nouzového stavu v Mexiku stoupl počet žádostí o pomoc u žen a dětí o osmdesát procent. „Femicida“ se definuje jako genderově motivované brutální násilí proti současné či bývalé partnerce, které končí úmrtím. Demonstranti uvádějí, že jim mimo samotného násilí vadí hlavně nečinnost státu při stíhání pachatelů femicidy. Během protestu postavilo policejní velitelství proti aktivistům speciální jednotky sestavené převážně z policistek.

Debaty o klimatické krizi se dlouho obešly bez žen. Chyběly jako ty, na které změny dopadají, i ty, které je řeší, říká socioložka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Eva Richter. Přitom to budou podle ní právě ženy, na které důsledky klimatických změn dopadnou více, ať už v rozvojových zemích nebo uprostřed Evropy. Na zranitelnost žen upozorňují vědci, Organizace spojených národů (OSN) i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Ženy sice odhodily krinolíny a stereotypy, ještě stále se jim ale nežije úplně svobodně. Přesto se dokáží s tím, jak se svět mění, vyrovnat daleko lépe než muži. Myslí si to Marie Čermáková ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Sundala si na pár vteřin šátek a za půl hodiny už byla v rukou policie. Spontánní gesto Azam Jangrávíové se stalo symbolem odporu proti íránskému autoritativnímu režimu. Jangrávíová teď o svém činu promluvila z exilu, kde čeká na posouzení své žádosti o azyl.

V brněnském Domě umění vypovídají ženy o ženách. Přes dvě stě děl šedesátky autorek z celého světa připomíná emancipační hnutí ze sedmdesátých let a související genderově orientované myšlení, které se promítlo i do umění. Putovní výstava je sestavena ze sbírky Sammlung Verbund. Její kurátorka Gabriele Schorová tehdejší novou generaci umělkyň označuje za „feministickou avantgardu“.

Kampaň MeToo vygradovala debatu o postavení žen ve společnosti, i když v českých krajích ne s takovou intenzitou jako třeba ve Spojených státech. V tomto kontextu – ačkoliv zároveň nezávisle na něm – vyšla nová kniha Petry Hůlové. Ve Stručných dějinách Hnutí popisuje společnost ovládanou ženami z pohledu bachařky v jednom z převýchovných táborů pro muže. Podle spisovatelky není její dystopický román kritikou feminismu ani obžalobou mužů, má být podnětem k diskusi o rovnosti pohlaví.