V brněnském Domě umění vypovídají ženy o ženách. Přes dvě stě děl šedesátky autorek z celého světa připomíná emancipační hnutí ze sedmdesátých let a související genderově orientované myšlení, které se promítlo i do umění. Putovní výstava je sestavena ze sbírky Sammlung Verbund. Její kurátorka Gabriele Schorová tehdejší novou generaci umělkyň označuje za „feministickou avantgardu“.
Feministická avantgarda v Brně vyhlašuje smrt hospodyňkám
Na přelomu 60. a 70. let začaly ženy hlasitě žádat rovnoprávnost a nezávislost. Z ulic se emancipační hnutí přesunulo i do galerií. Umělkyně se začaly programově orientovat na genderová témata spojená s rolí ženy ve společenské, kulturní i intimní sféře.
Nesouhlasily s redukcí role ženy na manželku, matku a ochránkyni domácnosti. „Oblékla se do černého na pohřeb, lehla si na žehlicí prkno, nechala ruce padnout dolů, zavřela oči a vyhlásila smrt ženy v domácnosti,“ popisuje výmluvné fotografie jedné z vystavujících umělkyň kurátorka Gabriele Schorová.
Umělkyně zobrazovaly svůj pocit uvěznění i osvobození, vyjadřovaly se k diktátu krásy. Využívaly k tomu nová média: performance, body art, happeningy nebo film. Často bylo součástí díla jejich vlastní tělo. „Proměňují se parukou, maskováním, líčením a gesty do nejrůznějších jiných identit,“ upozorňuje kurátorka. Ženy se tak v umění z pozice objektu, jímž po staletí byly, přesunuly aktivně do pozice subjektu.
Československé umělkyně feminismus odpuzoval
Výstava připomíná sílu, s jakou v sedmdesátých letech genderová témata zaznívala veřejným prostorem. Feministické myšlení umělkyně formulovaly v západní Evropě, USA, ale také v Polsku či v Jugoslávii, Československo v té době stálo stranou takových změn, připomíná ředitelka Domu umění Terezie Petišková. Projevily se až v devadesátých letech.
„Československá společnost se nacházela v hluboké krizi následkem sovětské okupace. České a slovenské umělkyně tehdy feministická témata programově odmítaly, zejména proto, že rovnoprávnost byla prosazována jako součást komunistické ideologie,“ vysvětluje Petišková.
„Lživé hlásání ženských práv působilo na umělkyně odpuzujícím dojmem. Přesto je v kontextu českého výtvarného umění sedmdesátých let feminismus latentně přítomen a výstava se může stát cenným impulzem pro zkoumání této oblasti,“ dodává ale.
„Feministická avantgarda“ je putovní výstavou, poprvé se představila před čtyřmi lety v Bruselu. Evropskou cestu uzavírá v Brně, kde je k vidění do 24. února.