Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Nahrávám video

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.

Pištěk zdědil mnoho talentů. Jeho otcem byl populární herec stejného jména, dědeček Jan Pištěk byl zase hudebník a divadelník. Jeho matka Marie Ženíšková byla herečka a pradědeček z matčiny strany malíř František Ženíšek, autor první opony Národního divadla.

Absolvoval Akademii výtvarných umění v roce 1958. Mezi jeho spolužáky patřili Jan Koblasa, Karel Nepraš nebo Hugo Demartini. Seznámil se rovněž s výtvarným kritikem a teoretikem Jindřichem Chalupeckým.

Pištěk sám tvořil nejen fotorealistické obrazy, ale také filmové kostýmy, díky kterým se proslavil asi nejvíce. „Kostýmní mág“ oblékl herce ve filmech Marketa Lazarová, Údolí včel, Postřižiny, Pane, vy jste vdova!, Zabil jsem Einsteina, pánové! či Zítra vstanu a opařím se čajem.

Nahrávám video

Světovou proslulost si Pištěk vydobyl v polovině 80. let díky spolupráci s Formanem. Ta mu vynesla Oscara za Amadea (1984) a Césara za Valmonta (1990), s Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt (1996). Později navrhl i řadu divadelních a muzikálových kostýmů (Dracula, Rusalka, Monte Cristo). Na Expo 1967 v Montrealu spolupracoval na výtvarném řešení výstavy Člověk a jeho svět. Prezident Václav Havel mu svěřil návrh uniforem, které dodnes používá pražská Hradní stráž.

Havel v roce 2000 Pištěka vyznamenal medailí Za zásluhy 1. stupně. Je rovněž nositelem Českého lva za dlouholetý umělecký přínos, za přínos světové kinematografii obdržel od karlovarského filmového festivalu Křišťálový glóbus.

„Bouřlivák s velkým srdcem“

Odešel bouřlivák s velkým srdcem, který držel krok se světovou scénou, velký a pracovitý talent s originálním přínosem, uvedli galerista Martin Kodl a filmový historik Michal Bregant. Podle kurátora Pištěkových výstav Martina Dostála se cítil být malířem víc než kostýmním výtvarníkem.

Pištěk svou tvorbou zásadně ovlivnil podle prezidenta Petra Pavla podobu České republiky. „Vážil jsem si ho nejen pro jeho výtvarný um, ale také pro podporu, kterou věnoval nastupující generaci umělců. Upřímnou soustrast rodině i jeho blízkým,“ napsal prezident na síti X.

Ministr kultury v demisi Martin Baxa (ODS) na síti X uvedl, že Pištěk byl všestranným umělcem s nezaměnitelným rukopisem. „S Theodorem Pištěkem odešel člověk s vizí, která dokázala spojit svět filmu, malby i technického myšlení,“ doplnil.

Pištěk byl pro scénografku Michaelu Horáčkovou Hořejší zásadní inspirací pro její osobní vývoj. „Naznačil cestu, která nemá v rámci českých výtvarníků, scénografů obdoby. Vytvářel kostýmy pro nejzásadnější díla, například Markéta Lazarová byla pro mě iniciační film,“ uvedla.

Profesor měl podle ní vždycky fantastické rady, které neoplývaly přílišnou teoretickou rozmáchlostí. „Šel vždycky přímo k věci, ale o to byly ty rady cennější. On vždycky říkal: kreslete návrhy co nejrealističtěji, ušetříte si starosti na dílně,“ popsala. Jeho návrhy vždycky vypadaly jako potom kostým na plátně, dodala. Díky talentu a přesnosti dokázal Pištěk podle scénografky postihnout to, co cítil, a předat to i divákovi.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
před 10 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 14 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
15. 5. 2026
Načítání...