Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Nahrávám video

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.

Pištěk zdědil mnoho talentů. Jeho otcem byl populární herec stejného jména, dědeček Jan Pištěk byl zase hudebník a divadelník. Jeho matka Marie Ženíšková byla herečka a pradědeček z matčiny strany malíř František Ženíšek, autor první opony Národního divadla.

Absolvoval Akademii výtvarných umění v roce 1958. Mezi jeho spolužáky patřili Jan Koblasa, Karel Nepraš nebo Hugo Demartini. Seznámil se rovněž s výtvarným kritikem a teoretikem Jindřichem Chalupeckým.

Pištěk sám tvořil nejen fotorealistické obrazy, ale také filmové kostýmy, díky kterým se proslavil asi nejvíce. „Kostýmní mág“ oblékl herce ve filmech Marketa Lazarová, Údolí včel, Postřižiny, Pane, vy jste vdova!, Zabil jsem Einsteina, pánové! či Zítra vstanu a opařím se čajem.

Nahrávám video

Světovou proslulost si Pištěk vydobyl v polovině 80. let díky spolupráci s Formanem. Ta mu vynesla Oscara za Amadea (1984) a Césara za Valmonta (1990), s Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt (1996). Později navrhl i řadu divadelních a muzikálových kostýmů (Dracula, Rusalka, Monte Cristo). Na Expo 1967 v Montrealu spolupracoval na výtvarném řešení výstavy Člověk a jeho svět. Prezident Václav Havel mu svěřil návrh uniforem, které dodnes používá pražská Hradní stráž.

Havel v roce 2000 Pištěka vyznamenal medailí Za zásluhy 1. stupně. Je rovněž nositelem Českého lva za dlouholetý umělecký přínos, za přínos světové kinematografii obdržel od karlovarského filmového festivalu Křišťálový glóbus.

„Bouřlivák s velkým srdcem“

Odešel bouřlivák s velkým srdcem, který držel krok se světovou scénou, velký a pracovitý talent s originálním přínosem, uvedli galerista Martin Kodl a filmový historik Michal Bregant. Podle kurátora Pištěkových výstav Martina Dostála se cítil být malířem víc než kostýmním výtvarníkem.

Pištěk svou tvorbou zásadně ovlivnil podle prezidenta Petra Pavla podobu České republiky. „Vážil jsem si ho nejen pro jeho výtvarný um, ale také pro podporu, kterou věnoval nastupující generaci umělců. Upřímnou soustrast rodině i jeho blízkým,“ napsal prezident na síti X.

Ministr kultury v demisi Martin Baxa (ODS) na síti X uvedl, že Pištěk byl všestranným umělcem s nezaměnitelným rukopisem. „S Theodorem Pištěkem odešel člověk s vizí, která dokázala spojit svět filmu, malby i technického myšlení,“ doplnil.

Pištěk byl pro scénografku Michaelu Horáčkovou Hořejší zásadní inspirací pro její osobní vývoj. „Naznačil cestu, která nemá v rámci českých výtvarníků, scénografů obdoby. Vytvářel kostýmy pro nejzásadnější díla, například Markéta Lazarová byla pro mě iniciační film,“ uvedla.

Profesor měl podle ní vždycky fantastické rady, které neoplývaly přílišnou teoretickou rozmáchlostí. „Šel vždycky přímo k věci, ale o to byly ty rady cennější. On vždycky říkal: kreslete návrhy co nejrealističtěji, ušetříte si starosti na dílně,“ popsala. Jeho návrhy vždycky vypadaly jako potom kostým na plátně, dodala. Díky talentu a přesnosti dokázal Pištěk podle scénografky postihnout to, co cítil, a předat to i divákovi.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 4 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 5 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...