Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Nahrávám video
Zemřel malíř Theodor Pištěk
Zdroj: ČT24

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.

Pištěk zdědil mnoho talentů. Jeho otcem byl populární herec stejného jména, dědeček Jan Pištěk byl zase hudebník a divadelník. Jeho matka Marie Ženíšková byla herečka a pradědeček z matčiny strany malíř František Ženíšek, autor první opony Národního divadla.

Absolvoval Akademii výtvarných umění v roce 1958. Mezi jeho spolužáky patřili Jan Koblasa, Karel Nepraš nebo Hugo Demartini. Seznámil se rovněž s výtvarným kritikem a teoretikem Jindřichem Chalupeckým.

Pištěk sám tvořil nejen fotorealistické obrazy, ale také filmové kostýmy, díky kterým se proslavil asi nejvíce. „Kostýmní mág“ oblékl herce ve filmech Marketa Lazarová, Údolí včel, Postřižiny, Pane, vy jste vdova!, Zabil jsem Einsteina, pánové! či Zítra vstanu a opařím se čajem.

Nahrávám video
Události, komentáře: Zemřel Theodor Pištěk
Zdroj: ČT24

Světovou proslulost si Pištěk vydobyl v polovině 80. let díky spolupráci s Formanem. Ta mu vynesla Oscara za Amadea (1984) a Césara za Valmonta (1990), s Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt (1996). Později navrhl i řadu divadelních a muzikálových kostýmů (Dracula, Rusalka, Monte Cristo). Na Expo 1967 v Montrealu spolupracoval na výtvarném řešení výstavy Člověk a jeho svět. Prezident Václav Havel mu svěřil návrh uniforem, které dodnes používá pražská Hradní stráž.

Havel v roce 2000 Pištěka vyznamenal medailí Za zásluhy 1. stupně. Je rovněž nositelem Českého lva za dlouholetý umělecký přínos, za přínos světové kinematografii obdržel od karlovarského filmového festivalu Křišťálový glóbus.

„Bouřlivák s velkým srdcem“

Odešel bouřlivák s velkým srdcem, který držel krok se světovou scénou, velký a pracovitý talent s originálním přínosem, uvedli galerista Martin Kodl a filmový historik Michal Bregant. Podle kurátora Pištěkových výstav Martina Dostála se cítil být malířem víc než kostýmním výtvarníkem.

Pištěk svou tvorbou zásadně ovlivnil podle prezidenta Petra Pavla podobu České republiky. „Vážil jsem si ho nejen pro jeho výtvarný um, ale také pro podporu, kterou věnoval nastupující generaci umělců. Upřímnou soustrast rodině i jeho blízkým,“ napsal prezident na síti X.

Ministr kultury v demisi Martin Baxa (ODS) na síti X uvedl, že Pištěk byl všestranným umělcem s nezaměnitelným rukopisem. „S Theodorem Pištěkem odešel člověk s vizí, která dokázala spojit svět filmu, malby i technického myšlení,“ doplnil.

Pištěk byl pro scénografku Michaelu Horáčkovou Hořejší zásadní inspirací pro její osobní vývoj. „Naznačil cestu, která nemá v rámci českých výtvarníků, scénografů obdoby. Vytvářel kostýmy pro nejzásadnější díla, například Markéta Lazarová byla pro mě iniciační film,“ uvedla.

Profesor měl podle ní vždycky fantastické rady, které neoplývaly přílišnou teoretickou rozmáchlostí. „Šel vždycky přímo k věci, ale o to byly ty rady cennější. On vždycky říkal: kreslete návrhy co nejrealističtěji, ušetříte si starosti na dílně,“ popsala. Jeho návrhy vždycky vypadaly jako potom kostým na plátně, dodala. Díky talentu a přesnosti dokázal Pištěk podle scénografky postihnout to, co cítil, a předat to i divákovi.

Nahrávám video
Scénografka Michaela Horáčková Hořejší vzpomíná na Theodora Pištěka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 3 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 6 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 23 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánovčera v 07:06

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...