Divadlo

Lupič, nebo lidový hrdina, který „bohatým bral a chudým dával“? Skutečný osud podkarpatského zbojníka Nikoly Šuhaje se mnohem víc blíží první z variant, nicméně kniha Ivana Olbrachta z něj udělala legendu. Představu o zbojníkovi z koločavských lesů a jeho milé Eržice ještě posílil divadelní a následně filmový muzikál Balada pro banditu. Nyní se Nikola Šuhaj vrací na jeviště v nastudování Těšínského divadla. Uvádí ho ve dvou jazykových verzích, tedy na své polské i české scéně.

Herečka Regina Rázlová se vrací na filmová plátna ve velké hlavní roli. Režisér Petr Slavík ji obsadil do snímku inspirovaného zkušeností své vlastní rodiny. „Nemá to být naučný film, je to vyprávění příběhu,“ řekla Rázlová v Interview ČT24 o titulu Tancuj, Matyldo. V tragikomickém příběhu ztvárnila ženu bojující s Alzheimerovou chorobou. Snímek natočený v koprodukci České televize se dostane do kin 30. listopadu.

Manipulace s informacemi, lež vydávající se za pravdu, lidé přestávají naslouchat a řeč ztrácí smysl. Přestože hru V džungli měst napsal německý dramatik Bertolt Brecht před zhruba sto lety, otiskuje se do ní i dnešní společnost. I proto po méně známém kusu sáhli v pražském Divadle v Dlouhé.

Olomoučtí radní podpořili sloučení dvou významných kulturních institucí, Moravského divadla a Moravské filharmonie, a to při zachování dvou orchestrů. Rozhodli tak na základě varianty doporučené experty. Ředitel Moravské filharmonie Jonáš Harman k ní má ale výhrady. Znamenala by podle něj i propuštění pracovníků obou institucí. Navržený postup radní doporučí ke schválení zastupitelům 15. prosince.

Vítejte na večírku, který má člověk někdy jen sám se sebou, píše divadlo Husa na provázku ke své nejnovější autorské inscenaci. Hra s názvem Nevyletět z Brna, je ze mě zkyslá srna vychází z textů brněnské rodačky Dory Kaprálové, která se usadila v Berlíně. Vznikla scénická úvaha nad možností návratu do rodného města i nad nutností ho alespoň dočasně opustit.

Zemřela herečka Zdena Hadrbolcová, bylo jí 86 let. Hrála ve filmech Páni kluci, Už zase skáču přes kaluže, Slavnosti sněženek nebo Jak svět přichází o básníky, a také v řadě televizních seriálů. Působila v několika pražských divadlech.

Začíná jedenáctý ročník Noci divadel. Zúčastní se ho téměř stovka scén v republice. Akce označovaná jako divadelní svátek nabízí zdarma nebo za symbolické vstupné prohlídky, divadelní dílny, diskuse s tvůrci, představení a performance, které nejsou v běžném programu.

Pražské Divadlo Viola v české premiéře převedlo na jeviště knihu Vděk, jejíž autorkou je francouzská prozaička Deplhine de Viganová. Úsměvný a zároveň dojemný příběh přibližuje afázii, poruchu, která ovlivňuje schopnost mluvit a porozumět řeči. V hlavní roli se představuje Klára Cibulková.

Laterna magika uvádí novou inscenaci Valérie a týden divů. Hlavní hrdinka překračuje hranice dětství a vstupuje do světa dospělých. Činoherně-taneční projekt je adaptací románu Vítězslava Nezvala, který je znám především díky filmovému surrealistickému hororu v režii Jaromila Jireše.

Jeviště Městského divadla Zlín patří momentálně mimořádně drzému a mazanému sluhovi Scapinovi. Zlínští divadelníci si postavu z komedie klasického dramatika Molièra vypůjčili pro vlastní adaptaci. Scapinova šibalství se odehrávají v gangsterském prostředí Chicaga třicátých let minulého století.

Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1623, byla vydána jedna z nejdůležitějších knih anglicky psané literatury, takzvané První folio. Nebýt této sbírky, nedochovala by se část díla Williama Shakespeara, včetně tragédie Macbeth.

Všestranný divadelník a teoretik umění Emil František Burian patřil k osobnostem meziválečné umělecké avantgardy. Před druhou světovou válkou, a zejména po ní byla jeho tvorba do značné míry ovlivněna jeho levicovým smýšlením. Dnes se jeho hry na česká jeviště příliš nevrací, k výjimkám patří premiéra ve Slováckém divadle, kde pod názvem Láska, vzdor a smrt uvádějí jeho scénickou montáž lidové poezie.

Amerika dvacátých let. Večírky, jazz a nespoutaná zábava slouží jako kulisa nejslavnějšího románu spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda Velký Gatsby. Střízlivý pohled na mýtus amerického snu začal psát Fitzgerald před sto lety, komorní dramatizaci nyní připravilo Městské divadlo Brno.

Bezesnost, Bílá tma a Vlny. Choreografie tří osobností, které významně ovlivnily baletní umění posledních desetiletí, propojilo komponované představení. Pod názvem Bdění ho uvádí Národní divadlo Brno. Jedním z autorů je i český choreograf světového významu Jiří Kylián.

„Zvláště dnes, když je celá střední a východní Evropa ve válce, bychom na sebe měli být navzájem hodní,“ říká jedna z postav v černé komedii Cherry Man. Příběh o konci civilizace v ní s nekorektním humorem vypráví ruský spisovatel a dramatik Ivan Vyrypajev. Momentálně žije v emigraci poté, co se vzdal ruského občanství. Inscenace Cherry Man, kterou napsal přímo pro Národní divadlo v Praze, má být jeho posledním divadelním kusem.

Molièrova slavná komedie o touze po penězích, lakotnosti a shromažďování mamonu se dočkala nového divadelního zpracování. Lakomce v premiéře uvádí pražské Divadlo na Vinohradech. V titulní roli s Alešem Procházkou.

Hunger Games patří k nejúspěšnějším young adult sériím, a to jak v knižní předloze, tak ve filmové adaptaci. Po románu a filmovém plátně se příběh z postapokalyptické budoucnosti o teenagerech bojujících na život a na smrt objeví i na jevišti. Vůbec první dramatizaci Hunger Games uvedou v Londýně na podzim příštího roku. Už tento podzim má v kinech premiéru filmový prequel série.

Jiřímu Kornovi bylo přes třicet, když se naučil salto, a po padesátce si stoupl poprvé na snowboard. „Rád zkouším nové věci,“ vysvětlil v Interview ČT24 zpěvák, jehož vystoupení jsou často spojená s pohybem. Ať už to byl step, breakdance, nebo muzikálové číslo. V muzikálech účinkuje od devadesátých let – na konci října ho čeká premiéra Anděla Páně podle stejnojmenné televizní pohádky.

Realistická malba kostelíka na pozadí letního nebe by nebyla ničím příliš zajímavá, kdyby jako její autor nebyl uvedený A. Hitler. Tragikomickou situaci rozehrává hra Noční krajina od německého dramatika Mariuse von Mayenburga, kterou nastudovali v Národním divadle Brno. Se šibeničním humorem otevírá témata xenofobie a rasismu.

Připomíná obří plachetnici kotvící v přístavu či škeble, někteří v jejím tvaru rozpoznávají exotického ptáka, nebo dokonce milující se želvy. Opera v Sydney, do roku 2007 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, se každopádně stala ikonickou stavbou Austrálie. Oficiálně tento operní stánek, jehož výstavba nebyla hladká, otevřela před půlstoletím královna Alžběta II. S historií sydneyské opery jsou ale spojeny i ne tak známé okamžiky: první vystupující zpíval stavebním dělníkům a bučení si tu vyslechl Arnold Schwarzenegger.

Herec spojený zejména s československou novou vlnou Vladimír Pucholt, dramatik a režisér Arnošt Goldflam, muzikolog Jaroslav Mihule, výtvarnice Alena Kučerová, architekt Jan Línek a francouzský režisér, dokumentarista a producent Artemio Benki, který žil a pracoval v Praze – to jsou jména laureátů Ceny ministerstva kultury roku 2023, které byly předány 19. října. Udělena byla také Státní cena za literaturu spisovateli Jiřímu Kratochvilovi a překladatelce Jarce Vrbové.

Sirotek Oliver Twist svůj příběh poprvé prožil v románu Charlese Dickense a od té doby nesčetněkrát v divadelních i filmových adaptacích. V šedesátých letech minulého století Lionel Bart napsal muzikál Oliver! V Česku ho nyní nastudovalo Národní divadlo moravskoslezské, teprve jako druhá tuzemská scéna. Důvodem je mimo jiné náročnost hereckého obsazení, v hlavních rolích převažují dětští herci.

„Všichni prošli a mizeli bez hlesu. A chmurný a němý vůdce pískal a pískal. Dav řídl za zvuků písně krysařovy; posléze krysař osaměl nad propastí…“ líčil Viktor Dyk události v německém městě Hameln. I když jeho novela vycházela nejprve časopisecky pod názvem Pravdivý příběh, co přesně se 26. června 1284 odehrálo, zůstává předmětem dohadů. A také uměleckého výkladu. Nejnověji v inscenaci brněnského Divadla Radost.

O svobodě, samotě a snění. Mim – a také umělecký šéf Laterny magiky – se po čtyřech letech vrátil k sólové tvorbě. Autorská inscenace Mime on the Moon je minimalistické představení o vnímání sebe sama a naději v lepší svět. Během sedmdesáti minut Vizváry nahlédne na svět očima mima.