Tomáš Netopil je uznávaným dirigentem, několik koncertů pod jeho taktovkou zazní například v červnu na festivalu Smetanova Litomyšl. A to včetně barokní hudby, jíž se dlouhodobě věnuje, sám je hráčem na barokní housle. „Je to moje vášeň, vždycky to pro mě byl únik ze světa romantického velkého orchestru,“ přiznal v rozhovoru s Lukášem Dolanským pro Události, komentáře.
Netopil je zvyklý řídit velká tělesa. Působil v Essenské filharmonii, orchestru Národního divadla a nyní je šéfdirigentem a hudebním ředitelem pražských symfoniků. Kromě toho ale také hraje na barokní housle v ansámblu Collegium Colloredo nebo souborem staré hudby Silentium! ensemble.
„Barokní housle mají všechny atributy, které měli hráči v období baroka nebo v klasicismu. To znamená, že struny jsou opravdu z ovčích střev, smyčce jsou kratší, mají svoje specifika, hmatník je kratší,“ přibližuje Netopil rozdíl oproti modernějším nástrojům. „Zvuk je daleko tvárnější, dá se s ním víc pracovat,“ dodává.
Barokní hudbu považuje svým způsobem za moderní. „Čím víc do toho pronikám, tím víc mě baví a víc otevírá svobodu, vyjádření citů a dramatu,“ vysvětluje. Na Smetanově Litomyšli bude mimo jiné v pozici dirigenta koncertovat se souborem Silentium!, který se zaměřuje na autentickou interpretaci hudby renesance a baroka, ale propojuje také minulost s přítomností.
Oživení (staré) hudby
Současná interpretace podle Netopila posouvá barokní skladby více k životu, tomu, jak tehdejší skladatelé chtěli, aby jejich hudba zněla. „Ve dvacátém století byla tím, jak jsme ji interpretovali, hudbou monotónní, statickou. Ale když si můžeme přečíst různé studie, traktáty a příručky, tak zjistíme, že byla velice živá,“ vysvětluje.
Netopil souhlasí s tím, že obliba barokních skladatelů roste, ostatně on sám působí ve dvou ansámblech staré hudby. „Je to poptávka po estetice, kterou se snažíme oživit, ale pro moderní orchestry je to i krok, jak zdokonalit své hraní, jak i s moderním nástrojem může člověk vzít barokní estetiku za svou a může se mu otevřít nová sféra,“ míní.
Se zájmem o starou hudbu se pojí i objevování nebo spíše znovuobjevování dobových skladatelů a jejich tvorby. „Budeme hrát vokálně instrumentální skladby Pavla Josefa Vejvanovského, Giovanniho Feliceho Sancese nebo Jakoba Rittlera,“ zmínil Netopil konkrétní komponisty, jejichž díla se objeví na programu Smetanovy Litomyšle.
