Baroko

Památkáři reklamují zvlněnou podlahu refektáře kladrubského kláštera na Stříbrsku. Nová podlaha v zimní jídelně mnichů vyšla asi na dva miliony korun. Celková rekonstrukce konventu, který se pro návštěvníky otevřel loni v dubnu, stála 165 milionů. Firma tvrdí, že ke zvlnění podlahy došlo kvůli zvýšené vlhkosti, znalecký posudek si však chce ještě prostudovat.

V Kroměříži po šesti letech skončila nákladná obnova Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady, které jsou památkami UNESCO. Práce zahrnovaly rekonstrukci střechy zámku a restaurování historických místností. Jejich součástí byla oprava Mlýnské brány nebo obnova vodního systému v zahradě. Návštěvníci na zámku uvidí některé dosud nepřístupné prostory, řekli projektový konzultant olomouckého arcibiskupství Štěpán Sittek a ředitel Správy Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži Jiří Uhlíř.

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, který je na seznamu památek UNESCO, čeká rekonstrukce. Oprava 32 metrů vysoké dominanty Horního náměstí má trvat až 990 dní. Sloup tak bude před zraky obyvatel a turistů zahalen nejméně dva roky. Na oplocení kolem sloupu budou instalovány fotografie a informace o této památce, popsal akademický sochař René Tikal, který zakázku na opravu získal.

Radnice v Plumlově na Prostějovsku plánuje už letos zahájit opravu fasády severní strany tamního zámku, který je národní kulturní památkou. Práce na stěně směřující do nádvoří si vyžádají více než sto milionů korun. Část nákladů pokryje dotace ve výši 57 milionů z evropských fondů. Radnice současně 1. března vypíše i veřejnou sbírku a o příspěvek požádala i Olomoucký kraj. Několik milionů poskytne ze svého rozpočtu, řekla starostka Gabriela Jančíková (KDU-ČSL). Podle ní by oprava severní fasády mohla být dokončena za tři až čtyři roky.

Archeologové dali nahlédnout do některých z tisícovky předmětů starých tři sta let, které našli před šesti lety v klášteře v Plasích na severu Plzeňska. Konkrétně v jímce ambitu Nové prelatury, která je nově zrekonstruovaná. Nálezy, které vypovídají o životě mnichů v klášteře v době baroka, stále zpracovávají. Výjimečné jsou nejen svým počtem, ale i mírou zachování.

Snaha zakrývat fyzické nedokonalosti a přidat si tak na atraktivitě se připisuje povrchnosti sociálních sítí. Vypadat líp ale chtěli lidé vždycky, jak dokládají třeba odkryté přemalby různých renesančních a barokních portrétů. Samozřejmě v digitální době stačí na „filtr“ jedno kliknutí, před několika stoletími povedenost retuše záležela na malířově štětci. A zároveň, podobně jako selfíčka influencerek vedou jejich sledující k přání dosáhnout stejné (byť vlastně falešné) dokonalosti, i renesančním ženám se dostávalo návodů, jak naplnit do značné míry nedosažitelná měřítka krásy z obrazů.

Jeden z nejvýznamnějších – a také nejlépe placených – barokních umělců v Čechách, ovšem zároveň věčný dlužník, nevěrný manžel a velký gurmán. Na objednávku vytvářel biblické výjevy, pro sebe maloval společenskou spodinu. Petra Brandla se pokouší vystihnout výstava s podtitulem Příběh bohéma, kterou připravila Národní galerie Praha. Prohlédnout si na ni lze i díla nově objevená či dosud nevystavená.

Do třetí dekády vstupuje Letní škola barokní hudby v Holešově na Kroměřížsku, intenzivní workshop zaměřený na interpretaci staré hudby. Z řady někdejších studentů se stali profesionální hudebníci a sami jsou dnes lektory. Nynější 21. ročník má podtitul Pocta Versailles. Holešovským zámkem se tak nese stejná hudba, která zněla na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV.

V pražských historických prostorech začínají Letní slavnosti staré hudby. Letošní ročník je zasvěcen Múzám. Sedm festivalových večerů představí posluchačům do 8. srpna například podoby lásky v italské raně barokní hudbě či žertovné příběhy ve španělských písních, připomenou také milostný příběh Orfea a Eurydiky. Součástí slavností je rovněž renesanční maškarní ples.

Národní památkový ústav (NPÚ) musel vrátit dotaci 314 milionů korun z evropských fondů i národních zdrojů na opravu barokního areálu v Kuksu na Trutnovsku. Uvedl to regionální ředitel NPÚ Miloš Kadlec. Za zmanipulování zakázky na rekonstrukci Kuksu soudy poslaly do vězení tři muže včetně jednoho bývalého zaměstnance NPÚ, čtvrtá obžalovaná dostala podmíněný trest.

Mykologický průzkum v kostele Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou na Olomoucku odhalil vážné poškození krovu. Jeden z trámů se dokonce přelomil. Známé poutní místo, které je vidět na kilometry daleko, by tak mělo projít rozsáhlou rekonstrukcí. Ovšem kromě krovu potřebují renovovat i varhany. Cena prací se odhaduje asi na padesát milionů korun.

Vzácný obraz barokního malíře Petra Brandla, jehož aukční hodnota by dosahovala desítek milionů korun, opustil po více než půlstoletí zámek v Jindřichově Hradci. Největší Brandlovo dílo, které lze v Česku vidět v necírkevních prostorách, převezli odborníci ve čtvrtek do Prahy, kde ho budou restaurovat. Obraz o rozměrech 290 x 509 centimetrů, jenž vznikl kolem roku 1720, vystaví od října 2023 Národní galerie s dalšími malířovými díly v pražské Valdštejnské jízdárně.

Pražský magistrát dokončil rekonstrukci barokního Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí. Trvala od roku 2018 a vyšla zhruba na 569 milionů korun s DPH. Obnovenou památku otevřeli zástupci města, veřejnosti se ale poprvé otevře 28. září. V příštím roce pak dostane prostory k dispozici Muzeum města Prahy (MMP), které tam zřídí expozice věnované barokní Praze. V přízemí paláce plánuje město restauraci nebo obchody.

V kostele v Dolním Benešově na Hlučínsku odkryli restaurátoři vzácné štuky ze 17. století. Podobná renesanční výzdoba je v kostelích na severní Moravě a ve Slezsku naprosto ojedinělá. Kromě toho objevili i malby a nápisy z období baroka.

Do olomouckého chrámu svatého Mořice se postupně vracejí po generální opravě největší varhany v Česku, které se řadí zároveň i mezi největší ve střední Evropě. Jejich jádro tvoří barokní nástroj vratislavského varhanáře Michaela Englera z roku 1745. Restaurování varhan se ujali varhanáři ze Slovinska, opravené části se do Olomouce postupně vracejí v několika kamionech. Plně rozeznít by se měly v chrámu opět na podzim, řekl organolog olomoucké arcidiecéze Jan Gottwald. Restaurování mořických varhan stálo téměř 38 milionů korun.

Veřejnosti se v pátek po téměř čtyřleté opravě otevřel kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasích. Mimořádná, původně románská stavba je nejstarší v areálu kláštera. Slavnostní otevření chrámu, kde už se konají bohoslužby a který je součástí jedné z prohlídkových tras, se kvůli pandemii covidu posunulo z loňského září, kdy skončilo restaurování všech pěti oltářů.

Ústeckému kraji se po pěti letech podařilo v elektronické aukci prodat zámek v Liběšicích na Litoměřicku. Zájemce za nemovitost, ke které patří památkově chráněný secesní skleník a další stavby, zaplatí 27 milionů korun. Vyvolávací cena byla o sedm milionů korun nižší, řekla mluvčí kraje Magdalena Fraňková. Vydražit se podařilo při elektronické aukci také nemovitosti v Mostě.

Okna olomoucké univerzitní knihovny ve Zbrojnici zdobí barokní grafiky spojené s historií jezuitů, zdejší univerzity i samotného města. Jsou dílem slovenského vizuálního umělce Jaroslava Vargy, který se ve svém projektu Návrat do Nového světa věnuje dějinám jezuitského řádu a propojuje staré výjevy se současnou podobou Olomouce, konkrétně s výhledem z oken Zbrojnice. Vargovo dílo je součástí rozsáhlého výstavního projektu Muzea umění s názvem Trienále/SEFO 2021.

Správa zámku v Lysicích na Blanensku se zástupci Národního památkového ústavu (NPÚ) zahájila obnovu zámecké zahrady a zahradnictví. Práce, které zahrnují stavební úpravy, statické zajištění, rozvody elektřiny a vody, zahradnické práce i nové výsadby, vyjdou na 180 milionů korun a měly by skončit v roce 2024, řekla kastelánka zámku Martina Rudolfová.

Město Boží Dar v Krušných horách zpřístupnilo po třech letech prostory kostela svaté Anny. Barokní stavba prošla rekonstrukcí venkovní fasády a instalací podlahového topení, bylo nutné opravit i vnitřní prostory. Zásadní problém představovala nakloněná věž, kterou se nyní podařilo zpevnit, a náklanění by tak nemělo dále pokračovat. Město zaplatilo za opravu památky ze 17. století přes čtyřicet milionů korun, část peněz šla z přeshraničních fondů.

Obnova Sankturinovského domu začala letos a potrvá zhruba rok. Rekonstrukce objektu, který patří k nejstarším památkově chráněným budovám v Kutné Hoře, se proti původním plánům ale prodraží. Opravy komplikuje azbest, který se skrývá v odvětrávacích šachtách. Městští radní navíc dodatečně rozhodli o vybudování osobního výtahu.

Po třech letech skončila kompletní oprava lánského kostela Nejsvětějšího jména Ježíš v Lánech na Kladensku, je v něm i Lánské Jezulátko. O tomto víkendu budou v kostele mimořádně komentované prohlídky. Šlo o největší rekonstrukci barokní stavby za dobu její existence. Úpravy se týkaly i okolního terénu, který byl snížen na původní úroveň. Právě ve čtvrtek také uplynulo sto let od chvíle, kdy československý stát odkoupil zámek od rodiny Fürstenberků a tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk jej začal využívat jako své letní sídlo.

V Mariánské Týnici na Plzeňsku dokončili dostavbu východního ambitu národní kulturní památky. Dělníci dokončili klenutou chodbu, kterou předkové dobudovat nestihli. Projekt přišel na téměř šedesát milionů korun, vznikl na základě myšlenky stavitele kostela, Jana Blažeje Santiniho.

Tři sta let nevyužívané okno na stěně baziliky na Svatém Hostýně by mohla zaplnit monumentální keramická mozaika svatého Cyrila a Metoděje. V těchto dnech ji po dvou letech práce dokončili akademičtí sochaři Paříkovi. Mozaika je složená z 24 keramických segmentů a zabírá plochu dva na tři metry. Světci jsou na ní vyobrazeni do těch nejmenších detailů.