Letní slavnosti staré hudby provázejí Múzy

V pražských historických prostorech začínají Letní slavnosti staré hudby. Letošní ročník je zasvěcen Múzám. Sedm festivalových večerů představí posluchačům do 8. srpna například podoby lásky v italské raně barokní hudbě či žertovné příběhy ve španělských písních, připomenou také milostný příběh Orfea a Eurydiky. Součástí slavností je rovněž renesanční maškarní ples.

„Program 24. ročníku festivalu v souladu se svým podtitulem Musae představí rozmanitost inspirací Múzami – ušlechtilými, krásnými a vševědoucími bohyněmi múzických umění, i řeckou mytologií,“ slibují pořadatelé.

Při zahájení konfrontuje německý vokální soubor Ensemble Polyharmonique italské vzory s jejich ohlasy v duchovní hudbě protestantského Německa zejména v průběhu sedmnáctého století. Vlámský soubor Hathor Consort připomene skladby s působivými vyjádřeními citů a vášní v pozemském i nebeském slova smyslu. Pomyslnou záštitu nad koncertem převzala Múza Erató, pečující o milostné básně a písně, a spolu s ní personifikovaná křesťanská láska Caritas.

Na významnost Prahy jako kulturního centra na konci šestnáctého století upomene španělský soubor Cantoría. Provede totiž výběr z takzvaných ensalad a španělských písní s žertovnými i dramatickými příběhy, které vyšly tiskem v té době právě v Praze.

Nahrávám video

Závěr obstará české Collegium Marianum. „Bude poctou bájnému pěvci Orfeovi, jehož umění se klaněli bohové, lidé, zvířata, přírodní živly i bytosti z podsvětí. Tento syn Múzy epického básnictví Kalliopé dostal do vínku okouzlující hlas a svým hudebním uměním dokázal uchvátit bytosti lidské i mytické, prozradila vedoucí ansámblu Jana Semerádová o programu složeném z árií a ouvertur Vivaldiho či Grauna.

Slavnosti staré hudby se i letos konají především v historických prostorech klášterů, kostela a zámku, navíc ale i v mnohem mladší kulturní křižovatce Vzlet. Na jeden večer se stane dvorem polské královny Bony Sforza, která v renesančním Polsku iniciovala módu maškarních tanečních zábav. Na ně naváže baletní a pantomimické představení souboru taneční soubor Cracovia Danza Ballet, rozverné představení je vhodné i pro děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 10 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 15 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 19 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...