Ve hře Kardinální chyba navštíví papež malou německou diecézi, čímž vyvolá řadu zmatků. Komedii, která se vysmívá přetvářce a přehnaným ambicím, uvádí Národní divadlo moravskoslezské v české premiéře.
Děj zavádí diváky do malé německé diecéze, kam má po sedmi stech letech přijet na návštěvu papež. Biskup má najednou daleko větší starosti, než na jaké je zvyklý. „Všechno se chystá, všechno musí být špígl nýgl, jenže do toho se začnou vršit problémy. Objevují se lidé, kteří by se objevit neměli,“ uvádí do začátku spirály nedorozumění herec Tomáš Jirman.
Satira na místní poměry má prvky suchého anglického humoru i břitkého německého. Za divadelním textem totiž stojí právě Angličan a Němec – Alistair Beaton a Dietmar Jacobs. Své hrdiny z řad katolické církve popisují jako mravně chybující bytosti. „Ono se totiž v průběhu hry ukáže, že mají hříchy jako běžní smrtelníci,“ dodává Jirman.
„Ten hlavní hřích, který všechny straší, je hříchem lásky. Víc neprozradím. A potřebuje to spoustu ‚antilásky‘ dostat všechno do těch bezpečných vod,“ naznačil režisér Vojtěch Štěpánek.
Do cesty dobráckému biskupovi a protřelému vikáři staví autoři jiné, o téměř dvě generace mladší hrdiny. I oni řeší stejné dilema: kolik toho ve svém vlastním zájmu zamlčet a co nakonec prozradit. „Tématem je upřímnost k sobě versus upřímnost k okolí, protože upřímnost k sobě je moje intimní věc, ale upřímnost k okolí může to okolí poškodit,“ shrnul režisér. Konec hry postavám ani divákovi ale rozhřešení nepřinese.
