Veřejnosti se v pátek po téměř čtyřleté opravě otevřel kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasích. Mimořádná, původně románská stavba je nejstarší v areálu kláštera. Slavnostní otevření chrámu, kde už se konají bohoslužby a který je součástí jedné z prohlídkových tras, se kvůli pandemii covidu posunulo z loňského září, kdy skončilo restaurování všech pěti oltářů.
Oprava kostela stála 70 milionů korun, z toho 95 procent pokryla dotace Evropské unie, zbytek dalo plzeňské biskupství, 1,5 milionu město a milion kraj, řekla projektová manažerka biskupství Iva Fictumová. Příprava začala v roce 2016, oprava o dva roky později.
Největším unikátem je podle faráře Güntera Ecklbauera po 350 letech odkrytý a opravený románský portál z druhé poloviny 12. století. „Barokní portál byl vestavěný do románského, a tím byl ten románský zachráněn. To je unikát, je jen pár takových kostelů v Evropě, protože jinde většinou při přestavbě starý portál zanikl,“ vysvětlil.
Portál byl podle Zdeňka Chudárka z Národního památkového ústavu (NPÚ) zazděný v roce 1666 a znovu objevený až před 16 lety při opravě fasády.
Podle Fictumové portál patří mezi pět nejvýznamnějších v Evropě. Je dobře zachovalý, pouze „okousaný“ vinou vestavění barokního portálu. „Tympanon zepředu je symbolický – jsou tam procesní kříže, strom života a poznání a mariánské symboly. Zevnitř je výmalba, která se nepředpokládala, je tam labyrint. Bylo na hraně, jestli nechat románský portál v barokním průčelí, nebo ne. NPÚ sestavilo komisi a vyjadřovala se řada odborníků,“ přiblížila. Barokní portál přesunuli stavbaři dovnitř kostela a jeho dveřmi se teď vchází do severní lodě.
Starší než Osek nebo Velehrad
Velký kostel z let 1154 až 1204 je zachován na původním románském půdorysu včetně třetiny zdiva. Barokizován byl v letech 1661 až 1666, kdy se mu dostalo hlavně honosného interiérového vybavení. Je umístěný mezi konventem a Centrem stavitelského dědictví Národního technického muzea.
„Je to čistý francouzský import. V cisterciácké architektuře u nás nemá obdoby. Je starší minimálně o 50 let než ostatní románské kostely u nás jako Osek a Velehrad. Jde o krystalicky učebnicovou stavbu,“ popisuje Chudárek. Zakladatelé kláštera si pozvali do Plas architekty i kameníky z Francie.
Opravovala se celá vnější fasáda kostela i interiéry, hlavně velmi vzácné barokní oltáře s malbami od Karla Škréty a Petra Brandla, nová je i dlažba a lavice. „Dále se snižovala úroveň terénu téměř o tři čtvrtě metru a odkryly se základy postranní kaple. Teď tam NPÚ navazuje další etapou, terénními úpravami mezi kostelem a prelaturou,“ řekla Fictumová. Stavbaři objevili v zazděném trámu ve zdi dřevomorku, kvůli tomu museli vybourat velký kus římsy a část kostela zastřešit.
Kostel změnil barvu
V oknech kostela je fólie proti UV záření, aby se nepoškodily obrazy. Díky renovaci se odvedla voda od stavby, čímž se snížila vlhkost uvnitř památky. Kostel také získal novou barvu. Do opravy byl žlutý, nyní je červenobéžový, což by měly být barvy pro celý komplex.
Podle kastelána Pavla Duchoně prošel kostel tak velkou opravou naposledy v baroku. Měl by podpořit návštěvnost klášterního areálu, kterým projde v běžných letech přes 30 tisíc lidí. „Kostel je parádní, dodělává se prelatura a zahrada, zbude ještě sýpka,“ řekl Ivo Kornatovský, místostarosta Plas (za ODS).
Podle plzeňského biskupa Tomáše Holuba je v Plasích příkladná spolupráce mezi církví, městem, památkáři a muzeem. „Farnost je integrální součástí života ve městě,“ řekl Holub při poděkování všem aktérům obnovy.
