Spolek historických nadšenců pracuje na obnově loveckého zámečku nedaleko Valtic na Břeclavsku. Stavba na počátku padesátých let vyhořela a dalších šedesát let ležely její zbytky pod sutinami. Zámeček nechali postavit Liechtenštejnové v první polovině 19. století, byl dílem významného vídeňského architekta Josefa Kornhäusela.
Lovecký zámeček v Katzelsdorfském lese byl součástí staveb v Lednicko-valtickém areálu stejně jako například Janův hrad nebo Apollonův chrám. Jeho pozůstatky ale už šedesát let leží pod hlínou, křovím a sutinami. Místní spolek nadšenců, v čele s Danielem Lyčkou, se ho rozhodl doslova vyhrabat a obnovit. Na očišťování torza pracovali poslední měsíc.
„Dochovalo se původní schodiště, tedy prakticky první schod z osmi. Arkádovou chodbu oddělovalo šest sloupů z každé strany, do dnešního dne se bohužel dochovala jen patice jediného z nich,“ popsal zbytky stavby předseda Spolku pro obnovu Katzelsdorfského zámečku Daniel Lyčka. Překvapením byla původní dlažba. „Dochovala se v takzvaném pravém kabinetu, kde je vidět i pozůstatek krbu,“ ukázal Daniel Lyčka.
Zámeček nechal vystavět na počátku 19. století kníže Jan I. z Lichtenštejna. „Mít lovecký areál a lovecký zámeček, to je něco jako být uznávaným příslušníkem společenské elity. Ty nejznámější panovnické zámky, které v Evropě jsou, jako je Versailles v Paříži nebo Schönbrunn u Vídně, to vlastně byly původně staré lovecké zámečky,“ vysvětlil historik Tomáš Knoz.
Přispět spolku na zámeček může kdokoli
Osudnou se zámečku ale stala poloha u hranic s Rakouskem a stavba železné opony. Ocitl se v hraničním pásmu a stalo se z něj skladiště a seník. V roce 1956 vyhořel a upadl v zapomnění. Teď mu ale snad svítá na lepší časy.
Torzo čeká průzkum a na místě přibude i 3D model stavby. Přispět na obnovu může kdokoliv. Cílem spolku je do budoucna nechat pozůstatky zapsat mezi kulturní památky a zejména zámeček dostavět a obnovit, tak aby doplnil ostatní památky v lednicko-valtickém areálu.
Katzelsdorfský zámeček byl součástí krajinářské kompozice v Lednicko-valtickém areálu. Byl postaven na počátku 19. století za vlády knížete Jana I. z Liechtensteina (1805–1836). Plány zpracoval architekt Josef Kornhäusel, stavba byla dokončena až kolem roku 1819 architektem Franzem Engelem. Po druhé světové válce stát majetek Lichtenštejnům zkonfiskoval, objekt prošel opravou a sloužil jako byt hajného. V padesátých letech sloužil jako skladiště a seník. V roce 1956 vyhořel.
