Kostel

Při pátečním útoku na katolickou školu St. Mary School v Nigérii ozbrojenci unesli 215 žáků a studentů a 12 učitelů, uvedly podle agentury AP tamní úřady. Prvotní odhady úřadů z dopoledne uváděly 52 unesených školáků. Nejasnosti nicméně panují ohledně věku unesených dětí.

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Barokní kostel v Mnichově u Mariánských Lázní, kdysi oblíbený cíl turistů, je už několik let uzavřený. Opravy památky, kterou vlastní řád premonstrátů z kláštera v Teplé, se staly předmětem sporu s vedením obce. Zatímco klášter tvrdí, že investuje podle svých možností, starosta Jiří Křenčil (nestr.) kritizuje pomalé tempo i způsob rekonstrukce. „Zatéká tam, malby jsou poškozené, omítky padají, je to strašné,“ popsal.

Katolická církev v Polsku ztrácí věřící i podporu společnosti jako celku. Důvěřuje jí pouhých pětatřicet procent lidí. Vadí jim provázanost instituce s politikou a podle mnohých neadekvátní reakce na některé problémy. Polská katolická církev čelila v posledních letech řadě skandálů, zejména v souvislosti s odhalením sexuálního zneužívání dětí. „Ještě v osmdesátých letech za komunismu církev pozitivně hodnotilo asi devadesát procent lidí, pak ale přišla debata o potratech,“ zmínil další problémové téma sociolog Krzysztof Koseła.

Ukrajinský umělec Oles Klimenko šíří povědomí o rusko-ukrajinské válce skrze tradiční umění, jako jsou například ikony na bednách od munice. Vyobrazení svatého Petra na desce z muniční bedny od Bachmutu dostal například český prezident Petr Pavel. „Z vlády říkali: ‚Nevíme, co darovat prezidentovi. Poslyš, ty něco nemáš?‘. A já na to: ‚No, mám ikonu svatého Petra. Jasně, vždyť on je Petr Pavel!‘“ přiblížil předání spoluautor iniciativy Ikony na bednách od munice Klimenko. Jednu z takových ikon dostal i americký ministr zahraničí Marco Rubio, britský král Karel III. nebo další političtí představitelé, napsal server The New Voice of Ukraine.

Pod troskami konstrukce rozestavěného kostela zemřelo v Etiopii nejméně 36 lidí, spadlo na ně provizorní dřevěné lešení. S odkazem na místní úřady o tom informuje agentura AFP, podle které si neštěstí vyžádalo přes dvě stě zraněných. Dá se očekávat, že počet obětí bude stoupat.

Útok v mormonském kostele ve městě Grand Blanc v americkém státě Michigan si v neděli vyžádal nejméně čtyři životy, dalších osm lidí utrpělo zranění. Uvedla to agentura AP s odvoláním na policii. Dřívější bilance nedělního útoku čítala dvě oběti a několik zraněných. Další dva mrtvé pak policie našla v troskách vyhořelého kostela. Čtyřicetiletý útočník je po smrti, policie ho zastřelila. Motiv muže zatím není známý.

Po třiceti letech se do Česka vrátila ukradená barokní socha svaté Ludmily. Dřevěnou památku se podařilo objevit na aukci v Německu. Dřevěnou plastiku ve středu na ministerstvu kultury za přítomnosti zástupců Národního památkového ústavu, policie a Zemského kriminálního úřadu Bádensko-Württembersko předali představitelům královéhradecké diecéze.

Ve švédském městě Kiruna začal přesun dřevěného kostela z 19. století, který patří k symbolickým památkám skandinávské země. Stavba vážící šest set tun se přemístí o necelých pět kilometrů, přesun potrvá dva dny. Důvodem je rozšíření těžby v největším podzemním dole na železnou rudu na světě.

Oprava kostela u Třeboně by mohla pomoci upřesnit historii města. Výkopy, které mají odvlhčit zdi, prozkoumávají archeologové a speleologové. Chtějí potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. Takové výzkumy pomáhají podle archeologa Marka Pešky zaplňovat bílá místa v historii měst a obcí.

Církev nabízí obcím do majetku opuštěné kostely. Jen v Libereckém kraji je jich na šest desítek. Zájem o zchátralé památky mají především menší obce, kde tvoří většinou hlavní dominantu. Radnice, které se rozhodly objekty převzít, v nich chtějí vybudovat například komunitní a společenská centra.

Sebevražedný útok na řecký pravoslavný kostel v Damašku zabil nejméně 22 lidí a dalších 63 zranil, informovala agentura AP s odvoláním na státní média. Syrské ministerstvo vnitra tvrdí, že na kostel zaútočil muž, který se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát. Čin odsoudila Francie i Turecko.

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.

Na choceňské radnici došlo k překvapivému nálezu. Když dělníci sanovali následky nedávného pádu stropu v části budovy, našli více než sto let starou památku, o níž se dosud nevědělo – základní kámen už zaniklého kostela postaveného pro polské uprchlíky z oblasti Haliče během první světové války. Samotný kostel byl po válce rozebrán a znovu postaven v Krakově, později ho nahradila nová stavba. Kámen je to jediné, co v Chocni zbylo nejen po kostele, ale i po celé uprchlické kolonii. Památka už má své místo ve zdejším muzeu.

Z vězení byl podmíněně propuštěn Jan Bortel, který si odpykával devítiletý trest za zorganizování požáru dřevěného kostela z 16. století v Třinci-Gutech na Frýdecko-Místecku. Napsal to server Novinky.cz s odvoláním na mluvčího Krajského soudu v Ostravě Igora Krajdla.

Téměř po čtvrtstoletí otevřeli obyvatelé Libavé na Olomoucku hlavní kryptu kostela ve Staré Vodě. V minulosti se do ní ukládaly ostatky asi dvou desítek mnichů řádu piaristů. S devastací poutního místa, které bylo za minulého režimu součástí vojenského prostoru, zmizely. Část se jich vrátila před dvěma lety. Kryptu se podařilo částečně obnovit po revoluci. Teď bude hrát důležitou roli v další obnově kostela.

Město Most pomůže pozůstalým po obětech požáru v restauraci U Kojota s náklady na poslední rozloučení, pokud o to budou mít zájem. Půjde o finance nad rámec peněz, které přijdou na bankovní účet založený městem, kam do pátečního odpoledne dorazilo přes čtvrt milionu korun. Živnostenské a stavební úřady v Ústeckém kraji kontrolují restaurace, kde je předpoklad, že by mohla být mobilní topidla. Hasičský záchranný sbor ČR (HZS) poslal v pátek obcím a krajům ke kontrolám restaurací instrukce. V Mostě se také od osmnácti hodin konala v kostele Nanebevzetí Panny Marie bohoslužba za oběti požáru. Lidé kostel zcela zaplnili.

Ve švédském městě Västerås nedávno otevřela svůj kostel Ruská pravoslavná církev a bezpečnostní experti se obávají, že by Moskva mohla svatostánek využít jako krytí pro zpravodajské nebo sabotážní operace, píše web Politico. Úřady stavbu před lety povolily, přestože leží mimo jiné blízko strategického letiště a dalších důležitých objektů.

Ukrajina dál pátrá po dětech, které odvlekla ruská armáda. Podle úřadů jich deportovala nejméně dvacet tisíc. Mezi nimi i čtyřicet osm dětí ze sirotčince v Chersonu. Většina z nich byla mladší pěti let a naděje na jejich navrácení je mizivá. V chersonském sirotčinci natáčel štáb České televize.

Obyvatelům Lysé nad Labem dvě desítky let chyběly údery věžních hodin, a tak si objednali jiný stroj od staré hodinářské firmy, která se do města přestěhovala. Výměna radnici vyšla zhruba na dvě stě tisíc korun. „Řeklo se, že když je hodinářská firma v Lysé, musí se starat i o hodiny na kostele,“ prohlásil Miloš Dvořák ze Spolku rodáků a přátel města Lysá nad Labem.

Španělská mikrobioložka Pilar Boschová se svojí matkou restaurátorkou Pilar Roigovou spojily své síly a pustily se do obnovení kostela Santos Juanes ve španělské Valencii. Ten vyhořel během občanské války v roce 1936 a už v šedesátých letech ho odborníci restaurovali. Při snímání fresek ze stěn na nich ale tehdy zanechali lepidlo, které ztěžuje nynější opravy. Využita tak teď byla nevšední technika, kdy se do práce pustí i bakterie. Mikrobioložka Boschová trénuje malé restaurátory v Petriho misce, kde je krmí vzorky lepidla vyrobeného ze zvířecího kolagenu. Bakterie poté přirozeně produkují enzymy, které lepidlo rozkládají. Matka s dcerou pak bakterie smíchají s přírodním gelem na bázi řas a nanesou ho na fresky. Původní lepidlo se po třech hodinách setře i s aplikovaným gelem.

Kostel svatého Šebestiána v Třemešné na Osoblažsku ukrýval raritu, svítící skleněný oltář. Ležel v boční kapli od roku 1929, kdy byl naposledy použit. V Česku je takových pouze třináct a dva nekompletní. Nález by mohl pro region představovat významné turistické lákadlo. Církev oltář propůjčila místnímu historickému spolku, který jej nechá zrestaurovat. V kostele by jej lidé mohli vidět už o Velikonocích.

Na olympiádu v Paříži vyrazil kromě českých sportovců i jeden kněz. Oldřich Chocholáč z brněnské diecéze tam poskytuje podporu tuzemským reprezentantům jako kaplan. V této funkci působí už od roku 2016, sportovce tak letos doprovází už potřetí. Služba olympijského kaplana funguje ve světě už přes třicet let. Prvního měl italský národní tým na olympiádě v Soulu v roce 1988.

Replika dřevěného kostela z 16. století v Třinci-Gutech na Frýdecko-Místecku bude od příští sezony otevřená i pro turisty. Veřejnosti k bohoslužbám se otevřela už před třemi lety, ale běžně přístupná není. Kostel ze 16. století shořel v noci na 2. srpna 2017.