Kostel

Ve švédském městě Västerås nedávno otevřela svůj kostel Ruská pravoslavná církev a bezpečnostní experti se obávají, že by Moskva mohla svatostánek využít jako krytí pro zpravodajské nebo sabotážní operace, píše web Politico. Úřady stavbu před lety povolily, přestože leží mimo jiné blízko strategického letiště a dalších důležitých objektů.

Ukrajina dál pátrá po dětech, které odvlekla ruská armáda. Podle úřadů jich deportovala nejméně dvacet tisíc. Mezi nimi i čtyřicet osm dětí ze sirotčince v Chersonu. Většina z nich byla mladší pěti let a naděje na jejich navrácení je mizivá. V chersonském sirotčinci natáčel štáb České televize.

Obyvatelům Lysé nad Labem dvě desítky let chyběly údery věžních hodin, a tak si objednali jiný stroj od staré hodinářské firmy, která se do města přestěhovala. Výměna radnici vyšla zhruba na dvě stě tisíc korun. „Řeklo se, že když je hodinářská firma v Lysé, musí se starat i o hodiny na kostele,“ prohlásil Miloš Dvořák ze Spolku rodáků a přátel města Lysá nad Labem.

Španělská mikrobioložka Pilar Boschová se svojí matkou restaurátorkou Pilar Roigovou spojily své síly a pustily se do obnovení kostela Santos Juanes ve španělské Valencii. Ten vyhořel během občanské války v roce 1936 a už v šedesátých letech ho odborníci restaurovali. Při snímání fresek ze stěn na nich ale tehdy zanechali lepidlo, které ztěžuje nynější opravy. Využita tak teď byla nevšední technika, kdy se do práce pustí i bakterie. Mikrobioložka Boschová trénuje malé restaurátory v Petriho misce, kde je krmí vzorky lepidla vyrobeného ze zvířecího kolagenu. Bakterie poté přirozeně produkují enzymy, které lepidlo rozkládají. Matka s dcerou pak bakterie smíchají s přírodním gelem na bázi řas a nanesou ho na fresky. Původní lepidlo se po třech hodinách setře i s aplikovaným gelem.

Kostel svatého Šebestiána v Třemešné na Osoblažsku ukrýval raritu, svítící skleněný oltář. Ležel v boční kapli od roku 1929, kdy byl naposledy použit. V Česku je takových pouze třináct a dva nekompletní. Nález by mohl pro region představovat významné turistické lákadlo. Církev oltář propůjčila místnímu historickému spolku, který jej nechá zrestaurovat. V kostele by jej lidé mohli vidět už o Velikonocích.

Na olympiádu v Paříži vyrazil kromě českých sportovců i jeden kněz. Oldřich Chocholáč z brněnské diecéze tam poskytuje podporu tuzemským reprezentantům jako kaplan. V této funkci působí už od roku 2016, sportovce tak letos doprovází už potřetí. Služba olympijského kaplana funguje ve světě už přes třicet let. Prvního měl italský národní tým na olympiádě v Soulu v roce 1988.

Replika dřevěného kostela z 16. století v Třinci-Gutech na Frýdecko-Místecku bude od příští sezony otevřená i pro turisty. Veřejnosti k bohoslužbám se otevřela už před třemi lety, ale běžně přístupná není. Kostel ze 16. století shořel v noci na 2. srpna 2017.

Požár poškodil v severofrancouzském Rouen raně gotickou katedrálu. Plameny se asi sedmi desítkám hasičů po víc než hodině podařilo uhasit, nikdo neutrpěl zranění. Příčina požáru zatím není známá. Může ale souviset s probíhající rekonstrukcí.

Jihoruský Dagestán odvolal režim protiteroristické operace, který začal platit v neděli večer po útocích střelců. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že útok na kostely, synagogy a policii si vyžádal dvacet obětí. Vyšetřovací výbor dosud uváděl patnáct mrtvých policistů a čtyři civilisty. Dagestánské úřady sdělily, že pachatelé patřili k mezinárodní teroristické organizaci. Bezpečnostní složky se s útočníky střetávaly celý večer na třech různých místech.

V Česku se večer ve stovkách kostelů, kaplí, chrámů i modliteben výjimečně otevřou dveře všem návštěvníkům. Do letošní Noci kostelů se jich přihlásilo přes 1850.

Olomoucký arcibiskup Josef Nuzík se v katedrále svatého Václava v Olomouci před zraky několika tisíc věřících ujal svého úřadu, do kterého jej při bohoslužbě uvedl apoštolský nuncius v Česku Jude Thaddeus Okolo. Nuzík se stal 15. arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským. Inauguraci nového olomouckého arcibiskupa zažili věřící na Moravě naposledy v roce 1992 s Nuzíkovým předchůdcem Janem Graubnerem, který se v roce 2022 stal arcibiskupem pražským.

Zničené varhany, střecha i okna, takový je výsledek nočního požáru barokního kostela v Chlumu u Třeboně. Škoda přesáhne původně odhadovaných patnáct milionů korun. Hořet začalo pravděpodobně na kůru. Příčinou byl zřejmě technický problém.

Požárem zničený dřevěný kostel svatého Michaela na Petříně nově hlídají kamery. Mají pomoci k lepšímu zabezpečení poškozené památky, kterou čeká oprava. K debatě o ní se chystají odborníci. V první polovině března by měli rozhodnout o některých důležitých detailech rekonstrukce – třeba odkud vzít dřevo.

Pohotová reakce dvou policistů mimo službu zabránila v americkém Texasu masové střelbě. Ti v kostele v Houstonu zneškodnili ženu s dlouhou zbraní, která v doprovodu malého dítěte začala střílet. Incident si nakonec vyžádal dva zraněné.

Válka na Blízkém východě dopadla na dva miliony obyvatel Pásma Gazy, kde žije i malá křesťanská komunita čítající mezi osmi sty a tisícem lidí. Jejich počet se však už několik let zmenšuje, pokles nabral rychlejší tempo zejména po volbách roku 2006, kdy kontrolu nad Gazou převzalo islamistické a teroristické hnutí Hamás. Následně museli křesťané, stejně jako jejich muslimští sousedé, čelit následkům izraelské a egyptské blokády, kterou sousední státy reagovaly na politické změny. Nyní jsou navíc tamní křesťanské památky a domovy vystavené raketám izraelské armády.

I hřbitov může skončit v insolvenci nebo restitučním řízení, což pak může přinášet nečekané komplikace pro pozůstalé, kteří tam mají své blízké. Své o tom vědí lidé v severočeských Roudníkách, kde se bojí, co bude s místním hřbitovem. Původně církevní pohřebiště i s kostelem skončilo před dvanácti lety v insolvenci, nyní je na prodej za 4,5 milionu korun. V jihomoravských Křídlůvkách se zase před časem spolumajitel hřbitova pokusil svou část získanou od restituentů prodat. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Každý třetí Američan je podle nového průzkumu agentury AP bez vyznání. Mezi mladými jejich podíl sahá dokonce až k 45 procentům. Ještě před padesáti lety přitom náležitost k jakékoliv církvi odmítlo jen pět procent obyvatel Spojených států. Řada Američanů nicméně ze svých životů spiritualitu nevylučuje a touží po setkávání se stejně smýšlejícími.

Nejméně devět lidí zemřelo při nedělní mši v severomexickém státě Tamaulipas, když se zřítila střecha kostela. S odkazem na mexické úřady a média to napsala agentura Reuters. Zraněných je podle agentury AP dalších padesát. Záchranáři v sutinách pátrají po přeživších.

Okolí zříceniny kostela svatého Mikuláše pod vrchem Krudum na Sokolovsku obsadili archeologové. Pátrají po tom, jaké zde bylo původní osídlení a proč zde kostel vůbec vznikl. Dosud se totiž archeologům nepodařilo objevit žádnou osadu. Osídlení zde zřejmě souviselo s těžbou železné rudy a polodrahokamů, řekl archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák.

Pákistánská policie zatkla více než sto muslimů v reakci na středeční útoky na křesťanskou menšinu. Tisícihlavý dav muslimů v provincii Paňdžáb na severovýchodě země podpálil nejméně čtyři kostely, poničil křesťanský hřbitov a zaútočil na domy křesťanů, kteří jsou v této převážně muslimské zemi dvouprocentní menšinou. Místní křesťané se už vracejí do svých domovů a střeží je vojáci, píše agentura AP.

Obec Heřmánkovice na Broumovsku odstranila na pokyn starostky Jany Králové (nestr.) hřbitov německých starousedlíků. Bagr zboural ve vsi v pohraničí v okrese Náchod přes padesát hrobů, což vyvolalo kritiku. Starostka to ale označila za nedorozumění, hřbitov prý chtěla pouze upravit. V Heřmánkovicích žili před druhou světovou válkou téměř výhradně Němci, kteří byli po válce odsunuti. Na případ upozornil redaktor ČT Vlastimil Weiner.

Kostel Povýšení svatého Kříže pocházející z druhé poloviny 17. století je od června do konce září přístupný věřejnosti. Návštěvníci si jej mohou prohlédnout každý druhý víkend v měsíci. Kostel několikrát vyhořel a v roce 1817 se dokonce zřítila část klenby. Město Libavá, kde se stavba nachází, bylo v roce 1950 úředně zrušeno, kostel tak přestal sloužit církevním účelům a přešel do vlastnictví armády. Ta v něm zřídila sklad. V roce 1997 se propadla nosná konstrukce střechy a armáda uvažovala o kompletní demolici. Díky občanské iniciativě se podařilo pro obnovu kostela získat peníze. Dnes je budova pod památkovou ochranou.

Památku československých parašutistů, kteří za druhé světové války provedli úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, si v neděli v Praze připomněly stovky lidí. U pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se pietního aktu zúčastnili příslušníci armády, vojenští veteráni, příbuzní zemřelých parašutistů, politici i veřejnost. V chrámu se uskutečnila pravoslavná bohoslužba (panychida) za parašutisty zemřelé v kryptě kostela a všechny oběti následných represí.

Nejsledovanějším filmem na Netflixu je nyní celosvětově podle webu Flixpatrol německý snímek Krev a zlato, který se loni točil v Česku. Akční podívaná, v níž v zapadlé vesničce hledají nacisté zlato, vznikala skoro celá ve městě Výsluní v Ústeckém kraji. Štáb plný místních profesionálů v Česku utratil 170 milionů korun.