Nový ruský kostelík u pohotovostního letiště vyvolal ve Švédsku obavy

Ve švédském městě Västerås nedávno otevřela svůj kostel Ruská pravoslavná církev a bezpečnostní experti se obávají, že by Moskva mohla svatostánek využít jako krytí pro zpravodajské nebo sabotážní operace, píše web Politico. Úřady stavbu před lety povolily, přestože leží mimo jiné blízko strategického letiště a dalších důležitých objektů.

Silnice od hlavní brány kostela vede přímo na okraj pár set metrů vzdáleného letiště, které patří mezi takzvaná pohotovostní, tedy má být dostupné 24 hodin denně pro případ vojenské nebo civilní krize. Minutu jízdy za letištěm je úpravna vody sloužící Västerås a okolním oblastem a blíže k městu se nacházejí výrobní zařízení pro energetické společnosti ABB a Westinghouse. Samotné město Västerås leží sto kilometrů západně od Stockholmu, popisuje Politico.

Uprostřed vlny podezření z ruských sabotáží, jako byl třeba žhářský útok na britský sklad nebo podezření v Praze, či dalších ruských útoků, jako byl překažený plán vraždy šéfa německého podniku Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině, bezpečnostní experti podle Politica upozorňují, že by Švédsko mělo zasáhnout proti na Moskvu napojeným institucím po celé zemi včetně církve.

„Kostel nabízí potenciální základnu pro shromažďování informací týkajících se jak letiště Västerås, tak průmyslu v podobě velkých společností působících v energetickém sektoru,“ řekl Markus Göransson, výzkumník ze švédské Univerzity obrany zaměřený na Rusko. „Když švédské obranné síly podnikají cvičení na letišti nebo v jeho blízkosti, jako tomu bylo v červnu, může je někdo z kostela sledovat.“

Bezpečnostní policie: Zástupci církve měli kontakty na ruskou rozvědku

Podle místního deníku VLT zástupci církve již dříve spojení s ruskými zpravodajskými službami popřeli. Švédský úřad pro podporu náboženských skupin (SST) ale už v květnu financování církve po konzultaci se švédskou bezpečnostní policií Säpo ukončil.

Mluvčí Säpo tehdy uvedl, že zástupci církve „měli kontakty“ s lidmi pracujícími pro ruskou rozvědku ve Švédsku. „Ruský stát využívá Ruskou pravoslavnou církev ve Švédsku jako platformu pro provádění zpravodajských aktivit ve Švédsku,“ uvedl mluvčí.

Předseda městské rady ve Västerås Staffan Jansson označil podle VLT prohlášení Säpo za „samozřejmě znepokojivé“. Když se však v únoru 2017 sešel plánovací výbor pro Västerås, aby schválil žádost o stavbu kostela, z tehdejšího zápisu nevyplývá, že by jeho umístění vyvolalo nějaké vážné obavy, stejně jako plán na ubytovací a stravovací zařízení na stejném místě, píše Politico.

Podezřelé nákupy

Právě Ruská pravoslavná církev se ukazuje jako jeden z potenciálních kanálů pro tajné akce Moskvy v zahraničí, upozorňuje Politico s odkazem na ukrajinské razie či rostoucí ostražitost některých dalších států. Kromě toho připomíná, že obavy vzbuzují v severských státech také nákupy budov v blízkosti strategických vojenských objektů individuálními ruskými občany.

Dva ruští obchodníci třeba vlastní lyžařské chaty naproti norskému vojenskému letišti v Bardufoss, ruský podnikatel také koupil nemovitost na pobřeží naproti supertajné švédské námořní základně Muskö.

Existují však náznaky, že severské úřady se v tomto ohledu snaží zpřísnit své zákony. Ve finském městě Kankaanpää nedávno třem ruským občanům zakázali koupit opuštěný domov pro seniory v blízkosti vojenského výcvikového prostoru z důvodů národní bezpečnosti.

Švédská vláda navrhla, že by v budoucnu mohla uplatňovat podobná omezení. Odborníci naznačují, že právě v případě kostela ve Västerås by byl býval vhodný restriktivnější přístup.

„Bylo to hloupé rozhodnutí, schválit stavbu kostela v těsné blízkosti letiště v první řadě, a časem se ukázalo, že je to ještě hloupější,“ uzavřel Göransson. „Za předpokladu, že ruská církev zůstane, úřady a další strategičtí aktéři – včetně průmyslových aktérů přítomných ve Västerås – musí ve svém plánování předpokládat, že kostel pro ně představuje zranitelnost.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 16 mminutami

Ve Francii začaly demonstrace, došlo k prvním střetům

Ve Francii začaly demonstrace, u kterých se očekává, že se během dne rozrostou v celonárodní protest kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Během soboty se jich očekávají desítky až stovky, podle posledních údajů by se jich mohlo zúčastnit na 200 tisíc lidí. Ve velkých francouzských městech se již odehrály první střety, policie se snaží rozehnat nepovolené protesty.
10:50Aktualizovánopřed 23 mminutami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 36 mminutami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 3 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
08:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Trumpova nová mluvčí Zachariaová po týdnu končí

Americký prezident Donald Trump naznačil, že jeho nová mluvčí Katie Zachariaová po týdnu ve funkci brzy skončí. Konečné rozhodnutí šéf Bílého domu oznámí později, píše AP. Šéf tiskového odboru Bílého domu Steven Cheung později potvrdil, že Zachariaová se přesune do nové funkce, která bude rovněž oznámena později, napsal deník The New York Times.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.