Nový ruský kostelík u pohotovostního letiště vyvolal ve Švédsku obavy

Ve švédském městě Västerås nedávno otevřela svůj kostel Ruská pravoslavná církev a bezpečnostní experti se obávají, že by Moskva mohla svatostánek využít jako krytí pro zpravodajské nebo sabotážní operace, píše web Politico. Úřady stavbu před lety povolily, přestože leží mimo jiné blízko strategického letiště a dalších důležitých objektů.

Silnice od hlavní brány kostela vede přímo na okraj pár set metrů vzdáleného letiště, které patří mezi takzvaná pohotovostní, tedy má být dostupné 24 hodin denně pro případ vojenské nebo civilní krize. Minutu jízdy za letištěm je úpravna vody sloužící Västerås a okolním oblastem a blíže k městu se nacházejí výrobní zařízení pro energetické společnosti ABB a Westinghouse. Samotné město Västerås leží sto kilometrů západně od Stockholmu, popisuje Politico.

Uprostřed vlny podezření z ruských sabotáží, jako byl třeba žhářský útok na britský sklad nebo podezření v Praze, či dalších ruských útoků, jako byl překažený plán vraždy šéfa německého podniku Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině, bezpečnostní experti podle Politica upozorňují, že by Švédsko mělo zasáhnout proti na Moskvu napojeným institucím po celé zemi včetně církve.

„Kostel nabízí potenciální základnu pro shromažďování informací týkajících se jak letiště Västerås, tak průmyslu v podobě velkých společností působících v energetickém sektoru,“ řekl Markus Göransson, výzkumník ze švédské Univerzity obrany zaměřený na Rusko. „Když švédské obranné síly podnikají cvičení na letišti nebo v jeho blízkosti, jako tomu bylo v červnu, může je někdo z kostela sledovat.“

Bezpečnostní policie: Zástupci církve měli kontakty na ruskou rozvědku

Podle místního deníku VLT zástupci církve již dříve spojení s ruskými zpravodajskými službami popřeli. Švédský úřad pro podporu náboženských skupin (SST) ale už v květnu financování církve po konzultaci se švédskou bezpečnostní policií Säpo ukončil.

Mluvčí Säpo tehdy uvedl, že zástupci církve „měli kontakty“ s lidmi pracujícími pro ruskou rozvědku ve Švédsku. „Ruský stát využívá Ruskou pravoslavnou církev ve Švédsku jako platformu pro provádění zpravodajských aktivit ve Švédsku,“ uvedl mluvčí.

Předseda městské rady ve Västerås Staffan Jansson označil podle VLT prohlášení Säpo za „samozřejmě znepokojivé“. Když se však v únoru 2017 sešel plánovací výbor pro Västerås, aby schválil žádost o stavbu kostela, z tehdejšího zápisu nevyplývá, že by jeho umístění vyvolalo nějaké vážné obavy, stejně jako plán na ubytovací a stravovací zařízení na stejném místě, píše Politico.

Podezřelé nákupy

Právě Ruská pravoslavná církev se ukazuje jako jeden z potenciálních kanálů pro tajné akce Moskvy v zahraničí, upozorňuje Politico s odkazem na ukrajinské razie či rostoucí ostražitost některých dalších států. Kromě toho připomíná, že obavy vzbuzují v severských státech také nákupy budov v blízkosti strategických vojenských objektů individuálními ruskými občany.

Dva ruští obchodníci třeba vlastní lyžařské chaty naproti norskému vojenskému letišti v Bardufoss, ruský podnikatel také koupil nemovitost na pobřeží naproti supertajné švédské námořní základně Muskö.

Existují však náznaky, že severské úřady se v tomto ohledu snaží zpřísnit své zákony. Ve finském městě Kankaanpää nedávno třem ruským občanům zakázali koupit opuštěný domov pro seniory v blízkosti vojenského výcvikového prostoru z důvodů národní bezpečnosti.

Švédská vláda navrhla, že by v budoucnu mohla uplatňovat podobná omezení. Odborníci naznačují, že právě v případě kostela ve Västerås by byl býval vhodný restriktivnější přístup.

„Bylo to hloupé rozhodnutí, schválit stavbu kostela v těsné blízkosti letiště v první řadě, a časem se ukázalo, že je to ještě hloupější,“ uzavřel Göransson. „Za předpokladu, že ruská církev zůstane, úřady a další strategičtí aktéři – včetně průmyslových aktérů přítomných ve Västerås – musí ve svém plánování předpokládat, že kostel pro ně představuje zranitelnost.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen.
před 1 mminutou

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 3 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 4 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...