Německá policie zatkla dva muže, chystali sabotáže ve prospěch Ruska

Německá policie v Bavorsku zatkla dva německé Rusy, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. O případu informovalo německé nejvyšší státní zastupitelství a server veřejnoprávní televize ARD, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let. Německé ministerstvo zahraničí si kvůli případu předvolalo ruského velvyslance, napsal deník Bild.

Hlavním podezřelým je devětatřicetiletý Dieter S., který má německé i ruské státní občanství. Nejpozději od října 2023 podle vyšetřovatelů systematicky sledoval vojenské objekty, železniční tratě a další infrastrukturu a pořizoval fotografie a videa s cílem připravit bombové útoky na zásobovací linie pro ukrajinskou armádu. Chtěl tak zabránit tomu, aby z Německa do Ruskem napadené východoevropské země směřovaly zbraně a další materiál. Jeho aktivity se vedle německých zařízení týkaly i objektů americké armády ve spolkové republice.

Dieter S. přitom podle tiskové zprávy nejvyššího státního zastupitelství „prohlásil, že je připraven spáchat bombové a žhářské útoky, především na infrastrukturu využívanou pro vojenské účely a průmyslové objekty v Německu“. O svých plánech i získaných informacích hovořil se styčným důstojníkem ruské tajné služby.

Ruské velvyslanectví v Německu uvedlo, že nedostalo žádné důkazy, které by prokazovaly plány zadržených a jejich vazby na Rusko. Předvolání ruského velvyslance považuje „za zjevnou provokaci s cílem rozdmýchat neopodstatněnou špionománii v Německu, podpořit protiruské nálady“.

Zvlášť závažný případ

Do hledáčku německých úřadů se Dieter S. dostal už dříve, protože v letech 2014 až 2016 bojoval na straně samozvané „Doněcké lidové republiky“ ovládané z Ruska proti Ukrajině. Německé nejvyšší státní zastupitelství jeho účast v bojích nyní posuzuje jako členství v zahraniční teroristické organizaci.

Je to první takový případ a podle ARD bude pravděpodobně mít diplomatické důsledky, protože tím německá strana přistoupila na ukrajinskou interpretaci, podle které je takzvaná „Doněcká lidová republika“ teroristickou organizací.

Od března 2024 Dieterovi S. podle vyšetřovatelů se získáváním informací pomáhal sedmatřicetiletý Alexander J., kterého znal už z dob svého nasazení na straně doněckého kvazistátního útvaru. Nápomoc Alexandera J., jenž má také ruské i německé občanství, nejvyšší státní zastupitelství hodnotí jako zvlášť závažný případ práce pro zahraniční tajnou službu.

Stejně vidí i činnost Dietera S., který je navíc obviněn ze členství v teroristické organizaci a spiknutí za účelem bombového útoku a žhářství. Podle magazínu Der Spiegel byla předmětem jeho zájmu i základna v bavorském Grafenwöhru, který leží nedaleko Česka. Ukrajinští vojáci se tam cvičí v používání amerických tanků Abrams.

Policie země, která patří k největším podporovatelům Ukrajiny, oba muže zatkla ve středu ráno v oblasti Bayreuthu a prohledala jejich domovy a kanceláře.

Reakce politiků

„Nesmíme nikdy strpět, aby se takové špionážní aktivity v Německu odehrávaly,“ řekl kancléř Olaf Scholz. Je proto podle něj nutné mít vysoké požadavky na německé bezpečnostní složky. Na otázku ohledně možných důsledků podle agentury DPA řekl, že hlavní je zabránit tomu, aby takové aktivity byly úspěšné.

„Podezření, že (ruský prezident Vladimir) Putin rekrutuje agenty z našich řad, aby prováděli útoky na německém území, je mimořádně závažné,“ řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Nedovolíme Putinovi, aby svůj teror přenesl do Německa,“ dodala.

Ministryně vnitra Nancy Faeserová vzkázala, že „se nenecháme zastrašit“. Jde podle ní o zvláště závažný případ ze strany „zločinného režimu“. „Víme, že ruský mocenský aparát se zaměřuje i na naši zemi,“ poznamenal zase německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Pomoc přislíbila řada zemí včetně Česka. Tuzemský tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 5 mminutami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 28 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 3 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 5 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 5 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...