Německá policie zatkla dva muže, chystali sabotáže ve prospěch Ruska

Německá policie v Bavorsku zatkla dva německé Rusy, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. O případu informovalo německé nejvyšší státní zastupitelství a server veřejnoprávní televize ARD, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let. Německé ministerstvo zahraničí si kvůli případu předvolalo ruského velvyslance, napsal deník Bild.

Hlavním podezřelým je devětatřicetiletý Dieter S., který má německé i ruské státní občanství. Nejpozději od října 2023 podle vyšetřovatelů systematicky sledoval vojenské objekty, železniční tratě a další infrastrukturu a pořizoval fotografie a videa s cílem připravit bombové útoky na zásobovací linie pro ukrajinskou armádu. Chtěl tak zabránit tomu, aby z Německa do Ruskem napadené východoevropské země směřovaly zbraně a další materiál. Jeho aktivity se vedle německých zařízení týkaly i objektů americké armády ve spolkové republice.

Dieter S. přitom podle tiskové zprávy nejvyššího státního zastupitelství „prohlásil, že je připraven spáchat bombové a žhářské útoky, především na infrastrukturu využívanou pro vojenské účely a průmyslové objekty v Německu“. O svých plánech i získaných informacích hovořil se styčným důstojníkem ruské tajné služby.

Ruské velvyslanectví v Německu uvedlo, že nedostalo žádné důkazy, které by prokazovaly plány zadržených a jejich vazby na Rusko. Předvolání ruského velvyslance považuje „za zjevnou provokaci s cílem rozdmýchat neopodstatněnou špionománii v Německu, podpořit protiruské nálady“.

Zvlášť závažný případ

Do hledáčku německých úřadů se Dieter S. dostal už dříve, protože v letech 2014 až 2016 bojoval na straně samozvané „Doněcké lidové republiky“ ovládané z Ruska proti Ukrajině. Německé nejvyšší státní zastupitelství jeho účast v bojích nyní posuzuje jako členství v zahraniční teroristické organizaci.

Je to první takový případ a podle ARD bude pravděpodobně mít diplomatické důsledky, protože tím německá strana přistoupila na ukrajinskou interpretaci, podle které je takzvaná „Doněcká lidová republika“ teroristickou organizací.

Od března 2024 Dieterovi S. podle vyšetřovatelů se získáváním informací pomáhal sedmatřicetiletý Alexander J., kterého znal už z dob svého nasazení na straně doněckého kvazistátního útvaru. Nápomoc Alexandera J., jenž má také ruské i německé občanství, nejvyšší státní zastupitelství hodnotí jako zvlášť závažný případ práce pro zahraniční tajnou službu.

Stejně vidí i činnost Dietera S., který je navíc obviněn ze členství v teroristické organizaci a spiknutí za účelem bombového útoku a žhářství. Podle magazínu Der Spiegel byla předmětem jeho zájmu i základna v bavorském Grafenwöhru, který leží nedaleko Česka. Ukrajinští vojáci se tam cvičí v používání amerických tanků Abrams.

Policie země, která patří k největším podporovatelům Ukrajiny, oba muže zatkla ve středu ráno v oblasti Bayreuthu a prohledala jejich domovy a kanceláře.

Reakce politiků

„Nesmíme nikdy strpět, aby se takové špionážní aktivity v Německu odehrávaly,“ řekl kancléř Olaf Scholz. Je proto podle něj nutné mít vysoké požadavky na německé bezpečnostní složky. Na otázku ohledně možných důsledků podle agentury DPA řekl, že hlavní je zabránit tomu, aby takové aktivity byly úspěšné.

„Podezření, že (ruský prezident Vladimir) Putin rekrutuje agenty z našich řad, aby prováděli útoky na německém území, je mimořádně závažné,“ řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Nedovolíme Putinovi, aby svůj teror přenesl do Německa,“ dodala.

Ministryně vnitra Nancy Faeserová vzkázala, že „se nenecháme zastrašit“. Jde podle ní o zvláště závažný případ ze strany „zločinného režimu“. „Víme, že ruský mocenský aparát se zaměřuje i na naši zemi,“ poznamenal zase německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 33 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 3 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...