Německá policie zatkla dva muže, chystali sabotáže ve prospěch Ruska

Německá policie v Bavorsku zatkla dva německé Rusy, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. O případu informovalo německé nejvyšší státní zastupitelství a server veřejnoprávní televize ARD, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let. Německé ministerstvo zahraničí si kvůli případu předvolalo ruského velvyslance, napsal deník Bild.

Hlavním podezřelým je devětatřicetiletý Dieter S., který má německé i ruské státní občanství. Nejpozději od října 2023 podle vyšetřovatelů systematicky sledoval vojenské objekty, železniční tratě a další infrastrukturu a pořizoval fotografie a videa s cílem připravit bombové útoky na zásobovací linie pro ukrajinskou armádu. Chtěl tak zabránit tomu, aby z Německa do Ruskem napadené východoevropské země směřovaly zbraně a další materiál. Jeho aktivity se vedle německých zařízení týkaly i objektů americké armády ve spolkové republice.

Dieter S. přitom podle tiskové zprávy nejvyššího státního zastupitelství „prohlásil, že je připraven spáchat bombové a žhářské útoky, především na infrastrukturu využívanou pro vojenské účely a průmyslové objekty v Německu“. O svých plánech i získaných informacích hovořil se styčným důstojníkem ruské tajné služby.

Ruské velvyslanectví v Německu uvedlo, že nedostalo žádné důkazy, které by prokazovaly plány zadržených a jejich vazby na Rusko. Předvolání ruského velvyslance považuje „za zjevnou provokaci s cílem rozdmýchat neopodstatněnou špionománii v Německu, podpořit protiruské nálady“.

Zvlášť závažný případ

Do hledáčku německých úřadů se Dieter S. dostal už dříve, protože v letech 2014 až 2016 bojoval na straně samozvané „Doněcké lidové republiky“ ovládané z Ruska proti Ukrajině. Německé nejvyšší státní zastupitelství jeho účast v bojích nyní posuzuje jako členství v zahraniční teroristické organizaci.

Je to první takový případ a podle ARD bude pravděpodobně mít diplomatické důsledky, protože tím německá strana přistoupila na ukrajinskou interpretaci, podle které je takzvaná „Doněcká lidová republika“ teroristickou organizací.

Od března 2024 Dieterovi S. podle vyšetřovatelů se získáváním informací pomáhal sedmatřicetiletý Alexander J., kterého znal už z dob svého nasazení na straně doněckého kvazistátního útvaru. Nápomoc Alexandera J., jenž má také ruské i německé občanství, nejvyšší státní zastupitelství hodnotí jako zvlášť závažný případ práce pro zahraniční tajnou službu.

Stejně vidí i činnost Dietera S., který je navíc obviněn ze členství v teroristické organizaci a spiknutí za účelem bombového útoku a žhářství. Podle magazínu Der Spiegel byla předmětem jeho zájmu i základna v bavorském Grafenwöhru, který leží nedaleko Česka. Ukrajinští vojáci se tam cvičí v používání amerických tanků Abrams.

Policie země, která patří k největším podporovatelům Ukrajiny, oba muže zatkla ve středu ráno v oblasti Bayreuthu a prohledala jejich domovy a kanceláře.

Reakce politiků

„Nesmíme nikdy strpět, aby se takové špionážní aktivity v Německu odehrávaly,“ řekl kancléř Olaf Scholz. Je proto podle něj nutné mít vysoké požadavky na německé bezpečnostní složky. Na otázku ohledně možných důsledků podle agentury DPA řekl, že hlavní je zabránit tomu, aby takové aktivity byly úspěšné.

„Podezření, že (ruský prezident Vladimir) Putin rekrutuje agenty z našich řad, aby prováděli útoky na německém území, je mimořádně závažné,“ řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Nedovolíme Putinovi, aby svůj teror přenesl do Německa,“ dodala.

Ministryně vnitra Nancy Faeserová vzkázala, že „se nenecháme zastrašit“. Jde podle ní o zvláště závažný případ ze strany „zločinného režimu“. „Víme, že ruský mocenský aparát se zaměřuje i na naši zemi,“ poznamenal zase německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 38 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...