Německá policie v Bavorsku zatkla dva německé Rusy, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. O případu informovalo německé nejvyšší státní zastupitelství a server veřejnoprávní televize ARD, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let. Německé ministerstvo zahraničí si kvůli případu předvolalo ruského velvyslance, napsal deník Bild.
Německá policie zatkla dva muže, chystali sabotáže ve prospěch Ruska
Hlavním podezřelým je devětatřicetiletý Dieter S., který má německé i ruské státní občanství. Nejpozději od října 2023 podle vyšetřovatelů systematicky sledoval vojenské objekty, železniční tratě a další infrastrukturu a pořizoval fotografie a videa s cílem připravit bombové útoky na zásobovací linie pro ukrajinskou armádu. Chtěl tak zabránit tomu, aby z Německa do Ruskem napadené východoevropské země směřovaly zbraně a další materiál. Jeho aktivity se vedle německých zařízení týkaly i objektů americké armády ve spolkové republice.
Dieter S. přitom podle tiskové zprávy nejvyššího státního zastupitelství „prohlásil, že je připraven spáchat bombové a žhářské útoky, především na infrastrukturu využívanou pro vojenské účely a průmyslové objekty v Německu“. O svých plánech i získaných informacích hovořil se styčným důstojníkem ruské tajné služby.
Ruské velvyslanectví v Německu uvedlo, že nedostalo žádné důkazy, které by prokazovaly plány zadržených a jejich vazby na Rusko. Předvolání ruského velvyslance považuje „za zjevnou provokaci s cílem rozdmýchat neopodstatněnou špionománii v Německu, podpořit protiruské nálady“.
Zvlášť závažný případ
Do hledáčku německých úřadů se Dieter S. dostal už dříve, protože v letech 2014 až 2016 bojoval na straně samozvané „Doněcké lidové republiky“ ovládané z Ruska proti Ukrajině. Německé nejvyšší státní zastupitelství jeho účast v bojích nyní posuzuje jako členství v zahraniční teroristické organizaci.
Je to první takový případ a podle ARD bude pravděpodobně mít diplomatické důsledky, protože tím německá strana přistoupila na ukrajinskou interpretaci, podle které je takzvaná „Doněcká lidová republika“ teroristickou organizací.
Od března 2024 Dieterovi S. podle vyšetřovatelů se získáváním informací pomáhal sedmatřicetiletý Alexander J., kterého znal už z dob svého nasazení na straně doněckého kvazistátního útvaru. Nápomoc Alexandera J., jenž má také ruské i německé občanství, nejvyšší státní zastupitelství hodnotí jako zvlášť závažný případ práce pro zahraniční tajnou službu.
Stejně vidí i činnost Dietera S., který je navíc obviněn ze členství v teroristické organizaci a spiknutí za účelem bombového útoku a žhářství. Podle magazínu Der Spiegel byla předmětem jeho zájmu i základna v bavorském Grafenwöhru, který leží nedaleko Česka. Ukrajinští vojáci se tam cvičí v používání amerických tanků Abrams.
Policie země, která patří k největším podporovatelům Ukrajiny, oba muže zatkla ve středu ráno v oblasti Bayreuthu a prohledala jejich domovy a kanceláře.
Reakce politiků
„Nesmíme nikdy strpět, aby se takové špionážní aktivity v Německu odehrávaly,“ řekl kancléř Olaf Scholz. Je proto podle něj nutné mít vysoké požadavky na německé bezpečnostní složky. Na otázku ohledně možných důsledků podle agentury DPA řekl, že hlavní je zabránit tomu, aby takové aktivity byly úspěšné.
„Podezření, že (ruský prezident Vladimir) Putin rekrutuje agenty z našich řad, aby prováděli útoky na německém území, je mimořádně závažné,“ řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Nedovolíme Putinovi, aby svůj teror přenesl do Německa,“ dodala.
Ministryně vnitra Nancy Faeserová vzkázala, že „se nenecháme zastrašit“. Jde podle ní o zvláště závažný případ ze strany „zločinného režimu“. „Víme, že ruský mocenský aparát se zaměřuje i na naši zemi,“ poznamenal zase německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann.
