Německá policie zatkla dva muže, chystali sabotáže ve prospěch Ruska

Německá policie v Bavorsku zatkla dva německé Rusy, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. O případu informovalo německé nejvyšší státní zastupitelství a server veřejnoprávní televize ARD, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let. Německé ministerstvo zahraničí si kvůli případu předvolalo ruského velvyslance, napsal deník Bild.

Hlavním podezřelým je devětatřicetiletý Dieter S., který má německé i ruské státní občanství. Nejpozději od října 2023 podle vyšetřovatelů systematicky sledoval vojenské objekty, železniční tratě a další infrastrukturu a pořizoval fotografie a videa s cílem připravit bombové útoky na zásobovací linie pro ukrajinskou armádu. Chtěl tak zabránit tomu, aby z Německa do Ruskem napadené východoevropské země směřovaly zbraně a další materiál. Jeho aktivity se vedle německých zařízení týkaly i objektů americké armády ve spolkové republice.

Dieter S. přitom podle tiskové zprávy nejvyššího státního zastupitelství „prohlásil, že je připraven spáchat bombové a žhářské útoky, především na infrastrukturu využívanou pro vojenské účely a průmyslové objekty v Německu“. O svých plánech i získaných informacích hovořil se styčným důstojníkem ruské tajné služby.

Ruské velvyslanectví v Německu uvedlo, že nedostalo žádné důkazy, které by prokazovaly plány zadržených a jejich vazby na Rusko. Předvolání ruského velvyslance považuje „za zjevnou provokaci s cílem rozdmýchat neopodstatněnou špionománii v Německu, podpořit protiruské nálady“.

Zvlášť závažný případ

Do hledáčku německých úřadů se Dieter S. dostal už dříve, protože v letech 2014 až 2016 bojoval na straně samozvané „Doněcké lidové republiky“ ovládané z Ruska proti Ukrajině. Německé nejvyšší státní zastupitelství jeho účast v bojích nyní posuzuje jako členství v zahraniční teroristické organizaci.

Je to první takový případ a podle ARD bude pravděpodobně mít diplomatické důsledky, protože tím německá strana přistoupila na ukrajinskou interpretaci, podle které je takzvaná „Doněcká lidová republika“ teroristickou organizací.

Od března 2024 Dieterovi S. podle vyšetřovatelů se získáváním informací pomáhal sedmatřicetiletý Alexander J., kterého znal už z dob svého nasazení na straně doněckého kvazistátního útvaru. Nápomoc Alexandera J., jenž má také ruské i německé občanství, nejvyšší státní zastupitelství hodnotí jako zvlášť závažný případ práce pro zahraniční tajnou službu.

Stejně vidí i činnost Dietera S., který je navíc obviněn ze členství v teroristické organizaci a spiknutí za účelem bombového útoku a žhářství. Podle magazínu Der Spiegel byla předmětem jeho zájmu i základna v bavorském Grafenwöhru, který leží nedaleko Česka. Ukrajinští vojáci se tam cvičí v používání amerických tanků Abrams.

Policie země, která patří k největším podporovatelům Ukrajiny, oba muže zatkla ve středu ráno v oblasti Bayreuthu a prohledala jejich domovy a kanceláře.

Reakce politiků

„Nesmíme nikdy strpět, aby se takové špionážní aktivity v Německu odehrávaly,“ řekl kancléř Olaf Scholz. Je proto podle něj nutné mít vysoké požadavky na německé bezpečnostní složky. Na otázku ohledně možných důsledků podle agentury DPA řekl, že hlavní je zabránit tomu, aby takové aktivity byly úspěšné.

„Podezření, že (ruský prezident Vladimir) Putin rekrutuje agenty z našich řad, aby prováděli útoky na německém území, je mimořádně závažné,“ řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Nedovolíme Putinovi, aby svůj teror přenesl do Německa,“ dodala.

Ministryně vnitra Nancy Faeserová vzkázala, že „se nenecháme zastrašit“. Jde podle ní o zvláště závažný případ ze strany „zločinného režimu“. „Víme, že ruský mocenský aparát se zaměřuje i na naši zemi,“ poznamenal zase německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
18:10Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly. Trump dále tvrdí, že Zelenskyj v době návštěvy amerického ministra financí v Kyjevě spal a s ministrem se nesešel, přestože ze setkání existují fotografie.
05:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 2 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
07:31Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 13 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 13 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...