Sabotáž

Před patnácti lety zahynula při letecké havárii u Smolenska polská elita. Tezi o výbuchu na palubě šířenou konzervativci vyvrátila předchozí vyšetřovací komise i mezinárodní experti, Smolensk ale dál rozděluje Polsko. Varšava kvůli tragédii nově obvinila desítky ruských soudních znalců. Podle prokurátora může jít o průlom.

Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Skupina měla mít na svědomí také žhářský útok v obchodním centru v Polsku.

Polsko rozkrylo případ Ruskem placené sabotáže, obvinění si vyslechl běloruský občan Stěpan K. Prý na pokyn z Moskvy loni v dubnu zapálil hobbymarket na okraji Varšavy. Hrozí mu za to doživotí. Experti upozorňují, že případy sabotáží se stupňují – podle nich jsou jejich pachatelé nejčastěji najímáni přes sociální síť Telegram.

Švédská policie vyšetřuje pokus o sabotáž vodovodního systému na baltském ostrově Gotland. Informoval o tom list Aftonbladet, podle kterého byla cílem čerpadla. Pokud by se na nedělní incident nepřišlo, strategicky významný ostrov mohl přijít o dodávky vody. Gotland je klíčový pro obranu Baltského moře.

Americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil Pentagonu zastavit útočné kybernetické operace proti Rusku. Učinil tak ještě před páteční roztržkou prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, píše list The New York Times (NYT). Podle deníku jde zřejmě o součást úsilí dostat Moskvu k jednacímu stolu.

Švédské úřady vyšetřují zprávy o možném dalším narušení podmořského kabelu v Baltském moři. Nové poškození hlásí i firma spravující telekomunikační kabel mezi Finskem a Německem. Evropská komise kvůli podezřelým sabotážím navrhuje chránit kabely pomocí dronů a také zrychlit jejich opravu.

Estonsko je připraveno zasáhnout proti plavidlům, která představují nebezpečí pro Baltské moře a tamní infrastrukturu. Námořnictvo by mělo zakročit proti nepříteli i v mezinárodních vodách. Tallin tak chce zabránit například dalšímu narušení elektrických kabelů a telekomunikačních spojů.

Rusku se nadále daří obcházet sankce na jeho ropu prostřednictvím takzvané stínové flotily. Mezi stovkami těchto lodí, které jsou zpravidla přes netransparentní vlastníky napojené na ruský stát, přitom zřejmě figurují i plavidla prodaná evropskými či americkými majiteli. Často zastaralé tankery představují i riziko pro životní prostředí. Země Evropské unie pracují na plánu, jak tyto stroje zabavovat.

Pobaltské státy zvyšují svou energetickou nezávislost na Rusku. Litva, Lotyšsko a Estonsko se v sobotu v osm hodin ráno našeho času odpojí od regionální sítě známé jako BRELL a znemožní Kremlu dál rozhodovat o toku elektřiny. Proces urychlila válka na Ukrajině a synchronizace s unijní sítí si vyžádala investice za desítky miliard korun. Pobaltí se nyní chystá na možné kyberútoky během citlivého přechodného období.

Za téměř třemi stovkami poškozených aut v Německu může podle Berlína stát Moskva. Policie loni řešila případy výfuků plných pěny nebo oken zalepených podobiznou ministra hospodářství a klimatu Roberta Habecka, který je volebním lídrem strany Zelených. Podle listu Der Spiegel Rusko financovalo v zemi sabotéry, kteří se snažili vzbudit dojem, že jsou klimatickými aktivisty.

Satelitní navigace jsou v posledních letech terčem cílených útoků, a to především v letecké dopravě, konkrétně v oblasti kolem hranic Ruska a Baltského moře. Využívají se k tomu například rušičky signálu, které se dají jednoduše vyrobit i nakoupit. Jejich používání je ale běžně nelegální. Odborníci z ČVUT nyní společně s bezpečnostními složkami pracují na posílení navigačních systémů.

Švédské úřady zabavily podezřelé plavidlo v souvislosti s dalším poškozením podmořského kabelu v Baltském moři, oznámila podle agentur Reuters a AFP prokuratura. Incident vyšetřuje jako možnou sabotáž. Lotyšská veřejnoprávní televize LSM předtím s odvoláním na provozovatele optického kabelu uvedla, že za poškozením mohou být „vnější vlivy“. Kabel spojoval lotyšský přístav Ventspils se švédským ostrovem Gotland.

Spojené království tento týden sledovalo ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu, oznámil britský ministr obrany John Healey, který v této souvislosti mluvil o rostoucí agresi Moskvy. Plavidlo se do britských vod vrátilo poté, co se v nich pohybovalo už loni v listopadu. Londýn se podle Healeyho rozhodl v reakci na tajné operace ruských lodí upravit některá pravidla pro námořnictvo. Zapojí se také do nedávno oznámené mise NATO Baltic Sentry (Baltská stráž).

Obvinění ukrajinských úřadů, že Rusko zachází s ukrajinskými válečnými zajatci v rozporu s mezinárodním právem, potvrzují i mezinárodní organizace. Ukazuje se ale, že Moskva jde ve své bezohlednosti ještě dál. Terčem vydírání se stávají i rodiny ukrajinských zajatců, které Rusové nutí ke špionáži nebo dokonce sabotážím.

Ruská armáda u Pokrovsku postupuje nejrychleji od začátku plnohodnotné války. Moskva tvrdí, že její síly v oblasti dobyly další dvě vesnice. Situace u strategicky významného města tak zůstává dramatická. Boje pokračují i u měst Kurachove a Časiv Jar.

Ministři zahraničí členských států NATO se na jednání v Bruselu zabývali stále rostoucími hrozbami ze strany Ruska a Číny. I když se Aliance společně angažuje v ochraně svých členů, jednotný postup při odpovědi na rostoucí počet hybridních útoků a politického vměšování se ukazuje jako složitý, především kvůli obavám z eskalace konfliktu s Moskvou. Připravenost chránit členy Aliance demonstruje v Baltském moři třicet lodí a čtyři tisíce námořníků.

Ruská loď v Baltském moři vystřelila na vrtulník německé armády signální střelu, uvedla s odkazem na své zdroje v Bruselu agentura DPA. Vrtulník byl podle ní nad Baltem na monitorovací misi. O incidentu se údajně krátce zmínila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle níž se v oblasti stále častěji pohybují lodě, které obcházejí protiruské sankce. Německé ministerstvo obrany incident nepotvrdilo.

Policie v Kosovu zatkla osm lidí v souvislosti s explozí, která v pátek večer poškodila kanál přivádějící vodu ke dvěma hlavním elektrárnám v zemi. O zatýkání v sobotu informoval kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla. Kosovští představitelé už v pátek uvedli, že jde o teroristický čin, za kterým stojí Srbsko. Bělehrad ale takové tvrzení odmítl jako nepodložené obvinění.

Příčinou zřícení nákladního letadla DHL nedaleko Vilniusu nebyla podle litevského ministra obrany sabotáž. Vyšetřování podle Laurynase Kasčiunase ukazuje na technickou chybu, napsala agentura Reuters. Litva se přiklání spíše k technické příčině pádu nákladního letounu, který se zřítil na cestě z Lipska do Vilniusu v pondělí brzy ráno v blízkosti cílového letiště, uvedlo také tamní národní centrum pro zvládání krizí.

Na poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři je třeba pohlížet jako na sabotáž, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Také Švédsko, kde začalo vyšetřování incidentu, věc klasifikovalo stejným způsobem. Ministři zahraničí Německa, Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska odsoudili „bezprecedentní“ a systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu. Litevské námořnictvo zesílilo monitorování svých vod. Jeden z dvojice přerušených kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem.

Ruský vliv zasahoval i do nejvyšších pater politiky, naznačuje zpráva polské parlamentní komise. Ta má za úkol prošetřit zasahování Ruska a Běloruska do dění v zemi za posledních více než 20 let. Polští pohraničníci třeba letos zadrželi už 300 pašeráků lidí, kteří z Běloruska převáděli ilegální migranty. Jejich počty i tak nadále rostou.

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU, informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Výbuchy na plynovodech Nord Stream ze září 2022 byly výsledkem skromné ukrajinské tajné operace, napsal s odvoláním na řadu ukrajinských a západních představitelů list The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého měla sabotážní počin na svědomí šestičlenná posádka malé jachty. List tvrdí, že plán původně schválil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, na popud americké CIA se později operaci snažil zastavit, ale neúspěšně. Kyjev ve čtvrtek odmítl, že by se na explozích podílel.